ddkk komentáře u knih

Vůbec to není špatný průvodce. Našla jsem v něm dostatek informací, které jsem pro své opakované cesty do Gruzie potřebovala. Možná chybí víc informací pro návštěvníky úžasných gruzínských hor a především Kavkazu, ale na druhou stranu je třeba uznat, že vzhledem k rozsahu knihy je její obsah poměrně vyčerpávající. Co jsem ale ocenila je to, že to není tlustá bichle, kterou nemůžu vláčet sebou kamkoli jdu a přitom v ní najdu kdykoli všechno, co potřebuju. A není to ani útlounký přehled jen sem tam něčeho, z něhož se naopak nedovím vlastně nic.
Vzhledem k tomu, jak rychle se Gruzie mění a vyvíjí, bych průvodci ani neměla za zlé, že nebyl během tří, čtyř let aktualizován, to by musel být každý rok...
Internetové informace jsou fajn, ale z vlastní zkušenosti vím, kolik práce dá příprava kloudného souhrnu všeho, co se dá najít - pro mne je to vždycky taková domácí práce, pokud mám před cestou čas.
Jediné, co mi opravdu chybí, je přiložená mapa země, kterou však často postrádám i u jiných průvodců.

12 11.06.2019

Výborná detektivka, jedna z nejlepších, které jsem v poslední době četla. Skvěle propracovaná a přesto, že od začátku víme, kdo je vrah, je napínavá až do samotného konce. Detektiv Callanach je člověk z masa a kostí, a přesto, že má taky za sebou leccos, není to žádný alkoholik ani se neutápí v depresích. Pro mne jednoznačně sympaťák, a nejen on....Čtu druhý díl a doporučuji.

46 11.06.2019

Skvělé. Už při četbě Hany mne napadalo, že témata Aleny Mornštajnové jsou natolik nosná, že by jim slušel i mnohem širší formát. A totéž si myslím o Slepé mapě... Pevně věřím, že se jednou dočkáme rozsáhlého románu, který bude stejně skvělý jako jsou její aktuální knihy. Doporučuji.

62 13.05.2019

Už dlouho mne žádná kniha tak nepřipoutala. Téměř do úplného konce jsem si nebyla vůbec jistá, kdo je ONA....Přesmutné vyprávění o důsledcích příšerného dětství hlavní protagonistky i jejího malého bratříčka, o přežívání pod cizí identitou i pátrání po vinících, to vše čtenáře nepustí, dokud všechno neodhalí. Jeden z výborných thrillerů.

27 13.05.2019

Petra Soukupová píše úsporně, ale vydatně. Četla jsem, četla, až jsem dočetla do konce. Překvapivě mě poměrně strohý děj i forma nepustily. Doporučuji.

20 13.05.2019

Prověřený autor, klasická detektivka, atraktivní prostředí....příjemné počtení.

11 13.05.2019

Přiznávám, že mne Gottland zdaleka tak neuchvátil, jak jsem dle většiny komentářů čekala. Jediné, co bylo - zčásti - překvapující, bylo pár podrobností týkajících se Stalinova pomníku (ale viděla jsem TV dokument, který mne zaujal více). Pohled cizince (byť velmi dobře aklimatizovaného) na zdejší společnost je vždycky do jisté míry povrchní, jeho výklady příčin a důsledků jsou často pouhým domněnkami...A i když se autor docela úspěšně vyhýbá hlubšímu hodnocení popisovaných událostí, ne vždy se mu daří být objektivním.
Nicméně, za přečtení kniha jistě stojí, zvlášť mladší generace, která o moderní historii českého národa mnohdy nemá ani ponětí, může být překvapená.

17 13.05.2019

Skvostný jazyk, vynalézavé slovní hříčky, vtipné a květnatě vinuté historky, přechodníky (správně používané), pozapomenutá slůvka, umná slovní spojení … prostě - radost číst!

A tak jen pár citací páně Horníčkových:

"...Vidíte-li malou ženu, jak vynáší do třetího poschodí dva kbelíky plné uhlí, procitají ve vás ušlechtilé myšlenky a začnete uvažovat, zda byste jí neměl pomoci..."

"...Vzpomínám na jednoho hanáckého cukráře, u kterého jsme se zastavili cestou do Beskyd. Byl to mohutný člověk, jen o málo menší než jeho cukrárna, a bral nás jako své zákazníky až do chvíle, kdy zaslechl, kam jdeme. Pak se jeho vztah k nám rychle a zásadně změnil. Teď jsme byli oběťmi osudu, štvanci nic netušícími, chudáky, kteří se ženou vstříc útrapám a trýzním. "Taky jsem tam jednou byl," řekl s výrazem člověka, který vzpomíná na mrazivé peklo Tibetu. "Den. Pak jsem musel pryč. Tam jsem poznal, co je to hlad."...

"...Znám ženu, která jednoho jitra vyšla z domova, navštívila několik obchodů, pohovořila na ulici s několika známými a vrátila se v poledne domů. Zde pak zjistila, že ztratila část svého prádla , a to z horní poloviny těla. V obchodech ani na ulici se nesvlékala. Dodnes neví jak se to stalo a nesnaží se tomu porozumět. Jen člověk posedlý zlou pýchou by v takovém případě chtěl pochopit a vědět...."

A přidávám roztomilá tvarosloví, která se hned tak nevidí: … zprvu jsem se domníval, že jsem byl bacen do hlavy … vina je na straně praotcově, … jezdil i do míst, kde umyvadel se nepoužívalo,...nikdy jsem ještě neštěstí na horách nepotkal, aniž ono potkalo mne...

Co dodat? Nic než doporučit.

38 06.05.2019

Stačí zvednout zrak a člověk je ohromen, kolik netušených krás a zajímavostí ho obklopuje, aniž to dosud tušil.

13 06.05.2019

Nejsem tak úplně přesvědčena o Kunderově genialitě, ale v každém případě jsem útlou Knihu smíchu a zapomnění přečetla s chutí a místy i pobavením … baví mě i to, jak vážně se autor bere, ale to už tak u literátů často bývá.

Jinak naprosto souhlasím s komentářem Acamara.

16 04.05.2019

Vážně nevím...prapodivné, konec úplně mimo. Viděla jsem i film Stopy ve sněhu. I ten byl zvláštní...Fakt nevím...

20 21.04.2019

Výborný příběh. Tentokrát se odehrává opět v Normandii, tak blízké autorovi...Komplikovaný příběh, plný záhad a tajemna - koneckonců, jako vždy. Michel Bussi, autor mému srdci blízký, mne ani tentokrát nezklamal. Snad jen ta až příliš neuvěřitelná intrika mu ubírá jednu hvězdičku...Doporučuji a už se těším na další knihu...

23 21.04.2019

Skvělé! Po Chrastění kostí, které bylo autorčinou prvotinou, pokrok k lepšímu, ba výbornému.

Doporučuji.

13 21.04.2019

Tady jsem šlápla dokonale vedle. Ani zdejší komentáře a recenze nejsou vždy tím nejlepším vodítkem. Tvář mojí dcery je totiž dílko slaboučké jako čaj - obsahově a hlavně stylisticky. Připomíná takovou trochu lepší slohovku, jak už tady někdo níže napsal. Možná se na tom podepsal i překlad, ale vzájemné oslovování osob v dialozích "Ty,..." je opravdu příšerné. A nejen to. V textu jsou používány třeba vazby typu "....jak - tak..." a další podobné. Téma knihy by mohlo být zajímavé, kdyby ho autorka uměla uchopit. Bohužel forma v tomto případě dokonale zabila obsah...

Dočetla jsem jen se sebezapřením a protože se mi příčí dávat hodnocení typu "odpad", má u mně jednu hvězdu.

15 15.04.2019

Podivuhodný příběh o psychopatickém jednání člověka, kterému jeho zločiny procházely třicet let...Něco málo mi na příběhu přece jen vadilo, snad to, že konec byl jakýsi příliš náhlý a nepříliš dobře vysvětlený...ale kniha je zajímavá a stojí za přečtení.

20 15.04.2019

Autorka opět nezklamala. Jako téměř vždy vybrala atraktivní a zajímavé prostředí, neotřelou zápletku a více-méně překvapivé rozuzlení (ač leccos naznačovalo, jak se věci mají)…Pro mne opět plný počet a doporučuji.

26 15.04.2019

Karel Čapek - rovná se skvělá literatura psaná skvělým českým jazykem, plným bohatství a květnatosti slov, slovních spojení, s množstvím vynalézavých synonym i antonym, využívající celé myslitelné šíře mateřského jazyka. Je radost nořit se do rozvinutého a barvitého líčení cesty po Velké Británii, sledovat žasnoucího autora při jeho velmi osobním popisu míst, lidí i událostí a sdílet s ním veškeré průvodní emoce, které Čapek dokáže tak bezprostředně a s humorem zprostředkovat...

Toto je literatura, která by měla být povinnou školní četbou (i když mám podezření, že celé řadě úžasných ryze českých jazykových jevů by už ani dnešní maturanti nedokázali porozumět - k jejich vlastní škodě!).

Radostná a osvěžující četba, kterou mohu jen doporučit.

42 15.04.2019

Moc smutná kniha. Autorka dokonale - a jsem si jistá, že i velmi věrohodně, vystihla pocity obou matek a zasvěceně popsala i potíže vznikající posttraumatickou stresovou poruchou. Dokázala navýsost upřímně vyjádřit nejniternější mateřské emoce, takové, které jsou vnímány společností zcela nepřijatelně, dokázala je vysvětlit a pomoci tak je alespoň pochopit, když už ne odpustit...Navíc, jak už to Sharon umí, našla neobvyklé a atraktivní prostředí Falkland...

Kniha mne přinutila pokusit se při čtení vžít do situace všech aktérů, pokusit se porozumět jejich pocitům i jednání a pokusit se je pochopit. Přesto, že to, co se na Falklandách přihodilo, je pro mne jen těžko přijatelné...

Výborná kniha, uděluji plný počet a doporučuji.

27 08.04.2019

Měla jsem štěstí, že jsem knihy Sharon Boltonové začala číst od série s Lacey, která je výtečná. Její první dílo - Obětina - by mě totiž od jejich děl zřejmě spíše odradilo. Do úžasného prostředí Shetlandských ostrovů, které bylo pro mne doslova objevné, zasadila tak neuvěřitelný děj, že jsem v některých okamžicích vůbec netušila, o čem vlastně čtu. Znalcům Cimrmanů bych to přirovnala k "větru z hor" (já nejsem tvoje matka, já jsem tvůj bratr...)...A k tomu pasáže s téměř nadpřirozenými schopnostmi aktérů knihy.

Zajímavý poznatek - v této knize se objevila poprvé Dana Tullochová. Její chování je však prazvláštní, jako by to byla úplně jiná osoba, než která pak vystupuje v sérii s Lacey.

23 05.04.2019

Zklamání. Ani nevím, co jsem vlastně četla - něco mezi detektivkou (hodně slabou), románkem (ani ten nebyl bůhvíco) a putováním po ostrově Harris (to jediné mě docela zaujalo...). Děj rozvláčný, zápletka nepřesvědčivá a konec předvídatelný a nezajímavý...Vůbec nejvíce mě zklamalo, jak May zachází s francouzskou vyšetřovatelkou...Je mi líto, ale tentokrát jen za dva.

19 31.03.2019