ddkk komentáře u knih

I já jsem poslouchala audioknihu a moc se mi to líbilo. Dopisy mi zpestřily domácí práce i vycházky se psy, usínala jsem s nimi a poslouchala je v autě...Je to moc hezký příběh se zajímavou zápletkou a dojemným koncem. Romantických knih zas tolik nepřečtu, ani je zvlášť nevyhledávám, ale tohle mě docela bavilo.

104 15.01.2023

Jedním slovem - skvělé! Tentokrát se případ dotýká Harryho a jeho blízkých tak, jak dosud nikdy. Jeho totální závislost na alkoholu, ale také na adrenalinu plynoucímu z vyšetřování nejhrůznějších zločinů, je zhoubná. A přesto, že je tak nemožný, mnohdy odpudivý a nesympatický, bojíme se o něj a držíme mu palce...

Příběh je neuvěřitelně promyšlený a výborně propracovaný, nemá chybu. Sériový vrah vraždí zvlášť odporným způsobem a do toho ti sněhuláci...

Výborné, doporučuji a dávám plný počet.

104 15.07.2022

Já píši vám - co mohu více? Co ještě mohu dodati?
Teď vím, že máte právo sice mne pohrdáním trestati,
leč ještě věřím, nešťastnice,
že mne váš milosrdný soud nemůže přece zavrhnout...

Dopis Taťány Oněginovi byl v době mých gymnaziálních studií snad nejvíce citovanou částí ruské romantické literatury. Samozřejmě v originále!

Puškin byl vynikající autor a jeho dílo - nejen Oněgin, určitě stojí za přečtení.

Doporučuji.

103 06.01.2024

Kapitán Exner jako vždy noblesní, neodolatelný a důvtipný. Zapeklitý případ, který se opět odehrával mezi archeology a historiky, vyřešil bez větších obtíží a dokázal se vyhnout i problému, který mu málem způsobil fakt, že ČSSR nebyla tehdy součástí Interpolu. Ale co je taková podružnost pro Exnera!

Taky jsem se podivila nad názvem pokladu - proč právě Zlatý chlap? Kdo ví, možná jen důmyslná šaráda autora nebo jeho smysl pro humor...

Dávám plný počet i za četbu Tomáše Jirmana v Českém rozhlase.

102 22.04.2023

Jedna z nejlepších detektivek paní Agathy. Klasická scéna - panské sídlo, klasické rozložení hráčů - nesoudržná rodina v čele s hamižným, lakotným a hašteřivým otcem, kterému se jaksi stále nechce zemřít, a dětičky, kterým jde jen o majetek. A do toho podivuhodné svědectví jedné staré dámy, která prý z vlaku zahlédla vraždu ...A nebýt rafinovanosti slečny Marplové, asi by to všechno někomu prošlo...

Výborný příběh, který jsem si poslechla jako audioknihu se skvělým přednesem Jitky Ježkové a Růženy Merukové. Moc doporučuju.

102 06.08.2022

Jedna písnička lepší než druhá...

Kdyby prase mělo křídla
Kdyby prase mělo křídla, křídla jako pták
vyletěl bych na praseti někam do oblak.
Uviděl bych Itálii uviděl bych svět
V Rakousku bych slyšel zvonce z výšky koukal
na Japonce a pak bych se zase vrátil, vrátil
bych se zpět...

nebo Pět myšů
Je jeden malý milý myš, ten chodívá tak tiše
že řekli byste nanejvýš, že slyšíte jít myše
Je druhý malý milý myš a o tom prý se píše
že prochází se jako když by chodil po kožiše
Je třetí malý milý myš, ten našlapuje z výše
a tišší chůzi uslyšíš prý leda u slepýše...

anebo třeba Tchoři
O tchořích toho víme málo,
rozhodně míň, než by se zdálo.
Když o nich hovoříte s kachnou,
tak říká, že prý tchoři páchnou -
a slepice naopak tvrdí,
že tchoři, kam páchnou, tam smrdí.

O malém bobrovi ani nemluvě...

Moc doporučuji.

101 30.01.2024

Kristýna Trpková je bezesporu talent. Její životopis je, řekněme, tak prostý jak jen je možné a přitom dokázala napsat knihu (knihy), která určitě patří k tomu nejlepšímu mezi českými detektivkami. A navíc, napsala to v tak mladinkém věku...

Samozřejmě se dá příběhu ze série Laury Linhartové leccos vytknout, ale pokud jde o čtivost i jazykovou stránku, dala bych jedničku.

Doporučuji.

101 18.09.2023

Kateřina Surmanová zaslouží velké uznání, protože nepochybně umí psát a píše dobře. Šepot z lesa je její prvotina a přitom je to kniha vyzrálá, která by se hodila i k mnohem zkušenějším autorům. Přidávám se k JerryDexter a stejně jako on, chválím skvělou slovní zásobu, neotřelé slovní a větné vazby, přirovnání a vůbec jazykovou fantazii. Líbilo se mi i prostředí, do něhož příběh zasadila, líbily se mi postavy, živé i mrtvé. Ačkoli nejsem zrovna fanynka mysteriózních a hororových děl, uznávám, že i příběh sám nebyl špatný...

Na druhou stranu byla pro mne kniha k neučtení. Děj se neskutečně vlekl, ztrácel drajv a vlastně i tu proklamovanou hrůzostrašnost. Docela mi vadilo, že jsem se musela pročíst každým krokem a každou váhavou myšlenkou hlavního hrdiny a místy jsem měla sto chutí přeskakovat odstavce, ba i stránky...

SPOILER: Konec mě tak úplně nezklamal, hlavně jsem byla ráda, že se našel skutečný vrah z masa a kostí. Trochu jsem se bála, že viníka najdeme někde v duchovnu, jak k tomu všechno spělo. Bohužel, žádné výrazné překvapení se ovšem nekonalo...

Dávám něco mezi třemi a čtyřmi a věřím, že o Kateřině ještě uslyšíme:-)

Á propos: Korektor by měl dostat za uši, leccos se dá prominout, ale usilovné opakování slov "vymýtání" a "hodina odbyla" je k uzoufání...

100 25.09.2022

Exodus vyšel už v roce 1958, a přesto je jeho děj stále aktuální, vlastně v této době ještě aktuálnější. Historie boje o Palestinu, nechutné hrátky zejména představitelů Velké Británie (ale i dalších velmocí), zájmy arabských zemí a vznik samostatného státu Izrael, to vše je v Exodu popsáno na příběhu několika osob, kterých se poválečné dění na Blízkém východě dotýkalo.

Je neuvěřitelné, jak cynicky dokázaly vítězné mocnosti zacházet s tisící židovských obětí - včetně dětí, kterým se podařilo přežít běsnění hitlerovského Německa. Bezcitnost zejména britských politiků a představitelů armády je nepochopitelná a jen utvrzuje v názoru na to, jak se Angličané vždy cítili nadřazeni zbytku lidstva. Zájmy koruny o nerostné zdroje, hlavně ropu, byly důležitější než spravedlivé uspořádání Palestiny, která jim byla svěřena do správy...

I když autor nebyl v některých směrech úplně objektivní, dokázal velmi čtivě, s neotřelým příběhem, popsat historické události po druhé světové válce, i když ne vždy se držel reality. To se týká hlavně skutečné historie lodě Exodus.

Leon Uris popsal neskutečnou touhu židovského národa po vlasti, vykoupenou doslova krví, potem a slzami (já vím, zní to paradoxně s ohledem na to, že skutečným autorem tohoto "slibu" byl tehdejší předseda britské vlády Winston Churchill). Teď o něco více chápu to, co se v současném Izraeli děje...

Exodus je skvělé čtení a doporučuju ho každému, kdo se chce něco dovědět o skutečném pozadí boje o palestinské území i o vzájemné židovské a arabské nenávisti.

99 13.03.2024

Šokující a ve své podstatě moc smutný příběh. Otec, neschopný jakýchkoli citů ani vůči vlastnímu synovi, syn, bez matky,toužící po troše lásky, pochopení a uznání od svého extrémně zásadového a tvrdého otce...A důsledky...

Fuks nenapsal detektivku, ale psychologickou novelu, s postavami jako obvykle vybočujícími z běžného průměru. Jakoby čerpal z vlastního nitra, napsal to tak, že se mne příběh Vikiho a jeho otce velmi hluboce dotkl...

Kniha je skvělá, i když stejně jako jiná Fuksova díla, není úplně jednoduchým čtením. Před lety jsem viděla stejnojmenné televizní zpracování novely s vynikajícím Luďkem Munzarem v titulní roli. Rozuzlení bylo stejně šokující jako v předloze...

Doporučuji, knihu i Kleinův film.

99 30.03.2023

Další podivuhodná kniha Marka Haddona, která mi učarovala. Současný příběh dominantního a bezohledného otce, který se se smrtí své ženy vyrovnává otřesným způsobem až ke konečné a úplné tragédii, je nepokrytě inspirovaný antickou bájí o Apolóniovi a Shakerpearovou hrou Perikles. Prolínání současnosti se starověkým příběhem a občas i s příběhem Williama Shakespeara, je napsaný tak umně, že mi vůbec nevadilo přecházení z jednoho děje do jiného. Dramata, popisována s epickou šíří, jsou strhující, napětí je perfektně dávkováno a završení obou příběhů překvapivě obrácené než jsem očekávala... Je to úžasná antická tragédie v současném hávu.

Haddon je skvělý spisovatel a jeho vytříbený jazyk je radost číst. Sviňuchu mohu je doporučit.

99 18.02.2023

Výtečný thriller, možná spíš severská detektivka. Anders de la Motte napsal promyšlený a neotřelý příběh, který je napínavý až do poslední stránky. Autor mě docela dobře dokázal vodit za nos, ani náhodou mě nenapadlo, kdo za celou tou šarádou vlastně stojí.

Je tu úplně nová vyšetřovatelka Leo Askerová, která má samozřejmě svá vlastní tajemství a divnou minulost a která je - taky samozřejmě - solí v očích svých mužských kolegů a konkurentů. Je tu i příjemný mladý muž a její bývalý přítel. Trochu (přiměřeně, není to žádná romantika) to mezi nimi jiskří a naznačuje, že není zdaleka všem dnům konec. To všechno přidává příběhu na tajuplnosti, zajímavosti, napínavosti i očekávání věcí příštích....

Autor je v tom, jak dokáže až do konce se čtenářem hrát hru na schovávanou, jak dávkuje všechny ingredience potřebné k udržení pozornosti a napětí, dokonalý mistr. A perfektně zúročuje své vlastní policejní zkušenosti.

Už série Roční období se mi moc líbila a začátek nových příběhů s Leo se zdají být také velmi nadějné. Pokračování pod názvem Skleněný muž vyšel ve Švédsku už vloni. Doufejme, že bude brzy přeložen i pro nás.

Pánu hory dávám plný počet a doporučuji.

98 27.02.2024

Němý svědek je jeden z nejlepších případů HP. Kapitán Hastings vypráví o záhadné smrti bohaté tetičky Emily. A nebýt geniálního Poirota, padla by vina na toho nejnevinnějšího člena rodiny...

Bob je k pomilování a HP jakbysmet!

Doporučuji.

98 06.01.2024

Ráda autorce odpouštím pár chybiček, o kterých už někdo napsal níže. Mně v psychothrilleru o pohledné a problémové pomocnici v domácnosti Niny Winchersterové nic nechybělo. A nevadilo mi ani to, že zdaleka nejde o nějaký novátorský neotřelý nápad. Freida McFadden totiž dokázala příběh napsat tak, že vás nenechá od knihy odejít. Je to napínavé, plné zvratů, s vtipným závěrem a drobným překvapením na úplný konec.

Příjemná, napínavá četba, kterou doporučuji. Navíc s vynalézavou obálkou, za kterou autor zaslouží velkou pochvalu.

98 03.10.2023

Je neuvěřitelné, jak může být kniha o šachu napínavá! Životní příběh mladinké osiřelé Beth je ve své podstatě o tom, jak se z ní postupně stává brilantní šachistka. Je o tom, jak geniálně dokáže její mozek pracovat, jak dokáže hledat logická řešení nepřeberných situací, je i o tom, jak se dívka z amerického sirotčince bez významnějšího vzdělání dokáže doslova prodrat do téměř výhradně mužského světa špičkového šachu...A je skoro geniální. Tedy Beth i kniha.

Autor se příliš nebabrá v emocích (ostatně, v tomto světě jich asi opravdu mnoho není), nezabývá se okolím Beth ani tím, co si o ní kdo myslí. Dějová linka je poměrně jednoduchá a přitom neskutečně zajímavá...

Viděla jsem sérii natočenou podle knihy, a tak jsem věděla, jak to dopadne, a přesto jsem byla napnutá do poslední stránky. Od Zweigovy Šachové novely jsem pozoruhodnější příběh o šachu nečetla...

Doporučuji, knihu a sérii.

98 18.09.2023

Karneval zvířat je něco jako taková trochu netradiční česká umělecká road movie. Nebo spíše road movie českých výkonných umělců. Já jsem se bavila. Bylo to vtipné, místy smutné a taky nostalgické.

Musím autorku ocenit hlavně za odvahu, protože je jasné, že čerpala z vlastních zkušeností a neváhala do příběhu vtáhnout skutečné existující postavy. Myslím, že by byla hodně zajímavá reakce těch, kteří se musí v příběhu určitě poznat. I když, jak jsem slyšela, Zuzana Dostálová upravila nejen jména hrdinů, ale "prohodila" mezi nimi i nástroje, na které hrají.

Je hodně smutné zjistit, jak málo si česká veřejnost a hlavně politici našich špičkových umělců váží. Je smutné, v jakých podmínkách mnozí z nich žijí, a přitom jsou to hudebníci, které nám mnohde mohou závidět. A je otázka, jestli jejich nelichotivý lidský obraz, který mnohdy úplně bourá jejich obraz umělecký, neplyne ze vší té marnosti...

Vůbec to není špatná kniha. Naopak, mně se moc líbila a mohu ji doporučit hlavně těm, kteří chtějí nakouknout pod pokličku života českých špičkových interpretů klasické hudby.

Á propos: doporučuji poslechnout si celý Saint Saensův Karneval zvířat, většinou známe jen část Labuť a to je škoda...

98 18.05.2023

Jsou knihy, které se mi dokázaly vrýt hluboko do mysli. Jsou i knihy, které mě vyvedly z představy, že všichni lidé jsou ve své podstatě dobří...Tokio mezi takové knihy určitě patří, hlavně proto, že se opírá o skutečné události. Dnes už Nankingský masakr nikdo nepopírá, ale ještě nedávno o něm většina Japonců (a nejen jich) neměla ani zdání...

Příběh Grey je skvělý, napětí se stupňuje až do konečného otřesného odhalení. Je to jedna z knih, od které jsem neměla sílu odejít.

98 27.02.2023

Tuhle drobnou knížku jsem poprvé četla v 1.třídě a je moc zajímavé, že si příběhy dvou malých ruských klučíků pamatuju dodnes. A vůbec ji netřeba ani po letech zatracovat...

98 01.01.2023

Proslulý pozoruhodný román, plný psychologických úvah, který se zabývá především soucitem. Pro mne výtečný román o tom, kam až může zajít citové vydírání, moralistní manipulace a společenská pravidla, která dokáží dohnat čestného člověka až téměř k sebedestrukci.

Zweig se hodně zajímal o to, co je to vlastně soucit, kdy je správný a na místě a kdy vede doslova do pekel. Člověk je jedinou bytostí na tomto světe, která je soucitu schopná (vynechám-li sociopaty a psychopaty). Jsme vychováváni tak, že považujeme za správné a etické mít soucit se slabými, postiženými a nemocnými. Pokud se ovšem začne soucitu zneužívat, a víme, že to není zas tak výjimečné, pak je třeba se mít na pozoru. A myslím tím obě strany...Stefan Zweig to všechno moc dobře věděl.

Doporučuji.

98 17.05.2022

Černobílý svět je jedna z nejlepších knih o americkém jižanském rasismu, který se týkal žen. Vykresluje dnes už těžko uvěřitelné poměry, které vládly v této části Spojených států ještě v polovině minulého století, a které se jen těžko měnily...Příběhy bílých i černých hrdinek jsou tak živoucí, že je při čtení opravdu prožíváte. A nejsou jen smutné a tragické, naopak, v některých momentech se neubráníte smíchu nebo alespoň úsměvu...Ach, ty bílé jižanské paničky, na copak si to hrály? Naštěstí nebyly všechny tak omezené a hloupé...

Doporučuji, stejně tak jako film.

98 08.05.2022