ddkk komentáře u knih

Trochu jiná krimi - hlavní hrdinka, majitelka pohřebního ústavu s dlouholetou praxí, se s ničím moc nemazlí, už ten začátek! A to je jen slabý odvar toho, co přijde. Opravdu drsný příběh, napínavý až do konce.

Mně se moc nelíbil způsob, jakým je příběh vyprávěn - úsečné, krátké věty, stručné dialogy,... samotnému dexterovskému příběhu bezskrupulózní a přitom atraktivní ženy to však nijak zvlášť neškodí.

Za čtyři.

46 15.01.2022

Knížku jsem koupila hlavně kvůli překrásným ilustracím autorky příběhu. Stojí opravdu zato. Ovšem příběh o Louskáčkovi je tak hrozivý, že jsem nenašla odvahu knížku dát malému vnoučkovi pod stromeček. Nevím, jak by ve svých třech letech zvládl představu myší armády bojující s hračkami v dětském pokoji a ještě horší příběh malé princezny, kterou v její postýlce schválně kousla zlá myš do tvářičky. A co se pak dělo dále radši ani nebudu popisovat. Mám dojem, že nizozemští, němečtí a třeba dánští protestanti si vždycky libovali v hororových pohádkách...Louskáček tak zatím zůstane v naší knihovně a uvidíme...

Když to shrnu, pak za úžasné ilustrace bych dala plný počet hvězdiček, ale za strašidelnou pohádku maximálně tři. Takže celkem čtyři.

46 01.01.2022

Už se těším, až se naši chlapečci pustí do dalšího Krtka. Je to moc hezký příběh, i když už je to něco jiného, než ty, které si my odrostlejší pamatujeme z původních večerníčků...Děti si to zhodnotí samy. Já dávám za pět.

46 01.01.2022

Teprve když jsem si pořídila Kainovo znamení jsem zjistila, že jde vlastně o součást celé knihy Kane a Abel, která nyní kompletně načtená Janem Šťastným nedávno vyšla jako audiokniha. Netuším, proč Baronet knihu rozdělil do dvou částí. Je to trochu matoucí...

Pokračování příběhů dvou rivalů - Wiliama Lowella Kanea a Abela Rosnovskiho je stejně napínavé jako v předchozí části. I napohled nezáživné popisy obchodních transakcí a spekulací jsou napsané tak, že jsem žasla a držela palce jak jednomu, tak druhému. V ději se opět umně proplétají skutečné události a osobnosti s těmi vyfabulovanými a tím je děj napínavější.

U mne opět plný počet a doporučuji.

46 28.12.2021

Kosatíkovým životopisům nelze upřít především faktografickou správnost a mimořádnou snahu po objektivnosti, a naopak - naštěstí naprostou absenci domněnek a nepodložených spekulací. A to je dobře. Zátopkův život tak máme jako na dlani. Včetně některých jeho úletů, což však každý, kdo žil v době vlády jedné strany, velmi dobře chápe. Zátopek byl neopakovatelný běžecký talent, který se sám vypracoval, který netrpěl zbytečným sebepodceňováním, který se naučil několik cizích jazyků (ruku na srdce, kolik z jeho spoluobčanů mělo takovou vytrvalost a snahu?) a který se dokázal vyrovnat s lecčíms, co ho v té neblahé době potkalo. Klidně mohli i s manželkou z toho soctábora pláchnout a určitě by oba kdekoli uspěli...A stejně si to po 68. odskákal...

Kosatíkova kniha určitě stojí za přečtení. Jediné, co mi v ní chybělo, bylo trochu víc z Emilova a Danina soukromého života. Jací byli opravdu lidé z masa a kostí...

U mne za čtyři a doporučuji.

46 08.11.2021

Tohle je další zapomenutá dětská knížka z hlubin naší knihovny. Vůbec si ji nepamatuju a přitom má krásné Trnkovy ilustrace, které ji samy o sobě povyšují na jiný level...

Básničky, spíše říkanky, se mnohdy podobají jazykolamům a zdají se mi docela vtipné, ba i užitečné pro malé děti. Některé by se jim mohly i líbit:

Vážka

Modrá jehla šije vzduch
nad rákosem u lopuch.
Dělá na něm dlouhé stehy,
jak by k němu šila břehy.
Okřídlená jehlo v sítí,
kde máš ouško? Kde máš niti?
Ještě smyčku, uzel, kruh...
šije, šije znova vzduch.

Ale některé se líbí i mně:

Modrá jiskra

Jsi elektrická jiskra, ledňáčku.
Čímpak by asi - nebýt tebe-
zažehl červen letní nebe,
co modře hoří bez mráčků?

A nakonec prazvláštní báseň pro malé děti - už ten název!

Rezoluce

Bylo, bylo - suchá tráva.
Chceme život, co se žije!
Život, který zalétává
jako nové letadlo
pilot Radost, Fantazie:
aby s námi nespadlo
cestou k zemi svobody,
k zemi, co už není bájí,
kam už s dětmi nahlédají
všechny národy.

Ach jo, skoro jsem zapomněla na tehdejší propagandu, tady určenou dětem od 8 let!

Dávám za tři, hlavně kvůli Trnkovi.

46 26.10.2021

Tohle je opravdu nádherná publikace o chloubě našeho chovatelství, o snad nejstarším velkém hřebčínu na světě, o hřebčínu v Kladrubech nad Labem. O světovém unikátu - o starokladrubském koni, který je od roku 1995 českou národní kulturní památkou. Národní hřebčín Kladruby nad Labem se v roce 2019 zaslouženě zařadil na Seznam světového dědictví UNESCO, a to také díky úžasné krajině Kladrubské Polabí...

Kniha obsahuje opravdu krásné fotografie Jiřího Podrazila a také zasvěcený text odborníka na krajinu i památky, Ing. Zdeňka Nováka.

Doporučuji nejen knihu, ale také návštěvu kladrubského hřebčína, který je jedním slovem skvostný, stejně tak jako krajina, která ho obklopuje.

46 04.10.2021

"...A je tu Bob.
- Vidíš mě?, ptá se.
Vidím vězení, okno, židli pro návštěvy a televizor.
- Ne, odpovím.
- Otoč hlavu.
Otočím ji. Vidím vězení.
- Ne, na druhou stranu.
- Žádná druhá strana neexistuje."
- Ale ano. Otoč hlavu doleva. Stojím tady.
Zavřu oči a představím si, jak stojí...Otevřu oči a otočím hlavu. Vidím vězení.
- Nejde to.
- Ale jde. Je to jednoduché.
- Není.
- Nechápu, proč prostě nemůžeš otočit hlavu.
- Vždyť jsem ji otočila.
- Doleva.
- Žádné vlevo neexistuje.

Thalamický syndrom opomíjení je porucha, o které málokdo ví. A právě touto poruchou trpí hlavní hrdinka knihy Levá strana světa Sára. Až do onoho osudového okamžiku, kdy se pro ni všechno změnilo, si zakládá na své dokonalosti a schopnostech. Sama o sobě prohlašuje, že je "perfekcionistka typu A", která, podle vlastního mínění, bezchybně zvládá náročnou práci i svou rodinu - tři malé děti a manžela Boba. Ani na vteřinu ji nenapadne, že žije život plný stresu, napětí, nedostatku času, že osmnáct hodin práce denně není úplně to pravé. Až do chvíle, kdy se její tělo i mysl vzbouří...

Lisa Genova dokázala na napínavém příběhu Sáry dokonale popsat, co vše syndrom opomíjení vlastně znamená. Čeho všeho se postižený člověk musí (nebo taky nemusí) vzdát. Je to tklivý příběh ženy, která v nejlepších letech musela úplně přehodnotit svůj život. Která dokázala najít cestu ke své matce (a tím si ode mne zasloužila velké uznání). A také k novému životu.

Výborný příběh, díky kterému jsem se zase dověděla něco nového. Možná bych dala i pět hvězdiček, ale kvůli tomu typicky americkému konci jako z béčkových filmů dávám nakonec čtyři. Ale doporučuji.

46 26.08.2021

Napínavý příběh, vlastně dva. I když problém, s nímž se potýká Claire, není nic nového, násilnické movité manžely, z jejichž spárů se žena pokouší uniknout, jsem už měla tu čest poznat ve vícero knihách, ba i filmech. A Evy mi bylo spíš líto...

Ale musím uznat, že jsem od knihy neodcházela, zajímalo mě až do konce, jakže to všechno dopadne a kdo nakonec vyhraje. Pravda, vlastní příběh nedobrého manžela byl vlastně jen jakousi kulisou (jakpak to s ním asi tak dopadlo, že) , ale i tak. A na konci ještě autorka přidala drobné překvapení.

U mne za 4 a doporučuji.

46 05.08.2021

Výborný pomocník pro vnoučka, kterému se pořád nechce moc mluvit, protože mu starší bráška rozumí a zatím tlumočí nám starším a nedomykavým...Je tu plno krásných obrázků s jejich názvy a plno hezkých pohádek, říkadel a básniček ... Teď jen aby se mrňousovi chtělo slůvka opakovat, protože co na obrázcích je, on už přece dávno ví a nepotřebuje o tom zbytečně žvanit, že ...

Knížku mu daruji a ostatním doporučuji.

46 05.05.2021

V hodnocení Vězněné se asi nejvíce sejdu s mou oblíbenou uživatelkou Metlou. Já jsem si ovšem na rozdíl od ní fakt nejdříve zjišťovala něco o skutečném případu sériového šumavského vraha Huberta Pilčíka, a tak jsem čekala spíše thriller. Tím ovšem Vězněná opravdu není, Pavel Renčín napsal plnokrevný, a to doslova! - horor se vším všudy. A zmíněným případem se opravdu nechal jen více méně volně inspirovat.

Nejsem asi úplně cílovkou pro příběhy šílených učitelů, nesmrtelných potetovaných a "strašně špinavých" dívčin a zejména hrůzných zabijáckých zrůd snad z jiné dimenze...a tak se mi kniha moc pohodlně nehodnotí. Jsem spíš příznivkyní racionálnějších příběhů.

Vydržela jsem však do konce a musím uznat, že Pavel Renčín opravdu psát umí. Milovníkům hororů Vězněnou vřele doporučuji a u mne má za čtyři.

46 30.10.2020

Klasika, která by milovníkům scifi a koneckonců i těm, koho baví filosoficky laděné příběhy, neměla určitě ujít. Vtipné a poučné, lehce výsměšné, podivné a přitom zábavné...doporučuji a jdu se kouknout na Tarkovského (prastarý) film.

46 17.11.2019

Poslouchala jsem jako audioknihu v podání dvojice Jan Kanyza - Kajetán Písařovic a moc se mi to líbilo. Vůbec mám raději ty Kingovy knihy, kde si moc nezahrává s nadpřirozenem. Myslím, že život sám o sobě přináší dost hororů...Určitě stojí za přečtení.

46 18.08.2019

Výborná detektivka, jedna z nejlepších, které jsem v poslední době četla. Skvěle propracovaná a přesto, že od začátku víme, kdo je vrah, je napínavá až do samotného konce. Detektiv Callanach je člověk z masa a kostí, a přesto, že má taky za sebou leccos, není to žádný alkoholik ani se neutápí v depresích. Pro mne jednoznačně sympaťák, a nejen on....Čtu druhý díl a doporučuji.

46 11.06.2019

Velmi dobrý přehled dějin jedné ze země, které psaly historii Evropy i nového světa. Kdo by to dnes řekl...Je moc zajímavé podívat se nejen na jednotlivé významné události Portugalska, ale hlavně na souvislosti s děním v jiných částech světa a na dopady, které na první pohled nepříliš významná rozhodnutí měla na miliony lidí...

Jaká to kdysi byla obrovská říše! Kolik zámořských kolonií mělo Portugalsko díky svým objevům! A co dnes z toho všeho zbylo?

Tohle není beletrie, ale kniha je zajímavá a mnohdy dobrodružnější než leckterá detektivka. Plný počet.

45 07.05.2022

Průvodce se spoustou informací, jeden z těch lepších. Portugalsko bylo zatím trochu stranou našeho zájmu, takže je potřeba to napravit. Cesta je už naplánovaná a tak je načase začít nasávat informace. Průvodce je brožovaný, tudíž i přes značnou obsáhlost a více než pět set stran, se dá nosit sebou v batůžku. Má dostatek podrobnějších map i fotek. Jsou tu i informace praktické a nějaké ty zajímavosti. Nicméně, jsme zvyklí hledat i v dalších zdrojích, takže pro naše potřeby je tento průvodce uspokojivý a docela se nám líbí.

45 07.05.2022

Moc hezká knížka, která prostřednictvím opravdu krásných ilustrací a stručného (o to však výstižnějšího) textu chronologicky vypráví o pěti hlavních historických slozích Prahy. Je tu přehledně představen vývoj architektury s mnoha doplňujícími informacemi - dovíme se něco o specifickém zdivu, o typických stavebních prvcích - oknech, římsách nebo arkádách, zjistíme třeba co je to sgrafito. Jsou tu popsány jednotlivé významné stavby, je tu zmínka i o módě. V knížce v kroužkové vazbě jsou také úkoly, vyplňovačky, skládačky, vystřihovánky s návody na zařízení interiérů (ale já bych do knížky nestřihla!) nebo na dokreslení výzdob některých budov.

Stejně jako u Slohovníku Paříže i tady dávám plný počet a doporučuji.

45 24.12.2021

Dlouho jsem si vůbec nebyla jistá, o čem vlastně čtu. Mátla mě nejistota kdo je kdo, netušila jsem, jakou roli která postava v příběhu (v jakém?) hraje...Ale postupně se přede mnou začaly odhalovat souvislosti a já se těšila na každou další stránku. Příběh nabyl na napínavosti a zajímavosti a až do konce zůstávala řada tajemství, kvůli kterých je třeba knížku dočíst.

Možná bych dala plný počet, ale právě ten konec...všechna vysvětlení jaksi polopatická, uspěchaná a ne úplně pochopitelná...

Přesto u mne za čtyři.

45 20.11.2021

Další z krásných knih, které mne nadchly. Je podstatně obsažnější než například přehledná publikace Slavné obrazy a poskytuje k jednotlivým malířům poměrně dostatek informací. Autoři se více věnují i vývoji jejich tvorby a uvádějí více jejich děl.

Kniha je členěna podle časových období tvorby jednotlivých umělců, a tak začíná Giottem (jak jinak) kapitolou Před rokem 1500 a pak pokračuje následujícími stoletími až po současnost. Publikace je doplněna Rejstříkem uměleckých děl a obecným rejstříkem.

Krásná kniha, které tleskám a jsem moc ráda, že se jí mohu kdykoli kochat. Doporučuji.

45 12.11.2021

Arnošt Goldflam je neskutečný člověk. Nejen režisér, dramatik, herec, ale i spisovatel - hlavně dětských knížek. A pokud si svoje knížky i sám načte, je to fakt sranda. Bez ohledu na to, že samotné pohádky zas takovým literárním skvostem nejsou. Jeho specifická interpretace je totiž nezaměnitelná a sama o sobě legrační. Baví mě i neotřelé popisy a přirovnání, i to, že všechny pohádky v téhle knížce jsou vlastně motivační - však to současní tatínci potřebují jako sůl!

Asi nejvíc jsem se pobavila při popisu čerta v pohádce Tatínek a čert:

"... Čert je různě velký, má ocas, na rukou má drápy, na nohou asi taky. Možná má i kopyto, jak se povídá, ale nosí boty, takové staré škrpály, takže vlastně nikdo doopravdy nemůže říct, jaké ty nohy má. Čili vidíte, že je opravdu škaredý. Navíc pelichá a ještě smrdí..."

Tak takového vypelichaného smraďocha bych fakt potkat nechtěla! A navíc - kdo ví, co má v té botě...

45 29.10.2021