ddkk komentáře u knih
Zima, mráz, sníh, pustiny, podivná domorodá grónská komunita a do toho (ve zcela nepatřičné garderóbě) Tóra, tentokrát i s Matthiasem a svou nemožnou sekretářkou Belou, kteří v Grónsku pátrají po osudu zaměstnanců islandské těžební společnosti. Každou chvíli je čeká nějaké nemilé a děsivé překvapení - tu lidské kosti v šuplících kancelářských stolů, onde zase podivná figurka zvaná Tupilak nebo podezřelé, snad vražedné video ... A všudy přítomen alkohol a bezútěšný osud původních Gróňanů...
Příběh odehrávající se na jihovýchodním pobřeží Grónska je napínavý až do samotného konce. Tentokrát je v něm méně detailů z Tóřina života ve prospěch událostí, které se svým mini týmem musí rozlousknout. A že je to těžký a zapeklitý oříšek!
A jako vždy jsem z četby získala další přidanou hodnotu. Díky knize jsem se vlastně poprvé podívala podrobněji na mapu Grónska a našla si o něm další zajímavé informace.
Yrsa je prostě opravdu dobrá spisovatelka. Dávám plný počet a doporučuji.
Další případ advokátky Tóry se mi moc líbil, určitě víc, než ten předchozí. Komplikovaný příběh zavánějící duchařinou je skvěle vystavěný a - jak píše čef, je to vlastně klasická detektivka se spoustou slepých uliček a zavádějících informací.
Matthias, který s nadějí na romantický pobyt opět za Tórou letí až z Německa, je sice trochu pátým kolem u vozu, ale s kým jiným by urputná advokátka probírala nové stopy a indicie? A do toho její děti a další děti, špendlíky v chodidlech, mrtvá liška, nevlídný exmanžel a pochmurná válečná minulost ...
Moc dobré čtení, kterému dávám plný počet a doporučuji.
Dívčí čtení mého mládí... první lásky, prázdniny a samozřejmě Rybín....Stanislav Rudolf byl spisovatelem (nejen) mého srdce...
V době mých studií odborné geografie jsme se dovídali, že geografický determinismus je škodlivá buržoazní teorie, kterou je třeba odsoudit.. Proč, to už si nepamatuji...
Naštěstí jsme v naprosté většině studovali fyzickou geografii, která nám dala úžasné základy do života - nejen odborného a já jsem teď při čtení této knihy mohla autorovi jen přikyvovat. Ano, souhlasím s tím, že geografické podmínky (nikoli geologické!) jsou jedním z hlavních (nikoli jediným) určujících kritérií politického vývoje každé země. Stačí se podívat do příslušných map a věci jsou mnohem zřejmější. Pravda, ty, které knihu doprovázejí, jsou nedůstojné a málo názorné. Při čtení jsem neustále nahlížela do vlastních map a googlu...
Přesto autor velmi srozumitelně vysvětluje logické důvody mnoha zásadních politických rozhodnutí i jejich dopady. Z geopolitického úhlu pohledu jsou mnohem pochopitelnější a jasnější...
Knihu doporučuji a dávám za pět.
Děkuji všem svým oblíbeným za skvělý tip na tuto knihu. Moc se mi líbila a určitě si pořídím i pokračování série.
Teresa je tak trochu anti-hrdinka, která mne moc bavila a které jsem až do konce držela palce. Její intuice, empatie, profesionalita i komplikované postavení ženy-velitelky mně byly opravu blízké a osobně velmi uvěřitelné. Příběh sám je úžasný, smutný a výjimečný, autorka se ponořila do hlubokých temnot ubohé zničené duše...
Navíc je kniha plná poetiky okolních Dolomit, a to vůbec ne na úkor napínavosti příběhu, který až do konce neustále graduje až k překvapivému rozuzlení.
Skvělé! Za pět a doporučuji.
Moje první detektivka od autorky. Syrové islandské prostředí, syrové zločiny...Napínavé, zajímavá zápletka a vynalézavé řešení. Vůbec to nebylo špatné.
Bonusem pro mne bylo poučení o specifické tvorbě příjmení na Islandu. Jakmile jsem pochopila princip, bylo jednodušší si krkolomná jména postav pamatovat.
Doporučuji.
Skvostný jazyk, vynalézavé slovní hříčky, vtipné a květnatě vinuté historky, přechodníky (správně používané), pozapomenutá slůvka, umná slovní spojení … prostě - radost číst!
A tak jen pár citací páně Horníčkových:
"...Vidíte-li malou ženu, jak vynáší do třetího poschodí dva kbelíky plné uhlí, procitají ve vás ušlechtilé myšlenky a začnete uvažovat, zda byste jí neměl pomoci..."
"...Vzpomínám na jednoho hanáckého cukráře, u kterého jsme se zastavili cestou do Beskyd. Byl to mohutný člověk, jen o málo menší než jeho cukrárna, a bral nás jako své zákazníky až do chvíle, kdy zaslechl, kam jdeme. Pak se jeho vztah k nám rychle a zásadně změnil. Teď jsme byli oběťmi osudu, štvanci nic netušícími, chudáky, kteří se ženou vstříc útrapám a trýzním. "Taky jsem tam jednou byl," řekl s výrazem člověka, který vzpomíná na mrazivé peklo Tibetu. "Den. Pak jsem musel pryč. Tam jsem poznal, co je to hlad."...
"...Znám ženu, která jednoho jitra vyšla z domova, navštívila několik obchodů, pohovořila na ulici s několika známými a vrátila se v poledne domů. Zde pak zjistila, že ztratila část svého prádla , a to z horní poloviny těla. V obchodech ani na ulici se nesvlékala. Dodnes neví jak se to stalo a nesnaží se tomu porozumět. Jen člověk posedlý zlou pýchou by v takovém případě chtěl pochopit a vědět...."
A přidávám roztomilá tvarosloví, která se hned tak nevidí: … zprvu jsem se domníval, že jsem byl bacen do hlavy … vina je na straně praotcově, … jezdil i do míst, kde umyvadel se nepoužívalo,...nikdy jsem ještě neštěstí na horách nepotkal, aniž ono potkalo mne...
Co dodat? Nic než doporučit.
Snad ani netřeba komentovat, stačí přečíst...vezme to vlastně jen několik desítek minut. Skvělé, jednoduché a prosté, pravdivé a k zamyšlení....
Jako nejednou, i v tomto případě jsem nejdříve viděla anglický film z roku 1970 (nepatří k nejlepším adaptacím tohoto románu) a úplně jsem se zamilovala do Heathcliffa. Pak jsem si knížku přečetla a zjistila, že je mnohem lepší. A před pár lety jsem viděla poslední filmovou verzi pod názvem Bouřlivé výšiny (Wuthering Heights -1992) se skvělou Juliette Binoche a Ralphem Fiennesem - bylo to skvělé! A tento film doporučuji všem, kdo nepřišel na chuť předloze.
Miluju tu úchylnou Annie, její vynalézavost a urputnost. Její tvrdohlavé lpění na své touze po hrdince...není to typický horor a je to výborné čtení. Doporučuji. Mám ráda i film s Kathy Bates, která je přesně tou Annnie, kterou King tak malebně v knize popsal...
Nesbo nezklamal...i když nametu jsem zpocatku nemohla uvěřit.Ale Hary je Hary.
Nechala jsem se nalákat obri reklamou a jako vždy skutečnost byla dosti jiná.Zklamalo me zejména očekávatelné rozuzleni...nic moc...
Opravdu krásná encyklopedie, s realistickými ilustracemi, přehledným obsahem a vyčerpávajícím rejstříkem. Obsah je aktuální a opravdu všeobecný. Bezvadný dárek pod stromeček, ani se mi ho nechce pouštět dál...
Doporučuji.
Po úspěchu 1. dílu policejního křečka Bruna jsme zakoupili i díl druhý, v němž se Bruno opět pochlapil - pomohl dopadnout rafinované zámecké lupiče, kterým se zachtělo cenných šperků! Napínavé a dobrodružné čtení se zase osvědčilo. Bruno je u nás ten nejvíce nejdobřejší policista na celém světě!
Odcizený (též ukradený) dopis je poslední povídkou ze tří, v nichž se pátrání ujímá Auguste Dupin (1. Vraždy v ulici Morgue, 2. Záhada Marie Rogêtové).
Kdosi ukradl jisté dámě dopis s velmi citlivým obsahem a používá ho k vydírání a k vlastním politickým cílům. Pomocí logické úvahy a díky rafinovanému postupu geniální Auguste vše vyřeší, dopisu se opět zmocní a ještě pachatele inteligentně znectí...
Kratičký příběh jsem poslouchala jako audioknihu v perfektní interpretaci Vladimíra Brabce.
Zpříjemnil mi chvilky při jiné činnosti a já doporučuji.
Většina knihy byla zbytečně zdlouhavá a místy i nudná. Teprve ke konci děj nabral spád a příběh se najednou stal skutečně napínavým. Žádné velké překvapení se však nekonalo a řešení zápletky se dalo tušit už před koncem.
Ruth Ware umí psát i líp, což dokázala především svou knihou Smrt paní Westawayové.
Tentokrát jen za tři.
Skvělý příběh. Nejvíc ze všeho jsem při čtení myslela na Steinbecka, ale i na další americké klasiky, popisující americký středozápad na začátku předcházejícího století. Neuvěřitelná zaostalost, chudoba těla i ducha, vyšinutá morálka, nejnižší pudy. Hlad, krutost, chlast, povětrné ženštiny, zvrácenost...
A přitom není Nebeská hostina smutný ani odpudivý příběh, je napsaná tak, že mě bavila, že jsem se chtěla dovědět, jak to s jednotlivými postavami bylo dál a jak se nakonec všechny linky děje nevyhnutelně protnuly. A taky jsem ocenila epilog, který mě doslova pohladil po duši.
Jedna z nejlepších knih, které jsem v posledních dnech četla. Moc se mi líbila. Doporučuji.
Ještě jsem měla v paměti Poslední dívku, která se mi opravdu moc líbila, když jsem se dostala k další Sagerově "Poslední..."
Od první stránky je kniha strhující, dějem se prolínají dvě časové linie a tajemství, které Emma hodlá při svém druhém pobytu v kempu odhalit, je ještě zapeklitější...A pak dojde k další katastrofě...
Já jsem si Poslední lež docela užila. Úplné rozluštění příběhu sice mohlo být ještě o kousek překvapivější, ale i tak se autorovi povedlo nezklamat.
Doporučuji a dávám za čtyři.
Další Wistingův případ. Jako dosud vždy uvěřitelný, strohý, bez zbytečných odboček, racionálně popisující vyšetřování. Záhadně se vynořující levé nohy obuté v teniskách, které patří starým mužům, na první pohled bez souvislostí...
Wisting a jeho dcera Line opět pátrají po dvou různých liniích, které se někde potkají. Také mi struktura Horstových příběhů malinko připomíná Mankella. Ale jen maličko...
Tentokrát za čtyři, protože jsem přece jen čekala větší překvapení.
Kniha, kterou jsem četla před mnoha lety a nezapomněla jsem z ní vůbec niic. Tentokrát jsem si ji zopakovala ve skvělé dramatizaci ČRo s Vandou Hybnerovou.
Jednovaječná dvojčata, na první pohled k nerozeznání podobná a přece každé jiné. O hodinu starší (možná) Sylva je extrovertní lehkomyslná dívka, která své o hodinu mladší (možná) sestře Martině odloudí milovaného muže. Introvertní a tišší Martina je přesvědčena o tom, že za všechny úspěchy, štěstí a lásku sestry může jen a jen to, že se narodila dříve. Je to však vůbec pravda? Ani jejich vlastní otec si není jist tím, která z nich přišla na svět skutečně první...
A pak přijde domnělá šance postavit se osudu a získat tolik žádoucí místo té první. Martina se vydává za Sylvu. A najednou nic není tak, jak se zdálo...
Je to příběh o tom, že každý musí žít svůj život jak nejlépe může a o tom, kam až může zajít závist a pocit křivdy. A také o tom, že vlastní osobnost dost dobře potlačit není možné.
Moc dobrá četba a skvělý poslech. Doporučuji.