ddkk komentáře u knih
Neuvěřitelné, jak kniha stará víc než 60 (!) let může být stále aktuální. Výborné čtení, lepší než stejnojmenný film s mladým Sidneym Poitierem z r. 1955.
Velkého Gatsbyho už navždy budu mít spojeného s původním českým překladem a hlavně s osobností Roberta Redforda, který je mnohem "víc Gatsby" než Leonardo DiCaprio...Pro mne je Gatsby typický fitzgeraldovský příběh se vším všudy, pro dnešní generaci možná ne příliš zkousnutelný, nicméně u mne boduje...
Nekriticky miluju celé oddělení Q, autor patří mezi ty nejlepší autory detektivek poslední doby.Doporučuji.
Knížku mi kdysi dávno koupila mamka. Mohlo mi být asi tolik co Anne.
Četla jsem ji jen tehdy,jednou. Dodnes si pamatuju skoro všechno. Tohle je knížka, kterou by si měl povinně přečíst snad každý. A pokud možno co nejdříve, nejlíp v pubertě....
Tak tohle je skutečně scénář převedený do knižní podoby. Tudíž je strohý, věcný a stručný. Kniha je doplněna celou řadou fotografií z filmu a z jeho natáčení.
Vzhledem k věku scénáristy a režiséra (David Balda, r. 2000, Petr Kult, r.1998) je docela obdivuhodné, jak se s tématem popasovali.
Tak tohle je právě jedna z těch Kingových knížek, které moc nemusím. Na jedné straně plno ohavností, krve, mrtvol a hrůz obecně, na straně druhé pomstychtiví duchové, nadpřirozené jevy a vůbec všechno, co se mé věcně a přírodovědně orientované mysli moc nezamlouvá.
Nechci se nikoho dotknout, ale také neustálé obrácení se k bohu, filosofické úvahy o božstvech obecně, modlitby,....mě moc nebavily. A navíc to bylo pro mne trochu prvoplánové - trestající zlo v nejčistší podobě. Kinga mám ráda, ale bez duchů.
Úsměvná kratičká komedie o tom, že zamilovat se je možné v každém věku a v každé situaci:
SMIRNOV: Bože, to je žena! Nikdy jsem v životě neviděl nic
podobného! Jsem ztracen! Je se mnou konec! Chytil jsem se
do pasti jako myš!
POPOVOVÁ: Jděte pryč, nebo vystřelím!
SMIRNOV: Střílejte! Co vy víte, jaké to bude štěstí, umřít přímo před
vašima čarovnýma očima, umřít kulkou z revolveru, který drží
ta maličká sametová ručka… Zbláznil jsem se! Rozmyslete si
to a rozhodněte se hned, protože – když odtud odejdu, už
se nikdy neuvidíme! Rozhodněte se! … Jsem šlechtic, řádný
člověk, mám příjem deset tisíc ročně… za grošem na zemi se
vrhnu jako šíp… mám znamenité koně… Chcete se stát mou
ženou?
POPOVOVÁ (pobouřená, šermuje revolverem): Střílet se! Na souboj!
SMIRNOV: Zbláznil jsem se! … Ničemu nerozumím… (Křičí.) Hej,
sluho, vodu!
POPOVOVÁ (křičí): Na souboj!
SMIRNOV: Zbláznil jsem se, zamiloval jsem se jako kluk, jako hlupák! (Chytne ji za ruku, ona křikne bolestí.) Miluju vás! (Padá
na kolena.) Miluju, jako jsem nikdy nemiloval! Dvanáct žen
jsem nechal, devět jich nechalo mne, ale ani jednu z nich jsem
nemiloval tak jako vás! Jsem jako limonáda, jako sirup, jako
huspenina… klečím na kolenou jako hlupák a nabízím vám
ruku… Hanba, ostuda! Pět let jsem se nezamiloval, zařekl jsem
se, a najednou jsem v tom jako oj v cizím kočáře! Nabízím vám
ruku. Ano, či ne? Nechcete? Není třeba!
Pracovní sešit začíná zajímavou otázkou: kde je ve městě příroda? A děti mají za úkol vystřihávat a lepit ty obrázky, které jsou odpovědí na otázku. Mají také za úkol nakreslit své vysněné město, plné zeleně a života. A takových úkolů je v sešitu ještě více.
Nás nejvíce zaujal tip z francouzského Ardéche na tzv. foto-rallye ve městě: pořadatel hry vyfotí zajímavá místa a objektu v městské parku (třeba podivný strom, detail sochy, atd.), fotky vytiskne na hrací karty a děti pak místa podle karet hledají. Asi nic objevného, ale svůj cíl hra určitě plní.
Sešit je doplněn i o příběhy městských živočichů: potkanů, krys, papouška alexandra, holubů, kočky domácí...
Zajímavé, zábavné a jako u všech ostatních sešitů této řady se spoustou krásných ilustrací.
Doporučujeme a dáváme plný počet.
Podle očekávání je to temný severský příběh, plný zastřené minulosti, nečekaných souvislostí a strachu. Vše, co se před léto odehrálo a nebylo vyřešeno, se vrací zpět. Kupodivu bez valného zájmu policie. A tak, co si ti, kterých se vzdálené zločiny týkají, neudělají sami, nikdo za ně neudělá. A podle toho to taky nakonec dopadne...
Docela jsem si početla. Bylo to napínavé, plné severské temnoty a bičujícího deště, tajemných místností a neznámých zjevení. Bylo to docela fajn, ale ostatní Kristininy knihy jsou o poznání lepší. Dávám za čtyři hlavně za napínavost.
Travič mě znovu překvapil, možná spíš zaskočil, i když méně než předcházející Rakvář. Od Sharon jsem čekala něco trochu jiného, realističtějšího... Tato série je plná tajemství, která jsou postupně poodhalována, zastírána a znovu objevována. Během čtení jsem si vlastně nikdy nebyla jista, zda to, co právě čtu je už pravda a že se věci skutečně takhle odehrály. Autorka mne vodila za nos vlastně až do samotného konce a stále mne překvapovala. A na závěr si stejně ještě nějakou tu záhadu ponechala do třetího dílu celé trilogie.
Stejně jako HaHa1 doporučuji začít Rakvářem, neboť děje se prolínají časově i prostřednictvím všech zúčastněných.
Jsem docela zvědavá, jak Mistři dopadnou, jak se s nimi autorka popasuje. Doporučuji a dávám za čtyři.
Tak tady jsme se shodly s naší desetiletou vnučkou, která dostala knihu k narozeninám: páni, to je pěkně strašidlácký příběh! A taky že je. Už jen ta představa, že se nám každou chvíli sám od sebe houpá lustr nebo u nás někdo chodí v noci po domě...no, brrr!
Že Kristina Ohlsson umí psát, to vím už z jejich knih pro dospělé. A že umí psát i pro děti, to se teď dovídám ze série Billie a Aladin. A tak dávám za čtyři a doporučuji.
Ani chvíli jsem se nenudila. Příběh Rebekky a jejich životních peripetií má neskutečný spád, je zajímavý, odehrává se na několika místech Afriky a Evropy a je ve své neuvěřitelnosti velmi uvěřitelný. Protože - jak autoři předesílají - sami se osobně přesvědčili o doslova příšerných životních podmínkách a osudech Východoafričanů. Hlavně dětí... Je zřejmé, že v knize jsou jejich zkušenosti zhuštěné a že je v příběhu velký prostor pro fabulaci, ale proč ne?
Pro mne jedna z těch knih, které stojí zato si přečíst. Plný počet a moc doporučuji.
Jedna z klasických McBainových detektivních novel. Poměrně nekomplikovaný případ 87. revíru, který sice neohromí, ale ani neurazí. Ve smršti krvavých psychothrillerů úplná oddechovka a příjemné počtení o dobách, které už se nevrátí, i když nejsou pryč zas tak dávno...
Kniha mého dospívání, kterou jsem přečetla několikrát. Byla jsem unesená Petrou i její rodinou...a také krásnými ilustracemi Dagmar Berkové...Moc hezká knížka, kdoví, jestli by se současným dospívajícím líbila...
Výtečné završení trilogie s Hodgesem, Holly a Jeromem. Nejsem zrovna příznivcem hororů plných duchů, ale v tomto případě jsem Kingovo vykročení do nadpřirozena docela uvítala. Kniha má spád, šťávu a jak již níže řečeno, strhující závěr. Pro mne výborná kingovka a doporučuji celou trilogii.
Tenhle díl série se tak trochu vymyká - Lacey je odstavená na vedlejší kolej (trochu chybí to, že do češtiny nebyl přeložen předchozí díl) a věci kolem ní se dějí bez ní, byť přímo v jejím sousedství a ona je pouze pozorovatelkou...Do věci se vloží až ke konci. Pro mne to bylo tentokrát děsivé čtení. Autorka je schopna tak realistických popisů, že moje vlastní představivost mi vyrážela dech...Téma dopadu hrůzostrašných zážitků z dětství na duši malého človíčka je pro mne jen těžko zvládnutelné...Jen proto ubírám jednu hvězdičku, ale doporučuji.
Především - nemohu srovnávat skvělý film se skvělou knihou, jak film tak kniha mi připravily nezapomenutelný zážitek...Kniha má však hlubší, rozvinutější děj, poskytuje více prostoru k zamyšlení i pochopení, pokud čtenář pochopit chce...
Snažím se především chápat neustálé nutkání Vianne k putování z místa na místo a k hledání nových začátků, které zdědila po své matce. Jsem si jista, že se za nimi ve skutečnosti skrývá touha po konečném zakotvení a nalezení vlastních kořenů:
"...občas jsem se přistihla jak hledím na slunce a přemýšlím, jaké to asi je, dívat se, jak vychází nad stejným obzorem pět - deset, dvacet - let. Ta myšlenka mne plnila zvláštním zmatkem, pocitem strachu a touhy...".
Její nekonformní, velkorysé, tolerantní a přitom pragmatické myšlení je plné snahy o pochopení druhých i snahy o získání nových vztahů a přátelství. Vianne, díky empatii, kterou mimořádně oplývá, možná lépe než on sám chápe dokonce i místního faráře a přes jeho neskrývané nepřátelství ho neodsuzuje. Tuší, že se za maskou nesmlouvavého a nekompromisního ochránce místní morálky skrývá zraněný člověk. Není zatížená bigotní vírou ani žádnými konvencemi. Nebojí se, prošla už v minulosti lecčím. Je svobodná a obdivuhodná...Skvělá kniha, skvělá hrdinka...
Abych se přiznala, pro mne byl přes všudypřítomnou vůni a chuť čokolády nejsilnějším gurmetským zážitkem detailní popis hostiny uspořádané pro Armande...
Á propos - stejně jako u jiných výtečných děl, která se stala předlohami výborných filmů, i v tomto případě pro mne už navždy bude Vianne zosobněna milovanou Juliette Binoche a její protivník (byť to ve filmu nebyl farář Reynaud) bude mít tvář mého oblíbeného Alfeda Moliny... Vřele doporučuji.
Nic světoborného sice tato detektivka nepředstavuje, na mne je nadbytečně rozvláčná bez příslušného napětí, ale jako prvotina špatná určitě není. Těžko také předpokládat, že do českého prostředí bude zasazen triller skandinávského střihu, už jen proto, že naše společnost je asi opravdu skeptičtější bez úchylných sekt, klima je mírnější a slunce a tmy je tu tak akorát...Pokračování série s Bergmanem je lepší :-)