ddkk komentáře u knih
Juliana Fialová byla naše socialistická novodobá mezinárodní Magdalena Dobromila....mám ji dodnes, občas se začtu.
Už jsem knihu - spíše české překlady knihy - hodnotila u verze přeložené Antonínem Přidalem s drobně upraveným titulem "Pan Kaplan má stále třídu rád". Tento Eisnerův překlad mi přišel podstatně méně humorný než Přidalův, proto možná tolik kontroverzí u hodnocení...u mně TATO verze pouze za tři...
Přečetla jsem ságu, viděla původní, ještě ČB zpracování v televizi i novou verzi taktéž v televizi. Mé dojmy jsou skvělé.
Profesionální ženu si pamatuju z dob svých vysokoškolských studií z Divadla Husa na provázku (tehdy ze známých důvodů pouze Divadlo na provázku). V titulní roli mladá a fakt výborná Dáša Veškrnová a mladík Dóňa (Miroslav Donutil)...knížku jsem četla až poté. Obé bylo výborné.
Určitá nedůvěra v pokračovatele geniálního Stiga byla určitě namístě. Nebylo to tak špatné, jak jsem podvědomě očekávala, ale bohužel, překombinovanost děje mě moc nebrala. A vůbec nejhůř jsem nesla snahu co nejvíce vytěžit z Lisbetiných tajemství. Přečetla jsem i další "pokračování" Milénia " - Muž, který hledal svůj stín" a to už je úplný propadák...
Biografie, která zaujme. Nejen životem osobnosti Václava Hollara, ale také reáliemi, v nichž se děj odehrává. Málokdo ví o tomto mimořádném grafikovi alespoň něco, tato kniha ho dokáže přiblížit skvěle.
Irving jak ho znám...nicméně bizarní, stejně jako film...
Milé, pozitivní, optimistické, dobře napsané a upřímné....paní Marta je silná osobnost. Kniha nese skvělé poselství: nikdy není pozdě na to začít skutečně žít...Knížku je možné číst opakovaně a vždycky vzbudí ten samovolný úsměv na rtech...doporučuji i jako prevenci proti splínu a blbé náladě...
Ale vůbec nerozumím tomu, že se v souvislosti s hodnocením knihy české autorky (!) řeší peníze...pročpak se neřeší u autorů amerických, anglických, francouzských,...atd? Že by zase ta všudypřítomná závist?
Tohle se moc nepovedlo. Je to těžko uvěřitelný mišmaš, který už od počátku jen mate. Dočetla jsem jen se sebezapřením a hodnotím za dva hlavně proto, že oceňuji odvahu paní učitelky odvedle pustit se do psaní.
Prověřený autor, klasická detektivka, atraktivní prostředí....příjemné počtení.
Tady jsem šlápla dokonale vedle. Ani zdejší komentáře a recenze nejsou vždy tím nejlepším vodítkem. Tvář mojí dcery je totiž dílko slaboučké jako čaj - obsahově a hlavně stylisticky. Připomíná takovou trochu lepší slohovku, jak už tady někdo níže napsal. Možná se na tom podepsal i překlad, ale vzájemné oslovování osob v dialozích "Ty,..." je opravdu příšerné. A nejen to. V textu jsou používány třeba vazby typu "....jak - tak..." a další podobné. Téma knihy by mohlo být zajímavé, kdyby ho autorka uměla uchopit. Bohužel forma v tomto případě dokonale zabila obsah...
Dočetla jsem jen se sebezapřením a protože se mi příčí dávat hodnocení typu "odpad", má u mně jednu hvězdu.
Zajímavý nápad, zajímavý, napínavý a tajuplný začátek....jenže pak to byla pro mne těžko skousnutelná konstrukce, která mne bohužel nepřesvědčila. Kniha si už našla řadu nadšených čtenářů, já však ani při nejlepší vůli mezi nimi nejsem....
Uspávanky - příběhy plné fantazie a překrásného jazyka. Skácelovy verše, které se dají vyložit i čtyřletému dítěti, protože vyvolávají jeho obrazotvornost, fantazii, zvídavost a záplavu otázek...Nádherně ilustrované vydání z roku 2018 je jednou z nejhezčích knih, které mám. Doporučuji nejen rodičům a prarodičům malých dětí.
Neuvěřitelné životy skutečných lidí, osudy mimořádných osobností, těžko představitelné myšlení a chování...Gala byla nepochybně sebestřednou, narcistickou a nesmírně cílevědomou ženou, která dokázala jít přes mrtvoly. Absolutní nedostatek empatie a vůbec citů jí zřejmě umožnil bez zaváhání jít jen a jen za svými osobními zájmy. Bez ní by ale s největší pravděpodobností ani Éluard ani Dalí nebyli tím, čím se nakonec stali. Gala byla typickým případem manipulativní sociopatky, která dokázala přinutit své okolí, aby jednalo tak, jak sama potřebovala...Na druhé straně - to, že jí Dalí tak úplně a definitivně podlehl, bylo současně dílem jeho vlastních psychických poruch....Ale jak se říká - ať hodí kamenem, i dnes existují podobně "postižení" lidé s podobnými poruchami osobnosti. Gala o své jinakosti moc dobře věděla a také věděla, že nikdy nikam nezapadne, protože to prostě nejde:
"Dívají se na mne, jakoby mi nerozuměly. Jsem jiná. Vím to. Ale Coco (pozn. Chanel) - doufala jsem, že ona mne pochopí, ale nedaří se mi to. Ženy jsou jiné, myslí jinak, sní o něčem jiném, i ty, které ve své práci dosáhly velkých úspěchů..."
Je zajímavé (a hodně smutné) sledovat, jak postupně se obě mimořádné osobnosti, jak Dalí tak Gala, které svůj život prožily vedle sebe, ale vlastně soustředěné jen a jen na sebe, postupně mění. Pro Galu se jediným životním cílem stávají peníze, Dalí propadá stále více strachu a stihomamům:
"Vydělávat peníze, získávat peníze, shromažďovat peníze - existuje vůbec něco, co by dokázalo tohle potěšení překonat?...Peníze, peníze, peníze - to potěšení, když se jich můžete dotýkat, se dá stěží s něčím srovnat."
"Dalí byl už jen stínem sebe samotného. Úzkost způsobila, že ztratil chuť k jídlu. Byl pohublý, třásl se jako list a v očích měl trvale vystrašený výraz. Ztratil důvěru v sebe samého a své blízké. Celé dny a noci žil v neustálém strachu, ať byl vzhůru anebo spal..."
Kniha je díky svému obsahu úchvatná. Kromě biografií hlavních postav se dovídáme mnohé ze zákulisí meziválečné i poválečné francouzské a španělské umělecké komunity, a to především o surrealistickém hnutí v čele s poměrně sexistickým André Bretonem.
Nikoho z nich nesoudím, nepříluší mi to. A knihu doporučuji.
Nenarocne cteni, bez vetsich emoci nebo napeti. Slovacko je mi blizke, vcetne zdejsiho nareci, ktere mne zni malebne a privetive. Ziju v tomto kraji uz par let a opravdu se tady tak mluvi. Uz i ja jsem "teta" pro sousedovic potomky a muj muz "strec". Vim, jaky je rozdil mezi "bratranci" a "vlastniky"....Nicmene vubec nejlepsi hlaska, ktera je v knizce jak vystrizena ze zdejsi reality, je veta dědy, čekajícího u veterináře se svým kocourem na kastraci: "Mikesu, neboj sa, aj bez guli zostanes chlapem"!
Výborná knížka, mne už před mnoha lety přiměla k tomu, abych se více zajímala o historii tohoto období. Opravdu skvělé. U mne za pět a doporučuji.
Sredni Vaštar a Kocomour, to jsou mí favorité. Mám ráda tento druh suchého, nikoli prvoplánového anglického humoru. Pravda, místy je dosti černý, ale to na zábavnosti nic nemění. Docela jsem se pobavila a doporučuji, i když to asi není ten druh povídek, který pobaví každého.
Tajemné, napínavé, místy strašidelné a dojemné - v titulní roli opět dítě (stejně jako u Ledových sester), děj se (opět) odehrává na opuštěném místě...Nicméně - závěr je autorovou slabinou. Rozluštění je málo věrohodné a přitom docela předvídatelné, působící jako klišé. Přesto dávám za čtyři, protože kniha je čtivá a napínavá skoro až do konce.
P.S. Bohužel, také není jasné, proč je Jamie "dítětem ohně", buď to uniklo mně nebo měl autor ještě jiný záměr, který nepoužil...
Příjemná četba, hlavně první půlka s Amber napínavá. Co se bude dít dál se už dalo odhadnout. Konec už byl trochu navíc...ale přesto knihu doporučuji.
Jak kniha tak film jsou skvělé. Doporučuji každému, kdo touží číst výborné profesionální literární dílo, vlastně reportáž...téma je temné a pro mne kontroverzní - vždyť přemýšlet jen náznakem, že " vrah je jen člověk", může být zcestné...