ddkk
komentáře u knih
Atlas měst
Federica Magrin
Moc hezká velkoformátová obrázková encyklopedie, která obsahuje vždy na čtyřech stranách informace o 33 (zpravidla) hlavních městech světa. Knihou, vlastně cestou od města k městu provází dvojice dětí - Erik a Iris, kteří "shromáždili" spoustu zajímavých informací. U každého města je vždy uvedena země, jazyk a také jeho velikost (malé, středně velké, velké) a přehled dalších zajímavostí. Ty ovšem nejsou nijak podrobě vysvětleny, a tak se předpokládá práce s dalšími informačními zdroji. Třeba u Lisabonu je uvedeno - mimo jiné: "Navštiv tradiční představení fado" , co je fado je třeba najít na internetu....
V každém případě je to výborný zdroj mnoha poučení nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče. Dávám za pět a doporučuji.
Šílená hra
Sebastian Fitzek
Myslím, že název knihy hovoří za vše. Je to moje třetí kniha tohoto autora a definitivně poslední.
Lovec očí
Sebastian Fitzek
Tak nevím...mám silné podezření, že si z nás v téhle své knize dělá pan Fitzek legraci. Předchozího Sběratele očí jsem přečetla s chutí, napětím a uspokojením z dobré knihy. Při četbě Lovce očí jsem doslova na každé stránce zírala. Co ještě přijde? No a přišlo snad úplně všechno. Snad kromě medvídka Pú a UFO. Za pisatelskou zdatnost a obratnost (a smysl pro legraci) dávám za dva.
Zběsilost
Karin Slaughter
Knihu nebudu hodnotit, protože ji odkládám po několika marných pokusech o dočtení. Asi mám jen jiný vkus a požadavky týkající se detektivek a thrillerů.
Ďáblův spár
Lara Dearman
Velmi dobrá autorčina prvotina. Kniha je nejen přiměřeně napínavá, má zajímavou zápletku i překvapivé vyústění, ale navíc je situována do atraktivního prostředí Normanských ostrovů (mimochodem, v krátké době už podruhé čtu o ostrově Guernsey - mám na mysli Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů). Doporučuji všem, kdo se více zajímají i o místopis, podívat se na to, jak vlastně ostrovy fungují třeba administrativně. Zní to možná podivně, ale je to opravdu kuriózní a ojedinělé uspořádání - a nejen proto, že je většinou známe jako daňový ráj...doporučuji.
Příběh ztracené holčičky
Elena Ferrante
Zvláštní kniha, zvláštní celá série. Když pročítám zdejší komentáře a recenze, je to jakoby pouze černá x bílá - někdo Neapolskou sérii (a tedy i knihu Případ ztracené holčičky) buď úplně odsoudí, anebo ji vychválí. Myslím, že je to hlavně o pochopení toho, CO a o ČEM vlastně Elena Ferrante psala. Pro mne je to dílo, které autorka prostě musela napsat, bez ohledu na žánr, bez ohledu na syntaxi, atd., ať už je jí vyčítáno cokoli. Považuji celou sérii za s největší pravděpodobností autobiografické dílo, plné upřímných pocitů, skutečných reálií a snad i vypořádání se s vlastním životem...Pro mne velmi dobré a doporučuji.
Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou
Elena Ferrante
Dočetla jsem 3. pokračování Neapolské ságy a teď i recenze , které se ho týkají. Musím přiznat, že přesně stejně rozporuplné pocity, jaké zřejmě měli jejich pisatelé, mám i já. Od úplného zatracení až po vynesení na příčky nejvyšší. Jakoby se nepochopení či pochopení knihy rozpoltilo mezi mužské (odsuzující) čtenáře a ženské (chválící) čtenářky. Jsem žena a tudíž čtenářka a snad chápu způsob autorčina myšlení a myšlení jejich hrdinek, a proto považuji i tento díl ságy za velmi dobrý. Dotýká se všech oblastí života v Itálii 70. let minulého století, což pro mnohé může být objevné. A veřejné dění se samozřejmě dotýká - tu více, tu méně - i soukromí Liny i Eleny. Je také zajímavé sledovat, jak se mění jejich myšlení a postoje, jejich charaktery a jejich hodnoty...Přes rozporuplnost mých pocitů dávám za čtyři.
Příběh nového jména
Elena Ferrante
Sága pokračuje a je stále zajímavější, spletitější a napínavější. Co čeká Lilu a Elenu na dalších stránkách? Jejich životní osudy jsou plné změn a napětí, autorka je umně splétá a očekávání toho, co nastane, je čím dál větší...A navíc - neapolské reálie, prakticky nedávné doby (neboť polovina minulého století není pro některé z nás žádná vzdálená historie) jsou stále šokující a je dobré si připomenout, že něco takového se dělo a děje v tzv. rozvinuté staré dobré Evropě...Dávám opět plný počet a doporučuji.
Divočina
Cheryl Strayed
Nejdřív jsem viděla stejnojmenný film s Reese Withespoonovou a nuda to rozhodně nebyla - když na ten film nekoukáte jako na nějaký "akčňák". Nezklamala ani kniha, podle které je natočený. U mne za 4.
Obrázky z Provence
Jan Šmíd
Výtečné, inspirace nad všechny průvodce. Při každé návštěvě této úžasné oblasti oprašuji tuto knihu. A doporučuji.
Ďábel nosí Pradu
Lauren Weisberger
Kniha ani zdaleka nedosahuje kvalit filmu s úžasnou Meryl Streep, scénář se knihou zřejmě pouze inspiroval, a to k nepopíratelnému prospěchu věci.
Smrtelná rána
Thomas Enger
Od Kamenného deště jednoznačně vzestupná tendence, ovšem , pokud si člověk přečetl všechny díly....já ano a hodnotím za pět :-)
Kniha třesků a plesků
Edward Lear
Úžasný lék na blbou náladu - kdekoli v knize s Mikulkovými ilustracemi otevřete, tam najdete neuvěřitelně vtipné byť mnohdy úplně nesmyslné veršovánky (pardón - limeriky!). Miluji například "neklusavého" medvěda (Byl jeden dědeček v Szegedu, který jel na starém medvědu. Když se ptali: Kluše? Odpověděl suše: Je z rodu neklusavých medvědů) nebo "kanibalku" z El Pasa (Byl jeden starý muž z města El Paso, pomáhal manželce dusiti maso. Stalo se časem, že spletla s masem starého muže z El Paso). A to vše díky skvělému překladu Antonína Přidala. Mimochodem, hra Divadla na provázku (nyní Husa na provázku), která se jmenovala Příběhy dlouhého nosu vlastně sestávala výhradně z Přidalem přeložených limeriků Edwarda Leara.
Ať žije republika
Jan Procházka
Opravdu výjimečná ač útlá knížka. Stojí určitě za přečtení...doporučuji.
Pět holek na krku po třiceti letech
Iva Hercíková
Vždycky s očekáváním otevírám knihu, která je pokračováním příběhu postav z předchozích knih. A tady se mi to stalo po mnoha letech (nikoli ovšem 30) poté, kdy jsme četla Pět holek na krku. Příjemné a lehce překvapivé setkání.
Smrt krále Šumavy
Martin Sichinger
Docela zajímavý příběh určený spíše mladším čtenářům. Letní dobrodružství při pátrání po skutečném osudu Kiliána Nowotného, kterého "proslavila" Kalčíkova kniha a Kachyňův film Král Šumavy...
Příroda Šumavy, zdejší starousedlíci, místní legendy i pocity dospívajícího hocha dokážou chytit za srdce, autor moc dobře ví,o čem píše a umí to.
Je to hezký a zajímavý příběh, jenže jsem čekala něco trochu jiného...
Dobrý den, socho!
Miroslav Horníček
Stačí zvednout zrak a člověk je ohromen, kolik netušených krás a zajímavostí ho obklopuje, aniž to dosud tušil.
Sběratel
Fiona Cummins
Skvělé! Po Chrastění kostí, které bylo autorčinou prvotinou, pokrok k lepšímu, ba výbornému.
Doporučuji.
