ddkk komentáře u knih

Ani třetí díl série mě nepustil. Věci se neskutečně čtivě vyvíjejí, autor neztrácí invenci, tempo ani skvělou formu. Četla jsem a četla a stále mě zajímalo, co bude dál...Do hry vstupuje další generace - Harryho a Emmin syn Sebastian a tajná dcera Huga Barringtona Jesica. Jsou tu volby do parlamentu a do hry vstupuje i mafiánský otec Sebastianova nejlepšího kamaráda...

Přiznávám, podlehla jsem Clintonovské kronice, podlehla jsem spisovatelskému umu Jeffreyho Archera. A je mi jedno, co si myslí odborníci na krásnou literaturu. Už se těším na další díl. A doporučuji.

90 22.08.2023

Ve škole začala řádit jakási hnusná viróza. Chlapečci jsou usmrkaní, ukašlaní, teplota nic moc...a ejhle, jako pozitivní světýlko v tunelu, objevili jsme v hloubi knihovničky Vačici. Tak hezký a přitom docela krátký příběh jsme už dlouho nečetli. A poučný...

Jak málo stačí k tomu, aby si o nás okolí cosi myslelo a chtělo nás přinutit - samozřejmě jen v dobrém! - abychom své chvání i myšlenky rychle změnili! Bylo to moc prima, chlapečci zapomněli na rýmu a hned přišli na to, jak to s tou vačicí vlastně bylo...

Navíc autor nezapře, že byl mimo jiné i animátorem a jeho ilustrace jsou jedním slovem kouzelné. A jako bonus navíc je v knize docela poučný doplněk o tom, jak to vlastně ve skutečnosti vačice mají. Jestli se opravdu zavěšují na větev za ocas. Zavěšují. A taky si umějí hrát na mrtvé, když hrozí nebezpečí...

Moc hezká knížka, doporučuji.

90 29.01.2023

Bouře je taková příjemná změna mezi krvavými skandinávskými thrillery.
Zdá se mi to nebo ne? Někteří severští autoři jako by začínali nabírat méně drsný směr ... že by zaznamenali únavu svých čtenářů z věčně opilých a vůbec problematických hrdinů a začali se vracet ke klasičtějším detektivkám? Všichni určitě ne a ani já bych nechtěla přijít o příšerného Harryho Holea, podivnou Miu Krugerovou nebo nepředvídatelného Sebastina Bergmana ... No, uvidíme...

Bouře připomíná nedávno vydanou detektivku Smrt přichází na prohlídku. Dokonce se odehrává v podobném prostředí. Pro mne je ale Bouře líp napsaná, má větší spád a je napínavější...Líbila se mi a těším se na pokračování.

90 15.12.2022

Postupně se vracím k Erbenovým detektivkám, zvláště k sérii s noblesním kapitánem Exnerem. A taky nevycházím z údivu, jak to tehdy Erben dělal, že mu jeho knížky prošly...

Já také patřím k fanynkám Michala Exnera, o němž autor píše s úsměvným nadhledem a lehkou ironií. Jo, takový detektiv v naší socialistické minulosti, to je vážně scifi. Ale o to víc mě baví. A hlavně případy, které musí s oddanými a vědoucími kolegy Beránkem a Vlčem, s noblesou a nadhledem řešit...Ani s vraždou v divadélku to není jinak, i když závan socialistické reality je tu docela citelný...

A propos: Nic proti Michalu Dlouhému, ale tahle poslední série s Exnerem v TV Prima mě moc nepřesvědčila, nějak jí v současné době už chyběl ten předchozí šmrnc....

90 30.11.2022

Nemohu skrývat, že jsem velkou fanynkou Washingtona Poea a samozřejmě nepřekonatelné Tilly Bradshawové a že jsem jejich nový případ četla s velkým očekáváním.

Nezklamali mne, i když jejich předchozí příběhy se mi líbily více. Bylo to pořádně zamotané a konec byl překvapivý... Stejně jako řešení kauzy Poeova obydlí - ach, ta geniální Tilly! Co by si Poe bez ní počal, tu prostě není možné nemilovat :-)

Doporučuji.

90 31.10.2022

Oddělení Q řeší další případ. Tentokrát se zdá, že někdo rafinovaně a promyšleně už léta vraždí, aniž by si toho policie všimla. Jediná stopa, kterou neznámý vrah po sobě zanechává, je sůl. A nebyl by to skvělý, byť dost nestandardní tým Carla Mørcka, aby zločince neprokoukl...

Tentokrát se případ dlouho odehrává kolem odhalování podezřelých úmrtí v minulosti a pořádné grády nastanou až v okamžiku, kdy je potřeba vraha dopadnout. A věc se komplikuje. Samotný Carl se ocitá v hledáčku policejních kolegů...Je našlápnuto na pokračování.

Jak říká Asad: "No jo, zpátky na velblouda...!"

Určitě doporučuji.

90 18.06.2022

I když Waltari vůbec nezamýšlel Dohru napsat, podařilo se mu - díky veřejnému tlaku, napsat pokračování novely Cizinec přichází, které si s prvním dílem v ničem nezadá. A jsem si jistá, že Dohrou doslova vytřel zrak všem svým kritikům.

Myslím, že všichni čekali, že údajně "skandální" zločin bude co nejpřísněji "po zásluze" potrestán. A pak se dočkali výsostně lidského vyústění činu, ke kterému nemohlo nedojít...

Dohra se čte jako detektivka. Waltari dokázal na minimální ploše předestřít myšlenkové posuny všech zúčastněných, od bigotního černobílého přesvědčení, že každý zločin zasluhuje nejpřísnější trest, až po prozření a pochopení...

Dohra je skvělým pokračováním skvělého Cizince.

89 23.09.2024

Laurie je moc milý příběh o jednom stárnoucím, osamělém a smutném muži, kterému rozsvítí a nakonec i doslova zachrání život roztomilé štěně. Těch pár stránek je napsaných tak, že ani jediné slovo tu nechybí a - u Kinga obzvlášť nezvyklé a o to cennější - ani jediné slovo tu není navíc.

Laurie mi hned po ránu pozvedla náladu a já moc děkuji své oblíbené momo01 za skvělý tip.

Doporučuji.

89 26.01.2024

Další z nádherných vydání české klasiky z dílny Odeonu. Po Babičce a Kytici samozřejmě Máj s úžasnými ilustracemi Míly Fürstové. Ani tentokrát jsem neváhala a pořídila si luxusní vydání s vloženým grafickým listem. Je čirá radost číst verše KHM a současně obdivovat lehounké, jemné a přitom promyšlené ilustrace skvělé autorky...I Máj v tomto vydání je ozdobou knihovny.

Srnečku Sisi nám kdysi pradávno četla maminka před usnutím. Bydleli jsme na samotě u lesa a ke zvířatům jsme měli velmi blízko. Sisi jsme pak viděli v každé srnce a srnci, které jsme zahlédli...Moc hezký příběh s pěknými ilustracemi...

89 03.10.2023

Další výborný díl s Kim a její partou. Tentokrát se musí vypořádat s fikanou sektou, která se tváří jako seriózní podnik. Angela se pustila i do podrobnějšího popisu praktik samozvaných mesiášů, kteří bez skrupulí dokážou doslova zdevastovat životy svých obětí...

A do toho jeden předčasně propuštěný odporný vrah...

Doporučuji, jak jinak.

89 05.08.2022

Mám moc ráda knihy Andyho Weira, přesněji hlavně Spasitele a samozřejmě Marťana. Pokaždé obdivuju fakt široký záběr jeho technických a přírodovědných vědomostí i jeho schopnost vyjadřovat velkou míru empatie.

U Artemis trochu váhám a stejně jako harena si říkám, možná, kdyby mi bylo o (hezkých) pár let míň, dala bych určitě plný počet. Jazz je prostě holka, s kterou se určitě dá sympatizovat, když je vám tak stejně jako jí, možná o něco víc. Ale já pořád myslela i na to, co svým dobrodružným počínáním může způsobit. Ještěže měla kolem sebe ty bezva kámoše a skvělého tátu...Ale jinak to bylo docela fajn dobrodružství se spoustou zajímavých informací kolem.

89 27.06.2022

Včelí medvídci patřili a patří k našim nejoblíbenějším, pravda, ve večerníčkovské podobě o něco víc, než v té knižní. Ale to nevadí. Jsou to krásné příběhy, je v nich plno přírody, dobrodružství a správných věcí, a tak to má být.

Máme rádi Brumďu i Čmeldu a dokonce i toho velkého brouka Pučmelouda, co není brouk, ale velký strašlivý čmelák. A stejně, jako mé oblíbené uživatelce Medunkavera, i nám nejvíce utkvěla jeho děsivá mantra: "Samý sádlo, samý sádlo, to je ale divná rodina!" No, byla to velká sranda! U nás se totiž sádlo blbě hledá, my jsme spíš na máslo, a tak jsme si bručeli pod vousy: "Samý máslo, samý máslo, ...".

Doporučuji knížku i TV večerníček a dávám plný počet.

89 04.06.2022

Je neuvěřitelné, jak dokonale Petra Dvořáková doslova vhlédla do života malé vesnice, jak věrohodně se dokázala do něj vcítit. Sama z jedné takové malé dědiny pocházím a do další jsem se po letech ve velkém městě vrátila. I můj děda byl kulak, i moje rodina zažila krušné doby po kolektivizaci. O to víc si troufám pochopit myšlenkové pochody leckteré postavy knihy, aniž bych s ní souhlasila nebo ne...Z té naší rodné dědiny jsem nakonec unikla, ta moje současná je o dost jiná a přece tolik podobná ...

Nemyslím si, že by Petra Dvořáková chtěla kteroukoli z postav soudit nebo kritizovat, naopak, její Dědina je plná pochopení a lidskosti. Ti lidé v ní mají své kořeny a historii, rodinné (mnohdy neblahé) zkušenosti a dodnes nelehký život. A přesto zůstávají, i když se občas pomlouvají, hádají a závidí si. Jsou tam doma a mají ke svému domovu a ke své půdě (i můj děda a otec jí říkali "zem") vztah, kterému nové generace moc nerozumí. I proto cítí zklamání, které je o to větší, když jejich vlastní krev selže a proviní se proti jejich neporušitelným hodnotám...

Moc jsem se pobavila hned zkraje nad duševními mukami Ladina, místního řezníka, který se roztomile trápí vlastní opileckou nevěrou, protože co bude, když na to jeho Marcela příde a co když už to ví, bylo mi smutno z neštěstí Maškových a poznávala jsem i to, jak si na takové dědině lidi nakonec přes všechno navzájem pomůžou ...Líbil se mi jazyk, kterým je knížka napsaná i interpretace Pavly Tomicové, Jiřího Vyorálka, Jaromíra Dulavy, Roberta Hájka, Dity Kaplanové a dalších, která k výbornému zážitku z audioknihy jen přispěla.

Plný počet a doporučuji.

89 21.07.2021

Po mnoha podobných příbězích z období 2.světové války, které se odehrávají ve Francii (a vůbec nejsou špatné), je tohle příběh, který se trochu vymyká.

Nevidomá francouzská dívka a mladičký německý sirotek, voják wehrmachtu, které náhoda svede dohromady téměř na konci války v bretaňském Saint-Malo. V bývalém korzárském městě, obkrouženém hradbami, s úzkými uličkami, vysokými kamennými domy a úžasnými vysokánskými komíny, z nichž jeden hraje v příběhu také svou roli. Jen díky detailnímu modelu města, které vyrobí dívčin otec, se jeho slepá dcera dokáže v ulicích bez obtíží sama orientovat...

Moc hezký příběh, i když na můj vkus napsaný trochu moc chladně a s nadhledem. Doporučuji.

89 06.02.2021

Na další knížku SB jsem se moc těšila a tajně doufala, že to bude po delší době podobná pecka jako ty s Lacey... No, pecka to opravdu není, ale přesto je to zajímavý a napínavý příběh o samolibosti, pocitu nepostižitelnosti a také o žárlivosti, pomstě a zaslouženém trestu.
Rozuzlení není úplně překvapivé, ovšem to by nebyla skvělá Sharon, aby nedokázala napětí dávkovat v krátkých a čtivých kapitolách až do konce.
Doporučuji.

88 16.05.2024

Ne že by to nebyl zajímavý námět - herečka, modelka, alkohol, překrásné vermontské scenérie a pár zmizelých žen a jeden mrtvý muž. Začátek také nebyl bez napětí a zajímavosti, jenže pak se to nějak zvrtlo. Do hry vstoupilo nadpřirozeno a to už pro mne prostě není. Cítím v tom obezličku, snahu vypomoci si při řešení něčeho, co je možná těžko racionálně vysvětlitelné...ale možná to tak má být...

Škoda, ostatní Sagerovy knihy se mi docela líbily.

88 27.02.2024

Popasovat se s Vančurou není jen tak. Musím souhlasit s mol378, ano, k Vančurovi se musí dospět. Pro mne je jedním z nejskvělejších českých spisovatelů všech dob. A Konec starých časů miluju a jsem moc ráda za film Jiřího Menzla...Vančurovi evidentně rozuměl...

88 26.12.2023

Nenechte se odradit tím, že "Smrtící Apollo" obsahuje mimo jiné i technické popisy a že je i o špiónech. Není toho zas tolik a navíc jsou všechny tyto okolnosti v ději poměrně pochopitelné. Mně alespoň vůbec nevadily a výborně jsem si početla...

Je to fikce, ale jen částečná. Velká část děje odpovídá realitě a o to je příběh Apolla 18 zajímavější. Protože nejde jen o ně...Je vidět, že autor knihy je astronaut a přesně se v tématice orientuje. Vzhledem ke svým zkušenostem zná nejen všechny technické fígle, fyzikální zvláštnosti, politické okolnosti a problémy vývoje kosmické techniky i technologií, ale dokáže popsat i specifické osobnosti těch, kdo se dostanou do nejužšího výběru budoucích dobyvatelů vesmíru. Věrohodně popisuje i odlišný způsob myšlení Rusů. Bavilo mě to...

Je to chytrý a napínavý příběh, který by se dokonce za určitých okolností mohl odehrát...

Doporučuji.

88 26.07.2023

Čtyřletý vnuk se do medvídka Šimona zamiloval. On taky ještě neumí plavat (teda, říká že umí, však s rukávky to je taky plavání!), a tak mu byl medvídek hned blízký. A písmenka už taky mastí, i když po svém. Vynalezl třeba P s háčkem. Čte se normálně, přece "P s háčkem!".

Radost vnoučka je i moje radost. Krásně ilustrované knížečce dávám plný počet.

88 02.04.2023