de_baques komentáře u knih
Čtivé, místy nechutné, oproti zahraniční konkurenci se autorka nijak neztrapnila, originální myšlenky se zde najdou. Zkrátka další varování, kam vede progresivismus, které bohužel stejně nikdo nevyslyší. Napsat cokoliv navíc je plýtvání časem.
Opět skvělý soubor nadčasových povidek s úžasnou atmosférou. Nechápu, že oba soubory nejsou na předních místech české literatury oné doby.
Co hodnotit pozitivně na knize, která působí jako násilně vytlačený proud nezajímavých zápletek? Falešnou slovní ekvilibristiku, cizokrajnost prostředí, zoufalou snahu vymykat se?
Překvapivě smysluplný soubor tajemných, lehce hororových povídek s prvky romantiky. Úroveň zapletek velmi dobrá, čekal jsem spíše nějakou povrchní slátaninu, ale musím doporučit.
Podobně jako Kuzněcovova Legenda o řece skvělé vyprávění, tentokrát ze sousední Jeniseje.
Očekávání bylo malé, představoval jsem si něco trapného, absurdní satiru, vtipnou tak pro pamětníky. Vyklubala se z toho jedna z nejvtipnějších knih, které jsem četl, mistrně zvládnutý dějový a časový propletenec, ve kterém se v rytmu doby skáče mezi postavami a obdobími a přesto je všechno tak soudržné a jednotlivé střípky do sebe zapadají jako puzzle. Okamžitě jdu na další knihy pana Autora.
Překvapivě povedená kniha. Ze všeho nejvíce mi připomíná lehce ironické romány Grahama Greena a jeho sympatické nehrdiny. Všechny dějové linky vás velmi rychle pohltí a musíte číst dál a dál, abyste přišli na to, jak se nevypočitatelná zápletka rozuzlí. V záplavě románů na jedno použití vám tenhle neobvyklý příběh zůstane dlouho v mysli. Řekl bych i velmi dobrý překlad s použitím řady výrazů, které jsem již dlouho nikde nečetl.
Skvělá kniha, která nenechá vydechnout. Mix povinného heroismu se spoustou obyčejných postav. Autor nás doprovodí jako dopisovatel Pravdy válečnou vřavou ze Lvova přes Polsko, Slovensko až do Berlína. S Koněvem osvobodí Prahu, setká se s americkou armádou, dává nahlédnout do myšlenek obyčejných vojáků a zakončí štastným setkáním s rodinou. Je to dnes "drzá" kniha o hrdosti a nezlomné vůli, která zahanbuje a smutně obviňuje různé hrdinné přepisovače dějin z řad pražských starostů.
Četl jsem od Forsytha prakticky vše, ale tohle byl otřesný komiksový brak se superhrdiny a superpadouchy. Na pár stranách vyřídíl Irán, Rusko a KLDR:-).
Psáno zřejmě v rychlosti na vlně šoku a potupy ze Skripala a dlouhodobé absence jakýchkoli úspěchů britských služeb. Esence primitivního britského přezírání zemí na východ od Berlína, jako zkorumpovaných, neschopných chudáků. Totální nepochopení dějin po roce 1990 v bývalém SSSR.
A schvalování státního ekonomicky motivovaného terorismu proti plynovodům ? To se opravdu zbláznil ?
ne, to se vážně nepovedlo, snůška nesouvislého blábolení bez jednotlivých přechodů, nezáživné, nezajímavé, esence nadutosti a pocitu vlastní výjimečnosti, která se snaží nesmyslný text zamlžit jakýmsi oparem vnitřního tajemství
Pro mne osobně velké překvapení, Martin Oliva je venkovská tragédie se zcela nadčasovými prvky a skvělou gradací děje a Kmotr Rozumec navzdory prvoplánové struktuře, která byla pouze nosičem autorových myšlenek, se čte tak krásně, že si ho nemůžete nezamilovat.
Autorka si vzala pro sebe příliš velké sousto, z literárního hlediska se dá skutečně pozitivně hodnotit pouze popis odsunu z Brna.
Zbytek knihy je snaha z rychlíku zachytit složité období českých dějin. Skákání po stokrát popsaných přelomových událostech (procesy, měnová reforma, okupace, samet) nepřináší čtenáři nic, stejně jako ufňukané komentáře, že nemohla tohle, tamto.
Jinou kapitolou je vyznění knihy, které v duchu nepřijatelného moderního zplošťování, zasazuje krutou osobní zkušenost hlavní hrdinky jen v nepatrné míře do kontextu doby. Autorka vědoma si toho, snažila se to napravit kratičkou nekonzistentní vsuvkou válečných osudů Gertina bratra, čímž pouze zdůraznila roztříštěnost celé knihy.
Závěrečné moudro o zbytečném životě pronesené vlastní dcerou vychovanou za tolikerého odříkání, nemůže vyvolat než pozdvižení obočí.
Velmi dobře zpracovaný příběh nehrdinského hrdiny, kterého okolnosti dostaly do téměř neřešitelné situace. Děj je až do samotného závěru napínavý a vyústění ještě 10 stran před koncem stejně nečekané a dobré, jako celá kniha.
Autorovi bych doporučil psát knihy ze současného Ruska - jde mu to o mnoho lépe než průměrné sci-fi, na kterých si udělal jméno.
Dočítal jsem pouze Pestré cesty, které jsem nikde dřív neobjevil a musím potvrdit, že autorův styl je opravdu jedinečný - ostrá satira a vytříbený jazyk, se kterým se fádní texty současných autorů nemohou rovnat. Krátká cesta vlakem profesora Kostlivého je ukázkou, jak všední věci dokáže dobrý spisovatel přetvořit v nezapomenutelný čtenářský zážitek. Škoda, že žádné další setkání na Vikárce už neproběhne.
Autor přestřelil s počtem hlavních postav, k tomu neustálé (místy chaotické) střídání míst. Chápu snahu zachytit události včetně (politických) souvislostí, ale na takto omezeném rozsahu stránek se nedají plnohodnotně rozvinout 4 dějové linie.
Filmová verze, která se mi vždy líbila, je po přečtení předlohy náhle takřka nekoukatelná. Kniha je nejen podrobnější, ale v mnoha ohledech (zvláště popis vězení ve Francii) i plastičtější (výživnější) než film.
K dílu je třeba jen několik poznámek.
1. z hlediska zobrazeného vládního systému se jedná o jakous krkolomnou nelevicovou totalitu (pokus o alternativu k Orwellově 1984)
2. věrohodnost je oproti "1984" nebo "My" velmi slabá - působí dojmem zlého snu nebo spíše autorčina zhmotnělého feminismu, než jako skutečně promyšleného totalitního systému
3. příběhu chybí vyústění, nějaká silná myšlenka
4. následující léta potvrdila, že totalita se stále rodí výhradně z levicových (dnes newspeakem liberálních) idejí
Velmi čtivá kniha z atraktivního prostředí Sibiře, autor dokázal udržet pozornost a napětí u tak zdánlivě banálních činností jako betonování hráze. Kdyby kniha měla pokračování (např. stavba Bratské přehrady), hned bych se do ní pustil.
Excelentní - dnes už lze říct žánrové - dílo, které vnáší neznalé čtenáře do období "slavného oddechu" po vítězném skončení 2.s.v. Doba je však zároveň tísnivá, protože se projevuje všudypřítomná moc mocných a všeobecný strach a sledování. A uprostřed toho všeho dvojice válečných kamarádů hledá svoji životní cestu.