Dela111 komentáře u knih
Tady bude možná chyba v žánrovém zařazení, toto je spíš psychologické drama.
Najít v této knize někoho, kdo není úchyl, psychopat nebo jinak duševně postižený člověk, je téměř jako hledat jehlu v kupce sena. Ani vyšetřující policista se nedá označit za psychicky vyrovnaného člověka a jak se později ukáže, bohužel nepatří ani zrovna k nejbystřejším...
V thrillerech a detektivkách se něco podobného vyskytuje často, ale tady je to přímo koncentrát ujetého chování. Celý děj je jen popis konání narušených jedinců. Není to vyváženo ničím pozitivním, ničím co se dá označit za normální, natož aby tu byla jediná vtipná pasáž či poznámka.
Tohle všechno samo by nebyl důvod pro nižší hodnocení, ale tady navíc chybí překvapení, vlastně od začátku víme, kdo je kdo a co se bude dít, jaký další hnus bude následovat. Ta předvídatelnost mi vadila nejvíc. A aby těch mínusů nebylo málo, tak příběh postrádá poutavost a čtivost, alespoň tedy pro mne. Více než literární zpracování je to popis šílenství.
Námět je výborný a většina z toho je reálná, ale je to špatně napsané.
50%
Uff... to je hodně velký mix námětů...
Můj největší problém s touto knihou spočívá v tom, že je psána jako čtení pro ženy, je to celé příliš sladké. Nečekala jsem to, protože není do takového žánru zařazena a psal ji muž. Hlavní postavy Tara a Martin působí jako zamilovaní puberťáci, jejich chování je naivní až trapné. Bohužel i chování dalších postav v různých situacích na mě působilo často nevěrohodně, někdy vyloženě hloupě.
Mix námětů v této knize je skutečně zvláštní. Ten nejméně závažný námět, kterým je tanec, je nosný a zajímavě jsou z něj zachycené jen intriky v zákulisí prestižních soutěží.
Dalším mínusem knihy je pro mne to, že náměty, které jsou mnohem silnější a závažné, jsou bohužel zpracovány jen povrchně a přitom právě ty by si zasloužily mnohem víc. Je jich ovšem na jednu knihu skutečně moc - válka na Ukrajině, posttraumatická stresová porucha, problémy Ukrajinců u nás v zaměstnání, nelegální pobyt, jejich pocity méněcennosti, boje mezi sebou navzájem, problematika politického azylu... No možná jsem ještě něco vynechala. Z toho všeho je trochu lépe zachycena jen linka z minulosti z války.
V tomto neuvěřitelném mixu námětů se ani do hloubky jít asi nedá, mnoho skutečně závažných a důležitých situací je tak napsáno zjednodušeně. Knihu tedy tvoří tanec, sladká romantika, nějaké rvačky, silná slova, vyhrožování, boje a pomsty mezi Ukrajinci u nás, hromada patosu a naivity a trochu lepší, ale také nedostatečná, linka z války.
Chápu na co všechno chtěl autor upozornit a navíc o tom hezky mluví v doslovu, ale celý příběh i se všemi silnými a závažnými náměty je zpracovaný spíše jako moderní pohádka o Popelce, což je škoda.
Jde samozřejmě jen o můj subjektivní názor umocněný tím, že vyloženě naivní romantickou literaturu nevyhledávám. Příběh si ale určitě své čtenáře, tady spíše čtenářky, najde, což je už vidět :-). Můj pohled na knihu může být klidně ojedinělý ;-).
Námět této knihy působí docela atraktivně, ale netušila jsem, že je napsaná jako YA literatura. Nejvíc oceňuji, že vedle sci-fi motivu jsou tu silná témata jako je stalking a násilí na ženách.
Svět v tomto příběhu je viděný očima mileniálů, jsou zde zachycené jejich starosti a zájmy, často je použitý jejich slang. Děj a celkové zpracování se bude líbit především nejmladší generaci dospělých a teenagerům.
Všechny tři povídky v této knížečce se odehrávají těsně před vánočními svátky, ale poezii Vánoc nečekejte. Jsou tak nějak ze života, najde se tu něco veselého, něco smutného a něco k zamyšlení.
U závěru první povídky jsem se zasmála, druhá mě celá bavila, ta holčička se svými myšlenkovými pochody byla úžasná. Třetí povídka je smutná, k zamyšlení a ze závěru až zamrazí.
Tato povídková sbírka má nízké hodnocení, přestože povídky jsou dobré. Nejspíš to bude tím, že jsou jen tři s nízkým počtem stran a to čtenářům nestačí.
Kniha obsahuje čtyři krátké, lehce hororově laděné povídky. V první povídce naprosto vládnou peníze, druhá povídka je ze všech nejvíce hororová, ale za mě byla nejméně poutavá. Třetí povídka je více psychologicky laděná, čtvrtá povídka je pořádně ujetá, až šokující a za mě nejzajímavější a nejlepší. Rozuzlení všech povídek je překvapující.
Bát se u těchto příběhů asi nebude nikdo, ale je to chytlavé čtení a těm, kteří mají povídky v oblibě, se bude většinou líbit.
Málokdy upozorňuji na obálku, ale tady musím, je skutečně mimořádně zdařilá.
Zahrada mého života je příběhem ženy, jejíž život byl ovlivněn několika politickými režimy. Stará paní vypráví posluchačům o své životní pouti a do jejích zážitků se promítají velké historické okamžiky naší země - druhá světová válka, budoucnost určující rok 1948, nespravedlnost politických procesů v padesátých létech minulého století, některé rehabilitace v šedesátých létech, pražské jaro, noc z 20. na 21.8.1968, období normalizace a sametová revoluce. Zaujal mě výborný popis neoblíbených akcí "Z". Ani jsem netušila jak důležité stavby se v jejich rámci také realizovaly.
Dá se říci, že je to silný příběh, ale ne výjimečný dějem. Mimo hodně špatný vztah s otcem, mělo podobný život mnoho žen narozených ve dvacátých létech minulého století. Celé je to hezky a velmi čtivě napsané.
Tato kniha na mě působila jako bych na návštěvě u paní baronky, staré milé a moudré dámy, poslouchala jak vypráví svůj životní příběh (přitom jsem knihu četla, žádné audio).
Na osudu Alžběty von Steinberg autorka čtenářům přibližuje život venkovské šlechty během minulého století. Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi, jména jsou však změněná.
Baronka vzpomíná na své dětství, na život na zámku, popisuje osudy všech členů své rodiny. Vypráví o těžkých časech během obou světových válek, během hospodářské krize i v období komunistického režimu.
Je to pomalé a přitom poutavé vyprávění člověka, který hodně zažil a má co říct. Alžběta měla těžký život, přišla o hodně, ale nikdy neztratila svoji důstojnost.
Kdo má rád rodinné ságy, rád čte o životních osudech, tomu se bude kniha líbit.
Tento román je přímo koncentrát zmaru, zoufalství, strachu a trýzně svědomí a přesně vystihuje známé upravené rčení že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.
Hlavní postava Romy neměla moc štěstí už od startu. Zažívala bezútěšné dětství na chudém předměstí, dospívání plné drog a později práce v nočním klubu její osud završila. Ve chvíli, kdy si myslí, že nic horšího než dva doživotní tresty být nemůže, přichází poslední rána...
Kniha přináší vynikající vykreslení přežívání a praktik ve vězení, ukazuje všechnu tu vyšinutost a život bez prostředků a budoucnosti. Mimo příběhu hlavní postavy je tu ještě několik dalších méně výrazných dějových linek s náhledem do osudů vedlejších postav.
Rozhodně to není pohodové čtení, ale pokud jste sami zrovna v pohodě, tak za přečtení stojí.
90 %
Velmi zdařilá novela. Zachytit na tak malém prostoru tak silné ústřední téma a k tomu ještě další náměty způsobem, který upoutá a nepůsobí nedostatečně a slabě, je obdivuhodné.
Hlavní postava Tomáš je zde zachycen ve dvou časových rovinách, v první ještě jako kněz, ve druhé už jako laik. Příběh je sice především o ukončení jeho kněžské dráhy, ale ukazuje i jaké mimořádné nároky jsou kladeny na sílu osobnosti u kněží, je o zklamání věřících, kteří se těžko smiřují s odchodem jejich kněze z církve, je o strachu z boží pomsty.
Je pozoruhodné jak se autorce podařilo formou krátkých příhod vložit do novely další ožehavé otázky a není jich málo.
Nonstop Eufrat je jedna z knih, ke kterým jsem se dostala díky e-knihám zdarma na DK a ráda doporučím k přečtení dál.
Téměř všichni si myslíme, že najít hromadu peněz musí být skvělé. Že to ale nemusí být tak úplně výhra, o tom se přesvědčí hlavní hrdina Rick. Když jako správný investigativní reportér pátrá po původu několika miliónů dolarů zjistí, že někomu jeho hledání vadí tak moc, že ho chce zastavit za každou cenu... K vyřešení záhady je potřeba jít do minulosti a čím hlouběji Rick šťourá, tím víc špíny odhaluje.
Tento thriller je svižně a poutavě napsaný. Zápletka má složitější pozadí a je napínavé sledovat, jak velkou újmu na zdraví při jejím rozplétání Rick utrpí nebo jestli vůbec přežije... Dobré thrillerové počtení, za mě 4,5*.
Označit toto dílko za historický román je poněkud odvážné. Zpracováním více připomíná román pro ženy.
Příběh velmi jednoduchým způsobem zobrazuje jak pařížská společnost na konci 19. století zacházela s ženami s psychickými potížemi. Zároveň je tu vylíčeno jak bylo v té době pro muže jednoduché zbavit se jakékoli ženy z rodiny. Do děje je přimíchána také duchařina, ale protože z historického hlediska jde o povrchní zpracování, tak to neruší.
Rozsahem je příběh krátký, děj je jednoduchý a tak potenciál, který kniha měla, zůstal nevyužitý. Při shovívavém hodnocení je to 3,5*, ale zaokrouhlit musím dolů.
Travič je druhý díl originální thrillerové série s lehkou dávkou tajemna, kde dávné zločiny vyplouvají na povrch i v současnosti.
Děj tohoto dílu se prolíná s minulým a přibývají nové skutečnosti, něco se objasní, něco naopak zamotá ještě víc. Na úplné rozuzlení si budeme muset ještě počkat. Jsou tu dvě dějové linky, vzdálené 30 let a obě mě baví. Autorka má, jako vždy, celý příběh do detailu promyšlený.
Kdo má něco proti čarodějnicím, tak to možná nebude četba tak úplně pro něj ;-). Zároveň ale musím říct, že tu vlastně není nic úplně nadpřirozeného.
Rozjezd tohoto dílu mi připadal hodně pomalý, nemohla jsem se začíst. Za první asi třetinu knihy je moje hodnocení o něco nižší. Je ale možné, že kdybych četla celou sérii naráz, vůbec bych to takto nepocítila. Celkově jsem s touto sérií spokojená a už se nemůžu dočkat závěrečného dílu! :-)
Tato kniha přináší otřesné svědectví o pokusech prováděných v Osvětimi na ženách. Jsou zde použity i svědecké výpovědi z úředních dokumentů a s několika z těchto žen autor i osobně mluvil. Věnuje se i tomu, jaký dopad měly pokusy na ženy, které přežily, po válce.
Kniha je výjimečná tím, že ženy tu nejsou bezejmenné, autor tu jmenovitě vyjmenovává spoustu obětí, což ale zároveň dělá četbu obtížnější.
Čím delší čas od války uplyne, tím bude těžší si představit, že toto se skutečně stalo, proto jsou taková svědectví důležitá.
Temná zahrada není jen detektivka, je to výjimečně dobře propracovaný psychologický román s mistrně vystavěnou zápletkou. Okruh podezřelých sestává především z členů jedné rodiny a to pro mne vždy představuje perlu mezi detektivkami. Pokud člověk neumí naslouchat, nemůže znát ani ty nejbližší... Příběh je napsaný tak, že místy skutečně donutí čtenáře k zamyšlení, nedá se jím jen tak prolétnout, což u tohoto žánru není časté.
Kniha je rozsáhlá, ale hlavně proto, že vyprávění je pomalé, proložené odbočkami. Tobyho úvahy byly občas obšírné až únavné. Toto rozhodně není zběsilá jízda a mimo posledních asi sta stran neměla pro mne kniha takovou tu úžasnou poutavost, párkrát jsem u ní i usnula, což může být plus i mínus zároveň ;-).
I přes pár výhrad hodnotím plným počtem hvězdiček. Za tu nadstandardně propracovanou psychologii postav a přidanou hodnotu v podobě zamyšlení, prostě musím dát 5*. Pro čtenáře, kteří mají oblíbené pomalejší detektivky bez potoků krve, bude toto naprostá lahůdka.
Popis pohnuté životní pouti Hildegardy z Bingenu je zdařilý. Hned začátek je hodně emotivní. Ve středověku byl sice vstup do kláštera pro nejmladší ze sourozenců často tím nejlepším řešením, ale v současnosti je těžké pochopit, že někdo zazdí osmileté děvčátko do poustevny. Hildegardě nakonec klášter poskytl nejen domov, ale i splnění snů a naplnění životního poslání...
Ačkoli mám ráda historické knihy, nikdy jsem se nesoustředila na příběhy, kde prim hraje církev a životopisy svatých, takže v tomto směru to pro mne bylo něco nového. Nakoukla jsem do studených středověkých klášterů, sledovala intrikaření v církvi, četla o vizích Hildegardy, o její filozofii a dozvěděla se, jaké bylinky tehdy používali.
Iluminace je zdařilý mix beletrie a historických faktů a moc dobře se čte.
Toto je kouzelný příběh z viktoriánské Anglie v jehož centru je řeka a lidé žijící v její blízkosti.
Kdo by nechtěl posedět v hospůdce z dávných časů, kde se lidé scházeli, aby si vyprávěli příběhy? A právě na takovém místě tento tajemný příběh začíná. Řeka přinese čtyřletou holčičku a od té chvíle se odvíjí neuvěřitelný, dějově bohatý příběh. Dítě zamíchá osudy mnoha místních lidí.
Děj celé knihy je jako řeka, ale žádný dravý proud, nýbrž ta pomalu plynoucí. Ostatně malebných popisů řeky Temže a jejího okolí je tu spousta. Pokud máte rádi pomalu vyprávěné, trochu tajemné příběhy, toto je ta pravá kniha pro vás :-).
Tragikomická jednohubka na jeden večer s výstižným názvem. Ne každá žena si nechá ubližovat donekonečna a některé zvolí poněkud tvrdší formu vyřízení si účtů...
Je to čtivé, svižné, děj uhání vpřed bez jediného hluchého místa. V této knize není nic veselého, přesto mě hlavní hrdinky svým způsobem pobavily :-).
Pohřbená tajemství je perfektně promyšlený thriller s námětem, při kterém mrazí. Příběh je napínavý od první do poslední strany, děj je akční, plný zvratů. Hlavní hrdina Nick je sympaťák, který si čtenáře lehce získá.
Bohužel mě kniha bavila o něco méně od chvíle, kdy bylo jasné kdo je únosce, proti komu vlastně Nick bojuje a co vše je v pozadí. Tento vývoj situace není pro mě tak poutavý, ale to je jen o mém vkusu na zápletky.
Celkově je to výborný thriller a určitě si zaslouží doporučení.
90 %
Na knihu s tímto námětem jsem byla moc zvědavá, protože vím, že Ian McEwan umí čtenáře překvapit a zneklidnit.
Příběh je podaný z pohledu soudkyně Fiony, která současně čelí krizi ve svém manželství. Mimo stěžejní právní spor se seznámíme s několika dalšími případy z oblasti rodinného práva.
Aby mohla Fiona zodpovědně rozhodnout, zda respektovat přání člověka, či zda zachránit život i proti jeho vůli, setká se s pacientem, sedmnáctiletým Adamem, osobně v nemocnici. Setkání je pro oba silným zážitkem a dítě na prahu dospělosti, které najednou ztratí jedinou morální hodnotu, kterou znalo, potřebuje pomoc, vedení...
Je to jeden z těch příběhů, který přináší víc než jednu otázku k zamyšlení, a tak nad ním hloubáme i po dočtení, přemýšlíme nad tím, co je v životě skutečně důležité a příběh postupně doznívá...
Ke knize mám jedinou menší výtku, mohla být více propracovaná, jít víc do hloubky.
90 %
Kniha napsaná formou dopisů manželovi je rozsáhlou zpovědí a zároveň určitou terapií pro hlavní hrdinku. Je to velmi náročná četba. Eva popisuje jak se Kevin projevoval od narození, hledá příčiny, které k osudnému čtvrtku vedly a postupně se dostává k motivu, který Kevin měl. Zároveň trpí pocitem viny, přemýšlí zda to zavinila, jestli se tomu dalo zabránit a snaží se s celou tou hroznou situací vyrovnat.
Je to smutné čtení, stejně jako je smutný fakt, že toto téma je aktuální a ještě dlouho bude, možná víc než teď. Emočně mě tato kniha naprosto vyždímala a unavila jako málokterá.
Jednu hvězdičku strhávám za začátek, trvalo než mě kniha začala zajímat, těžko se mně začítalo do problémů mladého amerického manželství.