Dela111 komentáře u knih

V této knize předkládá Henri Charriére, díky tetování přezdívaný Motýlek, svůj životní příběh spojený s odsouzením za vraždu. Vypráví o obvinění, odsouzení na doživotí a deportaci na Ďábelské ostrovy. Popisuje život ve vězení, nelidské prostředí a kruté zacházení. Píše o spoluvězních, vypráví různé příhody a odhaluje své trýznivé myšlenky.
Dle svých slov byl odsouzen nevinně a jediné co ho drželo při životě, byly myšlenky na útěk a vědomí, že člověk to nesmí nikdy vzdát...

Kniha není zařazena mezi biografie a memoáry, takže nemusí být vše autentické, možná si autor něco přimyslel. Každopádně je to poutavě napsaný neobyčejný příběh.
Film je také vynikající, ale samozřejmě se do něj nevejde všechno, co je v knize.

68 05.03.2021

Prašina se obsahem tak podobá foglarovkám, které jsem v dětství nadšeně hltala, že jsem ji ze zvědavosti prostě přečíst musela. Tajemná pražská čtvrť se svými křivolakými uličkami, temnými dvory, zákoutími a oprýskanými domy, kde nefunguje elektřina ani mobily, kde se čas zastavil, připomíná Stínadla. I obyvatelé čtvrti působí uzavřeně a odtažitě. Je to zkrátka vynikající prostředí pro dobrodružný příběh a ten se autorovi taky povedl.
Nechybí tu nic co takový příběh má mít - záhada, napětí, nebezpečí, nutnost překonat různé překážky, rozluštit šifru a přitom musí hlavní hrdinové stále prchat před klasickými záporáky. Celý příběh má rychlé tempo. Je tu sice celkem dost šťastných náhod, ale do příběhu pro děti to patří.
Řekla bych, že knihu je třeba hodnotit optikou dětí, kterým je určena a ne tou dospělou a hledat chyby, které děti ale vůbec neuvidí.
K přečtení doporučím nejen malým čtenářům :-).

68 22.02.2021

Příznivci této série, kterým pomalu dochází superlativy, můžou v komentářích už jen hodnotit jestli i další díl je stejně výborný jako předchozí a jestli autor stále drží laťku vysoko. Za mě ano.
I v tomto díle dostávají Hunter a Garcia zabrat při hledání jednoho extra sadistického, ale zároveň velmi schopného zločince. A na jeho stopu se tentokrát dostanou úplnou náhodou...
Děj je strhující, napínavý, závěr vygradovaný tak, že i nervy čtenářů dostanou co proto. Uff... to byla jízda! ;-)

68 22.11.2020

Podivný případ se psem přináší dokonalý vhled do mysli autistického chlapce.
Snad všichni čtenáři si Christophera zamilují, je popsaný jako nevinný, čistý chlapec, který má své zvláštnosti. Jenže péče o takového člověka je nesmírně náročná a vyžaduje spoustu trpělivosti a obětavosti.
Nejde tu o detektivní zápletku, je to především příběh autistického dítěte a jeho rodičů. Je to o tom, jak Christopher myslí, co všechno potřebuje, co naopak nesnese a co ho přímo děsí. Je to i o tom, jak těžké je zvládnout život s takto postiženým dítětem.
Tento rozsahem krátký příběh vzbudí velké emoce. Je to rodinné drama očima autistického chlapce, které ocení jak velmi mladí čtenáři, tak i dospělí.

68 15.08.2020

Thriller, který má od začátku až po rozuzlení téměř 1 600 stran, mně nepřipadá jako úplně šťastná volba. 1. díl byl strhující, 2. díl byl dobrý, ale už lehce překombinovaný a 3. díl už mě místy i unavoval.
V tomto díle jsou hromady obětí, teorií, různé zločiny a podezření. Místy je to jako v nějaké soutěži "kdo je kdo". Mrtvoly přibývají takovým fofrem, že dá zabrat to sledovat. Thrillery beru jako odpočinkovou četbu a ne abych si u nich zavařila mozek... ;-) Je tu spousta děje a přesto jsem měla pocit, že se to motá v kruhu a je to natahované.
Těžko se mi hodnotí. Celé je to takový originální rozsáhlý thriller s výbornou zápletkou, ale zbytečně složitý. U tohoto dílu mě vlastně bavil až konec. Z 2. a 3. dílu měl být jeden a bylo by to na 100%.
Někdy míň je víc a u thrillerů a detektivek to platí dvojnásob. Nesmyslně zamotaný a překombinovaný děj je zabíjí ;-).

68 13.06.2020

Po vynikajícím thrilleru Čtvrtá opice jsem se těšila na pokračování, ale číst jsem ho záměrně začala až po vydání posledního dílu, abych se konečně dobrala rozuzlení naráz.
I v tomto díle pokračuje hon na geniálního a zároveň zvrhlého vraha a přibývají další dějové linky a postavy. Opět je to neskutečná jízda a i přes rozsáhlost tu není jediné hluché místo a děj udrží čtenáře ve stálém napětí.
Oproti prvnímu dílu je tento obsáhlejší s velkým počtem postav a bohužel už lehce překombinovaný. Přesto hodnotím opět nejvýš, oceňuji tím zápletku a promyšlené, originální zpracování thrilleru.

68 10.06.2020

Pro mě už je četba každého dílu této série jako taková velmi příjemná návštěva u známých, na kterou se předtím vždy moc těším ;-).
Citlivá drsňačka Kim s celým svým týmem mě opět bavili, děj byl živý, napínavý a nechybělo ani několik vtipných momentů a dialogů. Celé je to jako vždy dobře promyšlené včetně rozuzlení. Tady je hodnocení jasné i s doporučením a už teď se těším na další návštěvu :-).

68 19.06.2019

Kaštánek je nápaditý thriller s hodně zamotanou zápletkou. Zjistit proč se na místech činu objevují figurky z kaštanů a odhalit dávné tajemství může jen někdo komu to pálí. Dvojice vyšetřovatelů tento předpoklad splňuje, ačkoli se k sobě zdánlivě nehodí a vzájemně o sebe nestojí. Mně se ti dva líbili.
Tento thriller je skutečně propracovaný, nechybí napětí, zařadila bych ho mezi ty velmi zdařilé, přestože balancuje na hraně překombinovanosti. Za mě je to 90 %.

68 18.05.2019

"Opičák" patří bezesporu mezi TOP thrillery. Přestože se příběh odehrává v průběhu pár dní, děj je bohatý. Nečekáme do půlky knihy než se něco začne dít, naopak, od první strany je to jízda.
Příběh sledujeme z několika perspektiv, rychle se střídají a všechny jsou vynikající. Je to samotné pátrání po pachateli, který je velmi inteligentní, jak už tak psychopati bývají ;-). Vrahův deník je zajímavý i děsivý zároveň. Nervy drásající jsou scény s poslední unesenou a vězněnou obětí.
Autorovi se povedl nejen hlavní hrdina Sam, ale celý policejní tým. Je to sehraná parta profíků a díky jejich vtipkování jsou uvěřitelní.
Čtvrtá opice je bravurní thriller s rafinovanou zápletkou, promyšlený a napínavý.

68 07.02.2019

I přes těžké téma ruských pracovních táborů na Sibiři se autorce podařilo knihu velmi lehce a čtivě napsat.
Příběh není jen o otřesných podmínkách v pracovních táborech a popisech hrůz, které uvěznění zažili, je i o síle a odhodlání nenechat se zlomit.
"Co by mi zbylo, kdybych se vzdala své sebeúcty?"

Děj je prokládán vzpomínkami hlavní hrdinky Liny na dobu před uvězněním. Právě ty jí pomáhají přežít. Krásné vzpomínky jsou jednou z mála věcí, které nám nemůže nikdo vzít.

Proč číst knihu píše nejvýstižněji Lina v dopise v epilogu:
"... Pevně doufám, že listy obsažené v téhle schránce ve vás rozdmýchají i ten nejhloub zasutý plamínek lidského soucitu. Doufám, že vás přimějí něco udělat, někomu o tom všem říct. Jen tak zajistíme, aby se takové zlo už nikdy nevrátilo."

68 06.02.2019

Neobyčejný obyčejný příběh čtyř generací jedné rodiny. Na jejich osudech sledujeme i dění v naší zemi. Každá postava je jiná, ale všechny jsou uvěřitelné. Jsou jako tisíce jiných lidí, prožívají své všední i mimořádné dny, mají své plány a sny, dokážou milovat i nenávidět, nevyhnou se jim ani tragédie a jeden zmařený život.
Psáno s lehkostí, osudy postav nás vtáhnou, i přes poklidné tempo příběh upoutá.

68 10.12.2018

Kořist je thriller s výrazně hororovými prvky. Příběh se odehrává v místě typickém pro horor - nekonečný hustý les, kde se člověk po odklonu z vyznačené turistické trasy lehce ztratí. Pochopitelně tu není signál, takže se pomoci nedá dovolat. Navíc v lese číhá něco nebezpečného, záhadný tvor, který se v noci vydává na lov...
Parta mladých lidí se do takového lesa vydá hledat ztracenou sestru jednoho z nich. Samozřejmě zažijí všechno, co se dá na takovém místě očekávat a jejich výprava se změní v boj o přežití...
Děj tady není originální a rozuzlení už vůbec ne. Přesně takové mi vždy přijde moc jednoduché, nebaví mě a od autora (tady autorky) není vůbec nápadité. Do příběhu je však lehké se začíst a po pár desítkách stran už čtenáře pohltí.
Prostředí je dobře vykreslené, v noci se z lesa stává děsivé místo. V příběhu nechybí napínavé i dramatické pasáže, není však postaven na násilných scénách nebo potocích krve, což tady beru jako plus.
Za mě 4*, především za čtivost. Není to nic nového, dějově i rozuzlením spíše jednoduchý příběh, ale mimořádně chytlavě napsaný.

67 10.02.2024

Mé čtenářské thrillerové srdéčko opět zaplesalo, další díl návykové série jsem si vychutnala od první do poslední stránky. Tady bych zase mohla začít hýřit hromadou zasloužených superlativů k thrilleru Michaela Robothama, ale jen bych se opakovala.
Mimo hlavní zápletku je tu i přiměřená porce novinek ze soukromí Cyruse a Evie. Na scénu přibyla i postava Cyrusova bratra Eliase. U tohoto dílu bych upozornila, že kdo nečetl předchozí, asi nebude úplně správně chápat postavu Evie.
Vyprávění je podané střídavě z pohledu Cyruse a Evie, přičemž prvnímu se dostává logicky prostoru o něco více.
I tento díl představuje originálně napsaný psychothriller s výborně vystavěnou zápletkou, se správnou dávkou napětí a pořádně vygradovaným závěrem.
S nadšením doporučuji.

67 02.12.2023

Tohle je poprvé, kdy nejsem z knihy mé oblíbené spisovatelky Petry Dvořákové naprosto nadšená.
Pláňata je kniha o prázdných a částečně pokřivených rodinných vztazích, o promarněných životech, nenaplněných snech, je o vzpouře dětí proti rezignaci rodičů. Jakkoli je námět knihy silný, tak celý příběh působí spíše slabě a skutečně silný je jen závěr, ovšem ta část je velmi krátká a v celém kontextu na mne působila trochu nereálně.

Před čtenářem se dlouho odvíjí příběh, který by ho měl zasáhnout, ale u mne se tak nestalo. Je to četba o stále nespokojené a nadávající matce, otci alkoholikovi, o dětech, které se nemají šanci zavděčit. Vyprávění zvláštně klouže po povrchu, ani jednou mne nezaujalo a když jsem knihu odložila, neměla jsem chuť se k ní vracet. Podobné psychologické sondy mne většinou upoutají velmi rychle, chytí mě a nepustí. Normálně bych o víkendu takovou knihu přečetla za den, já ji četla postupně celý víkend a ještě další dva dny.

Příběh je střídavě vyprávěný z pohledu matky, otce i jedné z dcer, což je plusem knihy. Celkově však tomuto vyprávění něco chybí, je to jalové, bez jiskry, utahané. Zároveň je to v podstatě recyklování námětů z minulých knih, což k mé spokojenosti nepřispívá.
Za mě je hodnocení silnější 3*.

67 10.10.2023

Audiokniha
Na tuto knihu jsem se chystala dlouho, ale nějak stále nebyl čas, nakonec jsem zvolila audioverzi a poslechla si tuto většinou zajímavou zpověď "novodobých poustevníků" při jiné činnosti.
Zpovídaní samotáři mají rozdílné důvody ke zvolenému způsobu života. Někdo nechce žít ve společnosti a touží po klidu lesa, u někoho to vypadá, že nedokázal mezi lidmi a v práci obstát, takže spíš utekl, u někoho je diskutabilní jeho psychické zdraví. Přišlo mi, že naprosto srovnané v hlavě to měly obě zpovídané ženy a na rozdíl od některých mužů na mě jejich povídání působilo upřímně, bez snahy se vytahovat a vymýšlet si nějaké příhody, aby se udělaly zajímavějšími. Toto nemůžu říct o posledním zpovídaném, tam bylo toho chvástání a machrování tolik, že jeho výpověď jsem celou ani nedokázala poslechnout.
Je obdivuhodné s jakou otevřeností o svých životech samotáři mluvili. Náhled do životů těchto lidí byl většinou zajímavý.

67 16.09.2023

Vydání pátého případu ze série s Lacey mě potěšilo, od minulého dílu uběhlo tolik roků, že jsem se obávala, zda vůbec bude série ještě pokračovat.
Hloubka nenávisti má zajímavý námět, pachatelé jsou tu tzv. incelové neboli sexuální frustráti. Jsou to muži, kteří nenávidí ženy a jejich postoje, myšlení a cíle jsou nanejvýš znepokojivé. O to víc, že takové skupiny skutečně existují.
Příběh je napsaný tak, jak to autorka umí - svižně, čtivě a nechybí kapka napětí. Tady snad není co vytknout. Hvězdičku strhávám za námět, který je sice originální a jistě i k zamyšlení, ale není to tak úplně můj šálek kávy, ono se mi o něčem takovém vlastně ani moc nechce číst...
Vzhledem k tomu, jak kniha končí, těžko předvídat děj dalšího dílu, zda vůbec bude a zda z toho nebude čtení pro ženy... Ale to by snad taková výborná autorka thrillerů jako je Sharon J. Bolton neudělala ;-).

67 24.02.2023

Kniha Začátek obsahuje šest povídek a bez přehánění můžu říct, že to jsou jedny z nejlepších povídek, jaké jsem kdy četla. Každá z nich by mohla být rozepsána na román, jejich náměty jsou velmi zajímavé a příběhy mají potenciál k delšímu zpracování.
Povídky spojuje postava psycholožky Vandy, která zpětně vypráví pohnuté příběhy lidí, jejichž osudy jsou námětem jednotlivých povídek. Vanda musela všechny své klienty vrátit na začátek jejich traumat, aby se mohli s něčím vyrovnat...

Námětem povídek jsou různá stále aktuální společenská témata. Do každého příběhu se čtenář ponoří hned po přečtení prvních řádků, tak moc jsou zajímavé a chytlavé. Děj je vždy plný překvapivých zvratů a pointy naprosto nečekané.
Všechny povídky jsou vynikající, nedokážu určit nejlepší z nich, jen u dvou povídek bych mohla vyzdvihnout jejich nej - Loutkoherečka je nejdrsnější a nejmrazivější a povídka Malá prolhaná bestie má tak nečekanou a až šokující pointu, že mi doslova spadla brada údivem.
Kniha Začátek obsahuje neobyčejné příběhy z obyčejného života, všechny jsou reálné. Povídky jsou napsané maximálně čtivě, svěžím poutavým stylem.
Velké doporučení.

67 21.01.2023

Sedmý díl série se sympaťákem Terencem přináší opět zajímavý námět. Terence se díky své dobrácké povaze dostane k loži umírající ženy a vyslechne její trochu zmatený příběh a navíc slíbí, že někomu vyřídí její podivný vzkaz. Samozřejmě se do celého případu nakonec zamotá více než je mu milé a také mnohem více zjistí...
Knihy Martina Goffy mně sedí, líbí se mi čtivý styl často proložený drobnými vtípky, takže jsem opět četla nadšená a slupla jsem knihu na jeden zátah. Bylo to skvělé počteníčko, přesto však o kapku slabší než jiné díly, za přečtení ovšem určitě stojí :-).

67 08.01.2023

Komunistický režim v Rumunsku byl nejtvrdší ze všech režimů v zemích bývalého východního bloku. Revoluce v roce 1989 v Rumunsku rozhodně nebyla sametová jako u nás, naopak měla spoustu obětí a komunismus nepadl hned.
Život v diktátorském režimu Nicolaea Ceausesca je v knize popsán pohledem sedmnáctiletého hlavního hrdiny. Román přibližuje vleklé utrpení lidí, popisuje případy krutosti, násilí, porušování lidských práv a na evropskou zemi té doby neskutečnou chudobu. Jako nástroj represe sloužila režimu brutální tajná policie Securitate, která si různým vydíráním a pod pohrůžkou násilí vybudovala obrovskou síť informátorů. Občané žili v neustálém strachu a podezíravosti, myšlenky se raději nevyslovovaly nahlas. Totalitní režim v Rumunsku byl kapitola sama pro sebe, ale to už tehdy nebylo žádné tajemství, o této hrůzovládě jednoho diktátora se leccos vědělo i za hranicemi...

Stejně jako v předchozích knihách, i tentokrát se autorka zaměřila na mladé lidi a kniha je napsána stylem pro dospívající. Ruta Sepetys má však vždy pečlivě nastudované historické reálie, píše velmi poutavě a i tady jde o strhující četbu, která se emočně dotkne každého, takže spokojení budou i dospělí čtenáři.
Zpracování tohoto námětu do historického románu pro dospělé by mohlo být mnohem drsnější, syrovější, mohlo by jít více do hloubky, po psychické stránce by mohla být lépe popsána postupná změna chování a myšlení lidí. Tady jde o příběh podaný spíše jednodušeji a o krátký časový úsek, v němž se román odehrává.
Mé hodnocení by bylo 4*, ale velmi oceňuji, že se autorka ujala tohoto námětu a zdařile přiblížila tuto dobu v Rumunsku i mladším čtenářům, a proto hodnotím plným počtem hvězdiček.

67 19.10.2022

Tentokrát nám Martin Goffa nepředkládá detektivku, jak jsme zvyklí, nýbrž vynikající román s naprosto výstižným názvem. Je to silný, drsný a reálný příběh až z toho mrazí. Covidová pandemie se dotkla každého z nás, ale někdo její následky pocítil nesrovnatelně tvrději.
Každý řeší problémy jinak, navíc psychická odolnost není u všech stejná, hranici, za kterou je už člověk u konce sil, má každý jinde. A přesně tohle autor perfektně umí, popsat u svého hrdiny jeho bod zlomu, chvíle předtím než se mu začal hroutit svět i to, co následovalo poté.
Tady se připravte na tragický příběh, prodchnutý beznadějí, zoufalstvím, bolestí a depresí. Nedoporučuji číst těm, jejichž vzpomínky na první dva roky s covidem jsou třeba více bolestné a nechtějí si tu dobu připomínat.
Jinak doporučuji, je to skutečně skvěle napsané.

67 09.10.2022