denib komentáře u knih

Velmi dobře čtivé, odpočinkové, ze zajímavého prostředí. Na druhou stranu velmi jednoduché, předvídatelné, červená knihovna. Člověk si u toho krásně odpočine, protože opravdu není nutné přemýšlet. Po knize V zemi bílého oblaku a dalších dílech to je ale celkem zklamání. Myslím, že kniha šla víc rozpracovat, nemusela být tak krátká a byla by lepší. Ale jak jsem psala - hezky jsem si u toho odpočinula a to jsem po předchozí četbě potřebovala.

3 08.02.2018

Život dokáže člověka pořádně semlít. Hlavní vypravěčkou je Kristýna, ale důležité momenty autor ukazuje z pohledu více aktérů, takže je krásně vidět, jak stejnou událost můžou lidé vnímat odlišně. A opravdu skvělý je styl vyprávění. Je přirozený, různý pro jednotlivé postavy a u Kristýny je plný zajímavých metafor. Bez nejmenšího problému jsem se do příběhu vžila a prostě jen chtěla číst dál. Navíc se v knize promítá i naše nedávná historie a to krásně nenásilnou formou. Nemám nic, co bych knize vytkla.

3 25.01.2018

Tato sbírka mě natolik míjí, natolik nechává chladnou, že je pro mě velmi těžké o ní něco napsat. Tak nějak cítím, že to vůbec nejsou špatné básně. Ale prostě nejsou pro mě. Neumím z nich tu krásu vyčíst. Bohužel.

6 19.01.2018

Tohle je jazykový koncert! Když jsem četla např. popis zabijačky, říkala jsem si, že by se to líbilo i ochráncům zvířat :-) Hrabal má prostě jedinečný způsob vyprávění. Používá sice hodně dlouhé věty, ale tak krásně, že to prostě nevadí. Naopak to je kouzelné. A co se týká obsahu - asi každý viděl film. I tak kniha stojí za přečtení. Je psaná z pohledu paní správcové a je bohatší minimálně o to, co si paní správcová myslí.

13 18.01.2018

Taky občas přemýšlíte, do jaké doby v minulosti byste se chtěli podívat? Po přečtení už nebudete :-)
Obě novely mají úplně odlišný původ strachu, ale u obou to skvěle funguje. U Časožroutů je čtenář hozený do hrůzy ihned a je to hrůza zvenčí. Jste v napětí, co to sakra všechno znamená a jak se z toho dostat. Skryté okno se rozjíždí pomaleji, hrůza nastupuje postupně a je stupňovaná především nejistotou, jestli člověk neblázní. Obojí je pekelné. Mistr King se prostě zase vytáhnul.

7 14.01.2018

Krásné povídky, ve kterých se samozřejmě skrývá poučení. Nejvíce se mě dotkla povídka Zvony. Má hodně pomalý rozjezd a nejdřív se mi ani nelíbila. Ale když jsem pochopila, kam směřuje, velmi se mě dotýkala. Je dojemná, ukazuje možné zoufalství lidí a ke konci mi i slzička ukápla. Je důležité nesoudit ostatní, když nevíme, co je k jejich skutkům vedlo. Krásný příběh.
Na okraj poznámka k názvu: O Vánocích je jen Vánoční koleda. Zvony se odehrávají v noci ze Silvestra na Nový rok a Cvrček na krbu na konci ledna.

3 08.01.2018

Jako vždy Deaver na konci knihy nezapomněl na překvapivé zvraty, i když tentokrát jich bylo trochu moc. Váhala jsem, jestli kvůli té překombinovanosti nemám dát jen 4*. Jenže nakonec převážil obdiv nad propracovaností a hlavně fakt, že mě to vlastně vůbec nerušilo. Naopak jsem byla celou dobu napnutá a pohlcená příběhem. Jak se píše v anotaci, je to souboj dvou geniálních mozků. Rhyme dostal pořádně zabrat, ale víc než kdy jindy jsem fandila mozku třetímu - Amelii. Neměla to holka lehký :-)

8 08.01.2018

Na jednu stranu mám chuť dát plný počet hvězdiček, protože jsem se celkem dlouho neskutečně bavila. Slovní hříčky, různé hlášky i samotný obsah jsou často velmi vtipné a autor si hraje se slovy tak přirozeně a úžasně, že smekám. Na druhou stranu před koncem mě už kniha pomalu přestávala bavit a styl humoru zevšedněl. Působilo to na mě, jako by autor na začátku nasadil takové tempo, že před koncem mu už prostě došel dech. A také strhávám další hvězdičku za to, že je to opravdu hodně sprosté - na mě až příliš.

4 06.01.2018

Zase jednou jsem si dobře početla. I když tentokrát Nero nebyl úplně v nejlepší formě, řekla bych. A na konci byl až moc chladnokrevný ... Nicméně detektivka je to výborná a Archie jako vždy zábavný.

1 04.01.2018

Asi není potřeba opakovat, že Gellner byl vynikající a jedinečný básník. Jeho verše jsou geniální a snad každý, kdo má poezii rád, nad touto sbírkou zaplesá. Co bych ale ráda zmínila, to jsou ilustrace. Jsou to Gellnerovy vlastní kresbičky a podle mě perfektně dokreslují jeho postoj k životu. Nejraději bych za to dala této malé knížečce šestou hvězdičku :-) Těžko se mi bude vracet do knihovny ...

Bezcestí

Má nečinnost se mně již k smrti hnusí
a k práci své jsem vždy byl bez lásky.
Ó moci rázem roztrhati v kusy
své cíle, poměry a závazky!

Však nově začít - je to bezvýsledné,
když zklamání mé všecko proklíná,
a ruka moje, sotvaže se zvedne,
již znavená mi padá do klína.

A to vím jistě: Kdybych dnes byl ženou,
tak slinám světa nastavil bych líc
a s drzým smíchem, sukní vyzdviženou
své tělo šel bych prodat do ulic.

10 29.12.2017

Monzun mi připadá rozmanitější a ještě zajímavější než předchozí díl. Oproti Dravci se dění častěji přesouvá z moře na pevninu. Navíc byl výborný tah rozdělit děj mezi více postav a mezi odlišné kultury. Ne snad že by se člověk dozvěděl něco extra nového, ale přece jen jsou to pro mě exotická prostředí a příběh (resp. hlavně jeho konec) je tak vyprávěn z více hledisek. Kniha si zaslouží plný počet hvězdiček a rozhodně si zkusím přečíst i další díl. Jsem prostě zvědavá, co bude dál :-)

5 26.12.2017

I když jde o vraždu s naprosto příšerným motivem, u kterého nevím, jestli mám křičet vzteky nebo brečet, postava inspektora Gamache a obyvatel vesničky vše uhladí. Inspektor je velmi milý, moudrý a galantní pán, případy řeší s rozvahou a tak nějak klasicky, rozumem. Jádro obyvatel Three Pines, jsou hodní a laskaví (ale ne bezchybní) lidé, i když někteří to hodně dobře maskují :-) Celkově se tak z knihy s vraždami stává milé čtení. Baví mě to. Jen přemýšlím, jestli se všechny další díly budou také odehrávat ve stejné vesničce - nevymře nakonec? :-)

10 15.12.2017

Vážka mi připadá slabší než Cizinka. Začátek byl pro mě celkem těžký, protože scény ze "současnosti" mě moc nebavily. Byly nevěrohodné, zbytečně se táhly a Brianna mi byla opravdu nesympatická. Když nastoupilo vyprávění z minulosti, zase mě to chytlo. Politikaření opravdu vyžadovalo trochu víc pozornosti, ale to nevadilo, od toho mozky jsou :-) Jenže úplný konec (opět v "současnosti") mě zase tak moc nebavil. A hlavně mě nějak nenamotivoval přečíst si další díl. Asi si dám chvíli pauzu a pak se uvidí. Čtyři hvězdičky za tu větší část, kdy jsem se dobře bavila.

1 14.12.2017

Skvělé, strašidelné, krátké. Není tam vůbec nic zbytečně, děj rychle odsýpá, nikde nedrhne a celá ta stručnost a krátkost jen umocňuje pocit, že není dost času na záchranu. Velmi vydařený konec. A vůbec při čtení nevadilo, že už jsem kdysi viděla film.

10 14.12.2017

Nero Wolfa mám moc ráda. Jenže tady se začátek bez něj neuvěřitelně vlekl a konec s ním byl zase moc uspěchaný. A o vrahovi i oběti vlastně skoro nic nevíme. Jsem celkem zklamaná. Ale rozhodně mě to neodradí od dalších knih s Nerem.

2 13.12.2017

Zelená ratolest mi připadá o něco lepší než první kniha. Postavy už nejsou tak černobílé - žádný světec ani ďábel. Isambard mě vyloženě bavil a uvítala jsem, že tam téměř nevystupuje Benedetta. Na druhou stranu mi hlavní zápletka připadá dost natažená, jako by bylo cílem především nechat si dost materiálu na třetí díl. I když je děj jiný než v první knize, přesto mi připadá dost podobný. Jednotlivé dílčí zápletky jsou prostě hodně podobné, jen jinak poskládané. Takže tato kniha má ode mě ještě pět hvězd, protože se mi opravdu líbila, ale trochu se bojím, aby mě závěrečný díl tak trochu nenudil.

3 29.11.2017

Piráti, bitvy, Afrika, zrada, pomsta, láska, únos, otroci, souboje, poklad ... prostě výborná kniha z exotického prostředí, která je nabitá napětím a akcí od začátku až do konce. Můžu jí jen doporučit. Skvěle čtivý příběh, který vtáhne do děje, i když úplný konec mi přišel trochu nevěrohodný a zbytečně přislazený. Mám jen dvě výhrady, kvůli kterým nemůžu dát plný počet hvězdiček. Dost mě štvala ta sadistická nymfomanka Katinka. Plně chápu, že bylo třeba dát do příběhu pořádnou potvoru, ale myslím, že nebylo třeba v takové míře popisovat její choutky. Bez toho bych se obešla. A druhá se týká českého vydání (r. 1997). Neuvěřitelně mě iritovalo rozdělení slov pomlčkou uprostřed řádku a stejně tak špatné pády podstatných i přídavných jmen, někdy podivné výrazy a slovosled, jako by šlo primárně o doslovný překlad. Rušilo mě to při čtení, je to škoda. Přes to všechno mi kniha učarovala a těším se na další díl.

4 24.11.2017

Nebylo by ode mě fér, dávat knize hvězdičky, obzvlášť když má jen jedno hodnocení. Už na obálce je totiž hned za názvem v závorce uvedeno "z geologického deníku". Kniha je opravdu určena pro geology nebo zájemce o tuto vědu a to já nejsem. Proto jsem si musela číst vysvětlení spousty pojmů (na konci je slovníček) a přiznávám, že občas jsem rezignovala a za některé pojmy si prostě dosadila slovo "šutr", případně "obrovský šutr" :-) Nicméně i tak se v knize našla spousta pro mě zajímavých věcí. Bavil mě popis krajiny, polárních stanic a vybavení, počasí, podnikání někdy nebezpečných výprav do různých míst a problémů, se kterými se polárníci potýkali. I když je potřeba přihlédnout k tomu, že se výprava odehrála už před padesáti lety a od té doby se vybavení i znalosti o Antarktidě značně posunuly. V knize je spousta černobílých fotografií, mapek a nákresů, díky kterým by už jenom prolistování bylo zajímavé. Alespoň takto slovně bych knihu ohodnotila na 3 hvězdičky. Tak málo právě kvůli tomu, že velká část textu je prostě o "šutrech".

Krásné a smutné. A taky těžké - ne na čtení, ale na prožívání. Ze začátku mi připadalo zvláštní, jak se Sophiin osud odkrývá na přeskáčku a odhalují se její různé lži. Připadala mi bláznivá, trochu divná. Jenže jak člověk čte dál a dál, poznává, že všechno má svůj důvod. Že není bláznivá, ale slabá a silná zároveň. Bláznivé, neuvěřitelné je jen to, co jí potkalo. Jak já nenávidím ty nacistické lidské zrůdy, které mohly páchat takové zlo. O koncentračních táborech toho bylo napsáno už hodně. Ale v této knize je ukázáno, jak moc si toho nesou v sobě ti, co přežili. Jak moc to stále bolí.

19 20.11.2017

Opět skvělá detektivka. Nejde jen o to najít vraha, ale i o neprozrazení jistých informací. Takže napětí zůstává i chvíli po odhalení pachatele - zajímavé. A následuje výjimečně povedený konec. Nero Wolf se stal mým oblíbencem mj. i proto, že není dokonalý. Je génius a detektiv, ano, ale taky miluje své pohodlí. A padesát tisíc je padesát tisíc ... :-) Dokonce kvůli nim i spolupracuje se ženskou! Kam až zajde příště? :-)

3 18.11.2017