DennisMoore komentáře u knih

Nějak nám ty v tuzemsku vydávané Star Wars komiksy přešlapují na místě. Ty poslední knihy z Vrcholné republiky mě bůhvíjak neoslovily, ačkoliv líčily nové osudy nových postav, no a v případě Padouchů (ale také Hrdinů, kteří vyšli současně) zase dobré a známé postavy doplatily na nezajímavé a krátké příběhy, které se drží v bezpečných mezích "oficiální fanfikce" a nemají moc co nabídnout. Navíc se mi úplně nelíbí, že obě knihy jsou opět poměrně útlé a bývaly by mohly vyjít v jedné... Jenže to by se tolik nevydělalo. Tak snad to příště už bude zase stát za to.

Nějak nám ty v tuzemsku vydávané Star Wars komiksy přešlapují na místě. Ty poslední knihy z Vrcholné republiky mě bůhvíjak neoslovily, ačkoliv líčily nové osudy nových postav, no a v případě Hrdinů (ale také Padouchů, kteří vyšli současně) zase dobré a známé postavy doplatily na nezajímavé a krátké příběhy, které se drží v bezpečných mezích "oficiální fanfikce" a nemají moc co nabídnout. Navíc se mi úplně nelíbí, že obě knihy jsou opět poměrně útlé a bývaly by mohly vyjít v jedné... Jenže to by se tolik nevydělalo. Tak snad to příště už bude zase stát za to.

2 21.11.2023

Asi nikdo nemůže Jiřího Šebánka nařknout z nedostatku nápadů. Naopak je to jejich přemíra, co zapomenutému géniovi v jeho podání trochu škodí. Šebánkovi jako by bylo líto nepoužít jakýkoliv vtip, ačkoliv je třeba zrovna slabší nebo vyloženě zavání trapností, a podle toho to pak vypadá. Jeho Cimrman je v porovnání s tím Svěrákovým a Smoljakovým mnohem dadaističtější a méně "uvěřitelně fiktivní", humor je nezřídka černý, různé slovní hříčky prakticky všudypřítomné... Člověk pochopí, proč se tehdy představy zakladatelů DJC neshodovaly, protože Šebánkův badatelský směr je zkrátka v lecčems jiný. Ne nutně horší, ale jiný. A Šebánek by býval potřeboval dalšího člověka - autora, který by jeho ohňostroj nápadů trochu zkrotil, respektive od kterého by si ho zkrotit nechal.

5 13.11.2023

První povídka je lovecraftovská hororová paráda, druhá je vlastně zpola taková anekdota s Hellboyem ve vedlejší roli, navíc skvěle nakreslená, a třetí výlet do minulosti má asi největší potenciál využití v Mignolově velevesmíru. Že v hlavních rolích nejsou známé postavy, mi nevadí, naopak díky tomu můžou povídky (a ty postavy) dopadnout všelijak. A také dopadají.

4 07.11.2023

Super návrat do světa, který na robotickou apokalypsu (několik prvních desítek stran) teprve ještě čeká a v němž si lidstvo teprve začne/začíná balit kufry. Odminula víme, jak to bylo, ale nevíme, jaké to bylo. A protože je C. Robert Cargill fakt dobrý vypravěč, jsem rád, že nás vzal, ať se na to podíváme. Provází nás opět skvělá hlavní postava, která je plná zajímavých dilemat na téma program versus svobodná vůle, ovšem příběh je poněkud béčkovější a krátký, takže mi trochu vadilo, že se v něm všechno muselo stát hned a někdy byl akční tak nějak za každou cenu. Moře rzi se mi tedy líbilo víc, ale nedá se říct, že by mě Den nula zklamal. Pokud bude další díl, počítejte se mnou.

5 07.11.2023

Jediný komiksový hrdina, který trumfne Hellboye, je malý Hellboy. Je totiž navíc roztomilý! A jak! Kdyby celá kniha byla jen o tom, jak ten puberťák dovádí na nové základně Ú.P.V.O., byl bych šťastný jako blecha... Jenomže Mike Mignola by se s tím nespokojil, a tak i tohle klukovské fantazírování opentlil patřičnou dávkou mytologie a napětí. Příběh plynule navazuje na předchozí knihu a já mám pocit, že je to pořád "jen" rozjezd něčeho většího, na co se dost těším.

4 26.10.2023

Deník farářky se mi líbil víc - moudrá a vtipná procházka liturgickým rokem byla přirozenější, autentičtější. V případě Zpovědi jsem měl problém s formou rozhovorů, které Tomáš Novotný nevede příliš zajímavě a je na nich zkrátka znát, že se s Martinou Viktorií Kopeckou domlouvali na otázkách a že odpovědi nejsou spontánní, ale jsou (až moc) promyšlené a často nejspíš i později napsané. Není to samozřejmě špatně, pokud to ovšem není poznat. Rozdíl mezi úrovní úvodů kapitol, které napsala M. V. K. sama, a mezi rozhovory tam prostě je. Navíc se občas stalo, že v rozhovoru přišla řeč na něco, o čem bylo psáno právě v úvodu... Zdá se mi zkrátka, že Zpověď farářky vznikla rychleji než bylo nutné. Napovídá tomu i počet různých překlepů a nedoklepů.

9 14.10.2023

Přiznávám, že jsem nečekal, že by mě komiks s Hulkem tak bavil. Ale když on je fakt dobře napsaný a Hulka ukazuje v zajímavé, pro mě málo známé poloze mstitele - detektiva... Samozřejmě velmi, velmi naštvaného, který musí umět myslet stejně jako mlátit. Fajn.

6 11.09.2023

Knihy Jeffa Lemira jsou zkrátka těmi komiksy, které mohou přesvědčit i odpůrce "omalovánek", aby to s nimi zkusili. Ovšem postavy Jeffa Lemira patří k těm, jejichž postavami bych dost často nechtěl být. Dostávají totiž jak se říká naloženo. Rána za ranou, ještě jeden kopanec, a když se zvedají na nohy, dá jim život další direkt, a pak už prostě jen doufají v konec, ideálně v ten dobrý. Bludiště je přesně takové. Jestli jste četli Potápěče, Rváče, Essex County, víte, co čekat - na co se připravit a na co se těšit.

7 11.09.2023

Každý příběh, který je o životě, prostě musí být i o smrti. A tenhle je o mnoha smrtích. Víc si prosím nezjišťujte, úplně postačí, pokud budete brát jako záruku jména autorů. Brásův osud na mě zapůsobil tak, že jsem (na chvíli) zapomněl i na jeho na můj vkus přemrštěnou cenu. Když vyprávět otřepaná moudra typu "Každý den může být váš poslední", tak prosím jedině takhle.

8 11.09.2023

Skvělý postapokalyptický akčňák. A chytrý! O člověka tu zavadíte jen ve vzpomínkách, prim hrají roboti, kteří ale mají veskrze lidské starosti - jde jim o přežití. C. Robert Cargill je zkušený filmový scenárista a je to znát. Kniha má skvělý spád, neplýtvá slovy, stále se v ní děje něco zajímavého a její hrdinka je tak výborně napsaná, že by kdejaká postava z masa a kostí mohla závidět. Při pohledech do minulosti, jak, proč a kdy to všechno začalo, jsem si vzpomněl na strhující čtivost a uvěřitelnost Světové války Z. Takže děkuji za dárek a Moře rzi rozhodně doporučuji!

7 11.09.2023

Série, která ani jednou nezaváhala, končí. A je to nějaký konec! Mám rád tahle finále, ve kterých se stane něco, co jsem nečekal, ale když o tom popřemýšlím, dává to perfektní smysl. Tady se takových věcí stalo hned několik, a tak díky, Kierone Gillene, že jsi ten příval nápadů tak ukočíroval, a díky Dane Mora, že nám v tom světě bylo tak dobře a budeme si ho pamatovat i s tvářemi všech těch hrdinů. Je to legenda se vším všudy.

4 16.08.2023

Propracovaný a proklatě zábavný děj na chvíli stranou, na tomhle dílu je nejlepší, že se skoro celý odehrává v Zásvětí a díky tomu především nádherně vypadá. Barvy jsou psychedelické, kresba surreálná, všechny ty bytosti, stavby, krajina... Úžasně se na to dívá a má to skvělý účinek, když se v tom podivném prostředí ocitnou obyčejní lidé, kteří si s tím vším zkrátka musejí nějak poradit. A k tomu ději... K tomu nenapíšu nic, je totiž rozhodně čím se nechat překvapit.

4 16.08.2023

Nedokážu si představit, že by tahle kniha mohla zklamat kohokoliv, kdo má rád Uncharted. Nate a Sully jsou přesně takoví jako ve hrách, příběh svižně odsýpá a neskrývá, že je dobrodružný brak, naopak z toho těží i díky tomu, že Christopher Golden se nepředvádí a moc dobře rozumí tomu, co dělá. Moc nechápu, proč po tomhle námětu nesáhli filmaři, a taky se divím, že další díl ještě nevznikl, když na něj i konec Čtvrtého labyrintu tak láká.

5 10.08.2023

Plukovník Bizár mě napoprvé bavil a děsně dojal. Napodruhé, které následovalo bezprostředně poté, mě bavil ještě víc, protože jsem si díky tomu, co už jsem věděl, užíval kromě Lemirova vtahujícího vypravěčství i jeho mazanost. A zase jsem se děsně dojal. Protože tahle kniha je prostě krásná. A chytrá. A díky Tyleru Crookovi samosebou zase i úchvatně nakreslená.

5 04.08.2023

Děj se těsně prolíná s (prozatím) posledním dílem Venoma, a protože obojí napsal Donny Cates, titul opravdu nelže. Navíc ta hnusně krásná kresba, která místy snad až čvachtá, prostě super. Brzy jsem pochopil, proč tenhle příběh vyšel ve dvou knihách - on by se sice do jedné velké vešel, a ta kniha by byla určitě skvělá, jenže když místo jedné můžete mít dvě skvělé knihy, aniž by to něčemu uškodilo, tak proč to neudělat, že? Mistr odvážných nápadů Cates tu opět čaruje a očividně dostal od dobře se bavícího šéfredaktora volnou ruku, protože to finále... Ach, to finále! Lidstvo, jestli máš rádo akční komiksy, které nejsou pitomé, čti Carnage!

4 30.07.2023

Donny Cates se rozhodně stává jedním z mých nejoblíbenějších autorů současných Marvel sérií, protože ten člověk má hlavu plnou neotřelých nápadů, které ale dávají smysl, a dokáže vymyslet obrovskou rvačku stejně jako se soustředit na postavy a rozehrát s nimi zajímavé příběhy. Udělal to s Thanosem (kde přebral žezlo od Jeffa Lemira, aniž by kvalita jakkoliv utrpěla), udělal to se Strangem a teď to dělá i s Venomem, kterého z málem tuctového antihrdiny proměňuje v někoho mnohem zajímavějšího. Filmy s Tomem Hardym si o něčem takovém mohou nechat zdát a byla by škoda, kdyby na jejich mizernou úroveň mělo doplatit tak skvělé čtení.

4 30.07.2023

Cesta do pravěku sice není můj nejoblíbenější film od Karla Zemana, ale rozhodně je to jeden z nejoblíbenějších filmů mého dětství, který budu mít vždycky rád. Kniha odborných textů o něm mě proto lákala a pustil jsem se do ní opravdu s chutí. Kromě filmu samotného se texty věnují i Zemanově další tvorbě, dávají vznik Cesty do pravěku do dobových souvislostí, střízlivým pohledem se dívají na její přínos i ohlasy... Samozřejmě ne se všemi názory je nutné souhlasit, ostatně dobré odborné texty mají vyvolávat diskusi, ale zajímavého pohledu "na věc" podle mě Cesta do pravěku poskytuje více než dost. A je i skvěle zpracovaná.

4 30.07.2023

Světová úroveň se vším všudy! Stejně jako autorka doufám, že se do světa Supra ještě budeme moct vrátit, protože se mi tam moc líbilo - neotřelý příběh, skvělé postavy a zpracování na jedničku. Jen tak dál, prosím pěkně, jen tak dál.

5 18.07.2023

Přesně si vzpomínám, jak jsem poprvé četl povídky Joa Hilla a byl zvědavý, jak moc se jeho styl bude lišit od stylu pana otce. "Nooo, synátor se s tím vůbec nepáře," napadlo mě tehdy, protože Hillovy příběhy zpravidla jedou od začátku do konce na plný plyn, jsou intenzivní, dravé, nemilosrdné... A často navíc děsně zábavné. A právě takový je i Košík plný hlav, který však kromě příběhu nabízí i nádhernou kresbu, již se navzdory zběsilému tempu knihy vyplatí vychutnávat. Velké doporučení.

11 29.06.2023