derrry komentáře u knih

Putování Středozemí, zbytky model i strach v hrsti prachu. Záchrana v Ludu a Eddie jako hrdina. Košaté, propracované, charaktery se vyvíjejí a příběh pokračuje.

1 29.10.2020

Pokus o velký epický román 80. let, takže tam je všechno (jakože FAKT všechno), Marlowe má pravdu. Nejlepší byla kniha v těch intimních částech o nenávisti a lásce "normálního" bratra ke svému nemocnému dvojčeti. Úplně nejsilnější byla v okamžicích, kdy se snažil přetrhnout poutu a žít sám za sebe, ale krev prostě není voda. Takže by to byla krásná novelka do 100 stran, těch skoro 600 je už moc.

1 29.10.2020

(SPOILER) Kristova noho, tohle je třetí detektivka za třetí týden, kde se - spoiler - utahaný detektiv středního věku spustí s mladou krásnou a novou kolegyní. Začínám si myslet, že to ti chlapi píšou proto, aby si mohli dopřát na papíře, když ne ve skutečnosti.... se vrátím k těm hate to love romancím, které jsou přesně to, co jsou. A k Poirotovi, protože ten krizí středního věku netrpí. Jinak tuctová detektivka s banální zápletkou, popisnost tomu kupodivu nevadí, ale dialogy jsou divné a moc se zabíhá do osobního života. Výzva je poprat se se slovinskými názvy a nelze nevzpomenout ikonické duo Vlčka s Beránkem z exnerovek nebo Boušeho s Brůžkem z Hříšných lidí... nebo párek s hořčicí ze života.

11.07.2024

Trochu ufňukané ve srovnání s Bude to bolet, doktore?, ale pořád dost zábavné.

21.12.2023

(SPOILER) Stejný mustr jako u předchozích knih, ale střídání er a ich formy mě baví. Někde v polovině je zřejmé, jak se příběh vyvine a motiv je pro mě trochu slabý, ve srovnání s třetím dílem trochu sešup, ale stále velmi dobré. Nicméně, iritují mě "stíny z minulosti", o kterých bude asi další díl, takže kniha má částečně otevřený konec.
Fawley je mi sympatický, ale ve srovnání s prvním dílem už té jeho rodiny je trochu moc, ještě chvilku a bude z něj měkkota u domácího krbu.

27.06.2021

Jako oddychovka to není vůbec špatné. Některé povídky lepší, některé horší. Mně osobně na tom baví znalost postupů a procesů a ani mi to nepřijde příliš přitažené na vlasy a hrdinové nejsou superhrdinové, ale propracovanější by to být mohlo. Tak třeba příště.

26.05.2021

Reportáž ze soudního jednání retrospektivně prolnutá příběhem o rodinných křivdách, hrabivosti a nekonečné hlouposti. Laviny padají i na Novém Zélandu a zabíjejí stejně. Ale když jim pomůže lidská blbost, je to ještě horší. Co bylo ve 12 letech prostě dobrodružnou knihou je po x letech spíše trpkou výpovědí. Čtu minimálně jednou ročně.

23.03.2021

Do doby lockdownu a korony to není nejlepší čtení. Jestli na člověka doposud nepadla malost české politiky, tak po přečtení určitě padne. Ale pozor - autor není historik, je to ekonom, bývalý poradce některého ministra či premiéra, pravicově orientovaný... nevěřím, že je Fico ďábel a je-li, co ten zbytek přitakávačů (koalice je přece víc než jedna strana)? Pokud je ale čteno jako reflexe polistopadového Slovenska, pak je to skvělé. Autor se s tím nemaže, jazyk je přímý, ostrý a místy velmi zábavný - slovenština je krásný jazyk, ne že ne. Ač o šílených věcech - privatizace, krachy bank, zničený důchodový systém, vysáté veřejné finance, je tady znát erudice a je dobře vysvětleno. Škoda, že obdobně pojatou knihu pro české prostředí zatím nemáme (ne, klau(s)novy knihy neberu). Druhý díl by se mohl jmenovat ...jak chcípnul český lev.

22.03.2021

Když se vám nechce kouk at na fotky z Walmartu a white trash vás fascinuje...
Autobiografie, žádná odborná sociologická sonda, ani agitka, která nabízí, jak ven z marasmu. Autor prostě popisuje svoji rodinu a mimo jiné ukazuje, jak se vede bělošskému dělnictvu z Rezavého pásu. Zatímco "Bez kalhot" a "Jmenuju se Earl" si braly to vtipné, J. D. Vance spíše ukazuje odvrácenou tvář - frustraci, omezenost, zříkání se zodpovědnosti za vlastní život i to, jak těžko se z tohohle světa utíká.

Jednohubka, první setkání s knížkou, která by propojovala scifi s historií. Ale bavilo mě to. Jen ty hrátky s časem pořád nechápu.

30.10.2020

Málokdy se stane, že nedočtu, ale tady to nešlo. Vůbec nechápu, proč číst o životě kluka na předměstí, kde se nic - nic - NIC - neděje. Někdo tyhle rozvláčné, rádoby životní fresky má rád. Neupírám, nesoudím, ale za mě - ne.

30.10.2020

Dobře napsané, netradiční prostředí, nicméně "Kalašovci" ví. Na propršené odpoledne akorát.

30.10.2020

Nenadchlo. Nemastné, neslané. Místo katarze, sevřených a hutných textů, které "koušou", protože top autoři, spíše bezzubé batole. Ale četba proběhla krátce po "Chirurgovi" od Dvořákové, tak je tady možné ovlivnění. Nicméně, Hůlová i Epstein mají lepší.

30.10.2020

Pro mě guilty pleasure, protože na severu na okrese radiana úspěch nese. Jo a chuligáni jsou tam taky. Esence všech těch inženýrských odyseií, zákonů pohybu a okresů na severu, které můžu vidět znovu a znovu. Jen ta pátá stanice... ta mi chybí. Hvězdičky jsou za styl psaní, ten má Dvořáková dobrý. Ale umí to lépe.

30.10.2020

To takhle vezmete hell´s angels, místo harlejů jim dáte skůtry a místo road 66 nekonečné bílé pláně finského severu, ze Shakespeara si vypůjčíte znepřátelené rody a místo místo camorského boje o bílý prášek se bojuje o soby. Rozmáchlé a přitom strohé, epické se silnými postavami, kdy žádná není až tak dobrá. Jako severofil, který se jezdí opalovat k Severnímu moři oceňuji hlavně krásný a přesný popis severské přírody. Sámové mají cca 50 označení pro bílou a to řezání uší je je fakt základem rodokmenu.

29.10.2020