Devorah komentáře u knih

V této knize je spousta konspirační teorie a žalostně málo Hercula Poirota. Spousta vedlejších postav, které s dějem nemají tolik společného a čtenáře spíše matou. Naopak Hercule Poirot, který opět vše vyřeší a na kterého se čtenáři těší, je zde upozaděn a vyskytuje se v podstatě na pár stránkách - jedním slovem, skandál :-)
Pro mne jedno z nejnudnějších děl s Herculem Poirotem. Nebavil mne motiv, postavy, odhalení vraha - prostě příšerně překombinované i na Christie.

2 06.03.2024

Po pravdě, přemýšlím, co napsat k této knize, protože byla skvělá a zároveň děsivá.
Tento bestseller v sobě skrývá mnohé. Kombinuje vědecká fakta s rodinnou historií a mýty, neúprosné statistiky, autor skáče v čase dozadu a dopředu - což ničemu nevadí, občas nasazuje vědecký tón, který po chvíli vymění za emotivní jazyk, jenž je čtenáři bližší.
Na řadu přijde i oteplování planety, okysličování moří,tání ledovců - ale není to jen suchá statistika. Autorovi se podařilo vše čtivě propojit v jeden celek a je už jen na čtenáři jak se k tomuto neveselému čtení postaví.

2 03.11.2023

Jsem velký fanoušek Agathy Christie, tudíž pro mne bylo přímo povinností přečíst si tuto knihu povídek. Některé jsem již znala z dřívějších knih, jiné pro mne byly úplnou novinkou.
Celkově je pro mne tato sbírka ale velmi rozporuplná, za což nemůže spisovatelka, ale nakladatel. Ne všechny povídky se k sobě navzájem hodí a o mrazivých vraždách si můžeme nechat zdát. Některé nemají vůbec detektivní zápletku, nicméně se u nich čtenář výborně pobaví ( například Potíže v zálivu Pollensa).
Jako nejlepší samozřejmě hodnotím příběhy s věhlasným Herculem Poirotem a slečnou Marplovou. Ty další například s Tommym a Pentličkou, nebo Parkerem Pynem postrádají již patřičnou šťávu.

2 19.03.2023

Tato kniha se dá shrnout jedním slovem, a to špatná.
Četla jsem pár knih Agathy Christie pod jejím pseudonymem, které měly rozhodně co nabídnout, až na tuto.
Spousta pasáží, leckdy i celých kapitol byla nudná a zcela zbytečná pro děj knihy. Do zhruba poloviny se de facto nic nedělo, děj se ztrácel. Zajímavější to začíná být, když se hlavní hrdinka Celia provdá, její myšlenkové pochody se zdají být pochopitelné. Ovšem konec celý příběh zase srazí zpět na startovní čáru. Celé to pak vypadá jako změť roztěkaných myšlenek s neuspořádanou dějovou linkou, z čehož si čtenář odnese jen hořkou pachuť.

2 08.09.2022

Většina románu se odehrává na pozadí velké manželské krize hlavní hrdinky. Ona i její muž jsou zde vykresleni bez příkras, bez nadřazenosti jednoho nad druhým, nefandíme ani jednomu. Společně s nimi jsme tichými svědky krize jejich manželství, jejich osobních, ale i profesních dilemat (McEwan nám tu nabízí polemiku mezi právem víry a pragmatickým humanismem). Konečný zápas mezi vírou a touhou, jak nám McEwan předestírá , je spíše svobodnou vůlí ještě ne zcela plnoletého mladíka, k níž se další z hlavních postav odhodlala.
Ano, k tomuto konci příběh nevyhnutelně spěl od samého začátku, nicméně autor se k němu dostal přes spoustu zbytečných, zdlouhavých a nudných odboček a  ve finále je pak čtenáři jedno, jakým směrem se hlavní hrdinové dají. Zůstane jen jakýsi osten zklamání, což je velká škoda.

2 06.09.2021

Kniha má celkem slibný začátek, ovšem slibuje víc, než může nakonec splnit. Hlavní postavy zcela nahodile mění charaktery , např. z arogantního, leč velmi pohledného hlavního hrdiny se během lusknutí prstů stane milé zábavné kotě toužící po rodinném zázemí. Uff. Jedna nesmyslnost střídá druhou. Od poloviny knihy není již ani autorce jasné, po čem její hrdinové touží, kam se chtějí ubírat a čeho vlastně dosáhnout, což je škoda, protože potenciál to celé mělo.

2 05.03.2020

Miluji Andahaziho vypravěčský styl a smysl pro mystifikaci, přičemž tajemstvím v tomto příběhu opravdu nešetří. Vše je zahaleno v mlze a je jen na autorovi, kdy se rozhodne nám část příběhu odkrýt. Oproti jiným jeho dílům zde není tolik erotiky, jistý erotický náboj se zde objevuje tak v polovině knihy, ale jaksi nenuceně, jakoby mimochodem.
Děj se odehrává v 15. století, vlámští a italští malíři před námi odkrývají – nebo mistrně zakrývají? – své touhy, svá přání, své sny, svá tmavá nitra, do kterých jim pronikne nádherná mladá žena, o které se více dozvídáme s postupujícím dějem. Finále a celé vyústění příběhu pro mne bylo sice grandiózní, nicméně jsem se neubránila dojmu, že se nám čtenářům tímto koncem autor vysmál do obličeje.
Velmi pozitivně hodnotím také doslov, díky kterému se mi v knize spojilo dohromady více věcí a vše pak dávalo daleko hlubší smysl.

2 25.09.2019

Anotace této knihy zní skvěle, skutečnost už tak skvělá není. Tempo je vesměs pomalé, osoby i děj v knize lehce předvídatelné, plytké. Hlavní hrdinka je arogantní, nepříjemná dáma, která nevzbuzuje ve čtenářích ani špetku zájmu, natož třeba soucitu.
Námět sám o sobě je zajímavý, nicméně zpracování již pokulhává a konečný závěr knihu srazil o několik příček níž.

2 26.07.2018

Na začátku mě knížka navnadila, vtáhla do děje, zkrátka jsem hltala stránku za stránkou. Zhruba od poloviny se ale tempo zpomalilo, žádné nové zvraty, jen neustálé omílání 100x omletého. A závěr? Přemýšlím, jaký vlastně byl....vzbudil mě obrovskou chuť prohodit knihu otevřeným okýnkem tramvaje. Suma sumárum: autorka naprosto nevyužila ten obrovský potenciál, který toto téma mělo. Na začátku se to celé tvářilo jako domácí šlehačka a ke konci se z toho stala pouze rozbředlá hmota.

2 27.09.2017

Kniha je napsána poutavě. Autorka vás dokáže vtáhnout do děje. Dokáže skvěle vystihnout atmosféru Krumlova, skoro cítíte puch nemytých těl okolo domku lazebníka. Nicméně určitá fakta, která si nejspíš nezjistila (jak zde již padlo hrad Rožmberk se opravdu nenachází v Českém Krumlově) požitek ze čtení trochu sráží dolů. Co se týče konce, přišel mi velmi velmi alternativní a opět musím dát o hvězdičku dolů, což je škoda.

2 27.07.2017

Pro mě opět jedna z těch slabších knížek do Jojo Moyes. Na ukrácení cesty ve vlaku naprosto ideální, ale dějově poněkud pokulhává. Na dobu dovolených nejspíš ideální, ale hvězdných výšin typu Dívka, jíž jsi tu zanechal opravdu nedosahuje.

2 04.07.2017

Na začátku knihy jsem byla zahlcena spoustou jmen, postav, netušila jsem, která je která, která je pro děj důležitá. Pak jak děj šel dál, už člověk věděl, kdo je kdo, tušil, dokázal odhadnout. Od poloviny knihy jsem byla přesvědčená, kdo bude obět, o vrahovi jsem neměla nejmenší tušení. Skvěle zpracováno, jak námět, tak styl vyprávění. Nicméně mě dorazil konec - takový nedodělaný, narychlo splácaný. Od té doby, kdy jsme se dozvěděli jméno vraha jako by spisovatelka chvátala mít tuto knihu už z krku, to jí doteď nemohu odpustit, proto jen 4 hvězdy.

2 15.05.2017

Jedna - pro mě - z Urbanových nejlepších knížek. Velice se mi líbil námět, byla jsem naprosto nadšená z té neznámé houby okolo které se to všechno odvíjí. Škoda, že v lese takové nerostou. Mé nadšení neznalo mezí, tak jsem asi pod vlivem Urbanových stránek napsala mail přímo autorovi :-) Bohužel, od té doby autor nic tak dobrého nenapsal, škoda.

U mě je to přesně naopak, první polovina knihy mě bavila víc, než druhá :-) Pak už mi to přišlo o ničem a takové rozbředlé. 100x omleté téma Claire a Jamie, je pravda, že i když jim je již "tolik", stále mezi nimi funguje vášeň, ale číst to několikrát, v každé knížce, kdy problémy řeší tak, že mezi nimi dojde na "vášnivý sex", hmmmmmmmm......ale jo, pořád se mi to líbí, asi jako každé ženské, jen s výhradami. A rozhodně míň, že Bubny podzimu. Asi záleží na člověku.

2 27.05.2015

Tuto knížku skvěle vystihuje jedno slovo, a to poetičnost.
Kožíkovi, který Bretaň miloval, se povedlo vystihnout onoho ducha té úžasné a na pohled drsně vyhlížející země. Přímořská letoviska, rušné pláže, klidné zátoky, rybářské vesnice, lodě kolébající se v přístavech. Když slunce zmizí hluboko v Atlantiku, vynoří se barevná světla majáků blikající do tmy a náš sluch vnímá jen šumění vody a nárazy příbojových vln. Ano, i to je Bretaň. Člověk má prostě chuť dát si skleničku Cideru - nebo rovnou dvě, k tomu pojídat galettes - bretaňské palačinky a vlasy si nechat čechrat větrem od Atlantiku.

1 19.02.2024

Ačkoliv jsem velkým fanouškem Agathy Christie, musím přiznat, že tato sbírka povídek mi přinesla jedno velké rozčarování.
Není to vyloženě špatná kniha, příběhy s Herculem Poirotem a slečnou Marplovou zvedají laťku vysoko, aby byl poté čtenář sražen z výšin zpět na zem, a to povídkami, ve kterých jde vlastně jen o mezilidské vztahy a nedorozumění. Jsou podány celkem dobře, ale jaksi nemastně, neslaně. Zůstane po nich jen neurčitá pachuť, které se nedokážu zbavit. Bohužel, musím to napsat, ale od královny zločinu očekávám více.

1 09.02.2024

Úžasná studie lidské malosti a zhýralosti na ruský způsob.
Hra z prostředí falešných karetních hráčů, kteří se jednoho dne náhodně potkají - téma nadčasové a aktuální i dnes. Občas se oběťmi podvodů a manipulací stanou i ti, kteří byli na začátku strůjci.
Bohužel nesedl mi Gogolův vypravěčský styl a začátek celé hry mi přišel nezáživný a nudný. Druhá polovina už dávala tušit, že přijde velké finále.
A právě v tom finále tkví síla této knihy.

1 04.12.2023

Příběh rozpadajícího se manželství aneb kam až je nešťastný člověk ochoten dojít.
Manželský pár ve středním věku, Christian a Leonora. Ona se vzdala své hudební kariéry, aby pečovala o vážně nemocného syna, on nachází útěchu v náruči jiné. A v té chvíli se v obou probudí netušená nenávist a děj se začne ubírat jiným tempem a směrem.
Z obyčejných lidí se stávají zločinci, kteří ztratí hlavu a následně i lidskost.
Plusové body dávám za vylíčení příběhu jak z pohledu Leonory, tak Christiana, díky tomu se tak lépe můžeme vcítit do myšlenkových pochodů manželského páru. Mínusové pak uděluji za pohled vyšetřujícího policisty, který příběh vypráví své dceři. Jenže jeho upovídanost, zmatečnost a neustálé skoky ve vypravěčské perspektivě děj jen brzdí a ke konci i nudí. Škoda, po slibném rozjezdu tak zbude jen pachuť.

1 08.10.2023

Detektivní román, v němž hlavní roli hrají herci, divadlo, zkoušky a pověry. Přímo na prknech, která znamenají svět se před diváky uskuteční vražda ,de facto, v přímém přenosu. A na scénu tak vstupuje superintendant Alleyn, aby tento zapeklitý čin vyřešil.
Nutno přiznat, že autorka má dobrý styl, nicméně nedokáže vtáhnout do děje od první kapitoly. Vše je zde spíše pozvolné, čtenář od začátku tuší, že se stane zločin, neustále se k němu schyluje, postavy rozehrávají všechny možné vzorce lidského chování, ale vražda ne a ne stále přijít. Tím, že k ní poté dojde se pomyslně vyčistí vzduch a kniha nabývá trošku rychlejšího tempa. Odhalení vraha těsně před koncem čtenáři neposkytne satisfakci, ale spíše se dostaví pocit mírného rozčarování. Zde opravdu platí rčení: jednou a dost.

1 02.03.2020

Tato kniha je velmi specifická, je rozdělena do několika zdánlivě nesouvisejících rovin, které se později více a více prolínají, vyprávěna asynchronně a o životě hlavního hrdiny se tak dozvídáme víc až formou restropektivního vyprávění. Zvláštností také je, že se zde nevyskytuje jedna hlavní postava, ale rovnou několik, jejichž osudy se postupně prolínají.
Hlavní myšlenkou celého díla je jižanský rasismus, který je zde vyobrazen vskutku bravurně. Faulkner, coby vypravěč, zůstává mimo, neovlivňuje nás v našem názoru na postavy, ten si musíme udělat sami, viz. Joe Christmas, jedna z hlavních postav, která možná zaslouží lítost za jeho kruté dětství (běloch s kapkou černošské krve) a možná i odsouzení za vraždy, kterých se dopustil.
Jde o veskrze náročnou četbu, jak autorovým – mírně – archaickým stylem, tak i velmi líně plynoucím dějem, který se místy lepil a táhl jak med až k hranici únosnosti.

1 26.04.2019