douchová
komentáře u knih

Takhle to umí jenom život. Máte jednoho postiženého syny a myslíte, že už jste si to vybrali. A přijde druhé dítě...a opět. To se nedá vymyslet, tomu by nikdo neuvěřil. Dost často se mi vybavuje kapitolka, kdy jde koupit dárek svému desetiletému synovi a prodavač mu nabízí Malého chemika a stavebnice atd. , tak ho nechá, ať nabízí a nakonec odejde s krabicí kostek pro batolata. A prodavač si ťuká na čelo.
Trefné a nesentimentální.


Hodně se mi to líbilo. Zvláště ta duchovní linka, propojení se Zenem. To je mi hodně blízké.


Výborný román, k tomu prostě není co dodat. Rozhodně si přečtěte!!!


Tak nevím, přišlo mi to takové jednoduché čtivo, neurazí, ale také nic moc nezanechá, docela mě rozčilovaly rádoby moudré promluvy a komentáře.
K vodě asi dobré.


Velká literatura, opět. Nejvíce jsem si užívala rozbory divadelních inscenací apod.
Stojí rozhodně za přečtení.


Určitě stojí za přečtení, přestože kostra příběhu není nijak objevná, zasazení
do současného technologického světa je přínosem, vysoce aktuální. Pro obyvatele
Helsinek kniha musela mít zvláštní kouzlo.
Za shlédnutí stojí i rozhovor překladatele s autorkou na webu Větrných mlýnů.


Opakované čtení asi po dvaceti letech, kniha časem spíše získala. Saroyan mě
vždycky přesvědčí, že svět je přece jen dobré místo k žití.
Doporučuji rozhodně mít v knihovně :-).


Kniha mne překvapila svou náročností. Zanechala ve mě velký dojem,
upřímně se vůbec nedivím, že je už sto let na okraji zájmu, je velmi
kontroverzní a nepohodlná. O to cennější.
Doporučuji náročnějším čtenářům.
PS: Špatný překlad (viz skřipec) vysvětluje náročnost čtení (zaznamenala jsem především klopotný slovosled), přiznám se,
že u Academie jsem to neočekávala....můj dojem z knihy to neumenšuje,
spíš je mi to líto, protože nevím, kdo to kdy zase vydá a celkově to
knize samotné uškodilo.


Kniha je bohužel argumentačně trochu nevyvážená, zaznívá z ní velké roztrpčení, ale to je vlastně v pořádku, protože vše vyplývá z osobní zkušenosti.
Myslím, že by českému překladu prospělo i stručné srovnání s českých prostředím, je to asi velmi podobné, ale sociální politika 90. let v Německu, které se věnovaly asi dvě kapitoly, mi přišla už moc odtažitá (i když rozumím tomu, že vše na něco navazuje atd.).
Můj celkový dojem z knihy je spíše rozpačitý, i když spoustu věcí a názorů s autorkou sdílím.


Takhle to prostě v Rusku funguje. Šílené.
Na rozdíl od Rudého kříže, který se mi nelíbil, přišel mi vycucaný z prstu,
toto je živé a mrazivé. Doporučuji. Především teď.


Velmi silná kniha, ač tak útlá....Síla je v prožitku a ve zdánlivých maličkostech.
Autentické zážitky jsou naprosto nesrovnatelné s novodobými pokusy románů
s tématikou holocaustu...ty jen tlačí na pilu a snaží se tam namontovat co nejvíce
hrůzy a násilí, ale je to křečovité a míjí se to účinkem.
PROSÍM ČTĚTE knihy od lidí, co tím prošli, je jich dost, např. Glazar, Levi, O. Kraus,
Wander, Lustig......Pecka, Šalamov....
Sedmou studnu též VELMI DOPORUČUJI, není z toho člověku moc dobře, ale potřeba číst tyto knihy bohužel stále neskončila.


Velmi příjemné čtení, atmosféra zimní Brataně, kde přežívají legendy o Ankou...


Bolestná a žitá poezie...rozhodně se k této knize budu vracet. Děkuji MD a doporučuji.


Pro mě velmi emotivní kniha.
Černý humor mi velmi sedl, závěr, ač jsem hrdinovi až do konce fandila, aby to dovedl
dotáhnout do konce, ....jsem prostě obrečela.
Velmi silné a velmi doporučuji !


Krásná kniha o smíření se se svým rodinným zázemím...Někdy to tedy bylo čtení tíživé,
ale rozhodně doporučuji.


Poměrně slibný rozběh příběhu, který se ovšem po chvíli zadrhl a stále se motal kolem jedné věci....a stále dokola....žádná gradace, asi je mi vlastenectví cizí, avizovaná síla příběhu ke mě nepronikla. Bohužel.


Drobná lahůdka, kterou si autor léta opečovával a opracovával....Velmi intimní a křehké čtení. Krásné.
