DraculasLady
komentáře u knih
Mrtvý na Pekelném vrchu
Juraj Červenák
(SPOILER) Syrový přístup k věci - to mám ráda. Knihu jsem vždycky těžko odkládala, když už nebyl čas plout příběhem dál. Velice mile mě překvapila. Přečetla jsem už mnoho středověkých "detektivek", ale tahle měla opravdu něco do sebe a dlouho si budu její příběh pamatovat. Hlavní postavy měly vypracované charaktery, stejně tak hlavní podezřelí a oběti řádění hamižnosti. Pozadí tureckých válek dávalo autorovi rozšířené možnosti, jak je použít. Tu, kterou si nakonec vybral, byla vlastně nejméně škodná, ale napichování jsme se přesto nevyhnuli.
Ztracený svět
Arthur Conan Doyle
Nemohu jinak, ale musím udělit plný počet. Na dobrodružných románech jsem víceméně vyrůstala a dost mě mrzí, že se mi Ztracený svět dostal do rukou až tak pozdě. Nicméně i tak mě dokázal předchůdce Jurského parku od Spielberga nadchnout a vtáhnout do děje. Ano, jazyk, kterým je příběh napsaný, se může dnešnímu čtenáři jevit trochu složitější. Ale stačí se mu poddat a odměnou Vám bude dechberoucí vyprávění z tajemných koutů jižní Ameriky. Kdo jako dítě nesnil, že najde někde v lese živého dinosaura a odnese si ho domů?
Věc Makropulos
Karel Čapek
Dlouhověkost není nikdy výhra... Vidět umírat své nejbližší a prožívat jedny a tytéž příběhy stále dokola. Pozorovat z dálky své potomky a nemoci se k nim ani hlásit... Na životě je krásné právě to, jak je pomíjivý. Není potřeba tu zůstávat déle, než nám bylo souzeno.
Noční motýl
Ondřej S. Nečas (p)
Už mám své oblíbené autory tohoto žánru, a tak k další novým přistupuji vždy trochu s rezervou. Příběh Nočního motýla mě ale velice mile překvapil. Počátek je možná trochu utahaný, ale poté Vás knížka do sebe poměrně bezpečně vtáhne. Od poloviny už jsem četla jedním dechem, protože jsem toužila poznat příčinu toho všeho. Rozmotání celého klubka této zápletky je v závěru velice zběsilé, ale tak napínavé, že nejde knihu jen tak odložit.
Kořist
Darcy Coates
Série s děsivými starými domy mě moc neoslovila, ale tohle už bylo trošku zajímavější. Kolikrát jsem i zůstala v autě déle, než bylo třeba, abych slyšela celou kapitolu a posunula se v ději. Podezření jsem od určité části měla správným směrem a jen se těšila na to, jakým způsobem dojde k odhalení a rozuzlení příběhu. Klidně si to pustím někdy ještě jednou.
PS: Mít takové místní poldy, jdu asi kamarádku hledat taky sama...
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Ano, příběh je syrový, nechutný a nepředstavitelný, ale to co se skrývá hluboko pod ním, je dechberoucí a mysl lámající. Psychologie postav je šílená a i když jsem finální zvrat očekávala velký, tak až tak velký tedy opravdu ne. Není to úplně můj obvyklý žánr četby, ale rozhodně ve mě příběh i jeho poselství zanechalo hluboký zářez. Kdyby vznikl druhý díl, šla bych do toho.
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
Mnoho případů, o kterých pan Mareš vypráví, známe již díky velké medializaci. Ale i přes to dokázal autor přidat něco navíc. Dokonce dvakrát jsem musela s husí kůží na krku zavřít a jít se na chvíli rozdýchat. Zákulisí vyšetřování ze všech pohledů zúčastněných osob dává člověku jasnější pohled na celou kriminalistiku.
Dracul
Dacre Stoker
Co na to říct... Když se kdokoliv zadívá na moje složení knihovny, tak rychle pochopí, jakým směrem je zaměřena. Tudíž ano - ani tenhle příběh o upírech v něm nemohl chybět. Postava Drákuly je takovou mojí platonickou láskou. Spíše se ale přikláním k reálnému předobrazu Vlada Tepeše, než k tomu, který známe díky panu Stokerovi (i když Gary Oldman v Drákulovi od F.F. Coppoly je taky fešák). Nicméně i tak byla kniha naprosto famózní a jen těžko jsem se od ní dokázala odtrhnout. A co teprve ten pocit, když jsem otočila poslední stránku...
Jako prequel k již profláknutému příběhu sedí naprosto dokonale, jen mám takový pocit, že Dracul je zde přeci jen trochu víc za zmetka, než v díle Brama Stokera (protože tam je mi ho aspoň trochu líto). Krutost a syrovost je protkána vlastně celou knihou a stupňuje se. Autorův popis mrtvol a zohavených těl je dokonalý (ano, nejsem normální, líbí se mi to). Realita naservírovaná přímo pod nos.
Do cca poloviny knihy je tempo pozvolné, poté začne zrychlovat a ke konci již příběh letí jako blázen. A pak se rázem zastaví, jako když utne. V tu chvíli to chce hluboký nádech a dost času na srovnání myšlenek...
Matka
Karel Čapek
Až mi běhal mráz po zádech... Vážnost situace a lehkomyslnost s jakou k ní duchové přistupují... Rozdílný pohled na svět, práva a povinnosti. Muži, kteří nechápou ženu - matku. Musím ale přiznat, že bych se nejspíš zachovala ke konci úplně stejně jen s tou výjimkou, že bych šla radši bojovat taky, když už mi nic v životě nezbylo.
Letní bouřka
Pelham Grenville Wodehouse
Vtipná a správně zamotaná zápletka kolem prasátka. Od začátku bylo jasné, že se do toho Wodehouse zase opře se vší parádou. Ale přeci jen mám trošku víc raději Jeevese. Trochu mi tam chyběl, jelikož tady se celý případ vyřešil tak nějak... sám. Díky nespoutanému chování některých postav. :)
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
Mark Manson
Po přečtení jsem přišla na to, že už všechno u p*dele mám. Ach jo :D
Bílá nemoc
Karel Čapek
Zákeřná nemoc původem z Číny! Nechuť lidí obětovat své vlastní pohodlí pro zdraví a život lidí a dalších národů... Jak aktuální v dnešní koronavirové době... A světový mír také nebude, nebo je tu někde nějaký další doktor Galén?
Vynález zkázy
Jules Verne
Nemohu si pomoct, ale celou dobu poslechu jsem měla před očima Fantomase a jeho tajnou skrýš v sopce, kdy taktéž unesl ty nejlepší vědce, aby pro něj pracovali. Verne dal svými díly nápady a podněty mnoha dalším tvůrcům, jeho představivost byla neskutečná. Rozhodně napsal i lepší díla, ale Vynález zkázy nese svůj jasný odkaz i pro naši novodobou společnost.
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
(SPOILER) Jsem moc ráda, že i přes veškerý HYPE kolem Darcy Coates jsem si knihu nekoupila a přišla k ní úplně náhodou zadarmo v audioformě. Ale i u té mě hned během prvních několika minut začala paní Fixová svým hlasitým nadechováním tak rozčilovat, že se můj požitek z příběhu ještě zhoršil. Naivní ustrašená holčina, které se stane tolik zvláštních věcí najednou... Mrtvola lezoucí z hrobu byla jasná už od začátku, kdy se poprvé projevila. Asi si hororový příběh představuji trochu jinak. Spíš bych to doporučila teenage čtenářům, než dospělým. Pro mě to bylo vše až moc předvídatelné a prvoplánové. Vezmu starý barák, dám do něj strašidlo, nějakou dobrou sílu na oplátku a laxní kočku a děj se co děj. Žádná hitparáda... Ale na služebních cestách mě nějakou chvíli zabavilo.
Případ dětinského dědice
Pavel Šoltész
Historické romány hltám jeden za druhým a tenhle ráda přiřadím k těm kvalitnějším a zábavnějším. Příjemně rychlý spád, dostatek smyslu pro humor, místo pro spekulace a vlastní úvahu nad celým případem. Peregrin je sympatickou postavou, na jehož stranu se postavíte od prvních řádků. Celou dobu mě zajímalo, jak moc brilantní mozek má a na co všechny díky drobnostem dokáže přijít. Prostě přesně něco pro mě. Pan Šoltész mě velice mile překvapil a určitě sáhnu po nějaké jeho další knize.
Skutečné zločiny na Plzeňsku
František Müller
Sepsané kriminální případy jsou už veřejnosti dobře známé, zejména díky boomu true crime tvorby, podcastům a videozpracováním. I přes to, že jsem podstatu všech čtyř příběhů znala, doteď jsem nenasávala tak detailní zpracování, které se věnovalo každému zákoutí vyšetřování. Absurdita chování zločinců leckdy bere dech, ještě možná více zaráží jejich lhostejnost, naivita a nerozvážnost... No prostě nemám slov. Další díl bude kdy? :)
Nejděsivější československé zločiny
Jaromír Slušný
Ten pocit, když se v jednom z příběhů několikrát objeví jméno vašeho rodného města, je děsivý stejně tak, jak zločin samotný. Když procházíte okolo domu, který hrál důležitou roli v životech a smrti několika osob, raději přidáte do kroku. A paradoxně - jméno města, ve kterém nyní bydlím bylo zmíněno rovněž. Temná a děsivá historie naší země a jejích obyvatel nás může dostihnout na každém kroku. Autor si dal na každém příběhu velice záležet a nebál se otevřeně promluvit o věcech, které jsou dnes ke zjištění spíše už jen v archivech nebo u pamětníků. Za mě velice povedená práce!
Opatova protivenství
Pavel Hrdlička
Asi jsem od příběhu čekala trochu něco jiného, ale i tak mě mile překvapil a potěšil. Bylo příjemné nahlédnout také do jiných končin a mezi prostý lid. Také si člověk mnohem lépe uvědomil, jak schopní a zruční mohli být i tehdejší duchovní - tedy, že to nebyli jen ochmelkové a žrouti. A také, že je důležité plnit své sliby, protože karma je fakt mrcha...
Vrah je v každém z nás
Lucie Bechynková
Zločiny a smrt mě fascinují už dlouhou dobu. I proto je tahle knížka součástí mé knihovny. Nicméně trochu mě mrzelo, že o moc nového, než v podcastech o kriminálních případech, už publikace nenabídla. Četla se tak velmi rychle.
Tlouštíci hoří rychleji & další fatální moudra z krematoria
Caitlin Doughty
Opravdu mě dokáže potěšit, když člověk uloví nějakou velice zajímavou knížku, která ho nezklame, ale posune myšlenkami někam o hodně dál. A to se přesně téhle povedlo. Čistý a prostý pohled na smrt, na takovou, jaká skutečně je. Na všechno to divadlo, co jsme my lidé kolem ní schopni vymyslet. V dřívějších dobách byla smrt pravidelnou součástí každodenního života všech lidí na zemi. Je tu ale s námi pořád i dnes, tak proč se k ní máme potřebu chovat úplně jinak? Proč ji bereme tak vážně? A proč že tlouštíci hoří rychleji? Byla jsem fascinována myšlenkami autorky a i jejím vyprávěním. A musím sama sobě přiznat, že bych si to ráda prožila napřímo také. Už jen pro ten pocit...
"Kolem smrti se nevznášelo vždycky tak skandální ovzduší. Když se ve 14. století prohnal Evropou dýmějový mor, ležely oběti na ulicích, kde je mohl každý vidět, a někdy trvalo i několik dní, než byly naloženy na káru a odvezeny na kraj města, kde se kopaly masové hroby. Italský kronikář popsal, jak byla těla ukládána do země - tělo, trochu zeminy, tělo, zase trochu zeminy: "Jako když děláte lasagne z vrstev těstovin a sýra."
