Eeli komentáře u knih
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Autor se zabývá problematikou morálky lidí v prostředí s nelidskými podmínkami, přičemž se hrdinové knihy ztrácející svou lidskost perou s touto skutečností každý po svém. A dokud není silnějšího a mocnějšího, je snadné být King. V příběhu není vysloveně kladných či záporných postav, protože každý jedná dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, i když ...
Autorovy zkušenosti se promítly nejen do popisu prostředí, ale především do pocitů postav; zejména na konci knihy jsou tyto velmi věrohodné, až je z toho člověku úzko.
Ve své podstatě kniha pojednává o (pro hrdinku) ne zrovna příjemných věcech, ale je napsána s tak laskavým a vtipným nadhledem, že si ani příliš nepřipouštíte, jak se ta městská, moderní žena mohla cítit mezi slepicemi na místě bez věcí, na něž byla zvyklá. Líbil se mi autorčin kousavý humor, obzvláště poznámky a postřehy směřované na mužskou část populace jsou velmi nadčasové :).
I když je kniha často uváděna v souvislosti s politikou, není její dominantou představit poměry té doby, ale spíše se zaobírá soukromým životem hlavního hrdiny, přesvědčeného komunisty, který kvůli žertu přichází o své možnosti, ambice a snad i ideály. S pocitem křivdy tak Ludvík Jahn tak nějak přežívá a žene se za pomstou, která dávno ztratila smysl.
V knize se střídá Ludvíkovo vyprávění s pohledy ostatních postav a jsou tak uvedeny informace z pohledu obou stran, aby si čtenář mohl knihu interpretovat dle svého uvážení. Části věnované lidovému folklóru byly takovým zjemněním příběhu, i když pro někoho mohou být trochu nezáživné.
Komplikovaný příběh zastřený tajemstvím až do samého konce. Čtenář musí sledovat několik dějových linek, jejichž propojení je odhalováno postupně a v pravý čas tak, aby mohl nastat "aha moment" a mohli jsme se dočíst až k pochopení toho "co, kdo, s kým, proč". Celkově kniha tíhne k jakési melancholii, která dýchá z osobností postav a jejich prožitků, z prostředí i z doby, do níž je příběh zasazen.
Je pravdou, že ve srovnání s problematikou holocaustu se tématu poválečného zadostiučinění ze strany Čechů nevěnuje příliš knih a tato je zpracována skvěle, takové píchnutí do vosího hnízda. Velmi realisticky uchopené, autorka musela nastudovat mnoho informací. Po stylistické stránce mi trochu vadila občasná nepřehlednost, ale obsahově to kvalita příběhu převážila.
Subjektivně vylíčené postřehy z Čapkovy návštěvy Spojeného království se mi nečetly příliš dobře. Sice nechyběla autorova typická lehkost a jazyková obratnost, některé jeho poznatky byly i úsměvné, ale jinak převládala jistá neuspořádanost a nahodilost.
Méně známá kniha, což je škoda. Jedná se o milý, nenáročný příběh, který potěší. A i když je znát zásah cizí autorky, nemusí se tato za dokončení románu Jane Austen vůbec stydět a troufám si tvrdit, že důstojně a s poctou uzavřela životní tvorbu Austenové.
Napětí, strach, úzkost, překvapení, dojetí i úsměv dokáže ve čtenáři vyvolat čtvrtý díl této skvělé série.
Knížka odehrávající se ve věznici, kde si skupinka politických vězňů různých národností vyměňuje své zážitky, svá moudra, své naděje. Prostřednictvím toho je kritizována tehdejší politická situace a ukazána povaha některých národů tak, jak je autor vnímal (je zajímavé, že Češi jsou zde zrádcem národa haněni.:))
Četbu této knihy nesmíte uspěchat, ale vychutnávat si ji, aby Vám neunikla žádná myšlenka, abyste se nechali pohltit strhujícím, napínavým dějem a aby Vás mohla uchvátit temná, ale magická atmosféra. To vše totiž autor použil, aby mohl rozehrát Andělskou hru a stvořit příjemně tajuplný příběh o víře a vášni (ne nutně v tomto pořadí). Některé otázky zůstaly ne zcela vyjasněné, ale alespoň tak zůstal zachován ten opar záhadna, jímž je prodchnuta celá kniha.
Příběhu nelze upřít jistou poutavost a překvapivost na straně jedné, na straně druhé lze shledat určitou nereálnost a navíc nevěrohodnost postav. Kniha se četla dobře, ale nic na ní nepůsobilo přesvědčivě. Za mě spíše průměr.
Oddechová detektivka, která není zatížena žádnou velkou brutalitou či neuvěřitelnými akcemi, což jí velmi prospělo. Jedna z těch lepších knih v rámci daného žánru.
Tato kniha zanechá hluboký dojem. Střídavá vypravovaní Nerys a její vnučky Mair dávají dohromady okouzlující příběh lehce romantické povahy (není nijak přeslazený), který čtenáře zavede do Indie v době 2. sv. války, kdy a kde se odehrává stěžejní dějová linka. Díky autorčiným líčením Vám před očima vyvstanou obrazy místní krajiny a její exotické krásy, ale i nuzné poměry a bída. Je zde popsána výroba a zpracování kašmíru, činnost misionářů, život Evropanů v Indii i život místních - prvky, které ji činí zajímavou. Postavy (minulé i současné) v knize nejsou nijak černobílé, mají své slabé i silné stránky. Autorka je velmi dobrá vypravěčka a kniha se příjemně čte, i když ne vždy vypráví o příjemných věcech.
Asi nejznámější případ Sherlocka Holmese a jeho pomocníka dr. Watsona, který jistě není zapotřebí zdlouhavě komentovat. Stručně tedy - čtivo příjemné, poklidně plynoucí, místy napínavé, skvěle vykreslená pochmurná atmosféra, výtečně popsané prostředí.
"Nevyjde odtud nikdo, kdo by světu, spolu se znamením vrytým do těla, přinesl neblahou zprávu o tom, co se v Osvětimi člověk odvážil udělat z člověka."
Naštěstí se tato autorova obava nevyplnila a on mohl podat svědectví o tom, jak člověk může ztratit lidskost, což platí o tyranech i obětech.
V knize s jistou střízlivostí popsal nejen hrůzy páchané na vězních, ale i tamější hierarchii, organizaci, běžný chod dnů i jistá opatření nezbytná pro přežití, za která by se člověk za jiných okolností styděl, ale... Byl-li toto člověk?
Přestože autorka uvedla, že se jedná převážně o fikci, povedlo se jí stvořit naprosto přesvědčivý příběh, v němž věříte každému slovu a jen kroutíte hlavou nad tím, jak hloupě se může chovat člověk k člověku. Skvělá kniha o (ne)lidskosti, která ač je zasazena do konkrétní doby, má mnoho co říci i dnes...
Příjemně odpočinková romantická knížka. Nic hlubokého, ale rozněžnila, dojala i pobavila. Kniha, po které mohou ženy sáhnout, když chtějí vypnout a prostě si užít volnou chvíli.
Úsměvné příhody tří mužů ve člunu (o psu nemluvě) brázdících řeku Temži sice nevyvolávají salvu smíchu, ale mile potěší, a dokonce i poučí stručnými výklady o reáliích místních vesnic a městeček.
Tak tohle byla hooodně zvláštní kniha s hooodně zvláštním druhem humoru. Ten je zpočátku prezentován dosti zvrhlým způsobem, takže čtení první části provázejí pocity zhnusení a deprese, které jsou na čtenáře doslova chrstnuty od prvního řádku. Další část získává optimističtější ráz, jenž s otáčejícími stránkami získává na intenzitě. Konec má snad jakýsi happy end, ovšem s určitým "ale"... Nicméně jistá chlípnost, surovost a primitivnost je vpašována do celého příběhu, což bylo snad i autorovým záměrem, protože díky tomu se mu podařilo vzbudit ve čtenáři hodně divoké emoce. A knížka, která dokáže vyvolat jakékoli emoce tak silným způsobem, je dobře napsaná...
Příběh samý není zcela reálný, neobsahuje žádné velké akce, žádná neočekavaná odhalení, nic zcela strhujícího, přesto se necháte pohltit a jste zvědaví na vývoj situace. Kniha působí trochu depresivně, na čemž mají největší zásluhu zdařile vykreslené postavy. Je obdivuhodné, jak autorka i s minimem popisu dokáže vytvořit a reálně představit lidské charaktery. Po dějové stránce tedy knížka není žádný trhák, ale je spolehlivým dokladem autorčina výjimečného spisovatelského talentu.