efka.saf komentáře u knih
Knihu mi doporučil brácha, v jehož knižní vkus mám docela důvěru. Podle anotace mě také velmi zaujala, takže jsem se do ní vrhla při první možné příležitosti. Začátek mi přišel trochu zmatený, ale poměrně rychle jsem se zorientovala a jakmile se začaly řešit příběhy ze života Bábinky, už jsem byla ve svém živlu. Děj běžel svižně, i když borderák, páv nebo bičování se mi nečetlo zrovna dvakrát dobře. Přesto mě kniha pohltila a svištěla jsem k závěru jako by mě unášel francouzský TGV. Ale ten závěr? I já jsem byla zmatená, jako řada jiných čtenářů zde. Přišlo mi, že autor moc nevěděl, jak z té kaše ven, tak vymyslel tento pompézní konec, kdy jsem chvílemi přemýšlela, jestli to má být opravdu realita nebo jen něčí halušky. Hodně by mě zajímala ona holandská verze knihy, protože konec jsem si představovala do určité míry temnější, ponurejší (šlo by to vůbec???), ale především trochu komornější! Na druhou stranu ale hodnotím na výbornou základní myšlenku knihy. Celkově si myslím, že 4* si kniha zaslouží.
Skvělá kniha pro mládež, která preferuje tento žánr :). Je napínavá od samého začátku až do konce a i já, ve svém věku, jsem si ji dokonale užila!
Tak teď nevím, jak se ke knize postavit. Od autora je to šestá kniha, co jsem četla a nikdy jsem s ním neměla problém, chtělo to jen se trochu začíst, ale tady mi to nějak nešlo. Přitom příběh jako takový špatný nebyl, byl zamotaný a špetku originality taky šlo vyšťárat. Samotný závěr byl sice trošku naivní, ale budiž to autorovi odpuštěno. Co mi ale opravdu vadilo, byla ta rádoby lyrická omáčka naokolo. Upřímně je mi úplně jedno, kdo z vyšetřovacího týmu na co myslí před spaním, ale autor těmto hlubokým myšlenkám věnuje klidně celou kapitolu. I vzájemné rozhovory a dění bylo furt narušováno podobnými myšlenkovými superpochody ve stylu: "Ello, ach Ello, kde jsi? Ello, jdeme si pro tebe, Ello! Ach Ello!" Chvílemi, zvlášť v začátku knihy, mě to vytáčelo do běla. Za mě knižní průměr.
WOOOW! Tak to byla skutečně jízda! Yrsa mě zatím ještě nikdy nezklamala, ale to co předvedla v této knize, to byla vážně naprostá pecka! Jelikož se při hodnocení nelze vyhnout sem tam nějaké informaci navíc, než se objevilo na přebalu, tak vy, co nesnášíte spoilery, nečtěte :).
V této knize se seznamujeme s úplně novými postavami; s lehce nesebevědomým kriminalistou Huldarem, který je tak odlišný oproti policistům typu Harry Hole, že ho prostě musíte milovat a jeho ženským protějškem psycholožkou Freyjou, která si u mě získala sympatie taky hned v počátcích, a to ani nevím čím :). Společně spolupracují na případu fakt hodně, hodně, HODNĚ hnusných vražd, které zdánlivě nic nespojuje.
Příběh se rozjíždí už na začátku poměrně slušně, autorka čtenáře nešetří a servíruje zabijačku hned na prvních stránkách. Pak přijde doba lehkého útlumu, kdy vyšetřovatelé tápají v temnotě nevědomí. Postupně ale zjistíte, že vše v knížce má své místo a nic tam není jenom jako vycpávková vata. Jakmile jsem se dostala za polovinu, četla jsem skoro pořád, až jsem se dostala ke strhujícímu a naprosto bombovému závěru! Všechno do sebe skvěle zapadlo, nikde nezůstala žádná hluchá místa a pointa byla velmi originální, přesto stále uvěřitelná. Na Yrse prostě miluju, že se ke konci neodehrávají monumentální bondovské honičky, ale vše je vysvětleno relativně v poklidu, ale s o to větším účinkem. A i to, že za vším nakonec stojí jedno velké lidské neštěstí, mě opět potěšilo, protože to považuji za jeden z hlavních poznávacích znaků Yrsiny tvorby.
Suma sumárum, kniha je jedním slovem skvělá! Yrsa je pro mě královnou severské krimi a pochybuji, že ji někdo v brzké době sesadí. I ve zcela nové sérii zůstaly zachovány všechny znaky jejího rukopisu a já se nemůžu dočkat, až vyjdou další díly!
PS: Po přečtení knihy mám problém i vyluxovat a jsem nesmírně ráda, že nemám a nepoužívám kulmu!!! :D
To jako vážně??? Upozorňuji, že v návalu emocí se v mém komentáři může objevit SPOILER!
Měla jsem velký problém už po přečtení prvního dílu, který mě neskutečně zklamal. Přesto jsem si dala předsevzetí, že alespoň zjistím, jak to celé dopadne a celou trilogii přečtu. To se mi povedlo. Trvalo mi to asi rok (WTF?!) a chvílemi jsem uvažovala, že bych tento ztracený rok vyžadovala od autorů nazpět. Ne, teď vážně. Nikdy jsem žádnou knihu/y tak dlouho nečetla, ale nejsu zvyklá knihy nedočítat a odkládat. Do čtení jsem se musela neustále nutit, začetla jsem se asi na posledních 50 stranách posledního dílu a to je na trilogii dost zoufalé.
Postavy a charaktery mi přišly takové nijaké, nikdo mi nebyl zvlášť sympatický a spousta jmen se mi neustále pletla. Příběh byl místy nechutný, ale to bych zvládla. Co mi ale opravdu vadilo, byla nejen neskutečná překombinovanost, ale především to, jak autoři dělali ze čtenáře soustavně blbce. Samozřejmě většina z nás má ráda sem tam nějaký zvrat v ději, ale zatímco u jiných autorů jsem si často říkala, jak je to originální a skvělé, tady u těchto dvou mě vždy akorát napadlo, že to nemůžou myslet vážně. Zvraty jsou podivně vycucané z prstu a do knížky vložené vyloženě na sílu. A tak to bylo i se samotným závěrem. Hodně jsem byla zvědavá, jak z toho všeho nakonec autoři vybruslí, ale to, co vymysleli, v mých očích bylo naprosto absurdní! Úplně barvitě vidím tu situaci, kdy autoři sedí s panákem v ruce za svitu petrolejové lampy u ručně vyřezávaného stolku s husím brkem a inkoustem a v podroušeném stavu se trumfují, kdo vymyslí větší blbost pro závěr knihy. Pokud jsem se trefila, tak vlastně svůj úkol splnili na jedničku, protože s takovou perlou jsem se ještě nesetkala.
Za mě opravdu ne! Další knihy této spisovatelské dvojice už nechci ani vidět, natož je číst.
Ne že by kniha byla špatná, vlastně funguje docela dobře, zápletka je uvěřitelná a nepřekonstruovaná, ale něco knize chybí. Osobně si myslím, že za pár měsíců nebudu tušit, o čem tato kniha byla. Pro mě trošku lepší průměr.
POZOR SPOILER!!!
Tak tahle kniha se pro mě stala velkým otazníkem. Jakmile jsem začla číst, nesmírně mě bavila, otáčela jsem stránku za stránkou a hltala každé slovo, každou lasturu, každé Puttiho kňournutí a každé dětské zjevení. Už dlouho jsem při četbě neměla tak krásně tísnivý pocit, díky kterému jsem v noci měla problém jít na záchod. Knížku jsem považovala za autorčin vrchol. Ovšem jakmile jsem se dočetla k závěru, nevěřila jsem, že už nemám kam otáčet. Že je konec nedotažený, jsem si tady samozřejmě přečetla už dřív a osobně jsem se vždy považovala za člověka, kterému nevadí nějaká ta nedořešená nitka, kterou si sama domyslím podle své fantazie, ale TOTO? Yrso, Yrso... Pro mě nejzajímavější část celého příběhu zůstala opravdu nedořešena a vysvětlila se pouze druhá část (ta už má všechny znaky Yrsina rukopisu, tedy opět žádná zvěrstva, ale velmi smutná náhoda sahající daleko do minulosti), ale to mi v tomto případě nestačilo, čekala jsem více odpovědí. Takový mrazivý příběh by si zasloužil rozhodně jestě nějaké stránky navíc a s koncem se pořádně vymazlit.
Přemýšlela jsem, kolik hvězd chci valstně dát, nakonec místo tří jsem se rozhodla pro čtyři, protože samotný příběh si to zaslouží... Ale ten závěr!
Nemohu si pomoct, ale za mě prostě výborné! Ano, rozjezd byl váhavější a rozuzlení zápletky mělo sem tam nějakou trhlinku, ale nic to nemění na tom, že jsem si knihu užila jak malákterou v poslední době. Styl této autorky mi nadmíru vyhovuje, knížky jsou napínavé, temné, s náznakem duchařiny a vždycky v závěru neuvěřitelně smutné, že mám pocit, že i slzu budu muset zamáčknout. A tady tomu jinak nebylo.
Zprvu nezaživný a pomalu se rozjíždějící příběh na lodi se postupně stupňoval a gradoval, až jsem zažívala pocity paranoie jako při čtení Deseti malých černoušků od Agathy Christie. Lidé padali jako mouchy a člověk pak už nevěří vlastně nikomu :). Padoucha jsem jako vždy neodhalila a vše bylo nakonec jinak, než jak se celou dobu jevilo. Bravo! :) A i závěr v podobě klidného vyprávění a vysvětlení toho, jak vše "asi" bylo, mi velmi vyhovoval po všech těch hollywoodských koncích z poslední doby. A co říct na závěr? Ano, souhlasím s Eganem o pár pater níž, ta poslední kapitola byl fakt slušný atak na citovou stránku čtenáře.
A já jsem si to užila! Začátek byl pozvolnější, ale Marcův útěk před klanem byl povyprávěný úchvatně. Vlastně je mi celkem jedno, jak moc reálně postava Marca vypadala nebo nevypadala, pravdou je, že já jsem tomuto klučíkovi opravdu fandila. Každý jeho úhybný manévr před klanem jsem prožívala naplno až do posledních stránek. Postava Carla byla opět okouzlující; miluju toho flákače, co by nejraději pořád seděl v židli s nohama na stole a oddával se božskému zevlingu, ale nakonec se vždycky do případu zakousne jako buldok a s okouzlující Rose a záhadným Asadem to dotáhne vše ke zdárnému konci. Autorův osobitý humor je také přítomný téměř na každé straně a působí jako skvělé dokořenění celého příběhu. Měla bych jedinou výtku a tou je případ požáru na lodi, který je rozehraný na začátku knihy. Tohle tam bylo tak nějak navíc a řekla bych, že se jedná o hlavní důvod, proč mě začátek úplně nechytl.
Kruté, zvrhlé, zvrácené. Zároveň čtivé, poutavé a napínavé. Nezastírám, že jsem knihu přečetla jedním dechem, ale když jsem ji konečně odložila, bojovala jsem s pocitem, že na můj vkus tam bylo prostě všeho moc. Těch mrtvol - lidi padali jako houby po dešti hlavně v závěru knihy - a dokonce i krutost hlavního záporáka na mě chvílemi byla už příliš. Ale na druhou stranu, Joona je stále supermanovský sympaťák a rozhodně se k němu hodlám vrátit v dalším díle. Tuto knihu ale rozhodně doporučuji, příběh je velmi rafinovaný a promyšlený a já stále bazíruji mezi 4 a 5* :).
Původně jsem se do knihy nedokázala začíst. U Nesba mívám často problém s první polovinou, kterou vím, že když překoušu, odmění mě autor čtivem napínavým až do poslední stránky, proto čtu a čtu a nakonec knihy odkládám s prostým WOW! Když jsem ale začala číst Přízrak, říkala jsem si, že tady plné hodnocení prostě nemůže být. Drogová scéna je pro mě nejen prostředí na hony vzdálené, ale zároveň velmi neatraktivní. A když jsem překousala polovinu, stále jsem knížku brala jen "aby se neřeklo". Pak ale přišla cca poslední třetina a mě konečně spadla brada a už jsem knihu neodložila. Musím říct, že závěr mě naprosto odzbrojil! Všechno do sebe začalo skvěle zapadat a rozuzlení pro mě bylo tak nečekané, že jsem se v hloubi duše začala Nesbovi omlouvat. Vážně skvělý závěr a jak jinak - plný počet :)
Už to, že ke knize napsala adorační předmluvu Turid Rugaas, pro mě byl ukazatel, že tato knížka by mohla být odpovídající studijní literatura, kterou hledám, ale musím uznat, že předčila má očekávání. Osobně se přikláním k Turid a myslím, že každý by si knížku měl nastudovat, než si domů přinese ten malý chlupatý uzlíček v podobě štěňátka. Já jsem se dozvěděla téměř všechno, co jsem potřebovala vědět a doufám, že budu schopná to i využít v praxi :).
Tuto knížku naprosto miluju! Ilustrace i texty mě provází od dětství, přes studium až do dospělosti a těším se, že jednou budou provázet i mé děti.
Velice roztomiloučké :). Ačkoliv jsem po této zvířecí sérii sáhla kvůli práci, čtení si užívám :). Příběhy jsou jednoduché a zároveň pro děti daného věku pěkně poučné. Celou dobu čtení knihy (asi hodinu?) jsem ale přemýšlela, proč adopce zvířátek neprobíhá i u nás tímto způsobem... ale možná to bude proto, že by málokdo prošel takovým přísným sítem ;-). ... a rovněž jsem si uvědomila, jak u nás můj vlastní králíček asi těžce strádá :).
Hm... zajímalo by mě, jestli čert Křivák chytí třetí dech a vymyslí na nás - lidi zase nějakou pakárnu :). Každopádně druhé dobrodružství Olivera a Emy byla ještě daleko napínavější a temnější, než dobrodružství první. Chvílemi se mi opravdu zdálo, že už je prostě konec; tentokrát už nemá Ema s Oliverem žádné východisko a žádnou šanci na vítězství. A ejhle, ono se to nakonec zase podařilo a náš svět byl zachráněn před smečkou vymaštěných čertů :).
Skvělá dětská knížka napínavá jako malé trencle plná čertů, draků, duchů a kouzelných bylin. Kdo chcete potěšit svou ratolest nějakou knihou, s touto určitě chybu neuděláte!
Roztomilá knížka! Myslím si, že se autorovi podařilo dosáhnout svého cíle. Příběh je opravdu velice čtivý od samého začátku, kde autor hází jednu hlášku za druhou, přesně jak by to dělal tučný kluk daného věku, až do konce, kdy člověk ani nedýchá a čeká, jak to dopadne, i když tak nějak tuší, že to asi skončí dobře :).
Já se ke knížce dostala přes samotného autora, který měl zajímavou besedu ve škole, kde pracuji. Předčítal dětem z knihy a jeden výtisk ve třídě nechal. Ovšem vzhledem k tomu, že o knihu vznikla pranice, raději jsem si ji půjčila v knihovně. Je to čtivo asi tak na den, když nespěcháte a vychutnáváte si autorovu bezmeznou fantazii. Samozřejmě je nutné mít na zřeteli, že se jedná o dětskou knížku, ale věřím, že i dospělí si rádi odpočnou u těchto napínavých 170 stran, které vypráví o odvaze a přátelství, ale také o smrti, zlobě a podvodech. .... no ale hlavně ti čerti :)
O této knížce sem se dozvěděla díky projektu Slepice v nouzi, který mě velmi oslovil a do kterého sem se rozhodla zapojit, takže moje hodnocení asi není úplně objektivní.
Knížka je to bezesporu zajímavá a velmi originální, ale že se řadí mezi literaturu pro děti? Dokonce je pod štítkem "pro děti od 3 let"? No, trochu si neumím představit, že bych to měla menším dětem opravdu číst. Příběh, i přes svůj pohádkový nádech a lehce pozitivní konec plný naděje, je až hrůzostrašně naturalistický. Už od samého začátku, kdy se převrhne kamion, je vše popisováno s velkou přímostí - samotná nehoda, osudy kuřátek a slepiček jedoucích na jatka, nebo např. ztráta prvního kamaráda, které kuře na cestě ke svobodě potká, je napsáno velmi srdcervoucně. Až do chvíle, než je kuře zachráněno hajným, je celý příběh prosycený pocitem osamocení a neutuchajícího nebezpečí. Na druhé straně, čtenář s kuřetem prožívá tu neustálou touhu vzlétnout ze země a letět do dálav, takže v momentu, kdy se mu to povede a odlétá pryč od Anetky,mu prostě musíte fandit, i když mé realistické já mi říkalo, že zůstat v hájovně by byla v běžném životě asi větší výhra.
Suma sumárum, věřím, že příběh si své čtenáře najde, možná i mezi těmi mladšími ročníky, ale jako pohádka pro děti mi to opravdu nepřijde. Příběh je ale velmi silný a svým způsobem poučný, takže člověk, co má alespoň nějaký vztah ke slepičkám a hnusí se mu klecové velkochovy, si v knížce určitě to své najde.
Fíííha, zajímavé čtení :). Musím přiznat, že ze začátku mi trochu trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale pak už to šlo ráz na ráz. Ačkoliv už při čtení detektivek moc nepřemýšlím nad tím, kdo a proč by mohl být vrahem a nechávám se pouze volně unášet na křídlech autorovy fantazie až do konce, kde si většinou řeknu: "Super, to mě nenapadlo", tak u této knihy tomu tak nebylo. Neustále jsem dumala, kdo to mohl udělat, jak to probíhalo, proč se to stalo, jakou roli v tom hraje Ben, ... knížka je opravdu napsaná tak, že člověk v této věci nedokáže zůstat mimo příběh. Ale ejhle, ono to nakonec bylo zase úplně jinak, než se moje myšlenky troufaly domnívat. Dle mého názoru byl závěr opravdu výborný... sice trošinku překombinovaný v duchu "na pos**ného i záchod spadne", ale vůbec mi to nevadilo, spíš naopak. Konec v podstatě korunoval celou tragickou linii mapující životy jedné chudé farmářské rodiny, se kterou se osud zrovna dvakrát nemazlil.
Knihu jsem si fakt užila a doufám, že si stejně užiji i druhé dva autorčiny počiny a v neposlední řadě jsem zvědavá i na film... Tak uvidíme, čím mě tato autorka či kniha ještě překvapí :)
Přesto, že knížka už nějaký ten pátek pamatuje a je to časné autorčino dílo, přišla mi opět naprosto výborná. Tess je skutečná třída ve vymýšlení originálních zápletek a tato knížka není výjimkou. Celé téma bylo dost kontroverzní, ale o to zajímavější a já jsem opět hltala řádek po řádku. Jenom konec, který byl sice pěkně dynamický a napínavý, se tak nějak rychle sfoukl, že si to člověk ani nestihl pořádně uvědomit, ale nepřišlo mi to tady tak očividné jako u Krvavé lázně, takže to považuji jenom za drobnou nerovnost jinak dokonale upravené fasády. Kniha jednoznačně za přečtení stojí a přesto, že některé Rizzoliovky považuji za lepší, je to i tak výborná kniha.