EL.ZA komentáře u knih

Str.18 "Co se to stalo? Ještě nikdy nebyla na světě bez mámy. Co si má počít?"
Za tyhle tři věty a za obálku čtyři hvězdy.

8 28.03.2022

Čekala jsem krásný román o roce 68, navíc mě zajímal pohled cizince. Já rok 68 prožívala na chmelu jako šestnáctiletá. Byla to síla. Kniha mě zklamala, velmi povrchní vyprávění, škoda....

8 07.01.2022

Kniha divná? Originální? Bizarní? V každém případě skvěle napsaná a čtivá. Ale, přemýšlela jsem, jestli ji budu mít chuť ještě jednou číst. A to ne. Nic zvláštního mi mimo zajímavé popisy z francouzské revoluce nepřinesla. Není tam žádná normální postava, ovšem, kdo je vlastně normální, že?

8 30.11.2021

Nikdy jsem nic podobného nečetla. Čtete a jste tam v té vesnici, cítíte vůně i pachy, cítíte vítr, déšť, horko. Příběhy zdánlivě všední, někdy hororové. Většinou nedopadnou nijak a o to větší je prostor pro vaši fantazii. Jen z poslední povídky jsem na rozpacích, její zařazení jsem nepochopila. Někdy se ke knize vrátím, protože postavy z příběhů se objevují v dalších povídkách a já si špatně pamatuji ta hebrejská jména. Třeba tam najdu pointu předchozího příběhu.

8 29.05.2021

Tak to byla lahůdka, moc dobré čtení. Už se těším, až si knížku přečtu podruhé. Musí se číst pozorně, v tichu, jen tak vám neunikne např. drobný náznak něčeho a vy pochopíte, proč se co stalo. Poetické, zdánlivě všední příhody.

8 21.02.2021

Jedna z mých srdcovek...Dojímala kdysi, dojímá dnes.

8 31.03.2020

Ploché, popisné a jednoduché vyprávění, vůbec se mi to nelíbilo, nedočetla jsem.
Téma zajímavé, ale ten styl mi vadil.

7 29.05.2024

To bylo tak pěkné čtení. Ewald Arenz umí slovy probudit všechny smysly, takže vnímáte vůně, pachy, vítr, barvy, celkovou atmosféru. Je to velmi čtivé a určitě nejen pro náctileté.
Příběh je párkrát přerušen popisem, kdy hlavní postava příběhu, již v dospělosti, hledá na hřbitově určitý hrob a vy nevíte koho. Čtete a pořád jste v napětí, co zlého se stane.
Ale zatím je tu léto s první láskou, kamarády, skoky z věže na koupališti, zajímavým dědou a učením se na reparát. Jen závěr je zvláštní. Friedrich našel hrob a já nevím koho. Že by Johana?

7 16.03.2024

Skvělé, moc mě to baví, ale druhý den se v prolínajícím se ději ztrácím a musím se vracet. Jak už tady pár lidí napsalo, člověk musí číst soustředěně. Pokud si přečtete před spaním pár stránek jako já, druhý den se nechytnete. No nic, je to dobrá kniha, dám to od začátku.

7 30.08.2022

Je hodně zajímavé si přečíst současně "Smolnou knihu" od Lenky Procházková a knihy Madly Vaculíkové "Ano, pane Kolář".
Mi byla nejbližší paní Madla. Vzácný člověk.

7 10.10.2021

Tak od Herty Müller už nic číst nebudu. Na mě ta malá holčička, která vypráví o svém vnímání života v rodné vesnici, působí jako človíček, kterého fascinují hnusné věci, utrpení, smrt. Přece i tam muselo být někdy něco dobrého, ptáci, slunce, nebe. A tady nevidím nic, žádnou naději. Dítě, které se zájmem kouká do žumpy.....

7 31.01.2018

Nejvíc se mi líbí komentář Jizy. Lépe bych to nenapsala. Některé myšlenky v knize jsou zajímavé, ale ten balast kolem! Knížka půjde do knihobudky.

6 01.08.2024

Mám ráda knihu "Pýcha a předsudek " a Jo Baker měla podle mě výborný nápad, popsat události na Longbournu z pohledu služebnictva. Dle doslovu se děj odvíjí v souladu s románem J. Austenové, jen pochopitelně něco sloužící členové domu slyší, něco si domýšlí a přitom žijí své vlastní životy, většinou plné těžké práce.
Je zřejmé, že Jo Baker musela prostudovat toto období Anglie, hlavně způsob života prostých lidí. Dobře se to četlo a obohatilo mě to. Zajímavá je otázka bohatství rodiny nápadníka Jane, získaného díky otrocké práci černošského obyvatelstva na plantážích.

6 13.01.2023

Poučné a bohužel stále aktuální.

6 03.07.2022

Kniha se mi líbila, ale narozdíl od "Klubu nenapravitelných optimistů" ji nemusím číst podruhé a posílám ji dál.

6 12.01.2021

Nejdříve jsem se nemohla začíst a na stránce 253 jsem s tím sekla. Po pár dnech jsem knihu dočetla a celkem mě zaujala. Konec je ale takový nijaký. Knížku nechci v knihovně a posílám ji dál.

6 18.04.2019

Vůbec jsem neměla chuť číst knihu o životě v gulagu, ale jen jsem nahlédla a kniha mě nepustila. Silný příběh, nepochopitelné, co všechno lidé přežijí a čeho jsou schopni. Zajímavé pasáže ze života Marijců, tady krásný jazyk, propojení s přírodou, pohanské zvyky, bylinkářství, náboženství, imaginace... Vadilly mi kapitoly Vova, působily na mě uměle a nepatřičně, taky nemám ráda fikce, týkající se žijících osob.

6 29.01.2018

Když je mi smutno a mám chuť na lehčí čtení, sáhnu např. po této knížce a přečtu si, jak se p. Forman díval na návštěvě na olympiádu. Humor Martiny Formanové mi zkrátka sedí. Kéž by napsala ještě něco ze života své rodiny.

6 19.10.2017

Výborně a čtivě napsaná kniha. Doporučuji všem, kteří chtějí znát pravdu o Rusku. Porozumět však nelze. Nedočetla jsem, bála jsem se nástupu deprese.

6 17.10.2017

Překvapení v tom smyslu, že to napsal autor Starých odrůd a Velkého léta. Ty první dvě knihy se mi líbily moc a čekala jsem něco podobného a těšila jsem se na novou knihu. K této knížce se ale už nevrátím, kdežto k těm prvním dvěma ano. Asi tak....

5 22.06.2024