elenai komentáře u knih

Nevím proč, ale tenhle díl byl pro mě asi nejlepší. Možná proto, že mám ráda bizarnosti. A samozřejmě nezapomenutelné Nickovy hlášky. A taky proto, že Sheeni mi tady zase až tolik nevadí. A tímto dílem, vážení budoucí čtenáři, můžete s klidem skončit. Další pokračování jsou čím dál absurdnější a zbytečně zamotaná. Nicku, zdar!

5 20.07.2018

Pokračování životních eskapád Nicka Twispa aneb hon za ztrátou panictví stále v běhu! Průšvihy v druhém dílu jsou čím dál průšvihovatější, přibylo pár ikonických postav a Sheeni je stále královnou všech prudičů. :-)

7 20.07.2018

Kniha mého mládí, která se mi asi nikdy neomrzí. Jenom ta Sheeni kdyby nebyla tak otravná. Já ji prostě nesnáším! :-D

5 20.07.2018

Předem varuju, že tento díl jsem značně nadhodnotila. Ale ona je to taková bžunda! Jako vážně, legračnější a bizarnější konec světa jsem ještě v literatuře nezažila. Jack je samozřejmě mimořádně otravný, ale tak nějak srandovně. Růža je pouze otravná a taky smrdí. Zato můj oblíbený Wolfi vyloženě perlí! Pravda, místy se žvaní až příliš, třeba ta objednávka v Dino Dinneru - že by skrytá reklama? - ale tak to, lidi, přeskočte, a užívejte si heroickou misi za záchranou světa. Za mě se tento crossover vydařil. Autoři ho pojali s humorem a jde vidět, že si to užívali. Doufám, že Crew zauvažuje i nad vydáváním Jack of Fables a The Literals. Byla by to pecka!

3 20.07.2018

Díky Tomáši Šebkovi jsem mohla nahlédnout do prostředí Lékařů bez hranic a na rovinu sděluji, že já bych to nedala. To, co tihle lidé dokazují den co den, je ukázka superhrdinství v reálném životě. Nesmírně si jich za to vážím a kvůli nim se snažím být lepším člověkem. Co se týče zpracování, malinko jsem se v některých místech ztrácela, ale to mi bylo úplně jedno. Byla to totiž neskutečná jízda!

5 16.07.2018

Souhlasím se sloganem uvedeným na zadní desce knihy - Nejpřehlednější a nejnázornější průvodce potravinami a výživou. Kniha je opravdu výborně zpracovaná a krásně barevná. Čtenáře tedy zaujme na první pohled a jsem si jistá, že díky ilustracím a grafickým zpracováním, které se v publikaci hojně vyskytují, si i hodně zapamatuje. Informace zde podané jsou všeobecné, ale poskytují odrazový můstek k tomu, abyste si své obzory ohledně jídla a výživy rozšířili ve více zdrojích.

4 16.07.2018

Kniha zcela jistě inspirující a terezaba1 má svatou pravdu. :) Ale snažím se nad svou komunikací s dcerkami víc přemýšlet, vážit slova a mám radost, když se nám daří konflikty zažehnávat anebo je řešit bez křiku a stresu.

4 28.06.2018

Manželé Striovi si zaslouží jen a jen obdiv. Rodiče adoptivní i biologičtí by se od nich mohli mnoho naučit. Z příběhu paní Striové cítím lásku, trpělivost a morální sílu ke všem svým dětem. Jen je škoda, že více prostoru nedostaly také další děti. Ovšem jejich jednání s Petruškou a Adamem, kteří jsou v knize nejčastěji zmiňováni, je pro mě silnou inspirací a o to víc si jich vážím jako lidí.

4 22.06.2018

Jak už bylo psáno, je to velmi milá kniha... A to bude ten kámen úrazu. Na mě je až příliš milá. Postrádala jsem nějakého pořádného záporáka a celou dobu jsem čekala nějakou akci, napětí, ale ani jedno z toho se nedostavilo. Kniha se mi ale četla velice dobře, odpočinula jsem si u ní a opravdu upřímně se bavila nad tím, jak jsou všichni krásní, úžasní a superinteligentní kromě našeho hlavního hrdiny Claye. :-D

4 18.06.2018

Na knihu jsem byla opravdu zvědavá. Vždy jsem žila v domnění, že Severní Korea je tou horší částí Koreje (a jako že to pořád platí), ale po dočtení jsem usoudila, že ani žití v Jižní Koreji není žádný med. Pravda, tam jim nevládne žádný pošuk, ale obyvatelé jsou stále stále silně ovlivněni náboženstvím, na čemž tratí dle mého především ženy. Autorčinu knihu proto chápu jako popis společenské skutečnosti a (prozatím) marnou snahu vymanit se ze zastaralých struktur tatíčka Konfucia. Je zde několik pro mě dost silných momentů - otcův nátlak na dceru Jonghje, aby začala jíst maso, vzpomínka na psa, bodypainting... Jsou to scény kruté a lascivní a jen tak na ně nezapomenu. Z toho mám pocit, že autorka nemá muže příliš v oblibě, nenajdete zde totiž jedinou mužskou kladnou postavu.

Celkově dávám čtyři hvězdičky za ne zcela vypilovaný vypravěčský styl, ale možná za to může překlad, jehož historie je taky celkem zajímavá. Každopádně kniha určitě stojí za přečtení a jsem zvědavá na další autorčiny práce.

6 13.06.2018

Se severskou mytologií jsem z větší části obeznámena, ovšem tuto knihu jsem prostě musela mít. Za prvé je to Gaiman - pro mě jeden z nejoblíbenějších autorů, jeho fantazie a imaginace mě naprosto okouzlila. Byť v této knize není po originalitě ani vidu, stále je to skvělý vypravěč. Za druhé obálka - je to sice povrchní, ale grafická úprava se opravdu vydařila. Za třetí - všechny příběhy, které zde najdete, jsou moc hezky podané a srozumitelné, opravdu vyprávěné spíš jako pohádky, takže knihu určitě podstrčím své dceři, až ještě trošku odroste.

Co se mi naopak moc nezamlouvalo, byl překlad, a hlavně mě iritovala zkomolenina jména boha hromu. Je to prostě THOR! :-D

5 05.06.2018

Moje první detektivka, kterou jsem od Agathy Christie přečetla, a po 15 letech jsem se k ní díky své mizerné paměti zase mohla vrátit. :-D A je stále stejně brilantní a učarovala mi jako kdysi! Četla jsem ji jedním dechem, protože má vše, co si pod pojmem detektivka představuju. Dostatečně zajímavou vraždu, mnoho tajemství opředených kolem jednotlivých postav, napětí a samozřejmě jednoho z nejlepších detektivů, jaké kdy pero stvořilo - Hercula Poirota!

Co mi trochu kazilo dojem ze čtení, bylo docela dost redakčních chybek a překlad byl občas trochu podivný. Ale ani to nestačí. Tento příběh je prostě jasná pětihvězdičková záležitost.

9 30.05.2018

Oproti Hrdému Budžesovi trochu slabší kousek, ale i tak jsem si Oněgina užila. Ale něco vám povím - jsem tak šťastná, že si z komoušů nepamatuju ani prd (v 89. mi byl rok), protože já bych to nedala Prostřednictvím Helenky jsem spadla do toho šílenýho světa, kde si člověk musel dávat pozor na každé svoje slovo. A nedobře byl příběh zakončen. Zůstala po něm hořká pachuť. Opět jsem poslouchala audioknihu a přednes Báry Hrzánové byl úžasný + kvituju hudební doprovod.

7 26.05.2018

Byla to Bridget a zároveň nebyla. Nečekala jsem od knihy absolutně nic, jen si tak trochu odpočinout. Některé věci mě ale docela rozčílily - třeba zadek, to je fakt okaté kopírování! A co Olly? A nějaké vysvětlení k Audrey? Hm? Takže suma sumárum, nebyl to promarněný čas, ovšem podruhé už knihu číst nehodlám. :)

4 22.05.2018

Robinson Crusoe ve sci-fi hávu mě dostal. Mark Watney je fakt hustej týpek a při jeho hláškách jsem se musela smát nahlas. Ale KDYBY se někdy něco takového stalo, nemyslím si, že by daný člověk měl náladu takto vtipkovat. :) Klobouk dolů před Andym Weirem, kniha byla velmi promyšlená, obvzlášť to pěstování brambor. Třeba si z něj v budoucnu vezmou v NASA příklad.
Hodně mě ale při čtení brzdily technické věci a termíny. Musela jsem se na knihu opravdu hodně soustředit. Ten úplný konec si člověk ale musí domyslet. :)

12 15.05.2018

Posloucháno jako audiokniha, což vřele doporučuju! Barbora Hrzánová se pro roli Helenky Součkové narodila a její hlasový um je naprosto nepřekonatelný. Sama bych si to lépe nepředstavila.

A co říci k obsahu knihy samotné? Autorka čtenáři předestírá šílenou dobu komunistickou nevinnýma dětskýma očima, takže tamější politickou situaci značně odlehčuje skvělými gagy, které vznikají takříkajíc omylem. Je to půvabné i sprosté, smutné a komické, opravdu hodně jsem se nasmála. Pět hvězd je jasných jako facka.

15 04.05.2018

Rodinná kronika o dvou stech stranách. Psaná úsečně až stroze, ale čtenář se dozví vše, co potřebuje. Po Snížkovi je toto moje druhá kniha od Soukupové a nutno dodat, že mi její styl psaní naprosto vyhovuje.

Ačkoliv všichni ústřední hybatelé děje mají své mouchy, své problémy, svá trápení a každý se s nimi vyrovnává po svém, nejvíc přizabít jsem chtěla Johanku. To je sprateček, jak má být. A vůbec jsem měla s postavami problém, žádná z nich mě nechytla za srdce. Nejvíc jsem soucítila s Jíťou, ta její zahloubaná až zádumčivá povaha byla ovšem docela komplikovaná na tak krátkou knihu.

Opět se budu opakovat a budu chválit Host za skvělý cit pro výběr začínajících autorů. U Soukupové nakladatelství rozhodně nešláplo vedle, což dokazuje její již pěkně rozrostlá tvorba.

9 28.04.2018

Neskutečně jsem se na tuto knihu těšila, ale bohužel nebyla k sehnání. O to víc mi udělala radost naše městská knihovna, která značně obohatila svůj knihovní fond, v němž se ukrývala také Anežka.

Ovšem teď k mým dojmům z příběhu. Už z anotace víte, do čeho jdete, ale kouzlo Hanišové tkví ve vykreslení dvou ústředních protagonistek. Velmi ambiciózní ženy Julie, z níž jsem měla značně ambivalentní pocity. Nevěděla jsem, jestli jí mám pohrdat, anebo ji litovat. Tyto dvě emoce se u mě hodně střídaly. Druhá hlavní postava - Agnes - si získala moje sympatie hned zpočátku...
Netrpím předsudky vůči jiným rasám. Mezi trny se vždy nachází růže, a naopak, a to platí pro všechna etnika, včetně nás, bílých.
Autorka Agnes vykreslila velmi věrohodně a já naprosto chápala její vymezení vůči okolnímu světu a také vzdor, který ukázala své adoptivní matce. Tady vůbec nešlo o barvu kůže, ale o nadměrná očekávání a sny, které bohužel nedošly naplnění, a tím pádem se prohlubovala propast mezi matkou a dcerou.

Konec překvapil, čekala jsem nějaký konkrétnější závěr, ale zase mám nad čím přemýšlet. Kniha mě velmi zaujala, byla skvěle a čtivě napsaná, a já už se těším, až si přečtu další tvorbu Viktorie Hanišové.

9 26.04.2018

Čekala jsem něco ve stylu "Kdopak to mluví" z pohledu (v tomto případě poslechu) nenarozeného dítěte v černohumorném kabátě s psychologickým podtextem. To, co se mi dostalo do rukou, byl mix grotesky, dramatu, mystična a absurdity. Bohužel mi trvalo více než polovinu knihy, než jsem se začetla, a to je na knihu, která má cca 180 stran,docela žalostné. Oceňuju nápad, ovšem v jiném provedení.

7 20.04.2018

Takže za letošek mám splněno. Jeden retelling za rok. :-) Tento byl docela povedený, pohádku o Krásce a Zvířeti řadím mezi své nejoblíbenější. Kniha mi prostředím trochu připomínala filmovou verzi od Herze. Byla příjemně mrazivá. Autorka si psaní opravdu užívala a psala s láskou a úctou k příběhu, ovšem za mě mohla místy písmena ubrat - zkrátka a dobře byla kniha poněkud rozvláčnější. Vidím to na pěkných sedmdesát procent.

4 14.04.2018