eliska2669 komentáře u knih

Celý děj se dá shrnout tímto popisem: Sal je smutný - tak jede někam, aby nebyl smutný - tam si někoho najde, zapaří s přáteli - je tam smutný - jede někam, aby nebyl smutný... a tak dál. Ufuf. Vlastně to je vystihující, ale mě to deprimovalo úplně strašně. Nemá to žádný východisko! Nenávidím to...
(Jediná dobrá část byla s těma mexičanama.)

4 27.09.2018

Dobrý. Hodně dobrý. Nebála bych se říct, že je to zatím Glukhovského nejlepší kniha - asi taky proto, že se tam konečně nevyskytují žádné podivné příšery, lidojedi, mimozemšťani ani apokalypsa. Glukhovsky je srdcovka. Ačkoli kritik by asi vytkl spoustu věcí, a já taky, pořád je to skvělé. Je. To. Realistické. On sní reálné sny. Dělá reálné věci tak, jak by se staly. A teď nemyslím příběh, ale spíš jednotlivé situace. Ilja má zvláštní, někdy fakt divné, někdy úplně reálné myšlenkové pochody. Autorovy slovní obraty zní ze začátku nepřirozeně, dokud si člověk nezvykne, tak je to fakt wtf. Přemýšlím, jestli je to autorem, překladem nebo jestli takhle v Rusku někdo může uvažovat. A myšlenka knihy je taky docela inovativí. Díky, díky moc.

3 29.12.2018

Jak neočekávané, RL v tvídovém saku, pohledný, čahoun (180 cm je čahoun, jo? Aha), s hustou kšticí, nabalí krásnou blondýnku S VOSÍM PASEM A S IQ 208! To už je parodie sama na sebe.
Nicméně je to zábavný, první tři čtvrtiny mě bavily asi víc než Šifra a Andělé, nejspíš proto, jak jim ty útěky hezky vycházely a nikdy nepřišli na nějaký místo pozdě, a nikdo tam nebyl mrtvej...
Ale ten konec to rozsekal. Všechno byla jen iluze, Roberte, nebyla to nemocnice a ten doktor neumřel a ten kdo vypadal jako zlej je vlastně hodnej a kdo byl hodnej ten je zlej a pak se to ještě třikrát změní a mor vlastně není mor...
Fakt,tyhle konce mě dokážou pohodit. Chcípám.

Edit: Když se na to kouknu z druhý strany, tzn. že Brown fakt možná miluje tu historii a psychologie postav je mu úplně jedno a používá je jen jako jakousi formu pro poukázání na své milované ilumináty a další podivnosti, tak je to asi pochopitelný. Ale nevím, jestli tomu tak je.
A ještě, myšlenka týhle knihy, jakože už bychom měli ty lidi fakt nějak omezit, je dost aktuální a donutí k zamyšlení.

3 19.12.2018

Pokud máte zájem o kýčovitý americký film s opravdu hlubokým morálním ponaučením, které do vás autor hustí všech 354 stran, s opravdu nevěrohodnými dialogy (aka týpek se baví s člověkem, na kterého zrovna narazil na ulici, jako kdyby ho znal přinejmenším od dětství), spoustou frází a citátů, které se do textu nehodí, protože je jinak psán jakýmsi rádoby drsným nespisovným stylem... No. prostě Zusak mě irituje na nejvyšší míru. Čau.

3 15.10.2018

Po Zločinu a trestu jsem se dalšího Dostojevského bála, ale tohle bylo (nevím, jestli kvůli novějšímu překladu, nebo kvůli tomu, že jsem ZaT četla jako malá) stokrát lepší. Byly tam nudná místa, ale jako celek mě to fakt totálně bavilo a přečetla jsem to fakt rychle, na to jaká je to tlustá kniha.
Nejlepší postava je Smerďakov. To je prostě bez debaty.

3 27.09.2018

Silné. Ale myslím že celou knihu už přede mnou vystihl komentář uživatele Pečivo.

3 08.03.2018

U všech Murakamiho knih přemýšlím nad tím, zda tím chtěl autor něco sdělit, nebo... spíš mám pocit, že vždycky něco sdělit chce, ale nevím, jestli mě to uniká, nebo ani on sám pořádně neví, co je vlastně tím cílem. Je to hrozně nedosažitelný a nepopsatelný, ale vždycky to tam je, ať už je to nějaká surrealističtější kniha nebo zrovna tohle. Nikdy se to nakonec nevysvětlí, v žádný povídce ani knize, o co teda nakonec šlo. Ale možná je to dobře. Nicméně, Útok na pekárnu se mi líbil, mám ráda, když se nějaká "zlá" situace typu loupeže odehrává takovým miloučkým způsobem, jako tomu bylo tady.

Nevím. Všichni tvrdí, jak je to strašně šokovalo, jak to bylo převratné a tak. Neříkám, že mi přijde incest normální, ale u těchhle mi to přišlo vlastně sympatické. Ani zakopání matky mi nepřišlo nějaké strašně hrozné ebo tak. Vůbec nevím, o co autorovi šlo. Pořád jsem očekávala, že se stane něco úžasně převratného nebo hrozivého, ale furt nic. Přišlo mi to takové miloučké, že se tam k sobě všichni chovali tak přátelsky. (Někdy až moc.) Nicméně, mělo to silnou atmosféru, která nejde jen tak setřást a ulpí na člověku ještě dlouho po dočtení knihy.

3 03.02.2017

Začátek zněl skvěle, poetické putování neokázalou, zapadlou krajinou, namotivovalo mě to znovu jet někam na Východ. Nicméně nedokázala jsem to dočíst. Situace se opakovaly, všechno působilo hrozně povrchně, opravdu jako roadtrip skrze spoustu míst, která vám potom v hlavě splynou v jedno. Zvlášť když jste, jako autor očividně je, většinu času pod vlivem alkoholu. Taky se mi nelíbilo, jak píše o lidech na těch místech. Jako kdyby pro něj nebyli lidé, ale jen kulisy, které oglosuje nějakým poetickým komentářem, nebo si z nich dělá srandu, místo toho, aby se je aspoň trochu snažil pochopit. Kalný západ slunce někde na venkovské silnici.

2 19.04.2024

Fajn detektivka, opět, ale nic vyjímečnýho, na co by člověk dlouho vzpomínal. Další Finovi mrtví přátelé, nechápu, že to psychicky dává. Opět jsou ale všichni zajímavější a věrohodnější než on.

2 19.11.2019

Jako obvykle, Cassandra Clare píše zábavně, odpočinková literatura pro holky 13+ ideální. Ale to je vše, také stejně jako vždy. Asi jsem četla nějakou příšernou verzi překladu, protože se tam objevovaly poměrně často paskvily typu "Podívala se na jeho hnědé vlasy. Byly mokré. " nebo podobně, hrozivý slovoslet, neustálé používání slovesa být a podobně, ale to opravdu doufám bylo jen neschopností překladatele.
Příběh je o ničem a jako podle šablony (dívka zjistí, že je "jiná", jedna krize, záchrana, druhá krize, "vše je vlastně jinak", záchrana, konec) postavy jsou stejné jako v sérii nástrojů smrti (Ne všechny, ale najde se tam mnoho podobností) a nepříliš věrohodně vykreslené.
Co oceňuji jsou občasné vtipně nebo výstižně popsané situace či pocity aktérů. A musím uznat, že se mi (kupodivu) líbí ten svět. Ani mi nevadí všichni ti upíři, vlkodlaci a čarodějové, vlastně je to docela milý, a působí to občas i skoro promyšleně.

2 28.09.2019

Co si o tom myslet? Kundera je z jedné strany génius, geniální psycholog, vůbec nechápu, jak může být schopen tak výstižně popsat lidské pohnutky a motivace k činům, při čtení člověk zjišťuje, kolik toho vlastně dělá, aniž by o tom věděl, a nestačí se divit, jak to, že to Kundera dokáže tak popsat.
Na druhou stranu jsem asi od knihy očekávala cosi jiného, přišlo mi, že konec se k příběhu nehodil, myslela jsem si, že to bude méně ... patetický konec, a on byl patetický dost. Asi. Přišlo mi to celkově takové bezvýchodné a beze smyslu. A štvou mě tam vždycky takové ty vsuvky, kdy vám autor cpe svoje moudrý moudra. Sice jsou, narozdíl od jinejch knih a autorů, fakt moudrý, ale stejně mě to vždycky zbytečně dekoncentruje a do formátu románu se to dle mého názoru nehodí.

2 18.06.2019

Fakt psychický týrání. Úplně vás to natahuje k prasknutí, a furt nic, a furt nic. Příběh je vlastně úplně jednoduchej, líbí se mi, že tam nefiguruje žádný nadpřirozeno ani psychopatický zabiják. King má dobrý charaktery. Vždycky mi dlouho trvá, než se do něj začtu, ale když se mi to podaří, tak nikdy nelituju.

2 01.06.2019

Hezký. Moc mě už pak nezajímala ta americká část, a obecně nesnáším, když se traumata schovávají a nikdo nic neříká nahlas a do konce života si to drží pod pokličkou a je z toho v depresi. Ačkoli uznávám, že to byly fakt hrozný věci, pořád když se s ním ten kamarád snažil začít zase bavit, tak nechápu co měl za problém...

2 09.04.2019

Od třetí stránky až do pár předposledních stran totální zábavná jízda, každá postava je zajímavá, zavražděný je zaplatený do tolika hnusnejch věcí, je strašně napínavý to rozkrývat. Astrologie byla sice divná, ale nějak extra silně jsem ji tam, narozdíl od ostatních komentujících, nevnímala, naopak jsem na ten aspekt už zpětně skoro zapomněla. Co mi ale vadilo byla pointa, která, stejně jako ve všech ostatních pitomých detektivkách, nedává žádný smysl, vůbec dopředu nejde zjistit a jde tady jen o to, aby čtenář na konci dělal "WOW, to jsem teda nečekal." A mě to vždycky akorát tak vytočí.

2 21.03.2019

Začala jsem to číst bez valných očekávání a pak to přečetla skoro bez přestávky asi tak za tři hodiny. Je to boží, jak je to apokalypsa, ale v Česku, uvěřitelná, blízká. Nemoc moc věrohodná není, stejně jako pár dalších skutečností, ale s radostí to odpouštím, je jasné, že to na tom není to podstatné. Je to zábavné, má to atmosféru jaxviň a sympatického hlavního hrdinu. Přestalo mě to bavit až v momentě, kdy tam byla ta Jesika, nějak jsem myslela, že to bude taky cikánka, její charakter mi moc uvěřitelný nepřišel. Ale jinak geniální. Ty hory. A tak.

2 19.11.2018

Začátek mě nebavil a nechápala jsem, proč je to tak slavný. Nicméně postupně to přišlo. Ten věrohodnej psychologickej přechod. No, bylo to dobrý. A hodně dobrý byly takový ty popisy činností, kdy třeba ulovili nějaký zvíře, ale pak jim nešlo ho opéct. Tak by to prostě bylo. To není jak v Hunger games nebo v Labyrintu, kde nosej vodu v bundách. Tohle je realita.

2 05.11.2018

Četla jsem to jako vedoucí na Švp, kde se kolem mě všichni ostatní vedoucí ožírali a já pod dekou četla knihu o apokalypse. Story s knihou mě zvlášť nenadchla a její zákruty už jsem vytěsnila, nicméně moc se mi líbily popisy života hlavního hrdiny, který protentokrát žije v normálním aktuálním světě, když si dává k snídani chleba s máslem nebo se opíjí do bezvědomí.

2 05.11.2018

Hrozně boží kniha, plná paradoxů až k zbláznění. To, jak Severin chce, aby ho podváděla, trpí a je smutnej, ale vlastně to chce, prostě WTF, ale miluju to. Je to geniálně napsaný, sex je popsanej tak, že tam vlastně vůbec není, takže to není žádných padesát odstínů, naopak je to velmi decentní.
Je to legenda. Taky miluju způsob, jak jsem se k ní dostala, náhodně jsem na ní narazila v malém bazaro-blešáku v jihočeských lesích za deset korun. A jsem za to fakt vděčná.

2 05.11.2018

Nějak jsem čekala Zbabělce a veselého Dannyho (nebo aspoň nějakou válku s tankama), místo toho tam byl suchý a depresivní Smiřický bez osobnosti, pouze s pár pražskými holčinami či místními maminami, co stejně ani neměl rád. A zbytek jen nuda, šeď a deprese. Ach jo.

2 15.10.2018