koryslava komentáře u knih

Fajn detektivka, opět, ale nic vyjímečnýho, na co by člověk dlouho vzpomínal. Další Finovi mrtví přátelé, nechápu, že to psychicky dává. Opět jsou ale všichni zajímavější a věrohodnější než on.

2 19.11.2019

Jako obvykle, Cassandra Clare píše zábavně, odpočinková literatura pro holky 13+ ideální. Ale to je vše, také stejně jako vždy. Asi jsem četla nějakou příšernou verzi překladu, protože se tam objevovaly poměrně často paskvily typu "Podívala se na jeho hnědé vlasy. Byly mokré. " nebo podobně, hrozivý slovoslet, neustálé používání slovesa být a podobně, ale to opravdu doufám bylo jen neschopností překladatele.
Příběh je o ničem a jako podle šablony (dívka zjistí, že je "jiná", jedna krize, záchrana, druhá krize, "vše je vlastně jinak", záchrana, konec) postavy jsou stejné jako v sérii nástrojů smrti (Ne všechny, ale najde se tam mnoho podobností) a nepříliš věrohodně vykreslené.
Co oceňuji jsou občasné vtipně nebo výstižně popsané situace či pocity aktérů. A musím uznat, že se mi (kupodivu) líbí ten svět. Ani mi nevadí všichni ti upíři, vlkodlaci a čarodějové, vlastně je to docela milý, a působí to občas i skoro promyšleně.

2 28.09.2019

Co si o tom myslet? Kundera je z jedné strany génius, geniální psycholog, vůbec nechápu, jak může být schopen tak výstižně popsat lidské pohnutky a motivace k činům, při čtení člověk zjišťuje, kolik toho vlastně dělá, aniž by o tom věděl, a nestačí se divit, jak to, že to Kundera dokáže tak popsat.
Na druhou stranu jsem asi od knihy očekávala cosi jiného, přišlo mi, že konec se k příběhu nehodil, myslela jsem si, že to bude méně ... patetický konec, a on byl patetický dost. Asi. Přišlo mi to celkově takové bezvýchodné a beze smyslu. A štvou mě tam vždycky takové ty vsuvky, kdy vám autor cpe svoje moudrý moudra. Sice jsou, narozdíl od jinejch knih a autorů, fakt moudrý, ale stejně mě to vždycky zbytečně dekoncentruje a do formátu románu se to dle mého názoru nehodí.

2 18.06.2019

Hezký. Moc mě už pak nezajímala ta americká část, a obecně nesnáším, když se traumata schovávají a nikdo nic neříká nahlas a do konce života si to drží pod pokličkou a je z toho v depresi. Ačkoli uznávám, že to byly fakt hrozný věci, pořád když se s ním ten kamarád snažil začít zase bavit, tak nechápu co měl za problém...

2 09.04.2019

Od třetí stránky až do pár předposledních stran totální zábavná jízda, každá postava je zajímavá, zavražděný je zaplatený do tolika hnusnejch věcí, je strašně napínavý to rozkrývat. Astrologie byla sice divná, ale nějak extra silně jsem ji tam, narozdíl od ostatních komentujících, nevnímala, naopak jsem na ten aspekt už zpětně skoro zapomněla. Co mi ale vadilo byla pointa, která, stejně jako ve všech ostatních pitomých detektivkách, nedává žádný smysl, vůbec dopředu nejde zjistit a jde tady jen o to, aby čtenář na konci dělal "WOW, to jsem teda nečekal." A mě to vždycky akorát tak vytočí.

2 21.03.2019

Začala jsem to číst bez valných očekávání a pak to přečetla skoro bez přestávky asi tak za tři hodiny. Je to boží, jak je to apokalypsa, ale v Česku, uvěřitelná, blízká. Nemoc moc věrohodná není, stejně jako pár dalších skutečností, ale s radostí to odpouštím, je jasné, že to na tom není to podstatné. Je to zábavné, má to atmosféru jaxviň a sympatického hlavního hrdinu. Přestalo mě to bavit až v momentě, kdy tam byla ta Jesika, nějak jsem myslela, že to bude taky cikánka, její charakter mi moc uvěřitelný nepřišel. Ale jinak geniální. Ty hory. A tak.

2 19.11.2018

Začátek mě nebavil a nechápala jsem, proč je to tak slavný. Nicméně postupně to přišlo. Ten věrohodnej psychologickej přechod. No, bylo to dobrý. A hodně dobrý byly takový ty popisy činností, kdy třeba ulovili nějaký zvíře, ale pak jim nešlo ho opéct. Tak by to prostě bylo. To není jak v Hunger games nebo v Labyrintu, kde nosej vodu v bundách. Tohle je realita.

2 05.11.2018

Četla jsem to jako vedoucí na Švp, kde se kolem mě všichni ostatní vedoucí ožírali a já pod dekou četla knihu o apokalypse. Story s knihou mě zvlášť nenadchla a její zákruty už jsem vytěsnila, nicméně moc se mi líbily popisy života hlavního hrdiny, který protentokrát žije v normálním aktuálním světě, když si dává k snídani chleba s máslem nebo se opíjí do bezvědomí.

2 05.11.2018

Hrozně boží kniha, plná paradoxů až k zbláznění. To, jak Severin chce, aby ho podváděla, trpí a je smutnej, ale vlastně to chce, prostě WTF, ale miluju to. Je to geniálně napsaný, sex je popsanej tak, že tam vlastně vůbec není, takže to není žádných padesát odstínů, naopak je to velmi decentní.
Je to legenda. Taky miluju způsob, jak jsem se k ní dostala, náhodně jsem na ní narazila v malém bazaro-blešáku v jihočeských lesích za deset korun. A jsem za to fakt vděčná.

2 05.11.2018

Nějak jsem čekala Zbabělce a veselého Dannyho (nebo aspoň nějakou válku s tankama), místo toho tam byl suchý a depresivní Smiřický bez osobnosti, pouze s pár pražskými holčinami či místními maminami, co stejně ani neměl rád. A zbytek jen nuda, šeď a deprese. Ach jo.

2 15.10.2018

Zaujal mě hlavní "antihrdina," a celkově to, že jsem bůhvíproč očekávala detektivku s detektivem v hlavní roli, a vůbec tomu tak nebylo. Ale zas taková bomba to nebyla, vzhledem k tomu, že už po půlroce od dočtení mi v hlavě nezbylo téměř nic...

2 15.10.2018

Boží, boží, boží. Totální hnus, depresso jaxviň.
Spoustu věcí jsem ale autorovi nevěřila. Není to takový ten dokonalý styl psaní, který vás donutí věřit, že všichni tohle lidé skutečně žili - spíš pořád přemýšlíte nad tím, jestli by se takhle někdo skutečně zachoval nebo smýšlel - a to člověka dost dekoncentruje. Nicméně silný dojem z knihy a spoustu zajímavých nových informací o devadesátých letech, o Slovensku nebo třeba o Romech ty negativa docela přebily.

2 10.10.2018

Divný a nic si z toho nepamatuju.

2 27.09.2018

Typické depresso z více úhlů pohledu - jeden si něco myslí a ten druhý to vidí úplně jinak. Fakt to nedávám. Atmésféra horských lázní byla ale super, a jako obvykle, NĚCO v tom bylo.

2 27.09.2018

Za mě to byl nejlepší díl Hunger games, všichni na to nadávají, ale mě se to fakt líbilo více než ty předchozí díly - děj nebyl tak rychlý, ale šlo to víc do hloubky a bylo to prostě jiný. To, jak se plížili do toho Kapitolu mě prostě bavilo. A ve filmu to pak totálně po...li.

2 27.09.2018

Boží. Místy trochu utahané a člověk se hrozně ztrácí ve jménech, ale místy tak boží, že to je tím vynahrazeno. Miluju scény, kdy někdo brečí, scénu, jak jsou nazí na stromě a scénu v tom podivném bordelu s babkou a dědkem.

2 27.09.2018

Zvláštní styl psaní, takový civilní, člověk má pocit, že to psal nějaký amatér, ale za to že se to fakt doopravdy stalo. Hlavně takový ty dějový odbočky a vyprávění o tom, proč a jak to bylo. Ale bavilo mě to a bylo to vystihující. Vedro a řev odporný a nechutný. Ticho přinášelo úlevu. A moc se mi líbil konec na tý policejní stanici. Škoda, že to potom skončilo, chtěla jsem vědět, jak to bude dál...

2 27.09.2018

Skvělé. Čtivé, objevné, zajímavé. V mojí lásce k Ukrajině mě to ještě utvrdilo, přestože (nebo spíš právě proto) že se tam řeší spíš ty negativní stránky věci.

2 27.09.2018

Najdou se tam fakt skvělé a totálně vystihující části, které mi mluví z duše. A taky to má dobrou atmosféru, všechny ty místa na mě působily jako kdybych tam vážně byla. Přišlo mi to docela inovativní, nějakým způsobem - a na poměry českých knih tohoto typu je to určitě dost dobrý.

2 27.09.2018

Mam z toho rozporuplny pocit. Na jednu stranu je to strasne zajimava a rekla bych, ze i neotrela myslenka, a genialni existencialni otazky nad kterymi by me rozhodne nenapadlo premyslet sama od sebe.
Hlavni hrdina byl dobre rozpolceny a ikdyz se obcas choval jako kreten, bylo to oduvodneno celou jeho vychovou v internatu a tim padem tobylo vcelku verohodne.
Ale. Neverila jsem mu ten svet. Neverila jsem tem lidem, ze uz ziji stovku let. Neumi m sepredstavit, jake je zit takdlouho, ale neverim, ze je to takove jako v teto knize. Proste si myslim, ze takto by se to nevyvijelo, ikdyz tapolitika byla asi z tohohle hlediska v pohode. Apak je tady samozrejme oblibeny syndrom "vyvoleneho", ktery me neskutecne stval. A jeste mi prisly popisy ruznych znasilneni atd az prehnane atak nejak strojene naturalisticke, to myslim glukhovskemu moc nejde, ikdys zase ocenuji, ze se tomu nevyhyba. (I treba vylucovani a tak.) Vcelku mam z knihy stale jeste jakysi pocit depresivniho odcizeni. Nevim, zda je dobra. Ale Jan Nachtigall ano. A byl uzasne popsany jeho vztah k diteti. A bohu.

2 05.06.2017