eliska2669 eliska2669 komentáře u knih

☰ menu

Lovci hlav Lovci hlav Jo Nesbø

Zaujal mě hlavní "antihrdina," a celkově to, že jsem bůhvíproč očekávala detektivku s detektivem v hlavní roli, a vůbec tomu tak nebylo. Ale zas taková bomba to nebyla, vzhledem k tomu, že už po půlroce od dočtení mi v hlavě nezbylo téměř nic...

15.10.2018 3 z 5


Černá hra Černá hra Jozef Karika

Boží, boží, boží. Totální hnus, depresso jaxviň.
Spoustu věcí jsem ale autorovi nevěřila. Není to takový ten dokonalý styl psaní, který vás donutí věřit, že všichni tohle lidé skutečně žili - spíš pořád přemýšlíte nad tím, jestli by se takhle někdo skutečně zachoval nebo smýšlel - a to člověka dost dekoncentruje. Nicméně silný dojem z knihy a spoustu zajímavých nových informací o devadesátých letech, o Slovensku nebo třeba o Romech ty negativa docela přebily.

10.10.2018 4 z 5


Kniha smíchu a zapomnění Kniha smíchu a zapomnění Milan Kundera

Divný a nic si z toho nepamatuju.

27.09.2018 3 z 5


Valčík na rozloučenou Valčík na rozloučenou Milan Kundera

Typické depresso z více úhlů pohledu - jeden si něco myslí a ten druhý to vidí úplně jinak. Fakt to nedávám. Atmésféra horských lázní byla ale super, a jako obvykle, NĚCO v tom bylo.

27.09.2018 3 z 5


Síla vzdoru Síla vzdoru Suzanne Collins

Za mě to byl nejlepší díl Hunger games, všichni na to nadávají, ale mě se to fakt líbilo více než ty předchozí díly - děj nebyl tak rychlý, ale šlo to víc do hloubky a bylo to prostě jiný. To, jak se plížili do toho Kapitolu mě prostě bavilo. A ve filmu to pak totálně po...li.

27.09.2018 4 z 5


Hlava XXII Hlava XXII Joseph Heller

Boží. Místy trochu utahané a člověk se hrozně ztrácí ve jménech, ale místy tak boží, že to je tím vynahrazeno. Miluju scény, kdy někdo brečí, scénu, jak jsou nazí na stromě a scénu v tom podivném bordelu s babkou a dědkem.

27.09.2018 5 z 5


Ticho a vřava Ticho a vřava Nihad Sirees

Zvláštní styl psaní, takový civilní, člověk má pocit, že to psal nějaký amatér, ale za to že se to fakt doopravdy stalo. Hlavně takový ty dějový odbočky a vyprávění o tom, proč a jak to bylo. Ale bavilo mě to a bylo to vystihující. Vedro a řev odporný a nechutný. Ticho přinášelo úlevu. A moc se mi líbil konec na tý policejní stanici. Škoda, že to potom skončilo, chtěla jsem vědět, jak to bude dál...

27.09.2018 3 z 5


Ukrajina v měřítku 1:1 Ukrajina v měřítku 1:1 Oleh Kryštopa

Skvělé. Čtivé, objevné, zajímavé. V mojí lásce k Ukrajině mě to ještě utvrdilo, přestože (nebo spíš právě proto) že se tam řeší spíš ty negativní stránky věci.

27.09.2018 5 z 5


Nazí Nazí Iva Procházková

Najdou se tam fakt skvělé a totálně vystihující části, které mi mluví z duše. A taky to má dobrou atmosféru, všechny ty místa na mě působily jako kdybych tam vážně byla. Přišlo mi to docela inovativní, nějakým způsobem - a na poměry českých knih tohoto typu je to určitě dost dobrý.

27.09.2018 4 z 5


Budoucnost Budoucnost Dmitry Glukhovsky

Mam z toho rozporuplny pocit. Na jednu stranu je to strasne zajimava a rekla bych, ze i neotrela myslenka, a genialni existencialni otazky nad kterymi by me rozhodne nenapadlo premyslet sama od sebe.
Hlavni hrdina byl dobre rozpolceny a ikdyz se obcas choval jako kreten, bylo to oduvodneno celou jeho vychovou v internatu a tim padem tobylo vcelku verohodne.
Ale. Neverila jsem mu ten svet. Neverila jsem tem lidem, ze uz ziji stovku let. Neumi m sepredstavit, jake je zit takdlouho, ale neverim, ze je to takove jako v teto knize. Proste si myslim, ze takto by se to nevyvijelo, ikdyz tapolitika byla asi z tohohle hlediska v pohode. Apak je tady samozrejme oblibeny syndrom "vyvoleneho", ktery me neskutecne stval. A jeste mi prisly popisy ruznych znasilneni atd az prehnane atak nejak strojene naturalisticke, to myslim glukhovskemu moc nejde, ikdys zase ocenuji, ze se tomu nevyhyba. (I treba vylucovani a tak.) Vcelku mam z knihy stale jeste jakysi pocit depresivniho odcizeni. Nevim, zda je dobra. Ale Jan Nachtigall ano. A byl uzasne popsany jeho vztah k diteti. A bohu.

05.06.2017 3 z 5


Příměří Příměří Primo Levi

Tyjo, vlastně jsem překvapená, že je tady ta kniha tak neznámá. Musím uznat, že byla... jiná. V něčem zvláštní. Četla se dobře, odsýpalo to. Ale divný, a nemyslím to v negativním smyslu slova, bylo to, že se tam vlastně nic nestalo. Jeli domů z koncentráku. Čekala jsem dramatické události na cestě domů, překonávání hlídaných státních hranic, strádání v lesích, nevím. Místo toho celou cestu jeli vlakem a zdálo se mi to spíš jako nějakej článek na mém blogu - spoustu zajímavých, hezkých i ne zrovna hezkých událostí a okamžiků, hraní divadel, obchodování, domlouvání se s cizinci v cizí zemi... ale vlastně v kontextu těch knih, které se o událostech té doby obvykle píšou, to byly všechno hrozně nevýznamné události. Autor a hlavní hrdina v jedné osobě byl ještě k tomu vlastně dost nezajímavej a neakční, zdálo se, že se spíš věší na paty svým údernějším přátelům, ale to bylo spíš daný tím, že to bylo z jeho pohledu. Tohle všechno by se možná mohlo zdát jako negativní, ve výsledku je to ale hrozně milá a realistická kniha. Prostě život. Nic úžasně překvapivého a filmově akčního, žádné zázraky ani bitvy, jen malé každodenní zážitky v nezvyklé situaci, když se Italové vrací domů z Polska přes Ukrajinu.

16.05.2017 4 z 5


Metro 2033 Metro 2033 Dmitry Glukhovsky

Má to strašně moc chyb. Opakující se situace, moc debilních nestvůr, moc řečí...
Ale Arťom a celková atmosféra metra to takovým způsobem vynahrazují, že tu knihu žeru i přes všechny blbosti, co obsahuje.

21.03.2017 4 z 5


Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti Ransom Riggs

Mě to velice, velice zklamalo. Čekala jsem horor o nějakým starým sirotčinci, třeba s duchama a nebo tak, a bylo to fajn, dokud se ze strašidelnýho domu nevyklubala miloučká chaloupka s dětičkami s kouzelnými vlastnostmi. Pche. A tamty dementní potvory co je chtěli zabít to už vážně nevytrhly, spíš naopak.

03.05.2016 2 z 5


Křest svatého Vladimíra Křest svatého Vladimíra Karel Havlíček Borovský

(SPOILER) Genialita. Nevěděla jsem, že to není dokončeny, a fakt mě to naštvalo, chtěla jsem vědět, jak to dopadne... :(((

22.02.2024 5 z 5


Tyranie: 20 lekcí z 20. století Tyranie: 20 lekcí z 20. století Timothy Snyder

Úvod do obrany demokracie, nic, co by člověk, který má obecný přehled, nevěděl předtím. Styl je trošku moc poučný, jako kdyby autor mluvil k dítěti. Nevyhovovala mi taky nenadčasovost, kdy je jasné, že autor mluví konkrétně o Trumpovi a srovnává ho v podstatě s tyrany minulosti, což dnes můžeme posoudit, že mezi roky 2016 a 2021 se z Ameriky žádná větší diktatura díky Trumpovi nestala, takže to zní lehce alarmisticky.

19.02.2024 4 z 5


Laserový muž Laserový muž Gellert Tamas

Další skvělá kniha z této edice, zábavné, děsivé true crime spolu s kontextem doby a vysvětlením toho, proč se vůbec něco podobného mohlo stát.
Zajímavé momenty: Psychologické profily sériových vrahů, švédská společnost která je schopná se otevřeně postavit proti rasismu a populismu a to, že se to dělo z našeho postkomunistického pohledu tak dávno, v podstatě to, co se děje dnes, politici co straší imigrací, je úplně identické, a toto je hrůzný příklad toho, kam to může vést.

19.02.2024 5 z 5


Moje vlast!: Proč jsem byl neonacistou Moje vlast!: Proč jsem byl neonacistou Christian Ernst Weißgerber

Zajímavý vzhled do německé subkultury. Nevěděla jsem, že neonacisti stále ještě používají (nebo v té době, ve které autor byl členem této komunity) tak doslovnou ideologii jako nacisti v minulosti. (Extrémní antisemitismus, čistota rasy atd.) Kniha zachycuje různé proudy německého neonacismu, to, jak se prolínají a někdy dokonce jdou proti sobě. Dokonce spojení ultra pravice s ultra levicí. Fakt mě to donutilo přemýšlet o těchhle politických směrech jinak. (Respektive mi dřív nedocházelo, že těchto lidí je tolik... A nemusí být hloupí.)
Mrzelo mě, že se autor nikdy neponořil do děje, a každou jednotlivou stroze popsanou událost vztáhl na nějaký obecnější koncept. Přidalo to na informativnosti, čtivosti nikoliv. Zároveň někdy autor prezentoval svoje nynější názory jako fakta (i když části to opravdu byla fakta, ne vždy), a snažil se očividně čtenáře "poučit." Chápu. Snaží se nerozměňovat fakta a znít jako “každý má svoji pravdu. Myslím, že jsem se s ním dokonce téměř ve všem shodla, nicméně nevím, jestli tenhle poučný styl přispěje k něčí deradikalizaci. (Doufám, že jo.)
Dobrý pointy: Teenage návykové maskují svou ideologii jako humor, když je někdo okřikne.
Člověk může dělat dobrý věci ze špatných důvodů (vegetariáni nacisti)?
Moderní ultra pravičáci tvrdí, že ti zlí nacisti jsou zelení socani. (nacionální SOCIALISMUS)
Sympatie mezi nácky a islamistickými radikály.

Nečtěte, pokud chcete od knihy drama, krev a druhou světovou válku. Není to akční kniha. Popisuje i potenciálně akční události poněkud šedě.

13.11.2023 3 z 5


Stopy na cestě Stopy na cestě Valerij Markus

Kvůli prezentaci a formátu knihy (příliš těžký a velký formát, působí jako YA populární kniha pro teenagery, jakože "cool, jsou tam QR kódy, autor je mladý a píše o sobě - přiznám se, že jsem ho podcenila) jsem ji měla tendenci odložit, ale jsem ráda, že jsem to neudělala.

Je to hodně syrové, vůbec to není žádná ukrajinská "propaganda," naopak. Otevřeně mluví o všech problémech, které ukrajinská armáda měla a má, včetně obrovské korupce. Také upřímně popisuje, jak lidé na východě Ukrajiny nebo přímo vojáci ani nevěděli, co se děje na Majdanu, ani nebyli nijak zvlášť proukrajinští. Ten mindset se ale v průběhu války očividně mění, i v této knize.

Mrzel mě nepoměr mezi dost dlouhým a detailním vyprávěním o autorově dětství a vojenském tréninku a potom naopak dost krátké a útržkovité vyprávění o válce.
Ačkoliv to je možná tím, jak je tu i válka popsána realisticky - člověk očekává obrovské dramatické vyvrcholení, hrdinské činy. Dostane bahno, nekonečné čekání, přejíždění sem a tam, kondenzované mléko, opravy strojů a smrti kamarádů, které se zdají být zbytečné.
A ty QR kódy byly nakonec fajn.

12.11.2023 5 z 5


Normální lidi Normální lidi Sally Rooney

Rozporuplné pocity. Nedokážu se do postav moc vcítit, jejich motivace a chování jsou pochopitelné v kontextu toho, odkud pochází a jak asi vypadalo jejich dětství, i přesto mi chyběl nějaký větší vhled například do hlavy Marianne, když byla v jednom ze svých toxických vztahů. Taky mi v knize chyběly dobré dialogy, to spolu s tím, jak rychle se střídaly scény, způsobilo, že se to četlo spíš jako scénář seriálu. Přišlo mi, že autorka často zdůrazňuje, jak hluboký byl jejich vztah a jak podnětné byly jejich rozhovory, ale ty, které si tam skutečně přečteme, jsou strohé, povrchní a často plné klišé. Je frustrující sledovat, jak si oba kvůli několika nedorozuměním a hloupým domněnkám ničí život a sabotují svůj vztah. Vlastně tam nejsou žádné úplně sympatické postavy. Shrnutí - zábavné, depresivní, ale určitě ne převratné.

12.11.2023 3 z 5


Trainspotting Trainspotting Irvine Welsh

Trochu mi trvalo se do příběhu dostat a zorientovat se v postavách. (Někdy jsem čtvrt kapitoly vůbec nevěděla, o kom to zrovna je.) Potom to už bylo zábavné, i když jsem pořád čekala na nějaké drama, které moc nepřišlo, kromě až na úplném konci. Taky jsem doufala, že tam bude víc vlaků. Sem tam nějaká zábavná scéna. Český překlad slangových výrazů nic moc, například se tam celkem často objevovalo slovo "činaný." Fakt úžasný.

12.11.2023 4 z 5