enigma komentáře u knih
Bylo mi potěšením slečno Oliphantová. Eleanor se četla vážně skvěle.
Máte rádi přírodopisné dokumenty a myslíte si, že už jste všechno viděli a slyšeli? Přečtěte si tuhle knihu. Budete ohromeni.
Expedice-Můj milostný příběh je jednou z nejatmosféričtějších knih co jsem kdy četl.
Krutý mráz bezbřehých, bílých plání mě trýznil svým nemilosrdným chladem.
Nohy, ztěžklé okovy slané, ledové tříště žadonily o odpočinek.
Nekonečná běloba a šeď mučily mé oči prahnoucí, hladovějící po jakékoli barvě.
Tesáky medvědů vyčkávajících ve tmě na chvilku nepozornosti mě okrádaly o spánek.
Neutuchající praskot ker a nepozemské skučení větru přiváděly mé uši k šílenství.
Mrazivá mlha v kabátu z deprese pomalu dusila mou naději, odhodlání pokračovat.
Děkuji Beo Uusmo.
PS: samozřejmě mám(tu jedinou správnou, přesnou a nevyvratitelnou) představu o posledních chvílích všech tří nebožáků.
Jako doposud ve všech svých knihách je Anna Bolavá i zde poetická a zároveň stojící nohama na zemi. Krutá, leč láskou protkaná. Humorná i morbidní. Nade vším je však vždy nezapomenutelně atmosférická.
Těžko říci zda je mi vzdálenější pseudointelektuální skuhrání současných New Yorkských homosexuálů, nebo sobecká, sebestředná, sebedestruktivní sebelítost hlavního protagonisty terorizujícího svými emocionálními výlevy svou sociální bublinu. V každém případě mi však tahle hypersensitivní grupa k srdci nepřirostla a tak snad jedinou zapamatováníhodnou vzpomínkou zůstane téměř fyzický diskomfort při popisu teroristova sebepoškozování.
Již po prvních několika stranách mi na mysl vytanulo pojmenování autorovy literární formy - poetická faktografie. Příjemné, romantické, atmosférické čtení s vůní lesa a vody. Jediné co snad mohu vytknout je kvalita fotografií. Ty ze současnosti by si kniha rozhodně zasloužila barevné a klidně i ve větším formátu. Poutavost těch dobových, však toto statečně vyvažuje.
Max Tegmark pozoruhodně propojuje tři entity. Matematiku, fyziku a filozofii. A ačkoliv první dvě převažují tak právě přítomnost a přesah do té třetí dávají knize doslova další rozměr. A že už tak jich máme dost.
Jestli autorka v pokračování nějak věrohodně vysvětlí naprosto nepochopitelnou náklonost některých členů pětadvacítky k Ilanovi, hraničící se zamilovaností, už se pravděpodobně nedozvím. Budu se tak muset spokojit s tušením jejich latentních, homoerotických sklonů.
Povrchní, jak jen může třicetidenní exkurz být. Pouhý okamžik v existenci lidí potících svou důstojnost v takovém zaměstnání den za dnem, měsíc za měsícem, rok za rokem. 20 let. Pro někoho možná zoufalci, ztroskotanci a pro jiného hrdinové čelící nemilosrdnosti kapitalismu. Těžko chtít po autorce několikaletý experiment avšak teprve taková zkušenost může nabídnout skutečnou výpovědní hodnotu a odkrýt opravdovou bezútěšnost reality až na dřeň. Hrdinové.
Plytké, sterilní a (jazykem dnešních young adult) zoufale neimerzivní. Dvě hvězdy za pár pozoruhodných myšlenek ukrytých v denících smrtek.
Do tmy jsem nahlížel opravdu s potěšením, ale Ke dnu jsem se nechal s radostí doslova strhnout. Vynikající.
Existují historicky doložitelné záznamy, že velmi podobná rodina skutečně existovala. S knihou se shodují v tolika reáliích, že by mě opravdu překvapilo kdyby autor z tohoto příběhu nečerpal. Tato děsivá tlupa ne-lidí řádila v 19. století někde na pobřeží Irska. Se zvířecí krutostí vraždila, porcovala a konzumovala nebohé pocestné a jejich ostatky uchovávala ve svém příbytku - jeskyni ve skalním útesu. Po dlouhá léta se jim dařilo takto přežívat. Podle výpovědi hrstky přeživších se jejich krvavých výprav za potravou účastnilo i několik dětí, které svou bestialitou v ničem nezaostávaly za dospělými. Skončili tak jak žili. Nemilosrdně umláceni palicemi a sochory mnoha lidí z okolí. Za dobu své působnosti připravili o život desítky lidí.
Fergusonova Civilizace je intelektuální studnou přetékající obdivuhodnými fakty, nečekanými souvislostmi a náhledy na historické události nonkonformní, osvěžující optikou. Studnou, napájející žíznící mozky bažící po hlubším vědění. Mozky vyprahlé a vyhladovělé přísunem povrchních a laciných rádoby objevných novinek, "zajímavých" článků servírovaných nám skrze moderní masmédia. Děkuji. Měl jsem velikou žízeň.
Nenechte se odradit lehce brakovým provedením knihy. Tohle je to nejhorší, nejznepokojivější co jsem kdy četl. Nejen nezapomenutelná postava hlavního antagonisty, vypravěče, o jehož charakterovém profilu jsem nejednou přemýšlel přináší knize pětihvězdičkové hodnocení. Pětihvězdičkové znechucení.
... a tak se misky na vahách umělý versus živý vánoční stromek opět o něco více naklonily na stranu polyvinylchloridu.
Mistrovská verbální ekvilibristika s pozoruhodně bohatou slovní zásobou a neuvěřitelným citem pro psychologii postav způsobují, že se příznivcům žánru stává čtení přímo fyzickým požitkem. Vynikající.
Ženy, jakožto autorky krimi většinou vítám. Přinášejí specifický pohled na věc, který mě obvykle baví. Ideálním se pro mě jeví spisovatelský tandem, tedy žena/muž jako je to například v případě Larse Keplera jehož(jejichž) knihy jsou podle mého názoru tak úspěšné právě díky této skutečnosti.
Problémem tohoto debutu je subjektivní pocit, že autorka nezvládá úplně dobře mužské postavy. Nejvíce se to projevuje v dialozích, kdy jsem měl nejednou pocit, že muži takhle prostě nemluví, v běžných situacích se takhle nechovají. Jinými slovy zde ženský element prostupuje až příliš na povrch na úkor obvyklých, maskuliních vzorců chování. I přes víceméně kritický komentář bude závěr veskrze pozitivní. Příběh je totiž příjemně strukturovaný a atraktivní. Nejvíce mě zaujalo morální dilema otec-syn, Benght-Christer.
Zástup stěžovatelů pode mnou reptajících na neukončenost knihy, nedovysvětlení událostí a absentující pokračování si dovolím odkázat na název knihy. Literární forma zvaná deník si neklade za cíl vypointování situací, uzavření příběhového oblouku ani dějovou katarzi na konci. Deník zaznamenává časově ohraničenou událost, momentální pocit či emocionální rozpoložení a obvykle končí prostým záznamem k určitému datu. Nemožnost pokračování autor nikdy nepotvrdil.
Navzdory lehce "bulvárnímu" obalu nabízí titul velmi náročný, sofistikovaný a odborný text, který nelze bezvýhradně doporučit každému. Je skutečně určen spíše studentům medicíny, lékařům či biologům. A nebo nám - nadšeným laikům. Tunami odborných termínů a faktů se budete jen velmi pomalu prokousávat. Mě to trvalo dva měsíce. Tak s chutí do toho a pevný chrup!