ErikaJ komentáře u knih
Druhý díl ze série Funebračka nebyl špatný, děj je originální, ale chvílemi už mi to přišlo takové přitažené za vlasy. Nicméně za přečtení knížka určitě stojí!!
Tak tato knížka mě vážně bavila. Možná je to tím, že jsem „funebračku“ taky dělala, takže jsem zavzpomínala na časy minulé... Bylo to takové nevšední čtení, akční, při kterém jsem se nenudila, i když kapku přitažené za vlasy. Určitě se pustím do dalších dílů.
Tuto knížku jsem poprvé četla ve 14 letech, neboť jsem ji měla na seznamu doporučené četby. Nyní po 20 letech jsem se k ní vrátila a opět si ji s chutí přečetla. Paní Kantůrková v ní poutavě popsala nejen pobyt ve vězení,ale i charaktery ostatních vězeňkyň. Kolikrát mě až mrazilo při představě, s kým vším by byl člověk nucen trávit nekonečné dny a měsíce v minimálním prostoru, kde není před nikým a ničím úniku. Já, co by introvertka, bych to nesla hodně těžce...
Krásně napsáno, lehce čtivé. Knížky p.Svěráka mě vždycky pohladí po duši...
Patrik Hartl tradičně nezklamal. Pohodové čtení, při kterém jsem se opět velmi bavila...
Knížka o domácím násilí. Lehce čtivé, bez zbytečného zacházení do podrobností či protahování příběhu. Docela jsem se i těšila na konec knihy, protože co si budeme namlouvat, když někdo někomu ubližuje, druhému se to nečte zrovna nejlépe a v duchu si přeje, aby se ten, kdo je týraný, z toho zla konečně vymanil. U knížky jsem se ale i zasmála a to sama sobě, neboť jsem čekala kapku jiný konec...Od začátku knihy jsem měla totiž pocit, že Květák je opravdu gay...Autorka mě tedy krásně zmátla :-D
Původně jsem si myslela, že mě tato knížka moc neosloví, a o to víc jsem byla překvapená, jak mě svým dějem okamžitě zaujala. Do poslední chvíle jsem byla napnutá a lámala si hlavu, kdo či co na Plošině vraždí. V neposlední řadě jsem v duchu přemítala nad prospěšností mysliveckých spolků, nad pořádáním honů apod. Ráda si ještě přečtu nějakou knihu od této autorky.
Takový zlatý střed.Sem tam napětí, občas nudnější pasáž,ale konec to vylepšil.
Takové depresivní čtení, poutavě napsané, lehce čtivé. Konec překvapil...
Zlodějku knih jsem četla dvakrát. Poprvé jsem z ní byla nadšená, podruhé po letech už tolik ne, ale nikdy by mě nenapadlo, že nějaká knížka od tohoto autora bude stejně dobrá, ne-li dokonce o něco lepší. Posel bylo skvělé čtení!!Mělo to nápad, šťávu, bylo to neotřelé, napínavé, humorné. Markus Zusak to prostě umí
Četlo se lehce, čtivé, sem tam trošku přitažené za vlasy, ale to k románům pro ženy asi patří.
Nabarvené ptáče - pro mě nejhorší čtení.Snesu hodně, ale tolik brutality bylo i na mě moc. Poprvé mi bylo při čtení opravdu špatně. Knížku jsem neustále odkládala (po 9.kapitole jsem málem vzdala) a zase se k ní po chvíli vracela s tím, že jsem se nemohla dočkat, až budu u konce a už nikdy ji do ruky nevezmu. Šílená doba ve válečném Polsku. Samotná kniha napsána určitě výborně, poutavě, to nepopírám, ale vzhledem k opravdu podrobnému popisování mučení, znásilňování,zabíjení, vhodná pouze pro otrlejší povahy.
Čte se lehce.Pobaví.Doporučuji!
Pro milovníky červené knihovny a mladší ročníky asi pěkné počtení. Na mě moc přeslazené,zakončené jak v nějakém dívčím románu pro patnáctileté. Co mě ale vadilo úplně nejvíc, byla věčně se opakující věta " Ach jo".
Od autora mám doma tři knihy Kmotr Mrázek,ale tato mě nezaujala.Čte se dost těžce,hodně jsem se ztrácela a vzhledem k tomu,že politiku nějak zvlášť nesleduji, svou nepřehledností mě přestávala bavit,až jsem ji nedočtenou odložila.
Strašná lidská krutost...Je mi z toho smutno.Věřím,ze dřív bylo takové chovani macech běžné.Knížku budu mít v hlavě hodně dlouho.
Takový jednoduchý čtení o manželství jedné ženy a jejího o pár let mladšího manžela, ve kterém není úplně vše v pořádku. Nemám moc v oblibě knihy o pár stránkách, ale vzhledem k tomu,že jde o knihu Simony Monyové, v níž člověk hledá náznak či předzvěst toho, co se samotné autorce knihy později stane,tak knize na celkovém hodnocení i hodně slevuji. Doporučuji tedy těm, kteří mají rádi krátké ženské romány u kterých netřeba premýšlet.
Četla jsem několikrát, pokaždé nad tou dívkou musím přemýšlet a stále si nejsem jistá na jakou stranu se přiklonit. Litovat ji nechci, ostatně s trestem smrti počítala. Zabila tolik lidí a úmyslně. Takovy čin se nedá pochopit. I kdyby se jí zdál svět sebevíc nespravedlivý,zabít nevinné - to je neodpustitelné. Určitě lze ale přiznat, že neměla v životě na růžích ustláno a že spousta lidí se negativně podepsala na formování její povahy. Kolikrát jí asi muselo být smutno. Musela cítit lítost nad posměchy lidí, neměla zastání v rodině... Lékařovo odmítnutí jí pomoci, je neskutečné lékařské pochybení. Vše se v ní hromadilo, až to dopadlo jak to dopadlo. Nešťastní ti, co tam tenkrát zrovna stáli. Ale zpátky ke knížce... Mistrně napsaná, čtivá, propracovaná. P. Cílek nezklame...
Ačkoli jsem této knížce původně nedávala tolik šancí, mile mě překvapila. Četla jsem jedním dechem, i když mi častokrát popis pomalých vražd dětí, jako matce od dětí, nedělal dobře. O to víc mě ale zajímalo, kdo je vlastně tím bestiálním vrahem a co se za jeho pohnutkami vraždit bezbranné, nachází. Rozuzlení bylo po takovém strhujícím ději trošku rychlejší, ale knize to na kvalitě nijak neubírá. Jdu na další knihu o Lvu...
Za mě dobrý.Je to taková oddychovka. Kniha se četla lehce,nenudila jsem se,zakončení přišlo v pravý čas,netřeba děj prodlužovat.