esfinge komentáře u knih
Krásný, dojemný a čtivý příběh. Nevím, jestli je takové dlouhé psí putování s takovym koncem možné, ale četlo se krásně. A vlastně proč by nebylo reálné, vždyť psí láska je opravdová a čistá.
Celou dobu jsem Belle strašně fandila, ale i Dutchovi, Velkému kotěti, Mámě kočce a moc by mě zajímal jejich osud.
Tak za mě nejslabší díl série. Spousta postav, pomalejší tempo a závěr prekombinovany. A to jsem z předchozích třech byla nadšená.
Krásné odpočinkové čtení. Syn se zaujetim mesic kazdy vecer poslouchal a mě po skoro 30 letech příběh opět bavil. Povedené kresby a Brouk Pytlík nemá prostě chybu.
Bála jsem se po přečtení recenzí na knihu, že jsem koupila špatně. A tak mi rok ležela v knihovně. Ale obava byla zbytečná. Knihu jsem přečetla během třech večerů a za mě spokojenost. Psaná formou přítomnosti i minulosti, nebyl problém se zorientovat v postavách. Příběh je to smutny.
Pro mě doteď neznámý Tribeč zůstane i nadále místem neznámým. Místem, které nenavstivim. Protože co kdyby...
Jinak kniha napsaná jako reportáž se mi líbila. Pomalejší rozjezd s neustálým náznaky, že se TO brzy stane a že se TO nemuselo stat vykompenzuje, když se TO zacne dit. A v tu chvíli knížka nešla odložit.
Krásná knížka, krásné kresby. Mně ji v dětství četl tatínek a ja ji právě dočetla synovi. A jako ja v dětství ráda poslouchala, tak i syna zaujala. Krátké příběhy vyprávěné dědečkem ve vlaku, kde jede s vnoučkem za babičkou.
Tak pro me drsná kniha s prvky černého humoru, která mě provedla 20.stoletim formou deníku Pravomila. Hodně událostí k zamyšlení.
Čtivý příběh, který jsem zhltla za dva večery. Film jsem neviděla, takže jsem věděla pouze podle anotace do čeho jdu. Život pana Mikoláška mě zaujal a jeho těžký osud spíše rozesmutněl.
Tak za mě velice příjemné odreagování. Samozřejmě, pár věcí a situací mi přišlo trochu mimo realitu, ale i tak se skvěle četlo.
Na knížku jsem se moc těšila a bylo na co. Krásně vyprávěný příběh jedné zapadlé vesnice kdesi v lesích, kde každý občan je více či méně spojen s ledním hokejem. Všechno je v pohodě, dokud se vyhrává a chod Medvědína nic a nikdo neohrožuje. A to se právě stane během jedné oslavy vítězství... dochází ke zvratu, nespravedlivemu a silenemu honu, emoce ve vesnici jsou neudrzitelne a vše se hrouti.
Knížka z meho dětství, kterou jsem již několikrát četla synovi. A má úspěch. Příběhy, jak měli tuze špinavou podlahu nebo kterak pekli dort, pysnou kosilku nebo jak kočička zašila pejskovi díru v kalhotách, ty zná úplně nazpaměť. A ja se při čtení vracím opět do dětství a úplně slyším krásný hlas pana Högera .
Naprosto oddechova a vtipná knížka. Cetla jsem podruhé a to asi po 20 letech a pamatuji, že mě bavila kdysi a bavila i nyní. Někdo má dluhy, někdo vředy a někdo foxteriera:)
Krásná dojemna kniha. Buddy, Molly, Max a Toby a jejich psí cesta prolínajíci se celým příběhem.
Tento díl mě, bohužel, nebavil. Stále dokola alkohol...
Kniha mě zaujala a dobře se četla. Závěr byl takový useknutý, vlastně nevím, jak to dopadlo.
Predem jsem tušila, že příběh bude smutný. Přeci jen, jde o ztraceni malého kluka. A pri te představě už mi bylo prave předem uzko. A ano, celou knihu jsem se opravdu bála, jak to s Billym bylo, kde teda je... Přečteno rychle a za ten konec jsem vlastně ve finále spokojená.
Krátký příběh o dlouhém a smutném putování pejska. Na své cestě se setkává se spoustou lidského zla...pro mě nepochopitelneho. A to nejsem majitelem pejska a ani netoužím být. Ale celé dětství mě pes doprovázel a nikdo se neměl líp v naší domácnosti, než právě on:).
Knížku jsem jinak přečetla za jeden večer a tak nějak mi ten konec přišel useknuty a celý příběh zrychlený. Já bych strašně ráda četla o Gumpovi víc a víc.
Povídkova kniha, tak trochu jiný King, kterého jsem si tentokrát dávkovala delší dobu. Možná i proto nedávám plný počet, že mně dovolil knihu úplně v klidu odkládat, že mě nechytil tak dokonale. Ničemni muži ve žlutých plastich byla nejlepší.