eva3992 eva3992 komentáře u knih

Chlapec z Buchenwaldu Chlapec z Buchenwaldu Susan Elizabeth McClelland

Autobiografie Robbieho, který přežil holocaust. Jako polský chlapec se nejprve dostal do ghetta, později do továrny, kde musel pro Němce pracovat, nakonec byl v koncentračním táboře v Buchenwaldu, kde se dočkal konce války a osvobození.

V této knize sledujeme jeho život po osvobození, kdy se s ostatními chlapci dostává do Francie. Tam se snaží různé organizace pátrat po ostatních členech rodin od zachráněných chlapců a zároveň se snaží hochy zařadit do běžného života.

Člověk si nedokáže představit, čím si museli chlapci projít a jak je těžké vrátit se zase do života. Začít znovu důvěřovat lidem kolem sebe a moci žít tak, jako před válkou. Jsou tu vylíčeny jejich pocity, jak se cítili, když byli osvobozeni i jak si na nový život zvykali.

Co mi trochu vadilo, tak to, že jsem se nemohla začíst, a i způsob vyprávění. Byli zde vzpomínky na to, co bylo po válce, proloženy vzpomínkami na to, co bylo během války. Více by mi vyhovoval styl chronologicky souvislého vypravování.

Každopádně opět silný příběh, tentokrát zase trochu jiným pohledem toho, co se odehrávalo těsně po osvobození.

06.02.2022 4 z 5


S elegancí ježka S elegancí ježka Muriel Barbery

Příběh Renée, starší osamělé domovnice, která však není typická domovnice, ale miluje umění, literaturu a filozofii a snaží se to před okolím maskovat. Pak tu máme Palomu, dvanáctiletou slečnu, která je výjimečně inteligentní a rozhodne se, že spáchá sebevraždu. Obě sledujeme podle jejich deníků a více než o děj samotný, tu jde o filozofické myšlenky, které tu obě hlavní hrdinky určitým způsobem rozebírají.

Na jednu stranu složité myšlenky o našem bytí, na druhou stranu je příběh vyprávěn s lehkostí a vtipem. U této knihy je skvělé pročítat se recenzemi, tolik protichůdných názorů jsem již dlouho neviděla, ale přesně takové jsem měla u čtení pocity. Ze začátku to bylo až moc složité, někdy jsem asi úplně nepobrala, co tím chtěla autorka říci a kniha mě tolik nebavila. Zlomilo se to v polovině, kdy se do příběhu dostala alespoň trošku nějaká akce a já se od knížky už nemohla odtrhnout.

Moc mě bavilo poznávat ostatní obyvatele domu, jací jsou, co dělají, ale bohužel se mi pletli, jejich jména si byla podobná a já jsem dost často nevěděla, kdo je kdo.

V příbězích mám ráda, když mají hrdinové také rádi knihy a jsou v příběhu zmiňovány. Tady máme několikrát i popsaný děj a jsem ráda, že jsem docela nedávno četla Annu Kareninu, neboť jsem alespoň věděla, o čem je řeč.

V knize se dost často řeší gramatika a např. chyby ve slovosledu a podobně, to bylo vcelku nezáživné. Neumím francouzsky, ale myslím si, že když se mluví o tom, jaké chyby se dělají ve francouzštině, tak to vyzní líp, než když překladatel musel vymyslet podobné chyby v českém jazyce.

Ano, obě hrdinky byly v podstatě nesympatické, ale postupem času se to ve mně zlomilo a já si obě zamilovala. O to pro mě byl horší konec, který byl nečekaný a poslední stránky jsem již skoro přes slzy neviděla.

Kniha budí rozporuplné pocity, ale jako celek si mě získala a já si čtení nakonec opravdu užila. Je to kniha o umění, o nalezené radosti, o kráse, která může být všude kolem nás.

31.01.2022 4 z 5


Ochechule Ochechule David Drábek

Kniha bez anotace, kterou buď zkusíte anebo se jí raději obloukem vyhnete. Kniha o tom, co by mohlo být po životě. Kniha plná podivných postav i míst, zároveň však spousta aktuálních témat i autorovy osobní vzpomínky a reálná místa. Pokud ke knížce budete přistupovat bez očekávání a s otevřenou myslí, je možné, že si Vás naprosto získá.

U této knihy jsem si musela dát „čas na rozmyšlenou“, zda se mi vlastně líbila nebo ne. Po pár prvních stránkách jsem si myslela, že ji odložím, že takové knihy já přeci nečtu. Děj byl něco mezi snem a sci-fi a ze začátku to na mě působilo jako nějaká slátanina. Jelikož však knihy vždy dočítám, tak i tady jsem pokračovala ve čtení a jsem za to nakonec ráda.

Jelikož je kniha napsána opravdu čtivě, četla se mi pěkně, tak si mě postupně získala a začal mě bavit ten ironický pohled na dnešní konzumní společnost. Veškeré postavy nakonec dostaly hlavu a patu a byly to zajímavé typy, které měly v příběhu své místo.

Díky tomu, že celou dobu autor komunikuje v knize přímo se čtenářem, tak máte pocit, že jste součástí příběhu, tím se Vás to tak nějak dotýká. Navíc autor zde nejednou zmiňuje situace, filmy, hudbu a další momenty z běžného života a také prozradí spoustu věcí na sebe. Co je pravda a co nikoliv, už je však otázkou.

Autora jsem do této chvíle neznala, ani jeho divadelní hry, takže je to pro mě, dalo by se říct, objev tohoto roku .

Nakonec hodnotím dost vysoko a jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Má něco do sebe a po dočtení mě donutila zamyslet se a bude ve mně ještě chvíli rezonovat. Rozhodně zvláštní, ale zajímavá.

30.01.2022 4 z 5


Podlaha z trávy, strop z hvězd Podlaha z trávy, strop z hvězd Iva Tajovská

V této knížce najdeme pár příběhů o různých lidech. Ti však mají společné to, že většinou stojí na okraji společnosti, jejich život se jim nedaří, tak jak by chtěli anebo se na ně ostatní dívají skrz prsty. Ať už je to bezdomovec Antonín, nepraktická Vlasta nebo nesnesitelná Ludmila. Všechny příběhy se různě protnou a je z toho plynulé vyprávění, u kterého budete s hrdiny soucítit anebo Vás budou neskutečně štvát.

Tahle nenápadná knížečka, kterou jsem nikde moc neviděla, koupená ve výprodeji, mě mile překvapila a já si čtení opravdu užívala. Postavy jsou uvěřitelné a skvěle vykreslené. Vy si tak v nich můžete představit i člověka, kterého třeba znáte z Vašeho okolí. Tím Vám bude příběh bližší a Vy si ho tak pustíte blíže k tělu.

Je to silný příběh, který Vás může zasáhnout. Možná i nějaká slzička ukápne. Je to smutné a dojemné, avšak psáno s určitou lehkostí a v určitých případech i s nadějí.

Toto téma by mohlo být rozepsáno třeba i na 500 stran, a i tak by mě to bavilo. Tím, že to autorka pojala jako novelu, tomu neubírá na zajímavosti, a i na pár stránkách dokáže sepsat vše, co tam má být, aby čtení bylo zážitkem.

30.01.2022 4 z 5


Kříž u potoka Kříž u potoka Karolina Světlá (p)

Příběh Evičky, sirotka, která se rozhodne provdat do rodiny Potockých, aby na jejich statku prolomila kletbu, kvůli které tam nejsou již po staletí žádné šťastné vztahy.

Když jsem knihu začala číst, tak jsem si myslela, že ji hned odložím. Staročeština je tu tak výrazná, že jsem si říkala, že to prostě nemůžu přečíst. Ale jelikož se nevzdávám, tak jsem se do příběhu ponořila a již po pár stránkách jsem byla pohlcena a knížku jsem v podstatě nemohla odložit.

Překvapilo mě, jak je celý příběh tajemný a napínavý. Chvílemi to bylo jako pohádka, někdy to bylo opravdu překvapivé a troufám si říct, až dechberoucí. Kniha celkově ve mně dokázala vyvolat spoustu emocí – přes smutek, dojetí až po rozčilení. Evičce jsem celou dobu fandila a přála si, aby to s ní nakonec dobře dopadlo.

V knížce také poznáme život na venkově, jaké to tenkrát bylo, jak to chodilo, různé zvyky, ale hlavně prostý život kolem roku 1870.

Celý příběh jsem si moc užila a staročeština byla nakonec ozdobou než problémem.

28.01.2022 5 z 5


Prolhaný život dospělých Prolhaný život dospělých Elena Ferrante

Otec dvanáctileté Giovanny jednou prohlásil, že je ošklivá a začíná se podobat tetě Vittorii. Tato věta nastartovala jiné smýšlení mladé Giovanny a hlavně pátrání po tom, kdo je ta záhadná teta a proč se nikdy neviděla s otcovou rodinou. Příběh o tom, jak může být svět dospělých komplikovaný, plný lží a jak se s tím má vypořádat mozek dívky v pubertě.

Knížka je to neskutečně čtivá, je to psáno s lehkostí a samozřejmostí, okamžitě mě to zaneslo do příběhu a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. To, jak byl popsán pohled do mysli třináctileté slečny, mě moc bavilo. Ale i to, jak na rodinné tajemství nahlíží různí lidé a každý to vidí jinak.

Je zde ukázána Itálie. Při čtení jsem si hledala v mapě Neapol, jednotlivá místa a ulice. Italská nátura je zde také dobře vylíčena, jejich temperament i výbušnost. Tetu Vittorii mám doteď před očima.

Nečekejte však žádnou velkou akci, ač se v knížce pořád něco děje, ale spíše myšlenkové pochody a přemítání nad životem dospělých. I přesto to má určitý spád a nutí Vás to číst dál.

Z knížky mě více bavila první polovina, v té druhé, jak Giovanna rostla a dospívala, mi to přišlo více zdlouhavější a už mě to tolik nepohltilo. Ale když to vezmu jako celek, tak jsem si knížku moc užila.

28.01.2022 4 z 5


Nebe nad Perninkem Nebe nad Perninkem Štěpán Javůrek

Příběh Petra, kterého sledujeme v minulosti, kdy jako mladý floutek proplouvá životem snadno. Škola mu jde bez učení, a tak raději tráví svůj čas po hospodách. To se nezmění ani poté, co se stane doktorem. Kvůli alkoholu pomalu ztrácí rodinu, přátele i vážnost v zaměstnání. Řítí se tak na samé dno. V současnosti Petra sledujeme v Perninku, kde si sehnal místo obvodního lékaře. Svou druhou životní šanci nechce promarnit a snaží se žít tak, aby se za sebe nemusel stydět.

V Perninku potkáme další hlavní hrdinku – Kamilu. Ani ona neměla jednoduchý život a autor nám zde ukazuje to, jak žila, i to, kým je dnes.

Ač tu máme celkem čtyři různé úhly pohledu (Petrova a Kamilina minulost i přítomnost), je to napsáno přehledně, snadno se zorientujete. Kapitoly se svižně střídají a čte se to úplně samo.

Díky tomu, že jsou hlavní hrdinové téměř moji vrstevníci, lépe jsem se do jejich životů mohla vcítit a obzvláště některé události s nimi prožít tak, jak jsem je prožila sama – např. hokejové Nagano. Je to příběh ze života, jaký by mohl prožít kdokoliv z nás. Je zde ukázáno, jak se člověk může změnit, ale je někdy opravdu těžké tu změnu provést.

Nejde tady nezmínit atmosféru horského městečka. Jak je přímo na knize uvedeno – je to román z Krušných hor a autor zde nejednou vylíčil atmosféru horské krajiny tak, že byste měli sto chutí se tam hned jet podívat a strávit tam alespoň pár dní. Při čtení jsem si vyhledávala další informace a fotografie z Perninku, abych si ten pocit ještě vizuálně umocnila.

Příběh není napínavý tak, abyste otáčeli stránku za stránkou, nepotřebujete nutně vědět, jak to bude dál, ale je to spíše poklidné čtení o životě. Je fajn si knížku vychutnávat po chvilkách a nikam s ní nechvátat.

Bohužel mám ke knize i pár připomínek. Knihu bych klidně o pár stránek zkrátila. Některé „historky“ mi tam přišly zbytečné. Díky tomu, že autor v průběhu knihy několikrát zmíní, co nás čeká, chybí tu napětí a překvapení. Ano, píšu sice výše, že je to pomalejší čtení, ale trošku více tajemství by tomu jen prospělo.

Předchozí autorova kniha Chaloupky, se mi líbila o něco více, ale myslím, že i tak si další autorovu knihu moc ráda přečtu.

28.01.2022 3 z 5


Dvojí život Heleny Grahamové Dvojí život Heleny Grahamové Anne Brontë

Toto je příběh Heleny a Gilberta. Tajemná Helena se nastěhuje do zpustlého zámečku, nikdo o ní nic neví a jak už to tak bývá, zrodí se různé pomluvy. Gilbert jim však nechce věřit, neboť se do Heleny zamiluje. Díky jejímu deníku zjišťuje, jaký nešťastný vztah prožila a před kým utíká.

Tato kniha byla mou volbou mezi díly sester Brontëových. A jelikož Anne je nejméně známá, zvolila jsem její knihu a musím říct, že mě mile překvapila a já si čtení moc užila.

V knize je skvěle vykreslena atmosféra doby kolem roku 1820 v Anglii. Jak se chovali lidé, postavení žen a mužů v tehdejší společnosti, ale třeba i to, jak vypadala krajina, domy a sídla. Dobře zde byly vylíčeny vztahy mezi lidmi, obzvláště pak mezi mužem a ženou a musím říct, že spousta věcí, emocí a vášně se ani po 200 letech nezměnila a v základu jsou lidé stále stejní i dnes.

Příběh ve mně dokázal vyvolat spousty pocitů a emocí. Chvíli jsem se usmívala, chvíli jsem byla smutná. Avšak Heleně a Gilbertovi jsem celou dobu fandila a doufala ve šťastný konec.
Celkově je to sice pomalejší přemítání o mezilidských vztazích, ale zároveň díky tajemství to je napínavé a nutí to tak číst dál, abychom zjistili, jak to celé vlastně bylo.

S čím jsem měla trochu problém, tak se jmény, neboť většina příjmení všech mužů začínalo na písmeno H a já chvílemi netušila, kdo je kdo. Ale jinak to bylo příjemné čtení a příběh, který mi sednul.

23.01.2022 4 z 5


Jak svrhnout vévodu Jak svrhnout vévodu Evie Dunmore

Kniha nás zavede do Oxfordu v roce 1879, to je rok, kdy se na univerzitu dostaly první studentky. Mezi nimi byla i Annabelle Archerová. Stane se členkou spolku, který se snaží prosadit volební právo žen a díky němu potká vévodu z Montgomery, vlivného muže, který může pomoci prosadit zákon a nejen to…

Posledních pár dní jsem měla chuť přečíst si nějakou romantiku a žádná doma nebyla, když dorazily Rebelky z Oxfordu bylo to přesně v pravý čas a kniha se mi líbila víc, než jsem očekávala.

Od začátku má kniha spád, rovnýma nohama a bez sáhodlouhého vysvětlování nás autorka hodí do děje. Nečekejte žádné složitosti, postavy i děj jsou jasné a skvěle se v nich orientujeme. Hlavní hrdinka si mě získala od prvních řádků, pro mě sympatická mladá žena, které jsem po celou dobu fandila.

Je to milá, odpočinková a romantická kniha, ale kromě toho je zde skvěle zakomponována atmosféra Anglie kolem roku 1880. Skvěle vykresleno postavení žen, možnosti studia, volební právo, ale i to, jak si muži užívali své postavení. Romantická linka je zde hate-lo-love, kterou obecně v příbězích moc nemusím, ale tady to skvěle sedělo, nebylo to přehnané a já si užívala každou stránku.

Pokud se Vám líbila kniha Kroniky prachu, pak po Rebelkách rozhodně sáhněte. Ocitáme se přibližně ve stejnou dobu, na stejném místě. Je tu silná mladá žena a nepřístupný muž, a hlavně láska ke knihám. Oproti Kronikám prachu je to více svižnější a více dospělejší.

Musím přiznat, že si mě kniha získala více, než jsem si myslela. Nemohla jsem ji odložit a potřebovala jsem vědět, jak to celé dopadne. Romantický příběh, který však má hlavu a patu. Už teď se těším na pokračování, tentokrát však s jinou slečnou ze Spolku výjimečných žen.

23.01.2022 5 z 5


Přes zákruty řeky Přes zákruty řeky Aimie K. Runyan

Seznamte se s Maxem, devadesátiletým mužem, jehož zdánlivě poklidný život nabere obrátky poté, co se rozhodne vyhledat svou dávno ztracenou lásku. Tu potkal během druhé světové války v Německu a od té doby o ní neslyšel. Po více jak šedesáti letech mu pomůže s pátráním jeho dcera Beth a díky novým možnostem narazí zřejmě na důležitou stopu.

Kromě Maxe tu však máme silné ženy napříč generacemi. Kromě jeho dcery tu poznáváme Johannu a Mettu. Sestry, které žily v nacistickém Německu. Ač to nebyl jednoduchý život, ani jedna se nevzdala bez boje a dělala vše pro to, aby pomohla té správné straně.

V knize se střídá minulost a přítomnost, ocitáme se na třech různých místech, ale nebojte se, že by to bylo nepřehledné. Vše je opravdu dobře podané, čtenář se tak krásně orientuje, a i přesto je tu zachováno tajemství do poslední chvíle.

Ač je to příběh z druhé světové války, jsou tu skvěle vykresleny silné rodinné vztahy, a to u všech našich hrdinů. Je tak vidět, že právě v těžkých dobách je nejdůležitější rodinná soudržnost a to, když se máte na koho obrátit s prosbou o pomoc. Hlavní hrdina Max je navíc každým coulem sympaťák, při čtení si ho zamilujete, ať už jako staříka v domově důchodců anebo mladého vojáka při bojích v Německu.

Kromě rodinného soužití se však dostaneme i přímo do válečné vřavy, přímo na válečné pole mezi vojáky. Při čtení těchto scén jsem měla před očima válečný film, jak to bylo skvěle vylíčeno.

Knížka je napsaná neskutečně čtivě a díky tajemství, které chcete odhalit, Vás to nutí číst dál a dál. Já ji v podstatě nedala z ruky, dokud jsem ji celou nepřečetla. A nezapomeňte si připravit kapesníky, protože nejednou i slzička ukápne.

Pár připomínek bych ke knize měla – občas byl příběh hodně předvídatelný (doporučuji nečíst anotaci, prozradí toho až příliš) a celé to bylo psáno dost jednoduše. Každopádně poslední stránky jsem doslova hltala, tak nakonec hodnotím vcelku vysoko.

17.01.2022 4 z 5


Sestry Foxovy Sestry Foxovy Lucie Hlavinková

Toto je skutečný příběh sester Foxových, zakladatelek spiritismu. Příběh nás zavede (nejen) do Ameriky, kolem roku 1850. Tři ženy, které přivolávaly mrtvé a díky nim vzniklo po celém světe spiritistické hnutí a lidé se snaží komunikovat s duchy dodnes.

Toto je téma, které mě hned zaujalo a já se na knížku moc těšila. Bohužel mě kniha ze začátku zklamala, nečetlo se mi to dobře. Naštěstí se to zhruba v polovině zlomilo a já si čtení užívala a nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Co mi asi od začátku vadilo bylo to, že je čtenáři prozrazeno určitě tajemství sester Foxových, kdyby to tak nebylo, byla by knížka více tajemnější a překvapivější.

Druhá část knížky mě pohltila natolik, že jsem po dočtení vyhledávala další informace o sestrách Foxových a celkově o spiritismu. Takováto tajemná a nadpřirozená témata, navíc podle skutečných událostí, mám v knihách moc ráda.

Toto je jasný příklad knihy, kde se vyplatí dočítat, i přesto, že mě začátek neoslovil, jsem si nakonec čtení moc užila. Od autorky jsem četla knihy Kdo šije u Podolské? a Apatykář a ty mě bavily od začátku do konce

3,5*/5*

16.01.2022 3 z 5


Láska mezi řádky Láska mezi řádky Jodi Picoult

Příběh patnáctileté Delilah, která miluje čtení a obzvláště pak jednu pohádku, kterou čte pořád dokolečka. Něco jí k ní přitahuje a neví co, až jednoho dne zjistí, že princ v knize je skutečný a ráda by se s ním setkala.

Tuto knihu pro mládež napsala známá spisovatelka bestsellerů společně se svou dcerou. Knihy od Jodi Picoult mám moc ráda, takže jsem prostě musela sáhnout i po této, i když už rozhodně nejsem její cílová skupina.

Příběh mě i tak zaujal a představa, jaké by to bylo, kdyby obživly postavy z knížky a co vlastně takové postavy dělají, když knížku zrovna nikdo nečte, je zajímavá v každém věku. Příběh je doplněn nádhernými ilustracemi, které mě opravdu bavily.

Co mi však vadilo, tak kombinace pohádky a „puberťáků“. Pro malé děti tam bylo až dost věcí pro starší, pro „puberťáky“ to bylo až moc pohádkové.

Celkově tedy pěkný příběh, ale nezískal si mě.

16.01.2022 3 z 5


Deník Ruth Maierové Deník Ruth Maierové Jan Erik Vold

Příběh Ruth, židovské dívky. Tato kniha je soubor jejích deníků a dopisů, které napsala během druhé světové války. Narodila se v roce 1920 ve Vídni, během války se dostává do Norska, kde zůstává sama, bez rodiny. Osudný je jí 26. listopad 1942, kdy je zatčena a poslána do Osvětimi.

Díky jejím deníkům ji dobře poznáváme od malé slečny až po dospělost. Vidíme tu, co se jí honilo hlavou, co pro ni bylo, v jakém období, důležité. Jak se vyvíjela, jak se měnily její myšlenky a pocity. Porovnání bezstarostného života během dospívání, s životem během druhé světové války, bylo opravdu až děsivé.

Opět si člověk při čtení uvědomí, jak hrozná doba to byla. Ta nenávist a agrese vůči Židům, kteří s tím nemohli vůbec nic udělat. Je to nepředstavitelná bezmoc a opravdu smutné čtení.

V této knize nečekejte informace o válce, ale hlavně osobní myšlenky Ruth, jak se cítila a kam až může člověka dohnat život, když je sám a netuší, co bude dál.

Na zápiscích je znát, že měla Ruth literární talent. Používá zde krásné věty, zajímavé úvahy, skvěle je tu vykreslena atmosféra té doby. Celkově se mi to dobře četlo. Kniha je navíc doplněna fotografiemi a zároveň i ilustracemi přímo od Ruth.

Nečekejte žádnou velkou akci, ale pomalé přemýšlení nad životem, nad válkou, nad aktuální situací. Mám ráda knihy podle skutečných událostí, tady to již více skutečné být nemůže.

Smutný příběh z doby, na kterou bychom neměli zapomínat.

16.01.2022 4 z 5


Věnování Věnování Katherine Slee

Příběh Emily, mladé slečny, která je samotářská a nic ji v životě neláká. Když umře její babička, slavná spisovatelka, vydává se Emily po jejich stopách, které vnučce úmyslně zanechala, aby se otevřela, vykročila do světa a zároveň zjistila, jak je to s novým rukopisem.

Tato kniha mě zaujala svou anotací i obálkou, samotný příběh měl velký potenciál, ale bohužel si mě nezískal a čtení mě vůbec nebavilo. Nezaujal mě styl, jakým je to napsané, je to takové až ukňourané, kdy se Emily věčně něco nelíbí. Jednoduchý styl, kde se neustále opakovaly stejně věty a myšlenky, tím to bylo celé předvídatelné, pomalé a nudné.

Autorka toho do knihy chtěla dát tolik – historii, tajemství, road movie, souznění s přírodou, vývoj Emily, ale nepodařilo se to. Bylo to spíše chaotické a uspěchané. Také mi vadilo, že byla hlavní hrdinka celou dobu nepříjemná a nesympatická. Autorka na tom chtěla ukázat změnu, jak se člověk může vyvinout, ale bylo to až moc okaté.

Celý příběh mohl být skvělý, bohužel nebyl a ač jsem si říkala, že je to kniha přesně pro mě, spletla jsem se a kniha bude spíše na žebříčku nejhorších knížek, co jsem četla, ač mě to velice mrzí.

2,5*/5*

16.01.2022 2 z 5


Prokletý kraj Prokletý kraj Michaela Klevisová

Mladá žena Linda se vydává do zapadlé vesničky Jelení Hora do pošumavských lesů. Chce se dostat blíže ke kořenům své rodiny, která odtud pochází, ale její babička nechce o minulosti mluvit. Seznámí se zde s Gerdou, která se do rodné vesnice dostala po rozvodu. Po záhadném úmrtí, které se ve vesnici stane, se obě ženy dostanou k tajemství, které mělo zůstat ukryto.

Toto byla moje první kniha od autorky a musím říct, že to bylo skvělé. Čtivě napsaný příběh, který mě okamžitě pohltil. Skvěle vykreslená atmosféra tajemné vesnice. Od začátku je tu plno akce, stále se tu něco děje a příběh tak má spád.

Co mě opravdu moc bavilo, tak různé pověry, sny, nadpřirozeno až magie a odkazy na to, co co znamená. Vše tu však bylo v takové míře, že to bylo uvěřitelné, nic přehnaného.

Příběh je různě zamotaný a pomalu odhalujeme nejedno tajemství, až nám to nakonec všechno dá smysl a vše do sebe zapadne. Bavilo mě také téma osídlování Sudet, odkud obyvatelé přišli, jaké to ze začátku bylo.

Při čtení jsem si myslela, že to bude jasných pět hvězdiček. Nakonec jednu ubírám, pár věcí mi úplně nesedlo, ale každopádně je to skvělá kniha, kterou Vám rozhodně doporučím a já se podívám po dalších knihách autorky.

06.01.2022 4 z 5


Předčítač Předčítač Bernhard Schlink

Příběh patnáctiletého Michaela a ženy Hanny. Náhodou se spolu setkají, a to se vyvine až v milostný vztah. Po nějaké době Hanna zmizí. Shledání po letech však nebude vůbec pěkné, Michael potká Hannu u soudu při procesu s nacistickými válečnými zločinci.

O této knize jsem moc nevěděla, netušila jsem, co mám čekat, a nakonec si mne naprosto získala. Příběh o tom, jaká může být láska, o vině a nevině, o morální zodpovědnosti. O tom, jak se rozhodnout, který názor je správný, o tom, jaké to je žít s pocitem viny. Ač je to útlý román, mám pocit, jako kdybych hlavního hrdinu Michela znala odjakživa. Je zde ukázáno, že i na pár stránkách se dá odvyprávět velký příběh.

Velice mi sedl styl, jakým je to napsané. Dobře se mi to četlo, vtáhlo mě to do děje. Tím, jak to vyprávěl hlavní hrdina zpětně, tak tu byly zajímavé myšlenky a pohled na to, jak si některé věci za ta léta jinak uvědomil. Také se mi moc líbily úvahy o tom, jak mají další generace pohlížet na druhou světovou válku, konkrétně na koncentrační tábory.

Po dočtení jsem se hned podívala na film a výjimečně musím říct, že byl stejně dobrý jako kniha (většinou se mi filmy, které mají knižní předlohu, moc nelíbí).

Předčítač je rozhodně kniha, ke které se v životě ještě vrátím.

06.01.2022 5 z 5


V moci zla V moci zla Linda Castillo

Další detektivní příběh s Kate Burkholderovou. Tentokrát ji požádají kolegové z newyorského venkova, aby jim pomohla s jedním případem. Jelikož se jedná o samotářskou amišskou osadu, není snadné k nim proniknout, tak se Kate bude vydávat za jednu z nich. Kromě pátrání po vraždě se bude snažit ochránit i ohrožené děti.

Tak toto byla opět jízda! Jak to autorka umí, tak už v prologu mě nalákala tak, že jsem nemohla přestat číst a knihu jsem v podstatě už neodložila. Bylo to napínavé a čte se to jedním dechem. Při čtení mi úplně běžel před očima film, jak to bylo živě napsané.

Toto je teprve moje druhá kniha ze série, ale ničemu to nevadí. Autorka vše dobře vysvětlí, že víte, o co jde a kdo je vlastně Kate. Velice zajímavé je právě téma Amišů, jejich prostředí, ve kterém žijí, jaké jsou jejich zvyky, jak se chovají.

Celý příběh byl napínavý, nečekaný a u čtení jsem ani nedýchala. Nakonec však půl hvězdičky strhávám, protože se mi nelíbilo, jak to autorka celé vyřešila a jaký byl tedy závěr vyšetřování. Ale každopádně velké doporučení a já si od autorky rozhodně přečtu i další knížky.

06.01.2022 4 z 5


Milý Edwarde Milý Edwarde Ann Napolitano

Příběh Edwarda, dvanáctiletého chlapce. Jeho rodina a další cestující se vydávají letadlem do Los Angeles. To se však zřítí a přežije jediný člověk – Edward. Jak se dá vyrovnat s takovou tragédií, jak na to pohlížejí ostatní a jak má žít dál. To všechno a mnoho dalšího nám přináší tento román.

V knize sledujeme dvě roviny – to, co se odehrává v letadle, poznáváme blíže několik cestujících a postupně zjišťujeme, proč se vlastně letadlo zřítilo. Ve druhé části sledujeme Edwardův život po nehodě.

Je to smutný, ale zároveň milý příběh, který nás nutí k zamyšlení, jak bychom se asi v takové situaci zachovali my.

Kniha zpracovává rozhodně zajímavé téma, ale asi jsem čekala trošku něco víc. Mám pocit, že je to psáno hodně jednoduše, spíše stylem jako kdyby to bylo určeno mladším čtenářům. A tak jsem se do toho nemohla úplně ponořit. Nedokázala jsem se sžít s žádnou z postav. Ale každopádně mě bavilo poznávat osudy jednotlivých cestujících.

Celkově si však myslím, že je to knížka, která zaujme a rozhodně stojí za to přečíst.

06.01.2022 4 z 5


Klíč k minulosti Klíč k minulosti Tatiana de Rosnay

V této knize nás autorka zavede do Francie, do roku 1942, kdy se odehraje nejznámější zatýkání francouzských Židů. Upozorňuje tak na historickou událost, o které se tolik nemluví. Sledujeme zde desetiletou Sarah, která je právě odvlečena s rodiči z bytu. V současné dějové lince sledujeme novinářku Julii, která se snaží zjistit, co se se Sarah a její rodinou skutečně stalo.

Miluji knihy s tímto tématem, anotace zněla skvěle, kniha má všude vysoká hodnocení, ale bohužel jsem byla zklamaná. Ze začátku to bylo skvělé, hltala jsem každé slovo. Hlavně dějová linka z minulosti si hned přitáhla mou pozornost. V současnosti jsme spíš jen tak poznávali postavy, které v knize budou.

Čím dále jsem v příběhu byla, tak mi současná linka neskutečně začala vadit. Život Julie byl vylíčen neuvěřitelně a spíše odpovídal žánru červené knihovny. Navíc v druhé polovině knihy již nebyly kapitoly z minulosti a čtení mě pak už nebavilo. Někdy mi připadalo, že si autorka mění charaktery postav, jak ji zrovna napadne.

Určitě zajímavé čtení o události Vélodrome d´Hiver, která se v knihách často nevyskytuje, příběh Sarah byl výborný, ale zbytek bohužel pro mě špatný.

30.12.2021 3 z 5


Opozdilec Opozdilec Dimitri Verhulst

Příběh Désiré Cordiera, sedmdesátníka, který už nechce snášet život s manželkou, která ho „tyranizuje“ a rozhodne se, že předběhne stáří. Začne předstírat projevy Alzheimerovy choroby tak dokonale, že je umístěn do domova pro pacienty s touto chorobou. Příběh plný černého humoru, který nás však donutí se zamyslet.

Tuto knížku mám doma už dlouho a stále jsem jí odkládala, možná proto, že se mi nelíbila obálka, možná proto, že černý humor v knihách úplně moc nemusím, ale musím říct, že to byla škoda, knihu jsem si moc užila.

S humorem a nadsázkou je zde vylíčen pohled na stáří, nemoc a smrt. Je to vtipné, ale zároveň nás to nutí k zamyšlení nad dnešní společností, nad vztahy mezi lidmi, nad životem ve stáří. Ač je to krátký příběh, novela, tak i přesto nám autor dokáže skvěle ukázat jednotlivé postavy, život s demencí i to, jak to funguje v domově s takovými pacienty.

Příběh, který rozhodně stojí za to přečíst.

30.12.2021 4 z 5