evelýny komentáře u knih

Skvělá kniha. Četla jsem ji několikrát, naposledy když mi bylo 22 let a i tehdy jsem byla tak zaujatá dějem, že jsem přejela několik stanic v metru :-)))

55 06.11.2015

Je to již 40 let, co jsem tuto knihu četla. V mojí knihovně má stálé místo. Přečetla jsem ji já, přečetla ji moje dcera a teď čeká na moje vnuky :-)

55 06.11.2015

Pro ženskou pýchu padlo již mnoho hlav. Proto jsme tu my, chytřejší muži, abychom své ženy vedli a ony nás poslouchaly."

Ferdinand I. Habsburský na českém trůně, bestie řádí na Karlštejně.
Pro Pražany informace známá.
Václav Hájek z Libočan rozpoutal renesanční drama.
Vojtěch z Pernštejna je spravedlnost sama,
Kdo se vyzná v zákonech, vyzná se i v právních kličkách, rozsoudit spor snad bude hračka.
Však Jan Bechyně z Lažan, karlštejnský purkrabí, je děsná .........

To bylo tenkrát, kdy v Anglii se narodila Alžběta I.

Paní Horáková nás provedla kaleidoskopem historických událostí na začátku vlády Habsburků na českém trůně, zacílila na děsivou kauzu jedné sadistické psychopatky, vylíčila stav soudnictví v renesančních Čechách, přiblížila i vznik Hájkovy kroniky české.


Dějepisné, místy napínavé, informativní, přesto pro mě poutavé vyprávění.
Však kratochvilné čtení pro paní a dívky to není.

Audiokniha: rozšafně artikulovaně čte Vladislav Beneš

Pod čarou:
Přehršel historických informací u mě vzbudila zájem a já neodolala Wikipedii. Ovšem teď mám problém s fabulací. Promovaný historik však ze mě není, přečtěte si sami.
A přemýšlejte :-)
Upřímně, co se týče soudů, tak se zase až tak moc za ta léta nezměnilo.

54 16.11.2024

,,Fordovy myšlenky se už rozběhly jinam. Pryč ze sterilních zdí pitevny a dál směrem k následujícím dnům. Protože, ať byl ten vrah příčetný nebo ne, byl jako krysa, která mu hryže vnitřnosti. A Ford začínal mít obavu, že pokud nebude konat rychle, brzy bude mít na stole další tělo."

A tak se i stalo.

Krev všude, kam se podíváš a přesto pár žejdlíků chybí.
Kompatibilita krevních skupin zopakována.
Jan Janský se diví, Alžběta Báthoryová tiše závidí...

Vyšetřování sériových vražd s krvelačným tématem se úspěšně prolíná se soukromým životem vyšetřovatele Henryho Forda.
Vraha lze odhadnout okamžitě.

Temná hra ,,kdo z koho" začíná.

Přidruženou linkou tohoto příběhu je psychologický vhled do duší obou soupeřů, tedy vraha i vrchního inspektora.

Zpočátku čtivé, dynamické, díky retrospekcím někdy záhadné, chvílemi napínavé, občas naivní. Moje pozornost ke konci již roztěkaná.

Základní téma svým způsobem zajímavé, přesto průměrné.

P.S.: ,,…tvým životem je nejdražší krev…, která proudí všude – utěšuje, uzdravuje, zachraňuje.“ — Edith Stein


Audiokniha: ve variacích s drsným podtónem čte Marek Holý

54 11.09.2024

Anna:
,,Nemyslím si, že bych byla úplně hloupá..."
Evelýny:
,,Anno, někdy jsi fakt byla úplně totálně hloupá, promiň."
Vtipu nad rámec, snahy přespříliš, přesto občas překvapení.
Anna naivka nebo úplná blbka? A možná byla jenom hodně upřímná.
Možná chtěla autorka napsat za každou cenu nejvtipnější příběh, ale její snaha se trochu zvrtla.
,, Překonávat překážky je život."
Když odoláte knihu odložit, Anna vás třeba i překvapí.

,, Na lavici bylo perem vyryto: Kozy jako vozy. Napsala by tohle nějaká ženská? Myslím, že ne. Kozy i vozy jsou chlapské touhy. Spojené v jedno se lehce mohou stát vrcholem jejich života."

Vulgarita v knize mi nevadila, ale Anna byla opravdu někdy na kopnutí do zadku... :-)
Vzpamatovala se...? To už si zjistěte sami.

P.S.: Neposlouchejme lidi, co nám nemají co říci...

54 04.10.2020

Příběh o mládí, které bylo nuceno rychle dospět.
Příběh o Viki, která svoje obavy zasouvá někam úplně dozadu, kde na ně může padat strach. Někam mezi napůl zvládnuté komplexy a staré trapnosti.
Je dobré mít Viki na své straně.
Viki je odvaha, statečnost, sarkasmus.
Viky je přátelství, život, naděje. Viky je osud.
Viki je Viktorie...
Vítězství...
,,A někde hluboko uvnitř naleznu uvězněné a bolestí zaslepené dítě, kterému jsem zakázala brečet. Zbývá jediné východisko: poddat se slzám. Osvobodit se..."

Příběh pro mě dost rozvláčně napsaný, přesto k zamyšlení, k poučení. Oceňuji vtipnost, hloubku, citovost, ke konci napětí. S epilogem pohádkovost. Proč ne, život si přeje dobré konce aspoň v knihách.

P.S: Život však zpravidla epilogy nepíše.

54 27.09.2020

Poslouchána audiokniha a poslouchána ze zvědavosti:
Nebylo v minulosti moje ,,mládí nevybouřené" na paní Proškovou zbytečně přísné?
Klasickou knihu bych určitě nečetla.
Ale oběd jsem s Pavlem Soukupem u ouška uvařila lusknutím prstů...:-)))
Zloducha jsem však neuhodla, i když děj byl hodně předvídatelný.

P.S: Nesnáším vaření... :-)
P.P.S: Pavel Soukup je mistrem svého oboru. Miluji jeho hlas...

54 24.03.2020

Výběr z českého haiku?! Není to spíše o Japonsku?
Knížečku mi v knihově doslova vnutila zvídavost mého životního čísla 5.
Krása lyrické miniatury, dvě protilehlé ideje, 17 hlásek.
Neukončená poezie na tři řádky s předem stanovenými pravidly.
Vynalézavý, originální jazyk rozkmitá fantazii čtenáře, aby se pointa verše ukončila až v jeho srdci.

Šest žab u tůně,
volavka za rákosím.
Žbluňk žbluňk žbluňk
žbluňk žbluňk! (Marek Müller)

P.S: Miluji originalitu, miluji poezii, od teď miluji haiku, i když lyriku jsem občas postrádala a někdy se nemohla dopočítat. Ale jsem začátečnice...
P.P.S: Třeba je možné někdy pravidla porušit, když nejsme v Japonsku :-)

54 21.02.2020

Knihu jsem četla v mém dětství. Dodnes, kdykoli se na mojí sítnici zatřpytí červené korálky, vždy si vzpomenu na Hanýžku, která je dostala darem od Martínka. Tehdy jsem tolik záviděla... :-) Bylo mi devět let a žádné korálky jsem nevlastnila.
Dnes již vlastním několikery červené korálky a s nostalgií sobě vlastní oprašuji tuto knihu v mojí knihovně možná pro naději, že jednou ji někdo bude oprašovat se stejnou láskou...

P.S: Klenčí jsem navštívila s mým tatínkem. Takže teď již víte, kdo mi tuto knihu daroval...

54 21.09.2019

Dnes bych o této knize řekla naivní, kýčovitá. V mém dětství mi ji půjčila kamarádka a já ji četla s obrovským zápalem.
Kdykoli cestuji přes ,,Lážov" vyhlížím na náměstí postavu malého klučiny a s ním vždy přítomnou Zdeňu z lesovny. Ale kdo mi to mává u kostela? Je to můj tatínek, který mi se strachem o můj spánek každý večer knihy odebíral, aby se pod rouškou noci z něho aspoň na chvíli stal nejlepší kamarád školáka Káji Maříka.
S nostalgií dávám plný počet *, i když jsem se ke ,,Kájovi" již nikdy nevrátila. Snad proto, že jsem nechtěla zrušit tajemství mezi mnou a mým přísným otcem, protože on věděl, že já vím...

P.S: Mám tě ráda tati, mám tě ráda školáku Kájo Maříku...

54 04.09.2019

,Psychopati jsou taková lidská obdoba chameleona. Dokážou mistrně splynout s prostředím".

Jeden prst, druhý prst, prsty, kam se podíváš. A s nimi přišel na scénu další případ pro dvojici Poe & TIlly.
Složitost myšlenkového pochodu při vyšetřování vyžaduje pozornost čtenáře.
Absurdita kolem výkonů policejního týmu vyžaduje pro změnu hodně tolerance.
Popisnost vyšetřovacího procesu trpělivost. Magie loutkového divadla je přesto zachována. Krásně si mě pan spisovatel vodil, Napětí, trochu vtipu, však moje šedé buňky mozkové tentokrát na rozuzlení nestačily. Hodně překombinované a nakonec tak mrzký důvod.
Přesto čtvrtý díl si poslechnu ráda, když se k němu Audioteka dopracuje.
Snad se dočkám. Tilly by určitě věděla.
Tilly ví totiž vše.

Audiokniha: Martin Zahálka čte v sérii vytrvalostně, srdnatě,
,

53 16.05.2024

Takové letem světem astrologií.
Kniha nabídne kompletní plejádu astrologických směrů. Vše je podáno stručným informativním způsobem.
V textu se objevují však zásadní chyby, které nezasvěcené mohou zmást a tabulky a výpočty v knize se mohou zdát komplikované.
Ilustrace jednoduché až dětinské.
Přesto oceňuji komplexní nabídku astrologických směrů a záleží jen na nás, zda a jakým směrem pokračovat.

P.S.: V jednoduchosti je síla. Ale ne vždy to platí.

53 23.09.2021

,,Neexistuje obyčejná sekunda, obyčejná minuta, obyčejná hodina, obyčejný den, obyčejný týden, obyčejný měsíc ani obyčejný rok!"
Černá Luna, tajemný bod v našem horoskopu, informace o tajemstvích, která v sobě nosíme.
Jednoduchý návod, jak změnit sami sebe a tím změnit své okolí a možná i osud.
Zajímavé, inspirativní, hodné dalšího prostudování.

Však stupidní opakování toho samého v začátku každé kapitoly je pro mě nepochopitelné, neuchopitelné. Že by komerčnost zastínila kvalitu...?

P.S.: A Černá Luna mlčí...

53 06.07.2021

Audiokniha, čte Richard Krajčo...

,,Je čas skoncovat s minulostí. Jednou provždy spálit ty vratké mosty."

Příběh minulosti, přítomnosti, vzpomínek, výčitek, hořké pachuti viny, nedorozumění, strachu...
Příběh odpuštění a návratu
Igor - Vanda, otec - dcera.
To, co chceme, bývá někdy velmi vzdálené tomu, co je.
Vše má vyřešit cesta do Řecka. Přesně, jak naplánovala Marta, matka - babička.

,,Venku byla tma. Měsíc, blížící se k úplňku, ozařoval zahradu, oknem se nesl dovnitř omamný křik cikád."
Zbývá jen otevřít láhev vína a pořádně se rozhlédnout. Co vidíte?
Hvězdy na cestě...
Šťastnou cestu, Vando a Igore ...
Čas hojí rány, co všem zůstávají skryté.

P.S.: A pták Fénix právě vzlétl z popela...
P.P.S.: Krásně křehký příběh, výborně zpracovaná audiokniha. Na zdraví, Karin a Richarde. Díky...

53 28.10.2020

AUDIOKNIHA
Marla a Max. Náhoda nebo osud...? První vyrazila za svými sny aby splnila sny tomu druhému.
,,Naše osudy jsou dávno napsaný. Chci ten svůj žít s radostí." Marla.

Zůstaň tu se mnou - prosba nebo modlitba...?

Kdo by si nechtěl splnit své sny. Myslím, že Karin Krajčo Babinská si touto knihou jeden svůj sen splnila.
Příběh neoriginální, díky ,,profláknutému hitu" hodně předvídatelný, kýčovitý.
Ale když mně se tak krásně poslouchal. Melodický hlas Richarda Krajča a doprovodná píseň byly balzámem na moji duši. Někdy i tohle málo stačí ke štěstí, nemyslíte...
A v závěru jsem byla docela napnutá. Protože, co kdyby... Naděje umírá poslední.
Nakonec jsem se stejně ocitla v slzavém údolí...

P. S.: Někdy je opravdu nutné pořádně uhodit do bubnu, zvlášť, když do snů vstoupí nekompromisně něco smutně absolutního
P.P.S.: Ještěže existuje epilog...
P.P.P.S.: Opravdu se nedá osud změnit?

53 23.07.2020

Spletitý vztahový příběh s detektivní zápletkou a rodinným tajemstvím. Nad tím vším bdí velké vševědoucí tyrkysové oko egyptské královny Zer, které příběhu dodává magickou moc intuice a slibuje rozluštění záhadného tajemství minulých životů.
V tomto příběhu tyrkys-kámen života nejdříve přinesl smrt, aby tím mohla být obnovena rovnováha a soulad.
Magičnost fantazie se rozplynula pod nánosem bahna chtíče, chamtivosti, závisti, zbabělosti, hlouposti, průměrnosti.
Přečteno za jeden den...

P.S: Není všechno zlato, co se třpytí, přesto v Tibetu byl tyrkys nad zlato.

53 12.04.2020

Knihu o tomto portugalském fotbalistovi jsem přečetla za jednu noc. Jednoduchý styl, několik fotografií, pro mě nečekaný zážitek, vyvolaný i nelehkým dětstvím Cristiana. Okouzlil mě svým pohybem na hřišti. Pakliže existuje pojem ,,fotbalový balet“, pak jeho mistrem je Ronaldo, aspoň pro mě. Díky této knize jsem pochopila proč.

Vím, že čas nezastavím. Přesto si přeji: Buď stále mlád, chlapče z Madeiry, co miluješ vítězství a nenávidíš prohry. Pro někoho Včelička – Uplakánek - E.T. – Ronnie – CR7. Pro mě na hřišti labuť mezi vránami

Strávila jsem noc s Cristianem Ronaldem, mužem, který mě naučil milovat fotbal…

P.S: Jeho metrosexualitu neřeším. Přečtěte si tuto knihu, možná pochopíte …

53 26.03.2020

Vím, že jednou ke mně vkročí
cosi tiše za šera.
Vítězně se zadívá v mé oči
chiméra.
Vytuším, jí po bok sedna,
že se snášet začíná
z beder otců snaha bezvýsledná
na syna

Prosté básně, které mě svojí otevřeností několikrát pokousaly.
Cynismus, ironie, touha po silném citu, možná kritika vlastního bohémského života. A přesto tak srozumitelné.
Moje první ,,dobrovolné“ setkání s tímto básníkem. Určitě ne poslední.
Dejte básníkovi života a vzdoru do ruky zbraň - co udělá?
Nebude střílet, pouze vystoupí z řady
Po nás ať přijde potopa...

P.S: Děkuji mému dědu, také Františkovi, že se vrátil – byť oklikou přes Sibiř
Holohlavý a zbědovaný, nevystoupil z řady, vrátil se, nic víc…
P.P.S: A proto jsme se po sto letech mohli setkat i my dva, pane Gellnere....

53 18.01.2020

Tak nenápadná kniha a probudila u mě tolik vzpomínek...
Připomněla mi ,,mládí nevybouřené" a pak při jejím čtení nešlo nevzpomenout na mého dědu, také Františka.
Ten první o hospůdkách a vinárnách psal, ten ,,můj" v nich pracoval, ale jeho vyprávění až tak poetické nebylo, nicméně nás děti nesmírně bavilo.
Zajímavost: O jedné restauraci - vinárně pan Nepil píše jako o šantánu. Moje babička o ní mluvila vždy jako o pajzlu. Oba dva měli na mysli restauraci U Pavouka.

P.S: Dnes již své oblíbené vinárničky nenavštěvuji. Nemám ráda, když jsem v nich cizincem... Raději si o nich čtu a nostalgicky vzpomínám na léta minulá, vyjde to, zatím, levněji... )

53 24.11.2019

Velmi závažné téma ke zpracování, ale pro mě zpracováno povrchním způsobem Nedokázala jsem se do konce knihy popasovat s hlavní hrdinkou, která mi jako patnáctiletá připadala vyzrálejší, než jako třiadvacetiletá (promiň, Lily). Ještěže ten její psychopat nebyl tím pravým, nefalšovaným psychopatem, jinak by se zřejmě nekonal starý dobrý happy end.
Přiznám se, že se mnou nejvíce rezonovala až poznámka autorky, a to díky jedné jediné větě: ,,Až budu velká, chci být jako ty."
Věta, která by měla být vyslovena všem maminkám světa, ale...

P.S: Mám tě ráda, mami. Jsem již velká, ale
nechci být jako ty.
P.P.S: Pro mě emotivní příběh hlavně díky mým osobním vzpomínkám. Ale i o tom jsou někdy knihy...

53 21.10.2019