evelýny komentáře u knih

Audiokniha: čte Jan Potměšil - procítěně, dojemně, sugestivně.

,,Inteligence a vzdělání, které nekultivuje lidský cit, je k ničemu."

Emotivní, dojemná...
Jeden experiment, jedna proměna.
Pointa je jasná hned.
Algernon se válí ve vlastních výkalech.
A co já? Co bude se mnou?
Povzdech Charlieho Gordona...

Cituplná, emotivní, dojemná pouť za lidskou genialitou.
Silné etické i společenské poselství.
Příběh o vztahu společnosti k mentálně zaostalým lidem.
Příběh odpovědnosti vědců za své experimenty.
Sci-fi? Snad.
Pro mě hluboká psychologická sonda do lidské duše - jeho, mojí a třeba i té vaší.
A já přemýšlím, zda nakonec nadbytek inteligence není spíše na obtíž.
Geniální kniha.

P.S.: Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské.

Zpěv trávy, zpěv zralý pšenice
a kytka růží na směšným hrobě
pro malou Algernon
(Aleš Brychta, Pokusná myš)

98 02.05.2021

Audiokniha: čtou Milena Steinmasslová, Jan Cina, Martina Krátká, harmonická kadence někdy v dur, někdy v moll.

,,Člověk se o věci musí starat. Protože, jenom když má člověk v pořádku maličkosti, může být v pořádku celý život."

Tři osoby, tři pohledy, jeden rodinný příběh.
Koho, čeho, čí?
Babičky Evy, dcery Hany, vnuka Viktora.
Tři představy o životě, ale kdo určí, co je nejlepší pro všechny?
Láska, která dusí? Láska která vydírá?
Láska krátkozraká?
Příběh, který napsal život a režíroval osud.

Pro mě perfektní příběh k zastavení, k zamyšlení, k poučení.
Poslední tři minuty audioknihy jsem si poslechla třikrát.

Život je tak krátký. Ale dokud cesta ubíhá, všechno je před námi...

P.S.: Aspoň na chvíli buďme pány svého času...

97 30.01.2021

Audiokniha: čte Eva Josefíková, jednoduše, bez emocí, přesto dech beroucí...

,,Cukr přináší štěstí a spokojenost. A peníze.
Hitler je dočasný, cukrovar věčný."

Příběh velké naivity, uvězněné v kokonu cukrové vaty.
Příběh cukrovarníka, jehož cukr měl nakonec příchuť pelyňku.
Příběh dětského přátelství, které se mění v lásku.
Příběh lásky, nad kterou září židovská hvězda.

,,Zamilovaná, ale do koho vlastně? Bláznivé srdce si vybere."

A v trojjediném vztahu zavládla nerovnováha, v jednom srdci se usídlí červ žárlivosti, v morku kostech nenávist, zrada...
Příběh minulosti, přítomnosti, budoucnosti, které se rozpouštějí v ohni.
Příběh samoty, když máte štěstí...

Okouzlil mě styl autorky. Strohosti, úspornosti, syrovosti podává ruku citlivost, procítěnost, snivost..
U kapitoly 104 mi konečně došel dech a oloupil mě o spánek.
,,Spánek přijde až k ránu, kdy úsvit bledým prstem rozškrábne oblohu a nastane nový den."
Konec příběhu mi vyrazil dech totálně.

P.S.: Doufám, že již nikdy nikdo nepojede vlakem do neznáma z donucení

96 15.01.2021

Touto sbírkou pan Seifert potvrdil, že v jednoduchosti je síla.
Jednoduché verše a tolik něhy, úcty, obdivu, nostalgie, tolik lásky... A přesto i tolik bolu, který je však přirozenou součástí života.
Sbírku jsem našla pod vánočním stromečkem. Byl to dárek od srdce, v pravou chvíli... Byl to dárek pro maminku. Kdykoli ji otvírám, tiše ke mně promlouvá:
,, Maminko má, jak je to hezké u nás doma."

P.S: Těmito verši pan Jaroslav Seifert otevře srdeční čakru všem, kteří mu to dovolí.
P.P.S: Těmito verši překročil Jaroslav Seifert v mém srdci Rubikon geniality.

96 24.01.2020

,,Politická vůle zmůže hodně, ale slovo zmůže víc. A když k němu někdo nadaný složí melodii, je veškerá snaha zastavit ho, marná. Slovo zastaví jen smrt. A smrt musí někdo pozvat."

Vláda jedné strany, totalitní režimy.
Osud mění plány, spletené záznamy.
Příběh jenom jedné české rodiny?
Jsou stále hovada a svině mezi námi?
Přečtěte si sami.

A přemýšlejte...

Příběh o zrůdnostech totalitního režimu, příběh nezlomné vůle, osudových omylů. Příběh emocí i originálních myšlenek.
Nepozorný čtenář se lehce ztratí v labyrintu příběhů a zmatků, když je Markem Epsteinem nucen skákat v čase a prostoru, analyzovat a trpělivě skládat střípky osudů, aby v závěru dostal pro mě až neskutečnou mozaiku brutality, velké bolesti, nezlomné vůle a snad i lásky, naděje a smíření.

,,Bolest nemůžete zaplatit. Tu můžete jen odpustit, nebo způsobit."

P.S.: „Ti, kteří neznají historii, jsou odsouzeni ji opakovat.“ (Edmund Burke)

95 17.12.2022

Audiokniha: čte Zuzana Kajnarová, Pavel Batěk, Veronika Lazorčáková, Matyáš Valenta, melancholický kvartet v dur

Syrově, bez skrupulí nám Petra Soukupová naservírovala takové ,,largo desolato" jednoho vztahu, jednoho manželství, jedné ... lásky?I
Lásku jsem já v tomto příběhu postrádala. Ale známe tu jedinou správnou definici lásky?
Je možné si cenit rodiny, která drží již jen setrvačností? Aktuální otázka této společnosti.
A co když mají všichni šanci zažít ještě něco lepšího? Dilema, zvláště když je třeba myslet na děti. Hlavně na děti, protože: ,,Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
Otec, matka, syn, dcera.
Čtyři pohledy, čtyři dilemata, čtyři tajná přání.
Komu se v tomto příběhu splní?
To si přečtěte sami...
,,Nic jiného než láska nemá cenu."
Nastal čas udělat tu správnou věc.
Uvědomit si kým jsme a hlavně kým chceme být...

P.S.: Skutečnou hodnotu věcí zjistíme, až když je ztratíme. A o tom to je.

DOPORUČENÍ:
Při čtení si chraňte zrak. Hrozí krátkodobá slepota z množství nastavených zrcadel.

95 06.04.2021

,,Čím víc chcete, čím usilovněji přemýšlíte a hledáte v zákoutích paměti, tím častěji narážíte do zdí v místech, kde by měly být dveře."

Zlomek vteřiny, okamžik, mrknutí řas,
a všechno je jinak v ten noční čas, kdy minulost je potkala.
Naděje však nepracuje přesčas.
,,Šípkovou Růženku" nikdo již nevzbudí.
Deprese, Jack Daniel's možná napoví.
Oko za oko, zub za zub?
Spravedlnost je nadějí poslední...

Popisné, trochu cestopisné, patetické, úvahové, psychologické, alkoholické.
Martin Goffa je brilantní vypravěč a znalec lidských duší. Tentokrát nenabídl jenom zločin a trest, ale hlubokou sondu do lidské mysli - žal, depresi, výčitky, ale i přátelství.

P.S.: Spravedlivý skutek uzavírá knihu zla. Pomsta začíná psát novou.

Audiokniha: Martin Preiss a Libor Hruška čtou chronicky pragmaticky, přesto brilantně.

93 30.10.2022

Klasika , která opravdu nikdy nezklame - ať v knižní nebo filmové podobě.
U mě přečteno několikrát a vždy mě tento příběh spolehlivě odvede od přetechnizovaného, uspěchaného současného světa.
A přiznám se bez mučení, že do pana Darcyho se zamilovávám již automaticky. A jeho podoba v mých představách neodmyslitelně patří Colinu Firthovi ( ten je jistě celý štěstím bez sebe ) :-))

93 04.02.2018

,,Bůh nedává žádnou jistotu. Někdy se musíte spolehnout na náhodu."

Další detektivní příběh z fantazie právníka, možná letce, určitě pyrotechnika.
Velmi popisné, vědecky složité, forenzně detailní, kriminalisticky fantaskní, bombově aerodynamické, kvadruplegicky paralyzující, v samém konci překvapivě šokující, přesto sentimentální. Napínavé, však občas zmatené.

,,Červi se rozlézali, červi ho požírali, červi se rojili."
Kde se vzal, tu se vzal - do mé amygdaly přitančil sériový vrah s přezdívkou Tanečník.

Audiokniha: Jan Vondráček čte sólově, hlasově proměnlivě

92 21.11.2022

,,Její hůl klapala o dláždění. Kráčela jako balerína v tanečních botách, vznešená plachetnice vyplouvající z mlhy."

V polích západně od Versailles putuje vrchní klíčník přírodovědeckého muzea a slepá dívka, otec a dcera.
V kapse je tíží tajemný drahokam, Moře plamenů, opředený bájemi.
Kus světla z ráje, kus světla, vržený bohem na zemi.
Snad nebyl jim na obtíž...?
To bylo tenkrát, když německá armáda bombardovala Paříž.

Velmi křehký, poetický, iluzorně podaný příběh dvou vzdálených srdcí, která byla na okamžik propojena rádiovými vlnami pod vedením 2. světové války.
Upoutá vás svojí fantazií a atypickými hrdiny.
Vyžaduje od vás trpělivost, díky časovým dějovým skokům velkou soustředěnost.
Zmatené, přesto dechberoucí. Zdlouhavé, přesto fascinující. U konce vše vysvětlující.
Však osud tajemného diamantu mně zůstal skrytý. A třeba i sám autor se chytil do vlastních sítí nekonečných popisů a retrospekcí. Kdo ví....?

P.S: Snad Jules Verne možná napoví...?

Audiokniha: Melodramaticky sugestivně, čtou David Matásek, trochu hystericky Tereza Vilišová

92 13.03.2022

S krásně rýmovanými texty pohádek z této knihy jsem se poprvé seznámila v mateřské školce, aniž bych věděla, z jaké knihy nám je paní učitelka předčítala.
Podruhé jsem již cíleně předčítala svoji dceři a nestačila jsem se divit, že vlastně všechny pohádky znám, některé slovo od slova a to díky čítankové četbě prvního stupně ZDŠ.

S nostalgií vzpomínám: Jak to bylo, pohádko? Zabloudilo kuřátko...

P.S.: Obrázky pana Trnky mě, svým způsobem, trochu děsí dodnes.

92 28.07.2020

Tak poetický text, a přesto z něho mrazí...

Zbytečná, nesmyslná, hloupá válka

P.S: Doufám, že tento komentář již nikomu vadit nebude a zůstane zde. Ale nechápu, proč se pravidla musí dodržovat i u sto let starého, obecně známého příběhu...

91 09.03.2020

Ohmataný, stokrát slepovaný brožovaný výtisk, nekonečné zelené prérie, stáda bizonů, indiánská teepee, stříbrná puška, bledé tváře, ocelový oř a v neposlední řadě má dětská touha vlastnit náhrdelník z medvědích drápů - to jsou mé nostalgické vzpomínky z dětství.
Vinnetou - náčelník Apačů, který se zrodil z fantazie německého učitele a stal se legendou a symbolem míru, statečnosti, čestnosti a ryzího přátelství.
Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand zůstanou navždy mými dětskými hrdiny. Jejich příběhy se četly, čtou a ještě dlouho budou číst. Howgh.

Zajímavost: Dle posledních výzkumů bylo potvrzeno, že Karel May zemřel na otravu těžkými kovy pravděpodobně dlouhodobým pitím kontaminované vody. Na vině jsou zřejmě olovnaté trubky vodovodního potrubí. To by se mu v prérii po boku Vinetoua nestalo.

P.S: Zajímalo by mě, zda by postava Vinnetoua vznikla i za předpokladu, že by nebyl Karel May uvězněn. Ale koho se zeptat...?

90 17.03.2018

Další příběh od Michaely Klevisové, opět více psychologický s kriminální zápletkou.

Zákulisí jednoho nekonečně dlouhého televizního seriálu, kde se běžně zveřejňují cizí příběhy.
Nesympatická hlavní hrdinka, přesto něčí přítelkyně, matka, milenka.
Dlouholetá přátelství na život, a možná, na smrt.
Tajemství má každý z nás a pýcha předchází pád.
Rošáda milenců, manželů.

M.K. nám čtenářům velmi dobře vylíčila zákon příčiny a následků. Kdo seje vítr, sklízí bouři.
A nad tím vším se vznáší pravda:
Příběhy, milenci, manželé by se krást neměli.

P.S.: A už vůbec by se neměli krást otcové

89 08.12.2021

Láska a nenávist jsou dvě strany jedné mince."

Osudově propletené vztahy,
I marné lásky snahy.
Opakující se chyby, manželské záhyby.
Má trojúhelník vždy jen tři strany?
Spláchne vše nakonec tsunami?

Čtěte!
Nechte se unášet dlouhou vlnou do přístavu, jehož bezpečnost nenaruší pouze tektonické pohyby litosférických desek.
Příběh rozvětvených rodinných vztahů, které zkomplikovala nejenom láska, minulost se proplétá s přítomností, ne všechno je zlato, co se třpytí a nic nevypadá tak, jak se jeví.
Čtěte pozorně. Příběh je komplikovaně propletený, bravurně zakončený.

P.S.: ,,Osud míchá karty, my hrajeme.“ — Arthur Schopenhauer

Audiokniha: v dualitě věrně, obligátně, procítěně čte Richard Krajčo.

88 15.12.2022

,,Pod temnou oblohou sledoval stovky světlušek. V dalekých zákoutích bažiny vábily samečky. Až támhle do dálky, kde zpívají raci."

Kya Clarková ze Severní Caroliny, které neřeknou jinak, než ,,ta holka z bažiny,"
Je na všechno sama, dělá kormidelníka i kapitána.
Je pro ni samota a láska pastí...?
Se zákonem přírody přijde i řešení nedobrovolných strastí.
Přítelův kompas snad napoví.
A racek stříbřitý magické noci vše vypoví...

,,A láska plyne až tam, kde byla, než to celé začalo..."

V tomto příběhu se spojila fantazie básnířky se srdcem zooložky. Uchvacující přírodní lyrika, poetická, vábivá, magická, však v realitě kulhající (podoba mateřství v této knize nelogická, řekla bych i trestuhodná). Určité pasáže zdlouhavé, nudící.
Nesuďme dne před večerem, nehodnoťme knihu před koncem.
Konec pro mě překvapivý, trochu vše napravující.

,,Některé věci nejdou vysvětlit. Jenom odpustit a nebo ne."

P.S.: Tak tedy odpouštím, ale na plný počet hvězd to u mě není.

Audiokniha: čte Jana Štvrtecká, citově, zbytečně rozvláčně, v modifikaci afektovaně

88 25.05.2022

Audiokniha: čte Kristýna Kociánová, poklidně, zdánlivě monotónně.

,,Mým domovem je mé srdce. Cestuje se mnou."

Popisně detailní, psychologicky laděný román s detektivní zápletkou.
,,Čas a život se dá prodloužit, když je naplníme zážitky."
A proto český detektiv Josef Bergman vyráží na dovolenou.
Směr polární kruh a rybaření.
Podaří se mu konečně na udici chytit rybku zlatou?
Propletené mezilidské vztahy kvetou i v divoké přírodě norských fjordů.
K zločinu jenom kousek.
Norové se budou divit, až český detektiv rozvine své analytické myšlení a intuici hodnou Herkula Poirota :-).
A na své si přijdou i milovníci psychologie a životní moudrosti.

,,Napadlo ji, jaký je paradox, že její vlastní krok dál znamená v podstatě návrat. Svým životem opsala kruh. Když odsud kdysi odcházela, byla si jistá. Opravdu odejít chtěla. Teď si však nic nepřála víc, než zůstat."

P.S.: Kruh se uzavřel, tak tedy zůstaň...

88 06.07.2021

,,Modré bylo nebe. Různobarevným duhovým okrajem vroubily sluneční paprsky zrosené smrkové větvičky a bukové listí velebně. Ticho vůkol."

Poeticky vzletný styl páně Klostermannově vás bezpečně odnese sto let tomu nazad.
Hluboké šumavské lesy, slatiny, těžké životní podmínky obyvatel, naivita, laskavost.
Lesní samota Pürstlink, Modrava, Kvilda, Roklanské jezero. Bavorské pomezí, kde člověk česky myslí a německy mluví, a možná naopak.
Podmanil si mě příběh revírníka a jeho ženy Zdeničky, mladého příručího Karla i myslivecké dcery Katy, té bludičky z blat, té královny šumavských hvozdů...
Příběh, gradující sporem s pytláky, aby vše nakonec smetla vichřice...

Poslouchána dramatizace rozhlasové hry z r. 1983. Krásně povznášející, naivně čisté, úctyhodné.

P.S : Ale já bych zde určitě chcípla ...

Dávno již tomu, co jsem poprvé četla tuto krátkou, milou povídku. Před lety jsem četla povinně, dnes dobrovolně. A možná právě pro tu svobodu to byl pro mě ještě krásnější zážitek.
Kdo by neznal divou Báru, co nezná strach a bázeň, ani když hrom bije a bouře nad údolím vztek svůj vylévá.
Věrná přítelkyně, která mě provází snad celý můj život. Občas se vracívá a dává mi na chvíli zapomenout na okolní uspěchaný svět.
Díky, Báro...

,,Jednomu svědčí karafiát, druhému růže, třetímu fiala. Každé kvítko najde svého obdivovatele. Každé má svoji krásu. Nesnižuj sebe, nepovyšuj mě."

P.S.: Nač člověk myslívá, o tom se mu snívá...
P.P.S.: Poněkud starobylý jazyk k této povídce patří a já si jej tentokráte užívala.

88 19.12.2020

Humor s kapkou ironie, s velkou dávkou nadsázky. Pointa na konci k nezaplacení.


Pro mě je tato kniha terapií smíchem.

P.S.: A smích léčí... :-)))

87 04.08.2021