evickakyticka komentáře u knih
Kniha určena pro mladší čtenáře než jsem já, bohužel nezaujala. Po sto stranách putuje do kolonky nedočteno.
Měla jsem chuť na nějakou tlustější knihu a udělala jsem dobře. Plný počet si většinou schovávám pro ty knihy, které mě opravdu zaujmou a jsou oproti jiným pro mě v něčem výjimečné. U této jsem se dozvěděla mnoho nového o vzniku města NY, o začátcích lékařství, o otrocích a trhu s nimi, prostě o spoustě čtivých informacích. Autorka děj krásně zpracovala, moc se mi její vyprávění líbilo. jedině snad, co mě trochu nebavilo, byly ty politické části, kdy se schylovalo k bojím a vystupovali tam postavy loajalistů a vzbouřenců. Jinak paráda, doporučuji.
Docela jsem si musela zvykat na autorův styl než jsem se začetla. Škoda, že nebyl přiložen i nějak slovníček, přece jenom jsem všechny výrazy neznala. Popisy prostředí i děj knihy mě vtáhly, přesto jsem postrádala větší ucelenost. Byly to spíš takové střípky poskládané do sebe. Nevím, jestli budu mít ještě chuť na další díl, uvidíme, přece jenom na tom "starém jazyku" něco byo.
Pozor! Může obsahovat spoilery!!
Po dočtení mám rozporuplné pocity. Celou knihu jsem se dobře bavila, moc se mi líbilo její zpracování - téma i vypravěčský styl. Některé scény - třeba kukátko či golem byly fajn strašidelné:) Město a jeho uličky mě bavily i to čekání na další kapitoly. Taky části deníku se dobře četly. Posledním kladem byla dovednost autora vykreslit pocity hlavní postavy. Dokonce jsem byla přesvědčena, že dám plný počet (který si obvykle schovávám pro naprosté pecky)... Ale ten konec - ten to úplně zabil. Šílené bláboly o Bohu a konci světa - no to snad néééé!! Škoda, velká škoda.
Docela hodně odpočinková kniha. Trocha tajemna, mystiky, Prahy, nějaké to vyšetřování... Dokážu si knihu představit v brožovaném ohmataném výtisku někde na dovolené, kde se nemusíte příliš soustředit na děj. Ono to nějak plyne i bez vás.
Po těch letech, kdy King píše a my jeho příběhy čteme, je těžké ho hodnotit. Občas mi nesedne, třeba povídky mám všeobecně méně ráda, zato nepohrdnu pořádnou bichlí. V tomto případě je to spíš menší kniha a přesto nejsem zklamaná. Pokračování pana Mercedese opět mělo šťávu. Tady beru Hodgese jako spíš vedlejší postavu, hlavní pro mě byl Morris. Šílenec Morris. U Kingových knih mám ráda jeho popisy prostředí, mám mnohokrát pocit, že do té Améériky snad ani jezdit nemusím, stačí přečíst pár jeho knih a máte to:)
Tak ještě jednou, nezklamal. A taky nakousnul další díl, na který se už teď můžeme těšit.
Přečetla jsem jen Volání divočiny, na Stopami minulých životů jsem neměla chuť. Proto hodnotím jen povídku. Osudy psa Buka mě moc bavily, byl to takový fajn přítel. Měl tvrdou povahu, žádný uštěkaný ratlík. Jeho vývoj a postavení mi pasovaly do všech jeho dobrodružstí a osudů. Konec byl zajímavý, docela smutný.
PS: Jinak jsem si doplnila informace ohledně Londona, ani jsem netušila, že napsak tolik knih:)
Neuvěřitelně krásné zpracování. Jde vidět, že autor má cit vykreslit veškeré pocity. Oceňuji nápad, zpracování a taky ty podivné potvůrky, které se do příběhu a jeho prostředí hodily.
PS: Dlouho jsem knihu v knihovně hledala, netušila jsem, že je to formát takového rozměru a navíc komiks. Po Erikovi jsem hledala něco menšího:)
Asi po sto stranách jsem čtení vzdala. Nesedlo mi to. Nevím, jestli tam bylo plno všudypřítmných japonských názvů nebo mě víc štval ten stařík, co neviděl a přesto všechno zvládal.... Chtěla jsem se něco dozvědět o těch maskách, ale té omáčky kolem bylo až moc. Ráda bych řekla, že se ke knize jednou vrátím, ale vím, že to není pravda.
Většina povídek se mi líbila. Lovecraftovské povídky mám ráda dávkovat s odstupem, aby se daly náležitě vychutnat. Určitě se k nim budu ráda vracet, kdykoli se budu chtít po setmění bát.
Docela napínavá kniha. Dobře se četla, odpočinula jsem si u ní. Autor dokázal svým vyprávěním čtenáře neustále nechat na pochybách, jak vše dopadne. Přesto jsem z ní nesedla "na zadek".
PS: Po knize jsem sáhla, protože mě zaujala obálka a název, popis mě až tak nenavnadil, moc taková témata nevyhledávám, ale nakonec jsem byla vcelku spokojena.
Nevím, kde začít. Zpočátku jsem se krásně začetla, autor popisoval vše do nejmenšího detailu a já se ocitla v té době. Přesně, jak to mám ráda. Postupem jsem ale začala odhalovat nedostatky. Neoblíbila si Editu, která se chovala někdy hodně zvláštně, děj střídal děj, samý zvrat událostí...A ke konci ta záležitost s Biblí, to už se přiznám, že jsem přeskakovala. Sice jsem se moc nedozvěděla o odlévání zrcadel (když se ta kniha tak jmenuje), ale oceňuji nové poznatky okolo vzniku knihtisku. Hodnotím průměrem a jdu zas o knihu dál...
Musím uznat, že tohle je pecka. Bravo! Kniha se mi moc líbila. Hlavní postava se chovala přesně tak, jak byste očekávali od třináctileté holky. Strach, vzdor, zvídavost. Ze začátku jsem měla drobet problém se zorientovat v cizích názvech, ale nakonec jsem knihu doslova hltala. Byly tam i strašidlné momenty a to mám ráda. Celý ten svět je skvěle vymyšlený, dlouho ho budu mít v hlavě. Závěr knihy navnadí čtenáře na pokračování, protože tohle byl teprv začátek. Těším se na pokračování. Moc!
Zajímavá kniha, která se somrákama (nechci nikoho urazit, toto je výraz použitý v knize, který vám utkví v paměti po přečtení) jenom hemží. Občas jsem se nudila, ale občas jsem se i zasmála. Některé hlášky byly fajn. Taky autorův styl vyprávění byl zajímavý. Hlavní postava, Francis, byl nakonec celkem sympatický.
PS: Nejsem odborníkem, takže nedokážu posoudit, za co že vlastně tato kniha dostala Pulitzerovu cenu...
Opět další díl, kdy jsem se nemohla odtrhnout. Vyhovovaly mi krátké kapitoly, které se střídaly a tím mě nutily číst dál a dál. Příběh jako takový se mi líbil, nemám co dodat. Jsem ráda, že jsem na tyto knihy narazila a mají místo v mé knihovně.
Průměr, slabý průměr. Moc jsem se nebavila, bylo to takové nijaké. Rozluštění zápletky ve spojení s KGB... Nic pro mě. Ale dám autorovi ještě šanci, docela mě zaujala kniha Odlévači zrcadel. Tak uvidíme.
Jak už bylo řečeno níže, toto není pokus o vylíčení života jednoho stromu, toto je neskutečně krásné dílo. Kdo miluje přírodu, obzvláště stromy, neměl by si tuto knihu nechat ujít. Je psána zajímavým jazykem, to určitě. Bavily mě i vsunuté příběhy, které se stromu týkaly. Nejvíce mě zamrzelo, když strom onemocněl a záhy musel jít se "zubatou" k zemi. Doporučuji!!
Motýlku, Motýlku... Nevím jako ostatní, ale já ti to všechno "nežrala". Ta všechna vstřícnost, co se ti dostala od tvých kamarádů, dozorců, jejich manželek, opatů (či která to byla hodnost v církvi), indiánů, číňanů.... se mi fakt nezdála. A co teprve zlomenina obou patních kostí? To snad ne!! Uznávám, zažil jsi perné chvíle, perné dny i roky, ale na druhou stranu... Kdybych nečetla prolog, kde se píše "podle skutečné události", myslela bych, že je to výplod fatazie nějakého spisovatele. Jo a abych jen nenadávala, chválím tě za vypravěčský talent, který jsi přenesl do knihy, hezky se četla.
Nejspíš se s odstupem času podívám i na film, který mi byl doporučen jako první. Ale jako správný knihomol jsem sáhla raději po knize.
Váhala jsem, jestli dát knize tři nebo čtyři hvězdičky. Nakonec hodnotím čtyřmi, protože jsem nenašla moc důvodů, proč je nedát. Kniha se mi líbila, byla to taková oddychovka. O katovském řemesle jsem už četla, bylo to pro změnu o Mydlářovi. Ale toto byla spíš taková "katovská detektivka". Jak bude chuť, přejdu na další díl.