EvikU. komentáře u knih
Mě kniha neuvěřitelně dostala. I když zároveň mne i hlavní hrdinky neskutečně štvaly. A to jak Malka, tak i Alice a svým způsobem i Inka. Ale stejně konec jsem si přála jiný. A zároveň jsem všechny ženy chápala.
Byl to opět krutý příběh, velmi emotivní, smutný. Takový prostě život někdy je. Nevyřízené účty nebo-li nevypovídané křivdy už se někdy nikdy nepoví. Kniha by nám měla napovědět, že je potřeba vše si vyříkat, promluvit hned, protože pak už je někdy pozdě, ale život si plyne dál... Nikdy se nezastaví. Knihu určitě doporučuji, čapne a nepustí.
(SPOILER) Co mám napsat? Poprvé nějak nevím.... Čtena ušima. Je v ní určitě mnoho dobrých myšlenek, ale mě to přišlo nějak na sílu. Prostředek v poušti mě neskutečně nudil, až když si povídal s větrem, tak mne to zase trochu chytlo.
Možná jsem jen neměla náladu na plno hodnotných myšlenek a pravd zasazených do knihy. Zkusím si od autora odpočinout a zase někdy něco zkusím.
V závěru ani nevím zda knihu doporučit. Jo i ne. Asi si ji přečtěte a udělejte svůj úsudek. :-)
Krásná kniha, silný příběh. Tato kniha o válce mi přišla hodně věrohodná. Četla se sama a moc se mi líbila. Opravdu se děli strašné věci. A i když už nejsem tak překvapená jako u první knihy s touto tématikou, stejně mě opět zasáhla. Autorka ty hrůzy popsala moc čtivě. Jak jsem se do knihy jednou začetla musela jsem číst a číst.
Škoda, že se nepotkali o trochu dřív po válce, ale to by asi zase poškodilo jejich současný protějšky.
A klidně bych brala i pár stránek navíc jestli spolu prožili aspoň nějaký čas, který jim ještě zbýval. Ale to už je asi na každém z nás a já věřím, že ANO. Knihu doporučuju.
Román mi vyhovuje trochu víc než ty povídky. První dvě knihy jsou ale určitě potřeba, aby byl člověk při čtení románu Ciri, Geralta a Yennefer v obraze. Některé souvislosti by se jinak nechápali. A zas a znovu žasnu, jak je kniha čtivá i pro dospělé. Čte se opravdu sama. Nemůžu jinak a hned jdu na další díl.
A líbí se mi v těchto knihách černobílé obrázky. Opravdu povedené a krásně to četbu obzvláštní.
Tak jestli jsem u prvních dvou dílů byla nadšená, tak u třetího dílu mi chybí hvězdičky na hodnocení. To byla knižní poslechová smršť. Vymyslela jsem si práci navíc, jen abych ji doposlouchala naráz. Nešlo přestat.
Sayer má svou novou rodinu a její život by mohl mít klidný stránky. Pokračuje ve svém výzkumu mozků psychopatů, daří se jí a je spokojená. Do té doby než je povolána k vraždě dívky, která má u sebe divný vzkaz. V týmu má opět jiného vyšetřovatele plus jí pomáhá se vším kolem počítače starý známý Ezro.
Když zjistí, že mrtvá dívka byla unesena spolu s 24 dalšími studenty střední školy, jde opravdu o hodně. Který sériový vrah má tohle na svědomí a kde je může držet? Autobus plný lidí. Jednomu klukovi se povede utéct. Od něj pak mají trochu informací. Přesto je tlačí čas, ale krůček po krůčku to začínají dávat dohromady.
Její šéfová Holtová je sesazená, ale Sayer si vzpomene, že se ráda zajímala o Egyptskou mytologii, která má dle podivného vzkazu od pachatele spojitost s případem. Také vyjde na světlo podivné úmrtí jejího snoubence Jacka. Sayer na to stále nemůže přestat myslet.
Konec byl šokující a jedna velká jízda. A skončil napínavě, tak by mě zajímalo, zda budou další díly? Já je potřebuji!!! Zážitek z dobré knihy opět umocněn skvělým přednesem. Tleskám.
Petra Dvořáková a její tvorba se pro mě stává závislost. Pláňata je z období 1985 - 1995, kdy se střídá čtvero ročních období a vyprávěné z pohledu některého člena rodina. Máma Alena, táta Jirka, dcery Jana a Pavlína. Nejvíce je vyprávění z pohledu dcery Pavlíny, nejmladšího člena rodiny. Spolu s rodinou bydlí v přízemí ještě babička s dědou. Rodiče Aleny. Problémy soužití dvou generací v jednom domě, nespokojenost v práci, zákaz studia lidem, kteří nejsou ve straně, žití od výplaty k výplatě
Každý máme své sny, svoje plány, ale ať chceme nebo ne ovlivňuje nás doba a společnost ve které žijeme. Ale nejen to, utváří nás i rodina ve které žijeme.
To, jak dokáže autorka skvěle vystihnout dobu i domácnost za komunismu. I dobu po revoluci. Tím jak byl každý hlídaný, aby ve škole nebo na pracovišti něco neřekl. V obchodech nic nebylo, všichni žili až strašidelně stejně. Kolik hlášek a situací jsem poznávala ze své zkušenosti nebo u kamarádek či příbuzných.
Děsně zajímavé jak se autorka dokáže nabourat do pocitů 10 leté holky a postupně s ní jít těmi roky. A vlastně každý v rodině cítí nějakou tu svoji křivdu. Nepochopení. Ještě dlouho si budu knihu v hlavě rozebírat.
Neskutečně dobře napsaný uvěřitelný příběh ve kterém se nejeden člověk pozná. Ocení ho hlavně ročníky, kteří komunismus alespoň líznul a pamatují si tu dobu. Úplně mě to vrátilo do dětství.
Haku jsem si vybrala do výzvy #proctemesebarvouduhy, jelikož už docházejí barvy :), v červenci je žlutá nebo bílá květina na obálce.
Netradiční příběh o fyzioterapeutce Lily a rugbistovi Alexandrovi. Jeho kamarád a spoluhráč ji najímá, když jim onemocní jejich terapeut. U tohoto sportu mají hráči často natažený nějaký sval. Svalovci jsou to pěkný, ale místy nabručený a nevěří, že jim může taková krasotinka pomoct.
Lily svou práci zvládá skvěle a když jim předvede své schopnosti, najímají si ji jako osobního terapeuta. Dostává velký plat a vstupy zdarma pro své blízké na zápasy. Lily má sice svého přítele, ale postupně jak poznává Alexandra, zjišťuje, že chování Bena k ní je mnohdy přes čáru.
Zamilovaní do Alexandra se brání, protože bydlí na druhém konci světa a po mistrovství světa by jejich románek skončil. Nakonec se svým citům stejně neubráníale už teď má zlomené srdce, myslí jen na to,co bude dělat až zápasy skončí a hráči odjedou
Líbilo se mi prostředí sportu, chování hlavních postav, styl psaní autorky. Knihu jsem si užila a určitě doporučuji všem romantickým duším.
Kniha by byla naprosto skvělá, ale kdyby to byl příběh, současný nebo i vzpomínání na minulost, ale v té době plynoucí příběh.
Byly to zápisky v deníku plus vyprávění hlavní hrdinky o drilu v baletní škole a ostatní zážitky ze života. Mně prostě nějak nesedl styl psaní, přitom informace z knihy byly zajímavé, kdyby byla kniha napsána víc do hloubky, líbila by se mi víc. Za mě tedy 3*. Víc být v příběhu mi chybělo. Skoro žádná přímá řeč.
Kapitoly s bratrem, kterého objevila až téměř v dospělosti byly zajímavé. Jinak dril baletek je tu vyjeven asi pravdivě a je to tedy děs.
Velmi zajímavě pojatá kniha. Musím říct, že autorčina druhá kniha mě také šokovala. Takové ty podivínské chování některých lidí, hlavně žen má dokonale v malíčku. Skoro by mě zajímalo, zda není jedna z nich. A nápad jaký propůjčila této knize je opravdu zajímavý a nevšední.
Kniha se četla sama, střídala jsem s poslechem, mohu doporučit.
(SPOILER) Druhý díl byl za mě slabší než první, proto v mém hodnocení o hvězdičku méně. Ale přesto je to kniha čtivá, zajímavá místy napínavá, ale mě tam prostě něco chybělo. Asi víc vysvětlení, to že už prozradí kapitánovi, že je holka, konec né tak otevřený, vysvětleno, co je to za nestvůry... A také možná víc toho napětí, nevím, ale první díl mě zasáhnul víc. Jsem zvědavá na 3 tí díl.
To bylo.... WAU. Sice tohle slovíčko moc nemusím, zvláště od adolescentů v našem domě (moje dcery) :-), ale musím uznat, že některé situace vystihuje přesně. Na konci jsem ani nedýchala. Kniha je parádní jízda od začátku do konce, ale já chci víc. Já potřebuju i nadále vídat Mikukáše, chci vědět, jestli se z toho dostal, jak je na tom Tony....
Prosím pana autota, ještě pár knih s těmito sympaťáky. :-)
Knihu určitě doporučuju. A já vím, že se za klukama (chlapama) z této knihy čas od času vrátím.
(SPOILER) Tentokrát jednu hvězdu dávám z hodnocení dolů, protože začátek byl hodně pomalý a otravný. Vadilo mi, že tam spoustu věcí opakoval z prvního dílu, potom ta strašná spousta politiky a taky to, že dopředu vyzradil děj, že na konci zemře jeden kluk, hráč.
Musím ale říct, že asi od 120 strany mne kniha zase chytila svými drápky. Zase to byl můj oblíbený Backman. Proto nakonec hodnocení poměrně vysoké. Líbí se mi jak rozumí lidem. Nebo mě to aspoň z jeho knih tak přijde. Mohu opět doporučit, ale Medvědín byl lepší. :-)
V září jsem ochutnala první dva díly ze skvělé série s Madison Harperovou a Natem Monroe. V říjnu, 16.10. vychází třetí díl s názvem Příchuť zla.
Neskutečně čtivý příběh. Kniha dává smysl od začátku do konce. Hlavně je moc napínavá a nejde odložit. V knize se odehrávají dvě linky vyšetřování, které spolu nesouvisí a Madison, která je nově detektivem neví, kde má být dřív.
Jedna linka sleduje Natea a Jacka Connora, který mu znovu vstupuje do života, ďábel v přestrojení za kněze, kvůli kterému seděl nevinně ve vězení už jednou. Druhá linka sleduje vyšetřování roční holčičky, kterou Madison najde opuštěnou v autě u lesa. U auta se nachází i bílá teniska od krve. Postupně odkrývá identitu holčičky, jméno matky a ostatní souvislosti.
Styl psaní vás pohltí, postupným odkrýváním skutečností vás udržuje v napětí. Příběh je parádně propletený, aby na konci byl poslední uzel rozdělaný a celý příběh dával smysl.
Občas je zmíněné něco z minulosti ať už o Medison a jejím synovi nebo o Nateovi. Čtenář je tak v obraze, alespoň částečně co bylo dřív, proto není úplně nutné číst nejdřív předešlé dva díly. Ale já tedy nedám na čtení série postupně. Je to nejlepší.
Nějakou detektivku už mám za sebou, ale o málokteré mohu říct, že se k ní jednou vrátím. O téhle to říct mohu. Přečtu si ji znovu, časem.
Knihu jsem začala číst poslední den dovolené v Polsku. Vtáhla mě dovnitř, užívala jsem si polská slova, která se v knize objevila. Ocenila jsem slovník na konci knihy. Mělo to pro mě zvláštní přídavek, protože například jídla o kterých mluvili v knize jsem kolem sebe viděla a mohla si tak ještě lépe představit vše kolem knihy.
Děj se odehrává v Podlesí, na okraji Polska s hranicemi s Běloruskem. Mají své vlastní zvyky, názory, víru, chudobu, ale třeba i Šeptuchy (léčitelky, čarodějky nebo jen ženy, které už letos prožily, umějí poradit a rozumí bylinkám).
Vypráví o Dorotě a její nejlepší kamarádce. Chtějí něco v životě dokázat a po maturitě opustit Podlesí a žít ve městě. O Dorotě se povídá, že mluví s mrtvými. Její otec je hrobník, maminka je opustila, když byla Dorota dítě.
Každý si v sobě nese nějaké křivdy. O co líp by se lidem žilo, kdyby si uvědomili, že tu mají všechno jen dočasně. A na druhý břeh si s sebou nic nevezmou. Kdyby dokázali všem svým nepřátelům odpustit, nebloudilo by tolik nešťastných duší po světě.
Líbilo se mi vyprávění o šeptuchách. Snad i něco byla pravda, něco jen víra. Víra tvá tě uzdravila. A určitě i některé ženy vidí víc než ostatní. Kniha na mě působila zvláštním způsobem. Zajímalo by mě, zda tam stále žijí. Na jejich rozpravu jezdili lidé z dálky, čekali frontu, věřili v pomoc.
Já mám takové neotřelé téma v knihách ráda. Je jedno, co si kdo myslí nebo co všechno je možné. Některé věci prostě logicky vysvětlit nejdou.
Noční brána je již 7 díl série Akta Enzo. Enzo je v důchodu, žena s kterou má syna, ale která ho chtěla zabít je ve vězení. Oženil se s mladší ženou policistkou, kterou poznal při vyšetřování minulých případů. Pomáhá mu vychovávat syna Laurenta. Jeho dcera Sophie čeká miminko a Enzo se nudí doma. Do toho přijde covid a státní nařízení, pracuje se z domu, omezené vycházení, zavřené galerie, knihovny, školy,
Ze zapadlé vesnice ve Francii se Enzovi ozývá forenzní archeoložka Magali, zve ho, aby se přijel podívat na ostatky, které objevili pod vyvráceném stromem. Dominuque, Enzova žena ho doprovodí. Na místě se setkávají s kapitánem místní policie, který vyšetřuje hned vedle čerstvou vraždu pána, který se věnuje umění a vlastní galerii. Přizve Enza, aby mu dělal konzultanta, protože Enzu jeho minulé případy s forenzní technikou hodně proslavili. Enzo se nenechá pobízet.
Dozvídáme se příběh z minulosti, z druhé světové války, který vypráví Anna z domu ve kterém se stala čerstvá vražda. A vypráví o době, která vede k objasnění staré vraždy. V knize tak střídá minulost, přítomnost Enzo a Berlín Německo současnost.
V přítomnosti je krásně vykreslená i situace a opatření při covidu. Roušky, rozestupy, strach z nakažení, zavřené některé instituce. A zároveň je v příběhu nejen vyšetřování, ale i osobní život vyšetřovatele Enza a jeho rodiny.
Postavy a příběhy jsou v příběhu zamíchané, příběh z minulosti je dojemný, ze současnosti napínavý, Enzo je chytrý sympaťák, i když už mu síly ubívají. Autorův styl mám ráda, cítím tu atmosféru, krásné popisy přírody, správně zauzlovaný příběh, který postupně při čtení rozmotáváme. Na konci je vše dovysvětlené, žádné otazníky, což mám ráda. Není nic horšího než otevřený konec.
Tahle kniha vyvolala velký poprask v knižním světě čtenářů. Někdo ji má jako absolutní propadák, někdo jako nejlepší thriller roku. Já se domnívám, že téhle knize ublížila ta veliká kampaň, reklama, fotky vykulených čtenářů, přirovnávání knihy ke Carterovi, označování knihy jako thriller roku.
Kniha má své slabiny. Začátek je trochu nezajímavý, občas neuvěřitelné scény, špatný překlad. Ani použití skoro stejných jmen osob Nate, Noah, Nav asi nebyl úplně nejlepší nápad. Pak je ještě trochu matoucí, že někdy je postava oslovována příjmením, jindy jménem, ale to je opravdu maličkost.
Chybí mi trochu popis toho, kde se děj odehrává, možná i trochu více psychologie postav, ale to se v druhé půlce knihy zlepšilo.
První půlka byl za mě průměr, ale druhou polovinu už jsem nechtěla dát knihu z ruky. Neuvěřitelně čtivá, napínavá, dokázala jsem pochopit chování hlavních postav, Jess, Nateho, Cary,.. Vraha jsem si netipla, respektive tipla, ale věděla jsem jen, že to byl malý kluk, který byl v dětství zneužíván. Kdo to je v dospělosti jsem neuhodla.
Druhou polovinu jsem si knihu neskutečně užila a to jí zachránilo moje hodnocení. Ke konci obsahovala vše, co od knihy mám ráda. Napětí, otázky, nechci knihu odložit, jsem naplno v příběhu. Já byla nakonec spokojená. No a samozřejmě vzhled knihy je jen třešnička na dortu.
Dostal se ke mně kvalitní erotický román. Ani jednou jsem při čtení neměla trapný pocit. Postelové scény byly popsány s citem, přitom velmi barvitě, při čtení jsem z nich cítila erotický náboj.
Trochu bych vytkla začátek, bylo to takový moc hr. Teda jako že tam nezaznělo, že by ona jeho nebo on ji přitahoval. Nadávali si, ona si na můj vkus až moc otvírala pusu myslím, že v reálu by letěla. Ale… jakmile proběhl první sex, tak se to rozjelo a pak už kniha neměla jedinou chybičku.
Adam je správný vysvalovaný tvrďák, což my holky rády čteme, že? ( Nejdřív to vypadá, že je to jen namachrovaný debil… Míša zase správná krásná holka, která se ničeho nelekne.. Ani protivného ředitele… Vedlejší postavy jsou tam jen okrajově.
V knize nechybí dojemná minulost, sex, láska, napětí, které příběhem pěkně zamíchá. Konec s psychopatkou jsem si užívala. A Adama bych na konci za to jak riskoval nakopala také někam.
Někdy nad erotickými knihami protáčím oči, protože některé popisy přirození nebo scény jsou prostě… no na protočení očí. Ale v téhle knize se mi to nestalo ani jednou!
Kdo má rád romantické příběhy okořeněné dávkou napětí, krásnými erotickými scénami a uvěřitelným dějem, moc doporučuji.
U téhle knihy mě napadá jen jedno slovo. Bomba. Naplno jsem se ponořila do příběhu. Hned od začátku, žádná hluchá místa. Miluju tlusté knihy, jsou více rozepsané a navíc pokud je příběh skvělý, nemusím se hned loučit s hlavními hrdiny.
Hlavní vyšetřovatelka Mina byla skvělá. Zajímavá postava i se svou fobií. Spolu s mentalistou Vincentem, kterého přizvala k vyšetřování, protože se vražda odehrála v kouzelnické bedně, která vytváří Iluzi, že asistentka v bedně je prošpikovaná meči. Ve skutečnosti jsou tam tajná dvířka a asistentka vyleze. Ne už tak oběť vraždy, kterou najdou před zábavným parkem...
Započne se vyšetřování. Vincent se svým skvělým myšlením jim pomáhá najít indicie, zanedlouho je to dovede k další vraždě a shodou okolností i k minulé vraždě, kterou znovu otevírají... Mají co dočinění s psychopatem, se sériovým vrahem.
Postupně se odkrývají další skutečnosti, líbí se mi děti Vincenta, skvěle zpracovaný. Několikrát jsem zůstala s pusou dokořán, co bude dál, to když kniha zase začala směřovat trochu jinam a zmátla mě.
Ke konci knihy už jsem tušila, díky minulosti, která v knize čas od času vystupuje. Nijak to ale nevadilo. Thriller jsem četla rychle, opravdu paráda. Doporučuji. Už teď se těším na další díly, které snad vyjdou.
Kniha se odehrává ve Svinově a okolí, kde policista Tomáš Volf vyrostl, přijel k rodičům na dovolenou a pomáhá vyšetřit vraždu malého kluka Lukáše a najít pohřešovanou dívku, sestru Lukáše, Elišku. Přidávají se spolu se svou kamarádkou Evou(soukromou vyšetřovatelkou) k vyšetřování k místním policistům.
Popisované prostředí Roklinky a Velkého rybníku se mi moc líbí úplně vidím tu přírodu, lesy, místo kde dávají lišky dobrou noc.
Tomáš a Eva mi sedli. Skvěle se doplňovali. V knize se prolíná současnost a minulost, Tomáš vzpomíná na jiný případ, kdy zmizela jiná dívka a nakonec ji našel mrtvou. Je to jedno z vodítek, jestli s tímhle případem nesouvisí...
Líbí se mi moc, že má kniha hlavu a patu, je napínavá, vyšetřování přirozeně vyplyne, ne že má vyšetřovatel nějaký šestý smysl. Správná česká detektivka a mně se moc líbila.
Kniha vybrána do Čtenářské výzvy 2020 - 11. Kniha od autora, který získal cenu E. A. Poe. Agáta Christie je stará dobrá klasika. K její první knize jsem se také dostala díky výzvě.
Je to taková poklidná detektivka a má své kouzlo. Přečetla jsem ji za necelé 4 hodinky. Četla se rychle a skoro po celou dobu jsem měla úsměv na rtech. Je vtipná, čtivá, není to žádná drasťárna. O slečně Marplové jsem už slyšela. Někdy jsou její knihy zmiňované v jiné knize či filmu.
Asi se poohlídnu po celé sérii slečny Marplové, protože jsem si ji zamilovala. ???? Knihu doporučuju!