Evina.Cetba komentáře u knih
Dětství SVATÉ ANGELY MERICI (narozena r.1474) : v 5.letech naslouchala předčítání z duchovních knížek o svědcích a pannách. Později: Přitahovala jí střídmost (pila jen vodu, nejedla maso, jen chléb, ovoce a zeleninu), v zimě odmítala topit, v létě snášela velká horka, postila se, nosila cilicium. Zaujal ji zvlášť příběh sv.Kateřiny a ještě více sv.Voršily, britské princezny, panny a mučednice, nebojácné velitelky 11 panen... (Voršila žila v panenství s 11 pannami, vyučovala pohanské ženy Boží lásce. Nakonec byly krutě zavražděny.) Anděla zemřela roku 1540. Založila Společenství panen, dívky žily mimo klášter. Jsou to svobodné ženy Boží.
Řekla jsem si, že si už musím od Vlasty Javořické dát na chvilku oddech. V poslední době jsem jejích románů a povídek přečetla víc než dost. A co se nestalo! Dcera mi přišla domů s veselou zprávou, že pro mě má dárek z knihovny, nese mi další Javořickou. Co naplat, pustila jsem se do četby. Tři pěkné povídky, to musím uznat. Jen už nahlas volám: "Hrníčku, dost! Přestaň! Fakt potřebuji pauzu, i když jsou dílka paní Javořické milé." :-)
Některé básně jsou posmutnělé, některé zpolitizované a přesto tak hezké! Je to proletářská poezie, ale nejenom to. Poštovní schránku jsme se učili ve škole nazpaměť.
Ajajaj! Tohle se fakt nepovedlo. Přišlo mi, že knihu ani nepsala spisovatelka, ale s odpuštěním dítě z druhého stupně ZŠ, které se pokoušelo o slohovou práci. Hrozně nerada něco haním, ale vyjadřovací schopnosti autorky jsou opravdu chabé. Ani příběh mi nepřišel sympatický. Tento román opravdu nedoporučuji. Bohužel. P.S. - Panství Downton mám ráda, ale tento román ho opravdu nepřipomíná. Přirovnání k Panství je asi jen nakladatelským výkřikem, aby se jim kniha lépe prodávala.
Zajímavý děj s otevřeným koncem. Jsou asi tři možnosti, jak si domyslet závěr. Patrně to byl úmysl autora, nechat na čtenáři, ať se rozhodne sám: zda jde o psychicky nemocnou ženu nebo se události skutečně staly... A na čí straně je manžel Rose. Hororové knihy nečtu, ale tato klasika se mi líbila. Dostala jsem na ní doporučení od kamarádky, která jinak moc nečte. Kniha, která z módy asi nikdy nevymizí.
Děj je utvořen vzpomínáním již staré Málči, která rekapituluje svůj předchozí život. Jsou tam půvabné momenty. Líbila se mi například píseň tatínka: "Nebudu se nouze báti, neb Bůh o mne pečuje, byť mě nechtěl přítel znáti, Bůh se ke mně schyluje."
Vzpomínková kniha napsaná Evou Vrchlickou, která nám popisuje některé příhody z dětství prožité se svým slavným otcem a sourozenci. Mrzí mě, že tuto půvabně ilustrovanou knihu Karlem Mullerem z roku 1956 již mnoho čtenářů nezná. Koupila jsem jí kdysi v antikvariátu dceři a i té celkem přirostla k srdci. Kniha obsahuje verše Vrchlického i malé Evy (říkal jí "Íf").
Konečně jsem mohla nahlédnout do této nádherně udělané encyklopedie. Abecedně seřazené šlechtické rody a časová období, kdy a kde žily + jaké měly poslední potomky. Členění na staré a nové šlechtické rody.
Pomůcka pro ty, kteří rádi navštěvují zámky nebo chtějí vědět bližší podrobnosti o aristokratech. Kniha končí nově ustanovenou šlechtou konce 19.stol. a začátek 20. století. Po 1. světové válce se šlechtické tituly zrušily a některá sídla i pozemky znárodnily dle dekretů tehdejšího prezidenta T.G.Masaryka.
Platón formou dialogu se svými žáky vysvětluje své náhledy na umění a krásu.
Historická četba, částečně beletristickou formou podané informace o matce Kateřiny Zaháňské (Dorothee Kuronské). Tato vévodkyně z malého Kuronska se mimo jiné hodně angažovala v politice. Dozvíme se i mnoho z jejího osobního života. Není to oddechovka, ale dozvěděla jsem se spoustu faktů.
Miluji verše básníka S. A. Jesenina, zvláště ty o lásce a přírodě.
Poměrně náročná četba s mnohými historickými fakty, které jsem neznala. Rozhodně to není červená knihovna.
V knize je rodokmen Kateřiny vévodkyně Zaháňské i rodokmen knížecího rodu Metternich-Winneburga.
Doporučuji všem si to přečíst. Co kapitola, to příběh. Někdy veselý, jindy smutný. Mladá porodní asistentka nabírá zkušenosti.
Izzy zdědila skotský hrad a má společně s matkou představy, jak ho zařídí jako hotel, zrekonstruuje ho, zvláště se zajímá o kuchyni, protože byla na kuchařských kurzech. Jediný ubytovaný platící host je fešný spisovatel a profesor, který ovšem potřebuje klid na práci. Série mi byla doporučena jako bezva odpočinková literatura o cestování a poznávání nějaké země, jinak typická četba pro ženy. Já jsem také turistkou a ráda poznávám nové kraje, tak jsem se do toho tedy ze zvědavosti pustila. :)
Moc dobře napsaná historická sága o jedné čínské rodině. Hodně postav, hodně politiky, válka Číny s Japonskem, 20.st. K tomu dobře popsaný asijský způsob života a jejich tradice.
Spisovatelka T.Lim vzpomíná na své předky. Dětství prožila v Singapuru. Jako dospělá se pokoušela začlenit do anglické společnosti.
Dědeček byl tlumočník a nadužíval opium. Tehdy zkraje 20.st. se běžně užívala droga, která umožnila lidem přežít těžkou dřinu i nesnáze, bohužel také vzala mužům sílu a nakonec i vítězství.
Nejvíce mi oslovil osud hrdé pratety, která dobrovolně zůstala bezdětná a neprovdaná a jako mladá žena se živila nejvýnosnější prací, určené jen dívkám, v mládí ručně zpracovávala hedvábí, čímž uživila sebe i celou početnou rodinu.
To jsem se dozvěděla, to a další zajímavé informace. A hlavně jsem si pěkně početla. Můžu jenom doporučit.
Snaha mladého, přecitlivělého herce Dana Krejčíka mluvit s nadhledem o udržení vztahu se svým životním partnerem Matějem Stropnickým, s nímž rekonstruuje zámek v Osečanech. Různé životní příhody a situace, i z jeho dětství. Přečetla jsem během dvou dnů. Bavilo mi to.
Povídka Kazatel na scestí o naivním, nezkušeném faráři, který se zamiluje do nevhodné partie, konkrétně tajemné, vypočítavé paní domácí, která s ním manipuluje. Četba na pokračování, ČR Dvojka.
Dokumentární formou psaná biografie o hodně zajímavé aristokratce Dianě Phipps Sternbergové, (její matka Cecilie Sternbergová románovou formou sepsala vlastní krásný autobiografický román) byla s rodinou z totalitního Československa vyhnána do zahraničí. Diana se uchytila v zahraničí (USA, Jamajka, Londýn), uměla dobře navazovat styky, zvláště s umělci, a měla dobrý vkus, díky čemuž se stala známou a nadanou bytovou designérkou.
Do Čech se navrací, aby pomohla ČR (stýkala se s Olgou a Václavem Havlem, pomáhala manželům zdarma zařídit interiérové místnosti na Lánském zámku a Pražském hradě). Zažádala si o restituci zámku v Častolovicích a Zásmucích, zrekonstruovala je a na interiérech ještě stále pracuje. Žila dlouho v Anglii a nyní pobývá v Častolovicích.
Snaží se na sebe neupozorňovat, je přirozená, chodí elegantně uměřeně oblékaná a přesto na sebe dokáže strhnout pozornost, v kladném slova smyslu vyčnívá. Umí několik svět.jazyků.
Kniha má málo stran, hodně faktů a fotografie, které dobře doplňují text.
Seriál se mi líbil mnohem víc, byl můj oblíbený, své sehráli i sympatičtí herci. Tady je hodně popisů, pořád tam autorka popisuje přírodu, děj se přitom vleče. V psané podobě průměr.
Kdysi jsem četla a moc se mi to líbilo. Kniha vyšla už v roce 2012 a představila mi více i méně známé a výrazné manželky našich premiérů s různými osobnostmi a charaktery. O některých jsem se toho dozvěděla méně, o jiných se podařilo sehnat dostatečné množství informací, ale myslím, že se kniha jako celek a vzpomínka na manželky politiků povedla.