Evus komentáře u knih

Velmi poutavá a inspirativní kniha, hned bych také někam vyrazila...

02.06.2023

Knížku jsem měla pouze půjčenou, takže jsem ji přečetla během měsíce. Šlo to vlastně samo, akorát knížka přímo volá po tom některé rady a recepty hned vyzkoušet, což třeba s čerstvou šípkovou limonádou momentálně neklapne. Jinak je příjemná, inspirativní, člověk díky ní trochu zpomalí. Celou knihou se sice prolíná až extrémní idealizace a romantizace života našich předků, kterou si můžeme dovolit právě proto, v jaké době žijeme my, fakt ale asi je, že v něčem život jednodušší měli a není na škodu si to připomenout a zkusit to třeba vhodně skloubit s tím, v čem máme život jednodušší my. Třeba pak nebudeme tak uštvaní a začneme si víc užívat.

2 20.04.2023

Z pohledu začínajícího ekozahradníka krásně napsaná kniha, hned jsem měla chuť jít na zahradu všechno zkoušet. :) A i když ještě nemám prostor na definitivní založení záhonoviště, tak vzhledem k velmi kvalitní půdě u nás začínám aspoň některými dílčími kroky a zároveň mám inspiraci do budoucna a podoba celé zahrady se mi už rýsuje v hlavě. Celkový dojem z knihy mi kazily jen autorovy pokusy hrát si na odborníka i v oborech, o kterých ví větší či menší prd (fyzika, výživa, farmacie) a zároveň tak trochu fanatismus, založený ale právě na nijakých znalostech - měl se spíš držet jen svého oboru. I tak ale knihu hodnotím kladně.

3 31.01.2023

Parádní knížka, musela jsem ji číst jen doma, aby po mě lidi blbě nekoukali, čemu se směju nahlas. Ta je totiž tak dokonale ze života (s kočkami), až jsem si říkala, jestli nás autorka nestalkovala.

3 13.10.2022

Nevím, už to nějak není ono. Civilista Roarke se už všude chová jako policajt s přístupem ke všemu a nikomu to nepřijde divné, žádné jiskření nebo náznak vášně mezi ním a Evou, prostě si jen žijou na růžovém obláčku, který kazí akorát ta vražda, u které ale všichni vědí, kdo to udělal, takže ani napětí se moc nevyskytuje. Vážně je to díl od dílu horší...

1 15.11.2021

Většina knihy byla skoro dokonalá. Vyprávění z pohledu až příliš mnoha postav mě sice místy rušilo, ale každé povídání nakonec zapadlo do celku. Politika, válka, pozvolný nástup diktatury pod praporem údajné rovnosti pro všechny... A celý ten díl mě tak navnadil na konec, že jsem pak byla skutečně zklamaná. Páni autoři se asi potřebovali vejít do nějakého rozsahu, nebo je prostě jen tlačil vydavatel, ale ten závěr je vyloženě odfláknutý. Snad si na dalším díle spravím chuť, ač podle začátku to už asi taky nebude nic moc...

3 14.01.2021

Většina knihy byla dobrá, ale bohužel 'jen' dobrá. Už to prostě není ono. A co bych se divila po skoro 50 dílech. Případ byl tentokrát originální, ale v Evině světě všechno běží jak po drátkách, všichni mají všechny rádi. Plus ten po sté zrecyklovaný závěr s výslechem arogantního oachatele, který je nejdřív na všechny vulgární a následně se z fleku přizná ke všemu, protože se potřebuje Evě pochlubit. Sice budu pokračovat i dalšími díly, je to pro mě oddychovka od politiky Hry o trůny či různých space oper, ale už nečekám nic vic než průměr. Ovšem jestli Eva někdy zatouží po dítěti, tak to potěš koště. To už totiž prostě nebude TA Eva a nechci se toho dočíst.

2 23.05.2020

Toto příhodné čtení k pandemii mi doporučil kolega a... opravdu se k dnešní době hodilo.

1 13.04.2020

Tak tohle bylo špatný. Vydržela jsem přesně dvě kapitoly. Asi nejsem cílová skupina podobné literatury, protože opravdu nechápu, co na tom má být tak super. Styl psaní mi připadal jako slohovka žáka páte třídy a neskutečně mě rozčiloval, takže jsem ani nějak nepochytila, o čem by to vlastně mělo být. K tomuhle se určitě vracet nebudu.

6 04.01.2020

Přestože nejsem pubertální dívka, ani se mi nebortí celý svět, protože mi umřel křeček, tak mi knížka nějakým zvláštním způsobem sedla. Půjčila jsem si ji, protože to měla být "fakt skvělá a aktuální dystopie", takže mě ladění do řekněme hodně emocionální noty trochu zarazilo, ale nakonec to nebylo tak zlé. Jasně, postrádá to akčnost Hvězdné pěchoty a propracovanost Hyperionu nebo Pána prstenů, ale i tak má příběh něco do sebe a přečetla jsem ho velmi rychle. Díky němu jsem si po pár letech i našla čas na čajový obřad. Ale fakt je, že je plný sentimentu nad minulostí a beznaděje z života na umírající planetě, takže ortodoxním čtenářům Hry o trůny a nejrůznějších space oper asi opravdu úplně nesedne.

Nevím, podle čeho se udělují ceny za literaturu, ale tady mám pocit, že to snad bylo jen kvůli korektnosti a genderové vyváženosti (jak pohlaví autorky, tak postav). To je tak strašná slátanina, že kdybych ji neměla jako poslední nepřečtenou v telefonu na deštivé dovolené, tak ji nikdy nedočtu. První půlka rozvláčná nuda, která by se dala shrnout tak na čtvrtinu stránek a na příběh by to mělo ten samý dopad. Po polovině se sice děj trochu rozjede, ale ten jediný zvrat, co tam je, je fakt neuvěřitelně pitomý a nesmyslný. Já vlastně za celou knihu nepochopila, o co v tom příběhu má jít (jasně, o pomstu, ale rozmnožená osobnost Vládce Rádče, co tají sama sebe před sebou je fakt síla). Na dlouho mě to opět vyléčilo ze snahy číst sci-fi od ženských autorek.

4 13.08.2019

Opravdu zajímavá depresivní kniha. Je mi jasné, že na obou stranách byli lidé všech možných ražení, zatím mě ale nenapadlo dívat se i na samotné Němce jako na Hitlerovy oběti až v takovém měřítku, jaké popisuje kniha. Zajímalo by mě, kolik těchto "tiše stojících" bylo. Možná většina. Těžko říct, jak bychom se zachovali my, koneckonců hrozné věci kvůli strachu o sebe a rodinu lidé páchali i později za komunistů.

Možný spoiler:
A přesto že na jednu stranu chápu, že hrůza války oba bratry nenávratně poznamenala, přesto jsem je v závěrečných pasážích nedokázala litovat. Přišli už o všechno a tím spíš pak měli na výběr - ale už nechtěli, neměli sílu. Takže se stali přesně těmi, kterými pohrdali.

7 28.03.2019

Chtěla jsem něco oddechového na deštivé nedělní odpoledne a bohužel sáhla naprosto mimo. Sem tam jsem se sice zasmála, jako celek je ale kniha jedna velká křeč a mnohdy už se modlíte, aby byl konec (když já neumím nedočítat :-P). Autoři se tak úporně snaží nacpat genderové stereotypy pouze do dvou postav, že výsledek je naprosto nereálný i v té největší nadsázce (už vidím, jak rozmazlená fiflenka Nataša sleduje extraligový hokej na mobilu v posteli, protože ten její mamánkovský"nadsamec" nerozezná hokej od curlingu). Ovšem pokud na základě "prototypu muže" Jindřicha soudíme, že muži jsou debil, pak na základě "prototypu ženy" Nataši musíme chtě nechtě usoudit, že ženy jsou pizdy. Ne, tohle byla fakt dokonalá ztráta času, jediná omluva pro to je, že jsem neměla nic jiného a mohla číst buď tohle nebo leták do Kauflandu.

12 14.01.2019

Knihu doporučuji jako skvělou teoretickou přípravu na výpravy do zimních hor. Jednotlivé modely jsou podány srozumitelně, ilustrace konkrétními nehodami pomáhá v orientaci v problematice. Ke knize se určitě budu ráda vracet každý podzim, abych si znalosti osvěžila

05.01.2019

Co dodat, Smrť je prostě dokonalej.

6 02.01.2019

Knihu jsem četla na doporučení - chtěla jsem něco o lezení - a rozhodně nemůžu říct, že bych z ní byla nějak nadšená. Po pár stránkách jsem ji chtěla odložit, ale řekla jsem si, "Co kdyby...?" a pokračovala. O nic bych ale nepřišla.
Vztahová část vypadala, že popisuje jeden večer na swingers party, otázka nebyla ani tak, jestli se libovolná dvojice hlavních postav spolu vyspí, jako spíš kdy k tomu dojde. Samotné postavy mi pak byly dost protivné - závistivá Meg, namyšlený frajírek Jamie (ačkoli se za tou namyšleností zřejmě jen schovával), protivná Eva, manipulátorka Ruth, životem zatrpklá Diana i nijaký Rob, neustále ve vleku ostatních. Vlastně jediné, co stálo za to, byla ta krátká pasáž, kdy mladá Diana potkává Guye a začíná s ním lézt, plná víry v budoucnost.
Samotná lezecká část pak trpí hlavně diletantstvím překladatele, který něco vydává za lezecký slang, ale ve skutečnosti nebyl schopen si o tom něco zjistit, takže se často jedná jen o otrocký překlad slangu anglického bez jakéhokoli významu v češtině. Plus mi dost vadila nejednotnost výrazů (hrdinové si jednou nasazují mačky, pak okované podrážky a o tři řádky dál pro jistotu ostny). I popis toho, co lezci zažívají, zněl spíš jako by to autor jen někde slyšel a převyprávěl, opravdové emoce to ve mně vzbudit nedokázalo. I když to možná jen potvrzuje, že zkušenost z hor je nepřenositelná, kdo nezkusil, nepochopí.
A konec - ten museli i ti pomalí odhadnout nejpozději tak ve čtvrtině knihy.

4 14.11.2018

Nějak nevím, co si mám o knize myslet. Těšila jsem se na "historický exkurz" do dějin ženského lezení a horolezectví, místo toho jsem ale občas měla dojem, že čtu reklamní letáček Českého ženského lobby nebo podobnou ptákovinu. Messner tak často zdůrazňuje, jak jsou si nyní ženy a muži na horách rovni, že to působí hodně křečovitě. Nevím, jestli se o tom snaží přesvědčit čtenáře, nebo jen sám sebe. Je mi jasné, že historii tohoto sportu psali muži a ženy byly opomíjené a vysmívané (jako ostatně v té době i ve spoustě jiných činností), ale to stačilo říct jednou za knihu, ne jednou až dvakrát za stránku. Nejsměšněji pak v kontextu pozdějších událostí působí Messnerovo hájení Miss Oh v honbě za jejím 14. nebem - vždyť se ničím neprovinila, ostatní ji nenávidí jen proto, že nakonec byla první, tak jí obviňují z podvádění. Až na to, že pár let po vydání knihy Oh přiznala, že opravdu podváděla...
Přesto se mi citace slavných lezců i lezkyň a fotografie dost líbily a člověk se nakonec i něco dozvěděl, takže dávám 3.5 hvězdy...

1 16.10.2018

Čtivě napsaná kniha shrnující nejtemnější pasáže moderních českých dějin. Ačkoli je kniha psaná někdy až zbytečně podrobně, nový náhled na tehdejší dobu neuškodí. Kniha je určitě subjektivně zabarvená, mně osobně příliš nesedí hlavně autorčino shazování prezidenta Háchy, který "vedl" republiku v té nejhorší možné době. Sice píše o tom, jak "podlézal nacistům", ale už nezmiňuje třeba to, že se mu tím pomohlo vymoct návrat českých studentů, zatčených v roce 38, z koncentračních táborů ještě před koncem války. Pohled na Beneše je asi vcelku takový, jak působí i po tolika letech na mě - výborný diplomat do časů míru, ale mít ho v čele, když o něco šlo, to se chtěl zavděčit všem a neuměl si trochu "dupnout". Těžko říct, jak by se vyvíjely dějiny, kdyby nás minimálně komunistům nenechal tak lacino.

2 08.08.2018

Ač napsáno ve 20. letech na SSSR, myslím, že v dnešní době začíná být opět aktuální. Děsivý obraz budoucnosti, ve které jsou všichni povinně šťastní. Díky formě deníku možná lepší zážitek než z Orwellova 1984.

7 11.10.2017

Knihu jsem začala číst, protože mám skutečné příběhy ze života lezců ráda. A dočetla jsem ji, protože naopak nemám ráda nedočtené knihy, taky jsem naivně věřila předchozím komentářům, že druhá půlka bude lepší. Jistě, Aron je zaručeně v neskutečné fyzické i psychické kondici a nechybí mu odhodlání za deset. Jinak ale buď svoje historky nafukuje, aby zaujal publikum, nebo je to vážně neskutečný idiot, který má většinu života z pr*** kliku, a je až s podivem, že se pádu kamene na svou ruku vůbec dožil. Přitom by stačilo ubrat trochu z té arogance a potřeby se neustále předvádět. Jak ho trochu usadil jeden z jeho přátel: "Takhle já nelezu." Co jiného ale čekat od člověka, který si myslí, že divoká příroda a opuštěné hory se dají POKOŘIT? Vážně jsem chtěla věřit, že ho nehoda trochu srovná, ale celkový tón knihy i epilog "opět jsem vylezl na něco většího, těžšího, jako první" svědčí spíš o opaku...

4 29.09.2017