exitus komentáře u knih
Také jsem se k tomu dostala jen proto, že to byla povinná četba. Vůbec mě to neoslovilo a romantická linka se mi dost příčila.
Toto byla moje první kniha od pana Foglara (komiksové Rychlé šípy nepočítaje). Byla jsem tenkrát naprosto okouzlená a myslím, že i dneska, kdy jsem už starší (nebo možná právě proto?) bych strašně ráda našla takovouto Zemi nikoho.
Čekala jsem to, ale stejně jsem byla překvapena, jak hluboce se mne tato knížka dotkla.
Koupila jsem si ji spíš abych ji měla. Cestou domů v autobuse jsem ji otevřela, zkusmo se začetla...a zaklapla po přečtení. Je to krásné čtení.
Není to lehké čtení. Musíte chtít. A pokud chcete, chytne vás to a nepustí. Klenot. Stále slyším ta slova: Clarissa si jde koupit květiny...
Tato kniha se ke mě dostala náhodou, na doporučení čtenáře, kterého zaujalo hlavně zasazení příběhu do Jizerských hor, ke kterým nás váže silné pouto. Nebyl to jediný klad knížky. Žádné očekávání, zato však velice příjemné počtení s příjemným hlavním hrdinou a super příběhem. Další dílko, kvůli kterému přemýšlím, zda bych vůbec chtěla přežít pandemii nebo konec světa.
Velice zajímavý nápad, který se mohl změnit ve velice silný příběh. Nestalo se tak. Nedočteno.
Nádherný příběh přátelství v časech horších i lepších. Pro mne jedna z top 5 knih, které jsem kdy četla
Lepší než Erotikon, ale stejně úplně nerozumím humbuku kolem. Začala jsem Jáchymem, který odhalil všechny důležité události v knize, ale příběh jeho pohledem mě moc neuchvátil, většina jeho zážitků byly jen nahodilé, ne příliš uvěřitelné příhody. Přemýšlela jsem, že Veroniku už číst ani nebudu, ale líbila se mi víc, byla dospělejší a se skutečnými problémy, které jsem dokázala chápat a soucítit s ní.
Autorovo psaní nepovažuji za příliš dobré, má poměrně jasný rukopis, takže při čtení Jáchyma jsem měla pocit, že čtu znovu příběh některého z mužů z Erotikonu. A na jeho: Byl/ byla šťastná a dala mu/jí pusu už jsem byla alergická.
Nekomentuji příběh - komentuji zpracování a to je opravdu nádherné. Možná je to jen pěkný trik jak prodat více knih s HP, ale kvalita tohoto vydání je nepopiratelná. Krása!
Moc jsem se nezasmála, zápetka mi přišla trochu absurdní a Bridget mi lezla na nervy. Pár světlých momentů to mělo, ale spíš emotivních, spojených s vyrovnáváním se se ztrátou blízké osoby, než třeskutě vtipných. Od prvního dílu jde kvalita dolů a říkám si, že Bridget není natolik zajímavý charakter, aby utáhla tolik knih. Asi se vždycky raději kouknu na film (což je něco naprosto neobvyklého).
Asi nejslabší Potterovka (spolu s dvojkou), jako celek to občas drhne a je to opravdu zbytečně dlouhé, nicméně při opakovaném čtení je to mnohem lepší než poprvé - hlavně díky tomu, že spoustu informací už známe a je skvělé sledovat, jak to Rowlingové pěkně zapadá. Pořád je to ale nadprůměr, Dolores je báječně hnusná a McGonaggalová dokazuje, že nejen Brumbál má styl.
Navíc tento díl obsahuje jedny z nejsilnějších momentů z celé ságy, ať už emotivní (návštěva u Munga, Snapeova vzpomínka, Sirius) nebo nesmírně vtipné (anarchie ve škole, Brumbálův fuck off ministerstvu). Sečteno a podtrženo - občas to dá práci se tím prokousat, nicméně pro celou ságu velmi důležitý díl.
Takové hodně nenáročné čtení, chvílemi pobaví, chvílemi dojme, ale z větší části vlastně štve, protože neschopnost dvou lidí, kteří se mají rádi, vyjádřit své city je skutečně na zabití. Ani nemohu říct, že bych po všech těch nepochopení a zamlčování měla radost ze šťastného konce. Koncept je celkem zajímavý (vše se dozvíte jen z dopisů a emailů, občas z pozvánky nebo článku), ale bohužel ne vždy úplně funguje - občas je to prostě moc umělé - hrdinka se třeba v internetovém chatu s přáteli hrozně moc rozepisuje, aby si čtenář udělal obrázek, ale říkala jsem si, že jako příjemce zpráv bych usnula. Rovněž evidentně v dopisech rekapituluje (opět pro dobro čtenáře) věci, které se udály a o kterých příjemce pošty ví, takže je to naprosto zbytečné a ruší to. Hrdinka je celkem sympatická holka, ale než se dokáže postavit na vlastní nohy a dělat to, co 30 let tvrdí, že miluje,jí trvá věky. No prý lepší "pozdě než nikdy" - nevím. Dle mého názoru je lepší si city přiznat trochu dřív, ale to by zas kniha byla o ničem :) Film velmi mile obsazený a vlastně i zkrácení časového horizontu mu prospělo.
Vůbec nerozumím tomu, že to někomu přijde nezáživně napsané. Četla jsem v originále, což možná pomohlo, ale já se opravdu nemohla odtrhnout. Pravda, bylo to napsáno tak "normálně", věcně, ale k charakteru Richarda se to hodilo. Prostředí pláže je perfektní a neustálý pocit toho, že se něco musí pokazit, buduje skvělou atmosféru. Za mě rozhodně výborné letní čtení.
Z počátku jsem byla dost rozladěná, že je celý příběh vyprávěný z pohledu pětiletého kluka, protože to trochu ubíralo kvalitě textu. Taky mě trochu štval Jake, který byl vlastně dost rozmazlený a občas dost zlý. Příběh mě začal bavit ve chvíli, kdy Mami začala opravdu přemýšlet o útěku. Scéna útěku velmi napínavá a část "ve Venku" byla vážně skvělá a hlavně se zde ukázalo, že vyprávění z pohledu Jakea má svůj smysl. Když s ním vše nám tak blízké a obyčejné odhalujete a učíte se, uvědomíte si, kolik věcí je pro nás naprosto samozřejmých. Konec moc pěkný.
Petra asi dovedla svůj ojedinělý styl k dokonalosti. Bohužel na mě už to bylo celé moc negativní., nelíbila se mi postava asi ani jedné sestry.Knížka by podle mě snesla zkrácení, takhle to bylo vlastně pořád dokola, jedna sestra něco pronese, druhá si myslí něco o krávách. Věřím, že takové rodiny jsou a těší mě, že mám s příbuznými lepší vztahy. Ostatní knihy autorky mě oslovily mnohem víc, tady už jsem se jen těšila, až to skončí. Za jediné plus považuji vyprávění z pohledu maminky a celkově její příběh (a příběh otce) mě asi nejvíce dojal.
Film jsem neviděla (brzy určitě uvidím), takže pro mne bylo vše nové a byla jsem napjatá, kam se celý příběh bude odvíjet. Narozdíl od některých čtenářů mě bavila i první část, byla sice popisnější než další dvě, ale užitý jazyk byl tak krásný, že mi to rozhodně nevadilo a užívala jsem si to klasické čtení pro požitek, nikoliv pro příběh. Ačkoliv se autor snažil, nedokázala jsem na Štěpce vidět nic špatného a celou dobu jsem jí fandila. Krásný, i když drsný příběh z krásného, ale drsného prostředí.
Autor patří k mým oblíbeným, tato kniha byla poslední, která mi chyběla do sbírky. Asi se mi líbila o chlup víc než Záskok, ale na druhé dvě (Jeden den a Tři na cestě) nemá. Líbí se mi autorův humor i styl psaní, takhle si představuji oddechové čtivo. Postavy mě bavily, hrdinova láska byla tak nereálná, až mě to občas štvalo, ale není to tak i v životě?:)
Update - film na motivy knihy je půvabný a skvěle obsazený.
Těžce se začíná, ale opravdu se vyplatí se začíst. Překvapilo mě, jak byla kniha v mnoha ohledech vtipná. Pokud bych měla porovnávat s filmem, což se samozřejmě nabízí, stále by asi vyšla lépe kniha, protože mě uchvátil styl psaní, kterým autor dokázal navodit atmosféru jisté vyšinutosti. Nemohu ale popřít, že jsem si Randalla představovala jako Jacka Nicholsona.