exitus exitus komentáře u knih

Slepota Slepota José Saramago

Skutečně mne překvapuje, že tato kniha není v širším povědomí, čte se sama - skutečně, zvláštní styl psaní mi vůbec nevadil, naopak, přišlo mi, že děj díky tomu plynul hrozně rychle. Líbilo se mi i to, že postavy neměly jména, protože jsme si je skutečně mohli představovat jen podle popisu, stejně jako ostatní, kteří je neviděli. Občas byla kniha dost nepříjemná, protože realistická a popisná. Byla jsem ráda, že kniha skončila tak, jak skončila.

02.01.2015 5 z 5


Carrie Carrie Stephen King

Tak konečně jsem se dostala ke Kingově prvotině. Je to trošku znát a je dobré vidět, že se pan autor zlepšuje, nicméně kniha je velmi dobrá. První část je dosti nepříjemná (jednak proto, že víte, že něco hrozného přijde a jednak proto, že život Carrie opravdu není peříčko). Věděla jsem, co zhruba se stane, ale osobně mě vývoj děje zaskočil - znám Kingovo psaní, ale stejně mě vždy překvapí, jak dokáže popsat události, které vedou k naprosté zkáze. Druhou část jsem přečetla na jeden zátah a velice jsem se do děje ponořila, takže mi rozhodně nepřišlo, že by se nic tak hrozného nestalo. Představa Carrie konající pomstu mě asi dlouho bude děsit ve snech.

21.12.2014 4 z 5


Malé ženy (skrátené vydanie) Malé ženy (skrátené vydanie) Louisa May Alcott

Mám všeobecně moc ráda tyhle klasické románky. Na Malých ženách se sice již podepsal zub času a občas působí velmi naivně, ale najde se spousta milých a dojemných momentů a několik pasáží, které by bylo možné podtrhat a používat jako rádce v životě. Líbily se mi hodnoty, které byly v románu obsažené, ačkoliv samy dívky si k nim musely dojít. Myslím, že Joino rozhodnutí bylo správné a ačkoliv mi to bylo líto, chápala jsem jí a autorka tím jen dodala románu na realitě. Zároveň se to ale chvílemi dost táhlo a byla jsem vlastně ráda, když jsem to dočetla - konec ale moc pěkný.

19.12.2014 3 z 5


Marta v roce vetřelce Marta v roce vetřelce Petra Soukupová

Tohle mi docela sedlo, i když prostřední část byla fakt hnusně depresivní. Jak malinko stačí, aby se všechno pokazilo a člověk měl pocit, že už nic nemá cenu. Chvílemi jsem s Martu sympatizovala, v něčem se i viděla, ale samozřejmě mě i dost vytáčela (chlast, lenivost, přístup k rodičům). Oceňuji obrazovou stránku knihy, ta je super, čte se to taky dobře, i když je to napsané až moc jednoduše, člověk má zas ale pocit, že čte něčí deník. Konec milej, což je dobře.

25.11.2014 4 z 5


Sto roků samoty Sto roků samoty Gabriel García Márquez

Nesmírně zajímavá kniha, opakování jmen mi nevadilo (vždyť je to běžné i v českých rodinách), naopak mi to přišlo super zábavné a krásně to vytvořilo ten pocit opakování a koloběhu života. Magie mi v knize vůbec nevadila, naopak jsem se přistihla, že ji vnímám stejně přirozeně jako hrdinové knihy. Na jednu stranu náročné čtení, ale na druhou se kniha čte sama a je plná půvabných i smutných momentů. Jako život.

23.11.2014 4 z 5


Největší z Pierotů Největší z Pierotů František Kožík

Příběh to byl bezesporu fascinující a kniha měla hodně silných, emotivních momentů, ale přesto mě nedokázala tolik zaujmout a četla jsem ji docela dlouho. Myslím si, že už se na ní, bohužel, trochu podepsal čas. Přesto pan Kožík napsal pěkné dílo a pana Deburau bych moc ráda viděla v divadle.

20.11.2014 4 z 5


Uprchlík na ptačím stromě Uprchlík na ptačím stromě Ondřej Sekora

Vlastně si už nepamatuji samotný příběh, ale dodneška si vyprávíme s mamkou, jak jsme si jí spolu četly. A to je podle mého nejdůležitější.

20.11.2014 5 z 5


Praha osudová Praha osudová Philip Kerr

Budu se nejspíše opičit po předchozích komentářích, protože mi na knize vadily ty samé věci. Měla jsem pocit, že se autor za každou cenu snažil udělat z hlavního představitele hrdinu a rovného chlapa tím, že nám ho líčil jako člověka, který se nebojí mluvit tak "jak mu zobák narostl" i tváří v tvář vysoce postaveným nacistickým pohlavárům. Možná ale, že byla jeho vůle žít tak nízká, respektive jeho ochota zemřít tak vysoká, že to bral jako nějakou zvrácenou hru. Nevím, každopádně jsem neměla dojem, že by mu to mohlo projít a nepůsobilo to na mě zcela reálně. Velkým plusem je samozřejmě to, že se děj odehrává na známých místech. Kdyby se kniha nejmenovala Praha osudová, asi bych se k ní nedostala.

26.09.2014 3 z 5


Pod kupolí Pod kupolí Stephen King

Jsem fanouškem Stephena Kinga. Miluju některé jeho knihy, ale jsou i také, které skutečně nemusím. Takže si myslím, že jsem objektivní a když řeknu, že to byla skvostná kniha, je to proto, že mne chytla na všech tisíc stránek (nebo kolik), že jsem (téměř) všem postavám věřila jejich jednání a pohnutky, že jsem byla ohromena studií lidí jako křečků v teráriu, prostě a jednoduše proto, že je to jeden z mistrových klenotů. Skutečně se kniha čte nesmírně dobře, člověku se chce chvíli brečet, chvíli smát, chvíli si nervozitou kousat nehty.

09.09.2014 5 z 5


Den co den Den co den David Levithan

Od téhle knihy jsem čekala, že to bude nafouknutá bublina stejně jako většina současných hitů, které každý čte a obdivuje. Nicméně to bylo nesmírně zajímavé a zábavné. Líbilo se mi, jak měl autor vše promyšlené a pravidla byla nastavená naprosto jasně. Nikdy jsem se neztrácela, vše působilo logicky a vlastně mi to vůbec nepřišlo divné. Krásné čtení o tom, na čem skutečně záleží. A mne tedy konec rozhodně nezklamal, přišel mi naopak krásný.

09.09.2014 4 z 5


Sváteční víkend Sváteční víkend Joyce Maynard

Odpočinková literatura, opravdu příjemné čtení, i když s trochu těžko uvěřitelným příběhem. Ale proč ne? Atmosféra je fajn a vtáhlo mě to. Takové fajn čtení pro holky. Těším se na porovnání s filmem.

09.09.2014 4 z 5


Cizinec Cizinec Albert Camus

Měla jsem v plánu sofistikovaný komentář, ale zjišťuji, že jaksi nemám ke knize co říci. Celkem nenáročné, krátké a vlastně i docela pěkné čtení, ale hloubku jsem v tom nenalezla (a to jsem čekala). Hrdinovi je vše jedno a tak se zaplete do problému, jehož řešení je mu v zásadě taky jedno. Přiznávám, že mi ho na konci bylo líto, ale jinak se mě kniha moc nedotkla.

29.08.2014 3 z 5


Na Větrné hůrce Na Větrné hůrce Emily Brontë

Jak jsou očekávání ošemetná. Zde jsem čekala něco ve stylu Pýchy a předsudku, nadčasové, roztomilé, vtipné čtení. Dostala jsem temné, nenávistné vyprávění o zmařených životech několika lidí. Ani Heathcliffa, antihrdinu, jsem si neoblíbila, ačkoliv většinou mne takové typy postav baví, nicméně v něm jsem nic moc dobrého k sympatizování nenašla. Líbil se mi způsob vyprávění (i když jsem si postupně říkala, že je náhoda, že chůva Nelly byla naprosto u všeho), ale občas mě z celé té nenávisti a zlých dialogů přešla chuť ke čtení. Styl a jazyk krásný, ale tolik zloby na jednu knihu až moc, i když konec to trošku vylepšil.

21.08.2014 3 z 5


Limonov: Deník ztroskotance Limonov: Deník ztroskotance Emmanuel Carrère

Mezi 3 - 4 hvězdičkami. Některé pasáže byly skvostné, ale zejména části, kde se autor soustředí na sebe či na rozličné události a kde Limonov ustupuje do pozadí mne příliš nebavily a popravdě jsem se ve spoustě jmen a politických taškařicích trochu ztrácela. Nicméně Eduard Limonov má za sebou skutečně zajímavý život, ačkoliv rozhodně ne vše je hodno obdivu, což ale jen přispělo k zajímavosti knihy. (souhlas s předchozím komentářem - okolnosti kolem Jelcina a Putina jsou nesmírně zajímavé)

12.06.2014 3 z 5


Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Arnošt Lustig

Musím se přiznat, že kdyby knihu nenapsal Arnošt Lustig, asi bych jí nedočetla. Takhle jsem se do čtení trochu nutila, v zásadě to pak stálo za to. Příběh je velmi smutný,protože je od počátku jasné, jak to dopadne a čtenář, který nikdy nebyl v ohrožení života nemůže pochopit tu naději, kterou si lidé v knize zachovávali až do úplného konce. Jazyk je krásný, ale náročný. Povinná četba i pro neškoláky.

26.05.2014 4 z 5


Nespavost Nespavost Stephen King

Paradoxně mě začátek velmi bavil a až postupně jsem začala ztrácet zájem. Vím, že od Kinga mohu čekat cokoliv, ale tohle na mně bohužel bylo příliš fantasmagorické. Odloženo asi na stránce 380, což už je porce, ale nedovedla jsem si představit, že budu číst dál, protože jsem tomu vůbec nevěřila. Musím ale pochválit výběr hlavních postav, nestává se často, aby hrdiny byli lidé nad 70 let.

23.04.2014


Řbitov zviřátek Řbitov zviřátek Stephen King

Pro mě asi nejstrašidelnější kingovka, což ovšem neznamená úplně nejlepší. Ale má to vše, co dělá Kingovy knihy tak napínavými a čtivými a to stačí.

15.04.2014 4 z 5


Mrtvá a živá Mrtvá a živá Daphne du Maurier

Tedy, čekala jsem románek pro ženy z třicátých let. Dostala jsem ho. A k tomu i pěkný přídavek navíc. Těžko říci něco, abych budoucím čtenářům nezkazila požitek ze čtení, mohu jen konstatovat, že se autorce povedlo vybudovat nesmírně zajímavou atmosféru, ať už se jedná o slunný začátek plný očekávání či tajemnější pokračování. Stín Rebeky visí všude a naivní a nejistá hrdinka se rozhodně nezdá jako někdo, kdo by mohl té ideální dámě konkurovat. Ale nic není tak, jak se zdá. Ani ženský románek nemusí být vždy stejný. Nádherné čtení!

23.03.2014 5 z 5


Než jsem tě poznala Než jsem tě poznala Jojo Moyes

Nevím, zda si troufnout rozbíjet všechny ty pětihvězdičkové komentáře negativním komentářem, ale nemůžu jinak. Velká očekávání, která se rozhodně nenaplnila. Nevím, jestli to bylo českým překladem, nebo zda kniha působí hloupě i v originále. K tomu, abych příběh považovala za silný a dojemný potřebuji malinko víc než jen prvoplánové ingredience ne zrovna umně namíchané dohromady. Vždyť tam už chybělo jen opuštěné psisko! Vlastně ani jedna postava nebyla sympatická, hlavní hrdinka je husička, co potřebuje muže k tomu, aby jí ukázal, jak se může realizovat, Will je zapšklý týpek, který si na každém vylívá zlost, že už není tak strašně cool jako byl a třeba hrdinčin přítel je tak trapná figurka až to bolí. To opravdu musí vždycky hrdinka chodit s naprostým mamlasem, co si ji nezaslouží, abychom mohli více milovat osudového muže? Jsem ve věku Lou a opravdu mě štvalo, jak naivně se chovala a nedokázala jsem k ní najít ani špetku sympatií, až natolik, že mi bylo úplně jedno, co se jí v minulosti stalo. K tomu celá její rodina byla naplněním předsudku o "chudších", naproti čemuž Willova rodina se zase přesně trefila do škatulky "bohatí". Prostě vše podle šablony. Jasně, na ženský román nebo co to má být je to asi odvážné a silné téma a ještě odvážnější konec, ale to je asi tak vše. Napadá mě deset knih, které mě dostaly víc, aniž se o to snažily a popravdě nechápu současný trend "velkých příběhů", kde se ždímou emoce. To autoři dostávájí bonusy za každou ženskou, co rozbrečí?

09.03.2014 2 z 5


Smrt je mým řemeslem Smrt je mým řemeslem Robert Merle

Kniha je bezesporu čtivá (až na začátek, ten je dost nudný, avšak vzhledem k vývoji postavy nutný) a má jistě vysokou výpovědní hodnotu. Nicméně o takovéto knize nemohu říct, že se mi líbila. Hrdina mě štval od začátku do konce (pak už to spíše byla nenávist), stejně tak všichni kolem, kteří se na jeho výchově v netvora podíleli. Nechutná kniha a jestli jsem si ji měla přečíst "abych věděla", tak jsem ráda, že už vím. Neodpustitelné a neobhajitelné chování.

17.02.2014 3 z 5