felixrr komentáře u knih
Kniha je dětsky laděná, ale na kvalitě jí to neubírá. I přes šílený výplod fantazie je děj smysluplný, a navíc plný zvratů. Dějová linka s Vyvolenou působí zpočátku lacině a zdá se, že řešení problému bude snadné, ale není tomu tak. Prostředí je opět famózní, a nechybí tu humor nebo další zajímavé prvky. Celkově to na mě působilo jako Stephen King na cracku nebo LSD, a to je kompliment.
(SPOILER) Můj první Miéville a (new) weird v životě. Dle ohlasů jsem očekávání měl velká, a byla naplněna. Příběh s celkem neotřelou zápletkou se chvíli rozjíždí, ale stojí za to. Budování ponurého, špinavého, zvráceného světa je výtečné, stejně tak se mi líbily postavy. Tkáč je jednoduše geniální, a morální otázka Jagharka dává dílu hlubší podtext. Jedinou výtkou budiž myšlenka, která mě napadla už během čtení, a vesměs byla naplněna, a to, že po porážce psychomůr se už nic extra zásadního nestane...
Po vydání jsem na tenhle prequel poněkud zapomněl a narazil na něj až teď náhodou v knihovně, a těžko říct co jsem vlastně čekal. Je to ale neskutečná jízda od začátku do konce, a nepočítaje povstání je to určitě nejdrsnější co do dění mimo samotné hry. Snow je místy až překvapivě sympatický, a taky je za mě lepší vypravěč než Katniss.
Dílo jsem četl ve dvojknize, kde následuje po Krakatitu. A ačkoliv je základní motiv vynálezu zkázy podobný, Absolutno mi mnohem víc sedlo formou. Útržkovité psaní zejména v druhé polovině připomíná Válku s mloky, a zkrátka to funguje. Podobností je vlastně víc - nechybí Čapkův typický jemný humor, publicistické prvky, pohled na situaci očima běžných lidí a apel na čtenáře. V celkovém kontextu tvorby za mě trochu přehlížené, ovšem o to lepší dílo.
Pro mě zatím jedno z největších knižních zklamání. O námětu a poselství se tu samozřejmě nemá cenu bavit. Stejně tak závěr je výborný. Zbytek je ale nepříliš povedený. V úvodu Prokop sužovaný kombinací chorob, která by pro běžného smrtelníka nebyla slučitelná se životem, následně nepříliš povedená a hlavně zbytečně natahovaná milostná detektivka.
Musím říct, že mám dost rozporuplné pocity. Příběh je poutavý, dojemný, čte se výborně, o tom žádná. Ale občas jsem až zapomněl, kde že se vlastně děj odehrává. Spousta situací působí přinejmenším zvláštně nebo dost přikrášleně. Není to ostatně jen pocit, ale i fakt; na anglické Wikipedii např. najdete odkaz na poměrně obsáhlý výčet problémů, které s dílem má osvětimské muzeum...
Na knize mě bavili hlavně geniálně vypočítaví androidi, ke konci už mě ta filosofie trochu štvala, ale celkově můžu určitě doporučit. S filmem naprosto nesrovnatelné (a za mě taky mnohem povedenější).
Pokud jste četli naposled jako děti, tak můžu doporučit i v dospělosti. Je to najednou úplně jiný zážitek…
Pokud nemáte Aristokratku v lásce, určitě dejte šanci tomuto dílu. Mnohem ponuřejší (i když ne děsivá) atmosféra a geniální cynismus.
Poměrně výrazný kontrast k rovněž povedenému filmu, který je více akční, mainstreamový a ne tak ponurý. Ale možná právě proto mě kniha chytla a nepustila až do konce. Přečteno v originále.
Začátek byl skvělý, prostředkem jsem se prokousával o poznání pomaleji (postavy mění identity a všemožně se nahánějí), konec zase řádně nabral obrátky.
Očividně jsem tu spíš v menšině, ale povídky se mi dost líbily, možná právě tím, jak moc byly trhlé. Kromě té poslední, kde jsem se ztratil někde v půlce…