Fillipa komentáře u knih
Knihu jsem odložila, ačkoli ve formě audio vydržím téměř všechno. Neseděl mi přítomný čas, děj se také nekonal, nebylo čeho se zachytit :-(
V poslední době je to už druhá kniha, Ledové sestry (S.K. Tremayne) byly také nestravitelné.
Alzheimerova choroba. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale nemohu souhlasit s všeobecnou chválou. Fakta o nemoci jsem přijala, příběh ne. Autorčin styl se mi nelíbí.
Nedočetla jsem (Russelem jsem měla dost), nebudu hodnotit, ale s každou další kapitolou ve mně stoupala podrážděnost vůči autorovi.
Obsah:
Jean Jacques Rousseau: „Zajímavý blázen“
Shelley aneb Bezcitnost ideí
Karel Marx: „Hrozné, do nebe volající kletby“
Henrik Ibsen: „Naopak!“
Tolstoj: Starší bratr Pánaboha
Hluboké vody Ernesta Hemingwaye
Bertold Brecht: Srdce z ledu
Bertrand Russel: Případ logických nesmyslů
Jean-Paul Sartre: „Malá koule chlupů a inkoustu“
Edmund Wilson: Oharek vyrvaný z ohně
Ztrápené svědomí Victora Gollancze
Lži, bohapusté lži a Lillian Hellmanová
Úlet rozumu
Nenaplněné očekávání. Všechny tři příběhy působily chaoticky a Tři rakve jsou skutečně spíš kriminologická studie než detektivka (viz níže mira.k) S autorem se přáteli nestaneme.
Chci dát 5* pro pohodu, kterou mi kniha přinesla, pro krby a křesla u ohně a pro místo děje v zapadané vesničce. Po knize (audio) jsem zkrátka sáhla ve správné době, v zatím a doufám že posledním nejchladnějším týdnu letošní zimy a ve správném rozpoložení.
Kdybych četla knihu, přečetla bych několik stránek na začátku, poslední kapitolu a bylo by hotovo. Protože jsem ji poslouchala při práci, nějak jsem se prokousala celým nedějem a došla k závěru, že nevím, proč bylo seskupeno tolik slov :-(
Tři hvězdičky nebo čtyři? Mám ráda tyhle poklidné příběhy z poklidného maloměstského prostředí, také Una se mi líbila, ale poslední třetina knihy připomínala spíš osnovu. Každá událost po družičkové oslavě stála za rozepsání a u posledního rozhovoru s Unou jsem záměr autorky nepochopila :-( Hmmm, takže 3
Proč mám místo relaxace poslouchat popis reality zahalené do středověku? Vypínám.
Knihu jsem dlouho odkládala, po velmi nepovedeném Stalkerovi jsem sbírala odvahu... Ukázalo se, že se autoři vracejí ke kvalitě prvních knih, ačkoli k Paganiniho smlouvě (tu považuji za nejlepší) má Lovec králíků daleko.
Možná by pomohlo, kdyby popisy vražd netrvaly téměř stejně dlouho, jako vraždy samy.
Hodnocení patří knize Pošťák vždycky zvoní dvakrát, ke druhé jsem se nedostala (tedy tenkrát byl svazek vedví). Pojistku smrti jsem neviděla ani jako film, budu muset rest zlikvidovat.
odloženo po Křehkých nádobách, na Drahé zesnulé už nemám sílu
A dál se kniha zvrtla ve škvár kdysi zvaný krvavý román (nikoli Váchalův) ... občas člověk sáhne vedle.
Ještě nemám doposloucháno a už vím, že za pasáže s brutálními popisy vražedného rituálu vraha "při práci" půjdou hvězdy dolů. Tohle prostě do detektivky nepatří, od toho tu jsou thrillery a autoři, kteří to se surovostí umí.
Bavila jsem se a je znát, že se bavila i autorka. Jen to není detektivka a odstavců, které by se daly vynechat, bylo trochu přes čáru. Závěr je úžasný,
co se týká platnosti obřadu, máme na vybranou :-)