Finita
komentáře u knih
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Komentáře ke knize jsou tady různé, ale mně osobně kniha splnila očekávání: Hltala jsem ji? Ano. Byla strašidelná? Ano. Bála jsem se jít v noci na záchod? Ano. Štvaly mě postavy? Ano, ale to zrovna nebylo mé očekávání :-)
Každopádně jako takové "oddechové" strašidelné čtení doporučuji. A proč tedy ne plný počet hnězd? Ty postavy mě štvaly vážně hodně :-D
Veselí
Radka Třeštíková
Tuhle knihu bude vnímat jinak někdo, kdo žil celý život v Praze, někdo, kdo žil celý život na jižní Moravě a úplně jinak někdo, kdo je moravská náplava v Praze... Občas to bylo děsivě pravdivé. Přes to, že se autorka snažila o humorné pojetí, mám obavu, že jihomoraváci byli opravdu vykresleni jako dost jednoduší lidé.
Lovcovy zápisky
Ivan Sergejevič Turgeněv
Nádherné líčení přírody, člověk má pocit, jako by tam skutečně byl. Opravdu se nejedná o dílo plné děje, proto sedne jen někomu. Ten kdo si k němu cestu najde určitě nebude zklamaný, ač je to kniha stará přes 150 let, lidé jsou pořád stejní, například: "čím menší pán, tím více nos nahoru" a také, že lidé i tehdy řešili, jestli dříve nebylo lépe.
Kniha zvláštních nových věcí
Michel Faber
Kniha mě nadchla. Během čtení se mi dost proměňoval názor jak na jednotlivé postavy, tak na to jak to může dopadnout a jestli se mi kniha vůbec líbí. Nejprve jsem byla trochu otrávená z toho, z mého úhlu pohledu, trochu náboženského fanatizmu a říkala jsem si, jestli to vůbec dočtu. Pak jsem byla strašně zvědavá na domorodce na jiné planetě. Následně mi lezla na nervy manželka hlavní postavy. No a nakonec už jsem jenom žasla, jak to dopadlo a že takový závěr jsem nečekala, ač se mi hlavou honily různé možnosti. Takže za mě super. Velmi neobvyklé téma.
Mág
John Fowles
Musím říct, že touto knihou jsem se vážně prokousávala. Téma bylo zajímavé - mladý anglický učitel přijíždí na malý řecký ostrov učit angličtinu. Seznámí se s místním dobře situovaným podivínem, jenž společně se svými kolegy, či herci na učiteli zkouší "experiment" týkající se lidského jednání. Cílem snad bylo ukázat mladému muži, co je v životě důležité. Jednotlivé postavy se neustále proměňují, odehrávají se podivné situace.
Kniha by ale mohla být mnohem kratší, 800 stran už je docela dost a děj se místy opravdu vlekl. Navíc hlavní postavy Alison a Nicholase mi vážně nebyly sympatické.
Modlitba za Owena Meanyho
John Irving
Tak jsem si celou dobu říkala, co na té knížce všichni vidí, že to není asi ani na těch pět hvězdiček. No a pak přišel konec a všechno to do sebe zapadlo :-)
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
Mark Manson
(SPOILER) Název knihy je poněkud zavádějící, protože nejde o to, být hrozně nad věcí a mít vše u zadnice, ale prostě si vybrat, co budeme řešit a na co se vykašleme. Při čtení jsem si říkala, že kniha pro mě nemá žádný "wow efekt", něco, co by mi otevřelo oči a řeklo něco nového. Na druhou stranu všechny motivační/rozvojové knihy jsou ve své podstatě pořád o tom samém a je jen otázka, v jaké formě ty hlavní pravdy potřebujeme slyšet. Někomu bude vyhovovat, když mu autor řekne, že se na něco má vys*at a někdo potřebuje, aby mu bylo sděleno, že má otevřít svou mysl a nechat své starosti odplout. Na konci mi tak nějak všechno z téhle knihy seplo dohromady a mám z ní po přečtení dobrý pocit.
P.S. Za sebe ale stále nejvíce doporučuji Cestou fak* it :)
Jednoho jasného, mrazivého rána v lednu na začátku 21. století
Roland Schimmelpfennig
Napsané téměř až hypnoticky. Nečekejte, že na konci dojde k nějakému rozuzlení, že věci do sebe zapadnou. Jen několik dnů sledujete několik postav a to, jak se jejich životy přibližují, proplétají a zase se vzdalují. To, co je na této knize nejlepší a co ji činí právě tak hypnotickou je způsob psaní, který směřuje čtenáře k rychlému čtení, které má spád, žádná květnatá souvětí, ale také ne primitivní jazyk.
Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta
David Mitchell
Úžasná kniha! Nejnadšenější jsem z toho, že většina Mitchellových knih (zatím nemám přečteno vše) tvoří jedno velké dílo, kde se objevují jednotlivé postavy, ať už v hlavních či jen vedlejších rolích.
Modernita a holocaust
Zygmunt Bauman
Autor zde poukázal na to, co si nikdo z nás nechce přiznat, že holocaust není jen dílem šílených psychopatických Němců, ale že se může opakovat a vlastně se v určitých podobách již opakoval -gulagy, Rwanda,... Holocaust byl umožněn třemi prvky, které v moderní společnosti plně využíváme - věda, byrokracie a morálka.
Bylo to docela děsivé čtení. Rozhodně ale doporučuji všem - i těm, co třeba sociologii, či příbuzné vědy nestudovali. Kniha není pojmově náročná.
Kalba ve spoďárech: Kalsarikänni
Miska Rantanen
Knihu je v prvé řadě třeba chápat jako parodii na všechny ty lagom a hygge návody na šťastný život - ne že bych proti nim něco měla, pročíst je hodlám taktéž :-). Nejedná se také o čtení na jeden zátah, je fajn knihu číst po večerech postupně po jednotlivých kapitolách jako odpočinkové čtení. Z knihy se člověk navíc dozví něco málo o finském životě a myšlení. Za mě určitě stojí za přečtení.
Tajemství knihy
Michal Ajvaz
Nemohu říct, že jsem všechno z knihy pobrala hned na začátku, některé eseje jsem musela číst dvakrát, ale jakmile se do textu čtenář ponoří a nechá čtení plynout, spíš text vnímá než čte větu po větě, je to skvělý zážitek. Téměř všechny eseje mají společné téma a je to téma, které se u Ajvaze objevuje i v beletrii, a to pronikání vnitřku (vnitřních významů) na povrch, chaos a řád, počáteční matérie, středy a okraje, díky čemuž se člověk dívá na věci jinak, jinak vnímá jejich významy. Určitě doporučuji k přečtení, ale ne jako první publikaci od tohoto spisovatele, chce to mít načteno něco i z jeho beletrie.
Paměť mojí babičce
Petra Hůlová
Náhled na život v pro nás trochu exotickém Mongolsku. Opravdu skvělá kniha, do které jsem se okamžitě začetla.
Trhlina
Jozef Karika
Vzhledem k tomu otravnému začátku knihy jsem ani moc nečekala, ale ten závěr stál za to a vysloužil knize 4 hvězdičky.
Oči modrého psa
Gabriel García Márquez
Rozhodně nedoporučuji číst jako první knihu od tohoto autora, ale spíše až po přečtení většiny jeho děl. Je to asi nejtemněší Márquez, které jsem kdy četla, ale kniha se mi líbila. Chce to mít na ni správnou náladu :-)
Telurie
Vladimir Georgijevič Sorokin
V první třetině jsem si říkala, co je to za blbost, pak mě to začalo dost bavit, ale ke konci jsem opět přemýšlela, jestli si od Sorokina ještě někdy něco přečtu. Teď mi vrtá hlavou, jestli by nestálo za to si to přečíst ještě jednou a pečlivěji, nebo jestli na Sorokina raději už nikdy nepomyslet :)
Hlubiny města
* antologie
Jen jsem si potvrdila, že antologie mi moc nesedí. Ze všech povídek bych vypíchla jen dvě - Dutý septagon kvůli originálnímu tématu a Dno výkopu kvůli okultistům v Brně ;-)
Šepot včel
Sofía Segovia
Na knihu mě bohužel nalákalo srovnání autorky s G.G. Márquezem, což byla chyba. Kniha sice obsahuje prvky magického realismu a objevují se v ní historické skutečnosti, ale to je tak vše. Márqueze dovedl dát svým příběhům atmosféru, tady ale něco takového chybělo. Obecně mi postavy v knize moc nesedly, byly takové ploché. Konec byl navíc poněkud patetický a rozvláčný.
Po dočtení můžu říct, že téma knihy je originální a zajímavé, ale kdybych knihu nečetla, nic by se nestalo.
Města
Michal Ajvaz
Byla to dlouhá cesta, delší než Cesta na jih.
Je to trochu jiný Ajvaz. Dříve se toulal více po okrajích a přemýšlel o těchto okrajích, středech a vnitřních prostorách věcí, které nevidíme, nechceme vidět, nemůžeme vidět... Nyní se již toulá středy, centry,...
Dojem během čtení kolísal mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Po dočtení ale jako celek hodnotím nejvyšším počtem. Dunkelhell má pravdu, Ajvaz si nastavil laťku opravdu vysoko. Mé milované Druhé město tato kniha rozhodně nezastíní, ale i tak jsem po těch letech velmi ráda, že jsem si mohla zase něco od autora přečíst.