Finn69 komentáře u knih

Vzít do ruky něco od Davida Mitchella je sázka na jistotu - určitě dostanete něco, co se krásně čte, bude to mít zajímavý příběh (a nebo víc příběhů) a řadu sympatických postav.
A ani Hodiny z kostí vás určitě nezklamou. Mě se příběhy Holly a všech těch "atemporálů" moc líbily a určitě jsem je nečetl naposledy. Jak je u Mitchella zvykem, střídají se tu místa, vypravěči, letopočty i žánry. Nemusíte se ale bát, všechno to drží pevně pohromadě a navazuje to na sebe, neztratíte se.

5 23.07.2019

Uthred konečně zamířil na sever vyrovnat účty s Kjartanem a jak jinak, obrátí to tam vzhůru nohama. Jak se píše v anotaci, Cornwellovi tentokrát příliš nesvazují ruce historická fakta, jelikož o severu Anglie v těch časech se prostě nic moc neví. Takže se mohl trochu utrhnout z řetězu a já se přiznám, že se mi to někdy zdálo až moc. Hlavně dobytí Dunholmu a celá ta scéna s Thyrou a smečkou divokých psů jako by patřila do úplně jiné knihy. Čili za tohle hvězdu dolů, jinak je to ale pořád hodně dobré čtení.

5 01.07.2019

Tak především díky paní Bolaňové za to, že ignorovala pokyny svého manžela a po jeho smrti vydala tuhle knihu jako celek, namísto aby ji vydávala postupně na pětkrát. Byl by to asi stejný nesmysl, jako rozdělit Mitchellův Atlas mraků.
Je to zvláštní, ne zrovna lehké čtení, musíte se do toho postupně "pročíst". Já jsem si třeba po první části (Kritici) nebyl zrovna jistý, že to vůbec dočtu. Ale čím dál jsem se dostal, tím víc se mi to líbilo, některé věci (ovšem zdaleka ne všechny) začaly dostávat smysl, našel jsem si i oblíbené postavy a dál už to šlo samo :) Je to krásně napsané, perfektně přeložené, neuvěřitelně pestré co se týká stylu vyprávění a jazyka a ani o příběh nepřijdete - možná se vám dokonce bude zdát, že je tam těch příběhů, postav a postaviček až moc. Dal bych i plný počet, za první část ale jednu hvězdičku srazím.

5 11.05.2019

Četl jsem tuhle Mitchellovu prvotinu už někdy před pár lety, myslím hned po Atlasu mraků, ze kterého jsem byl zrovna celý pryč. Tenkrát jsem si říkal, no, docela fajn, ale Atlas je Atlas... ony jsou si ty knihy totiž stylem docela podobné.
Napodruhé mě Hybatelé chytili daleko víc, a nemůžu jinak než přidat hvězdičky na maximum. Těžko by se mi vybíralo, co bylo "nej" a už vůbec nemůžu ani o jedné povídce říct, že by byla horší než ostatní. Maličko by se možná dal vypíchnout příběh hongkongské čajovny nebo Petrohrad, ale to neznamená, že ty další se mi nelíbily. Jsou prostě každá jiná a každá jinak dobrá - a dohromady dávají celek, který je "víc než souhrn jeho částí" :-)

5 21.01.2019

Tahle útlá knížka mě vždycky dostane. Ta beznaděj městečka uprostřed ničeho, ti zoufalci a šílenci v něm, a okolo ta pustá krajina, kterou se potloukají démoni jako Zlosyn z Bodie... to není western, to je horror.

5 12.01.2019

Sbírka krátkých, lehce mrazivých lidových příběhů ze zeleného ostrova. Čas od času si něco takového přečtu moc rád, vždycky mě dostane ta krásně magická atmosféra. A pak si musím nalít trošku Jamesona, nelze jinak :)

5 10.12.2018

Výborný úvod do dějin téhle velké země, hodně mě to zaujalo. Neutečou vám žádná fakta, je to psané nestranně a hlavně dobře. Na začátku se to čte jako pohádky tisíce a jedné noci, uprostřed je to skoro jako horror a závěr jako politický thriller... kruciš, nějak jsem se rozjel :)
Stojí to za přečtení, vždyť dneska se o Íránu mluví jen v souvislosti s islámským fundamentalismem, fatvou nad Salmanem Rushdiem, nebo hypotetickými jadernými zbraněmi. Zapomínáme na krále Kýra, pohádkovou Persii, nebo třeba na perskou poezii... a taky na to, že za řadu problémů tohoto státu může především bezohledná politika Ruska, Velké Británie a hlavně Spojených států jak v minulosti, tak i v nedávné době.
Rozhodně doporučuji.

5 08.12.2018

Druhá antologie lovecraftovských povídek, stejně jako ta první, není žádný zázrak. Ne, že by tam nebyly dobré povídky, ale je jich zatraceně málo.
Líbil se mi třeba Odvrženec, Mrtvá média, nebo Rozkvět a ještě možná jedna či dvě další, jenže těch povídek je tam osmnáct a ty ostatní bohužel za moc nestojí.
Ty tři hvězdičky jsou možná i trochu moc, ale mám Lovecrafta rád a tak jednu přidávám za snahu. Jo, kdyby se z tří dílů Černých křídel udělal jeden a vybraly se do něj ty nejlepší kousky, byla by to jiná jízda.

5 24.11.2018

Moc jsem od Spinu nečekal, bylo to takové sáhnutí naslepo. O to příjemnější pak bylo zjištění, že mám v ruce zase jednou zajímavou a inteligentní scifi s originálním nápadem. Nečekejte ale žádnou akční smršť, tenhle druh knihy to rozhodně není, jde spíš o klidnější záležitost. Komu se líbí trilogie "Vzpomínka na Zemi", je asi cílová skupina i pro Spin.
Ta pátá hvězdička je tam za to příjemné překvapení, opravdu jsem nečekal že to bude tak dobré.

5 24.10.2018

Pokud se chcete dozvědět všechno podstatné o historii téhle zajímavé a izolované ostrovní zemičky, navíc přístupnou a zábavnou formou bez topení se v letopočtech, sáhněte po téhle knize a určitě budete spokojení, stejně jako já.
Edice Dějiny států prostě nezklame, mám jí doma v knihovně plný regál a nelituju jediné koruny, kterou jsem do toho kdy dal.

5 16.10.2018

Knihy s ekologickou tématikou normálně nevyhledávám, tahle byla ale opravdu hodně zajímavá a najdete tu řadu věcí k přemýšlení. Doporučuji všem, kdo se zajímají nejen o životní prostředí, ale i o historii zaniklých civilizací. Najdete tu propojení historie se současností, přičemž tím pojidlem je právě vztah k okolnímu prostředí a důsledky jeho ničení. Uvidíte řadu paralel s tím, co se děje ve světě dnes, bohužel, zřejmě pořád opakujeme ty samé chyby... těžko říct, je-li z toho nějaká cesta ven.

Vybral jsem si tuhle knihu hlavně kvůli těm historickým částem, zajímalo mě osídlení Grónska, Velikonoční ostrov atd., nakonec jsem si ale se zájmem přečetl i zbytek a rozhodně nelituji.

5 30.09.2018

Závěrečný díl se mi líbil asi nejvíc, je to bez debaty parádní vyvrcholení celé trilogie. Tím nechci říct, že to je bez chyby, vy, kdo jste se dostali až ke třetímu dílu, určitě víte, že celá trilogie dost trpí jistou roztříštěností a nevyrovnaností. Ale také jistě víte, že jde o značně návykovou záležitost, jinak byste se nedostali až sem :)
Z kosmických ság přesahujících hranice prostoru a času pro mě asi vždycky bude výš třeba Duna, Gateway, Vesmírná odyssea nebo Nadace. Nicméně Vzpomínka na Zemi je natolik jiná a neobvyklá, že si to vysoké hodnocení zaslouží. Užil jsem si to.

Mimochodem zaregistrovali jste recept na tresku po lofotsku? Komu se tohle podaří uvařit, má u mě panáka :)

Spoiler:
Jason vytáhl z podpalubního prostoru velkou tresku se slovy, že je čerstvě ulovená. Poté vylovil i tři láhve vína, položil rybu na železný tác a polil ji vínem. Zapalovačem vše podpálil a vysvětlil, že tak vypadá tradiční lofotská příprava. Po pěti minutách se jal odtrhávat kousky stále hořící ryby a hltavě jíst.

5 10.09.2018

Další z prapodivných snových světů Borise Viana, svět kde roste pahloží a kvete blejno, kde vzduchem poletují zpěvánkové a malé děti (na které doma čeká velmi a velmi starostlivá maminka).
Tenhle poetický sen se ale rychle změní na tíživou noční můru, scény s ukřižováním koně, dědčím jarmarkem nebo kácením stromů na zahradě nejsou vůbec pro slabé povahy. A ani s tou maminkou to není až tak idylické jak by se mohlo zdát...

5 27.08.2018

Medvědín se mi líbil víc než Ove, jak příběh, tak postavy jsou jaksi uvěřitelnější a živější, trošku mi to připomínalo některé knihy Johna Irvinga. Není to žádná pohádka se šťastným koncem, a byť se Backman nevyžívá v žádných drsných detailech, dokáže vytvořit docela temnou a tíživou atmosféru která vás snadno a rychle dostane tam, kde vás chce autor mít. Totiž do Medvědína, kde budete na jak na stadionu, tak mimo něj držet palce jak Benjimu a Amatovi, tak především Maye.
Čili celkově velmi pěkná věc, snad jen jedna věc mi vadila - jak se rowdies ze Skupiny jako mávnutím kouzelného proutku změnili na naprosté klaďasy - takové věci se ve skutečném světě nedějí...

5 06.08.2018

Jako všechno v této sérii, moc a moc dobré. Uhtred, jak je jeho zvykem, opět skočil po hlavě přímo doprostřed takové šlamastyky, že Thor s Odinem museli dělat na dvě směny, aby ho z toho vytáhli. Zprava Wessexané, zleva Skotové, zepředu vlastní příbuzní a za zadkem moře... zkrátka nářez jako vždycky. Nedávám sice plných pět hvězd, protože Válečníci bouře se mi líbili ještě o chlup víc, ale je to výborná zábava. Snad se brzy dočkáme dalšího pokračování.

5 18.07.2018

Uhtred z Bebbanburgu, to je sázka na jistotu. Vracím se k němu po cca třech letech devátým dílem a opět mě nezklamal, ba naopak. Tahle série má všechno, co je třeba - atmosféru, silné postavy a příběh, historické reálie, prostě jedna z mých nejoblíbenějších.
A jelikož desátý díl už vyšel česky a letos má vyjít v originále jedenáctý, nějaký čas si to ještě můžu užívat :-)

5 17.07.2018

Taková slušná druhá odmocnina Stephena Kinga, pokud jste četli jeho "To", budete se mnou asi souhlasit, že Temné léto je o nějaký ten level níže. Zejména první půlka je docela slabá a výrazně nadupanější druhá polovina knihy to na víc než na tři hvězdy nevytáhne.
Abych ale nebyl zas až tak negativní, přes to všechno je to docela dobrý horror a za přečtení určitě stojí.

5 16.07.2018

Budu konzistentní a třetímu dílu opět přidělím pět hvězd, zaslouží si je.
I Adaptace si zachovává tu tajemnou atmosféru čehosi téměř viděného, ale přesto těsně mimo váš dohled, nečekejte, že vám zodpoví všechny vaše otázky. Možná budete trochu bloudit v čase i prostoru (v oblasti X není nic jistého), možná budete postrádat jednoznačnější odpovědi, ale kdyby tomu tak nebylo, byl by to ještě VanderMeer?

5 20.04.2018

Tak trochu jiný McCarthy, než jsme zvyklí, ale zato naprosto vynikající.
Nikdy by mě například nenapadlo, že se u čtení některé z jeho knih naplno zasměju, byť ten příběh zas až taková komedie není. Konečně, vždyť bez toho smutku a nostalgie už by to snad ani nebyl Cormac McCarthy.
Místy mi Suttree a jeho kamarádi připomínali postavy ze Steinbeckových knih Na plechárně, Sladký čtvrtek nebo Pláň Tortilla - je to přesně taková skupina městských ztroskotanců, podivínů a všelijakých figurek.
Moc pěkně se to četlo, užil jsem si to a tuhle knížku jsem rozhodně neměl v rukou naposledy.

5 15.03.2018

Černým andělem Charlie Parker definitivně opouští detektivku a přechází na půdu fantasy, konečně už se tam docela důkladně podíval v Bílé cestě. Tentokrát je na stopě padlému andělu, ukrývanému od středověku mnišským řádem.
Není to vůbec špatné, navíc zápletka se z velké části točí kolem českých zemí - narazíte na odkazy na husity, Prahu, Kutnou Horu a zejména na známou kostnici v Sedlci (kam se budu muset urgentně podívat).

5 01.01.2018