Finn69 komentáře u knih

I třetí díl se četl moc dobře, fanouškům horroru můžu jenom doporučit. Temné, mrazivé, za pana Pudda by se nestyděl ani mistr King.
Čisté čtyři hvězdy si určitě zaslouží.

5 30.12.2017

Lepší než Na ostří nože, sevřenější a přímočařejší. Caleb Kyle je dokonalá obluda, atmosféra správně pochmurná, snadno se do děje vcítíte a zkrátka chytí vás to a nepustí. Snad bych jen vypustil ty mafiánské pasáže, přišly mi už docela zbytečné.

5 26.12.2017

Druhý díl této rozsáhlé ságy nezklame, dávám dokonce o hvězdu víc než první části. Pěkně a detailně popsané prostředí středověké univerzity s množstvím zajímavých postav, k tomu znovu propukající válka mezi katolickou a hugenotskou stranou, to všechno okořeněné nějakou tou romantikou ... jeden z nejlepších dílů celé série.

Tohle byla skutečně síla, už dlouho mě nic takhle nevzalo. Spíše než autobiografický román jde o plnokrevný horror; putování židovského chlapce válečným Polskem či Ukrajinou připomíná cestu peklem plným krvežíznivých skřetů. Jedna šokující a brutální scéna střídá druhou bez jakékoliv pauzy na vydechnutí, a ani konec není zrovna šťastný.
Není to kniha pro každého, je to opravdu hodně brutální. Ale pokud si troufnete, nebudete litovat.

5 09.04.2017

Kratičká knížečka, přesto ale zajímavá. Na prostoru, který by jiným autorům stačil tak možná na úvod a věnování, vystavěl Murakami příběh plný magické atmosféry a kouzel, který za čtyři hvězdy stojí. Je to něco jiného, než jsme o něj zvyklí číst, snad by se dala tahle knížka přirovnat k některým povídkám Raye Bradburyho...

5 13.12.2016

Příběh podivného samotářského Franka, žijícího se svým (podobně podivným) otcem na maličkém ostrůvku u skotského pobřeží. Takhle to nezní až tak hrozně...
Ale Frank je v podstatě obluda, která nemá normální lidské city, žije ve svém vlastním světě kouzel a zabývá se po celé dny hlavně zabíjením a týráním zvířat, případně stavěním přehrad a jejich vyhazováním do vzduchu. Zabití zvířete (nebo člověka, když na to přijde) pro něj neznamená nic víc ani míň, než jakákoliv jiná činnost, kterou si ve svém pošahaném mozku na ten okamžik naplánoval. Jeho okolí není o nic normálnější, každá postava, která se v knize objeví, je nějakým způsobem "divná" a na Frankovi se v minulosti většina z nich také důkladně podepsala.
V knize je celá řada šokujících momentů, není to pro slabé povahy. Pokud máte trošku silnější náturu, pusťte se do toho, konečně podívat se do hlavy šestnáctiletému psychopatovi se nepodaří každý den.

5 10.08.2016

Tohle se mi líbilo moc, je to taková "weird" knížka, které mám rád. Příběh plný tajemství, podivné postavy a ty bizarní fotografie, bez kterých by to nikdy nebylo ono, dávají dohromady hodně příjemný zážitek. A jestli to opravdu bude točit Tim Burton, jak jsem někde četl, těšme se na další Velkou rybu :-)

5 20.06.2016

Výborný, napínavý příběh, který se čte jedním dechem hluboko do noci, protože prostě nejde přestat. Má to všechno, co má správný horror mít - napínavý děj, uvěřitelné postavy se kterými žijete, zloducha který si myslí že zlo je dobro a dobro zlo, záhadný svět za světem, hrůzu i dobrý (?) konec.
No a co, že Stephen King píše detektivky, budeme číst Joe Hilla!
Je to tak dobré, že si dokonce začínám myslet že sám Mistr King vystupuje pod jménem svého neexistujícího syna, aby tak zakryl skutečnost že je nesmrtelný upír, který hodlá psát dalších nejméně 50 let :-)

5 25.04.2016

Věc na prahu a Sny v čarodějnickém domě jsou vynikající, doporučuju všem.

5 02.01.2016

To vám tedy zase byla ptákovina, ale jelikož to není můj první (ani druhý) Mellick, bylo mi to jasné předem. Takže opět neřízený gejzír bizarních nápadů, stříkající do všech stran, něco jako kdyby se vážený pan autor po osmi pivech pokoušel nepočurat záchodové prkénko. Tu a tam se trefil, něco jde těsně vedle, něco úplně mimo, ale prostě muselo to okamžitě ven :) A pak přijde paní Mellicková a říká něco jako "Carltone, ty čuně, podívej cos to zase vyvedl!" A Mellick na to: "Super, že jo!"

Opravdu si vždycky říkám, že už to číst nebudu, ale jak můžu nechat knížku s takovým názvem ležet? Teď si ale dám vážně delší pauzu.
I když... tady vidím v regálu Chlípná chapadla.
Sakra.

4 28.11.2024

Tak tohle vzdávám. Ne, že by to bylo nějak úplně nesrozumitelné nebo nečitelně napsané, naopak se to četlo docela dobře.
Ale po nějakých 100 stranách už bylo vlastně jasné, že se stejně ničeho nedobereme a mě to prostě nějak přestalo zajímat.

4 28.04.2024

První "polynéský" díl se mi asi líbil trošku víc, ale i v Melanésii a Mikronésii najdete ledacos zajímavého. Pro mě to byl třeba Nan Madol a Sandeleurové, tahle záhada si podle mě nezadá s Velikonočním ostrovem a je přitom podstatně míň známá. Opět trošku zamrzelo, že se většinou popisuje situace v 60. či 70. letech, už od té doby uteklo kolem Šalomounových ostrovů hodně vody...

4 17.03.2024

Stingla znám hlavně z jeho knih o Indiánech, které jsem četl někdy v dávných 80. letech. Cesty po tichomořských ostrovech, které popisuje tahle knížka (a její druhý díl), nejsou o nic méně zajímavé. Dozvíte se spoustu informací o tomhle ráji na Zemi, o jeho minulosti, o různorodých národech a nárůdcích, které v něm žijí. A to včetně jejich někdy zvláštních zvyků, především široce oblíbeného kanibalismu. Řeknu vám, když si člověk přečte třeba pasáž o tom, jaké konzervy fasovali před bitvou maorští bojovníci, žasne, že ragbyový zápas Fiji - Tonga nebo Nový Zéland - Samoa končí podáním rukou a nikoliv tradiční zabíjačkou.
Malé mínus vidím v tom, že jde o cesty, které pan Stingl podnikl někdy v 60. či 70. letech, a svět se od té doby samozřejmě moc a moc změnil. Některé pasáže jsou sice trošku aktualizované a doplněné, ale srovnání tichomořských ostrovů 70. let se současností 21. století by na škodu nebylo. To už bych chtěl po panu Stinglovi ale asi moc, v době vydání téhle knihy už mu tuším bylo přes 80.

4 12.03.2024

Mosazňák je můj oblíbený Cormac. Líbí se mi píseční kanci i rytíři, kteří na nich jedou zabít draka (vlastně Draka, ano, právě toho myslím) a skvělá je i celá ta smrtonosná verbež na planetě Cull. Navíc se nám vrací pan Jeřáb, co víc si přát?

4 24.10.2023

Na hranicích Řádu jsou pořád místa, kam řádové UI nedohlédnou a tak je tu ideální prostředí pro lokální diktátory, pašeráky zbraní a technologií, a najde se místo také pro šíleného vědce Skellora, nakaženého džainským myceliem. Jedno z těchto míst je planeta Masada, kde Asher konečně ukazuje svou silnou stránku, totiž originální mimozemskou biosféru plnou mimořádně vydařených oblud. Poprvé se tak setkáte s kapucíny, siluráky a žvatlokači, kteří hrají významné role i v dalších knihách. Dokonce si o nich můžete poslechnout povedené krvavé pohádky před spaním.
Tenhle zapadákov vesmíru se díky honbě na Skellora najednou stává velmi frekventovanou křižovatkou, kde se potkávají řádové válečné lodě s naším starým známým Drakem a jeho drakomany. A nechybí samozřejmě ani Ian Cormac, který to jako obvykle má nějak vyřešit.

4 22.10.2023

Jak mám Holdstocka rád, tohle mě moc nebralo. A zjišťuju, že čas to nezměnil.

4 07.09.2023

Já už teď fantasy nějak moc nevyhledávám, jelikož mi to začalo připadat všechno na jedno kopyto. Ten mainstream už mě nějak přestal bavit, potřebuju aby tam bylo něco navíc, ať už je to třeba humor, nebo aby mě to trochu šokovalo jako třeba Chmurný Válečník. Takže jsem zas tak moc nečekal.
Ale tahle sbírka není vůbec špatná, je tady docela velký procento zajímavých a chytrých věcí. Většinou nechybí humor a občas ani ten nezbytný masakr. Chytila mě už hned na začátku povídka "Návrat prasete". A když se mi líbila i "Veřejná služba" a pak i "Masquelayne Neporovnatelný", bylo už celkem jasno, že tohle bude trefa. A přes pár slabších míst to trefa skutečně byla :)
Dávám 4,333 hvězdy a doporučuji.

4 25.06.2023

Hm, nečekal jsem, že sáhnu tak totálně vedle, tohle fakt nebylo pro mě.
Přijde mi to tak strašně naivní, didaktické, skoro jako dětská knížka. Asi je to fakt pro jinou generaci, možná si to líp vychutná nějaký následovník/následovnice/následovstvo Grety Thurnbergové nebo tak podobně.
Dobrý název a pěkná obálka. Jinak jsem tam bohužel pro sebe nenašel vůbec nic nového ani zajímavého.

4 04.05.2023

Docela zajímavý to bylo a pěkně se to četlo. Je to originální svět alternativní Káhiry počátku 20. století, kde nejen ožijí Pohádky tisíce a jedné noci, ale přičinliví džinové začnou obratem vyrábět mechanické pomocníky a automaty plné tikajících ozubených koleček a hřídelek. Staré egyptské bohy to klapání ovšem budí ze spánku a tak taky začnou vystrkovat rohy a drápy ze sarkofágů. A jelikož jsou to všechno loajální občané, Egypt se díky nim osvobodí od anglické nadvlády a stává se z něj pomalu nové centrum moci. Je to čtivě a občas i vtipně napsané, a ten arabsko-egyptský svět je na téhle knížce to nejlepší, to jsem si fakt užíval.
To ostatní už mi tak nesedlo. Dějově jde vlastně o detektivku, a ta zas tak moc skvělá není. Dál se tu dost řeší současná populární témata, tedy otroctví, kolonialismus, LGBT a podobně, a já jsem na angažovanou prózu už od mládí dost alergický. Ani postavy mi nijak k srdci nepřirostly, jsou jakési schematické a hlavní hrdinka Fátima mi už někdy připadala skoro jako karikatura.
Takže za ten zajímavý svět dám 5 hvězdiček, za slabší detektivní zápletku a přemíru agitace na úkor příběhu zase něco seberu a vyjdou mi 3,3*.

4 02.05.2023

Pro mě to bylo velmi příjemné překvapení. Já totiž comicsy vůbec nečtu (opravdu vůbec nikdy) a neznám ani jeden příběh Sandmana. Moc jsem nevěděl, co od téhle sbírky čekat, ale protože mám moc rád Gaimanovy knížky, věřil jsem, že ten svět bude stát za to.
Znamenalo to ale, že jsem se musel do Sandmanova světa napřed tak nějak pročíst, což mi trvalo tak 2-3 úvodní povídky. Pak už mě to ale chytilo a užíval jsem si to až do konce. Nemůžu říct, že bych našel něco nějak slabého, a vypíchnout musím povídku Susanny Clarkové, která byla už v polovině devadesátých let zatraceně dobrá.
Hergot, že bych nějaký ten Sandmanův comics přece jenom zkusil...

4 16.04.2023