Finn69 komentáře u knih

Čtvrtý díl se odehrává ze značné části na pevné zemi, na což nejsme u Expanze úplně zvyklí. Nejde tedy o Zemi s velkým Z, ale o planetu Ilus, první kolonie lidstva mimo sluneční soustavu. Jak napovídá název, čeká tam na odvážné dobyvatele spousta pokladů - ale víme už z historie jak to končívá, nikomu se moc nechce dělit a namísto spolupráce začíná hodně drsný konkurenční boj.
A ono navíc nejde až tak úplně o Cibolu, planeta Ilus připomíná spíš Pandořinu skříňku, ze které se také může vyplazit kdejaká obluda. A když může, tak to taky udělá.

4 08.06.2020

Murakamiho knihy se naštěstí krásně a hladce čtou, ten člověk to prostě umí. Takže bez mrknutí oka zvládnete více než 700 stránkovou knihu vlastně téměř bez děje a s minimem postav ze které trčí vložená "magicko-realistická" linka trochu jako bolavý palec. A ona vás za to neodmění ani žádným dechberoucím závěrem.
Přes tohle všechno se mi Komturova smrt líbila, je to prostě typický Murakami - moc dobře napsané, plné všelijakých kulturních i popkulturních odkazů a krásně vykreslené atmosféry.

4 05.05.2020

Kdo má odvahu, naskočte na krtkařský vlak a vydejte se s filozofkou-kapitánkou na lov její ztělesněné filozofie, obrovského nažloutlého krtka Parod Jacka! Tenhle způsob Bílé velryby je parádní čtivo.
Čtu to už podruhé a nestačím žasnout - kam na to ten Miéville chodí?

4 29.04.2020

Zajímavých 700 stran o vzniku radikálního protestantismu, o kterém jsem toho mnoho nevěděl. Tedy jména jsem tak nějak znal, ale to bylo bohužel skoro všechno. Pokud jste na tom podobně, tady si můžete trošku rozšířit obzory. Tu krvavou historii vám budou vyprávět dva protivníci, jeden z pozice papežského agenta, tajemného Q, druhý z pozice radikálních anabaptistů. O to je to celé zajímavější a pestřejší - ale také složitější, je potřeba číst pozorně, tyhle knihy chtějí svoje.
Kdybych to měl k něčemu přirovnat, řekl bych asi, že jde o něco mezi Umbertem Ecem a Barokní trilogií Neala Stephensona. Zajímavá a kvalitní věc.

4 09.02.2020

Connie Willisová se mi asi víc líbí jako autorka románů, než jako povídkářka. A to i přesto, že ceny Hugo a další přehazuje vidlemi a povídky v téhle sbírce mají na hrudi víc metálů než Leonid Brežněv.
Ona sice povídky psát umí, a to moc dobře, ale v okamžiku kdy se snaží napsat něco závažného a hodnotného, vyjde z toho obvykle velká nuda. Naopak když se Connie nesnaží být úplně vážná a pustí do příběhu trochu toho humoru, je výborná. Povídky jako "Dokonce i královna", "V Rialtu", Vnitřní záležitost" nebo "Všichni na zem usedají" jsou vynikající a kdyby tu takových bylo víc, vůbec by mi nevadilo, že se někam vytratila ta vážná scifi linka.
Čili zhruba polovina sbírky je výborná, zbytek zase docela nuda - co z toho mohlo vyjít jiného, než tři hvězdičky.

4 21.01.2020

Moje první setkání s Michaelem Cuninghamem bohužel úplně nedopadlo. Vzorové dny prostě nejsou kniha pro mě, už při prvním příběhu jsem měl chuť ji zavřít a odložit to celé na neurčito.
Ten problém bude spíš ve mě než v autorovi, prostě jsme si nesedli. Zdálo se mi to celé zbytečně překombinované, špatně se mi to četlo, navíc to propojení příběhů neustále opakovanými verši Walta Whitmana mi přišlo samoúčelné a vlastně bezdůvodné. Víc mě to rušilo než nějak obohatilo. Připouštím, že nejsem zrovna znalec ani nadšený čtenář poezie, řekl bych ale, že Whitmana už dnes stejně čte jen málokdo, takže to asi nehraje roli.
Věřím, že si to spousta lidí užije daleko víc než já, za mě to byl takový kočkopes, není to ani román, ani povídková kniha, není to historie, ale ani scifi, ani próza ani poezie... Struktura trochu ve stylu Atlasu mraků, který ale stavím o hodně výš.

4 07.11.2019

Pět delších scifi povídek, z toho jedna ze světa Hyperionu a jedna z Ílionu. Nejvíc se mi ale asi líbily "Lov na Kelly Dahlovou" a "Na K2 s Kanakaredesem", které do žádného z těchto světů nepatří.
Průběh čtení vypadal asi takto:

Lov na Kelly Dahlovou - první povídka, nadšení, 5 hvězd a vysoká očekávání na zbytek knihy
Sirotci ze šroubovice - pěkná space opera z Hyperionu, 4 a půl hvězdičky , nadšení trvá
Devátý z Av - tak tohle nebylo pro mě, max 3 hvězdičky, nadšení mě opouští...
Na K2 s Kanakaredesem - ...aby se zase vrátilo při téhle parádní povídce o výstupu na K2 spolu s mimozemšťanem, 5 hvězd
Konec gravitace - vlastně popis výletu na Bajkonur a popis tamějšího prostředí a atmosféry Američanům. Pro ně asi dost bizár, pro nás nic zvláštního, takže tak dvě a půl hvězdy

Průměrem vychází čisté 4 hvězdičky, a za ty tři povedené povídky si je tahle sbírka zaslouží.
A poznámka na závěr - pane Simmonsi, nic proti úvodům k povídkám, ale stačí nám to stručně, nic se nemá přehánět :-)

4 14.08.2019

Abych parafrázoval autora, na každou novou knihu Neala Ashera se těším stejně, jako pradorské druhodítě na nový gatlingův kulomet. A stejně jako to druhodítě, i já si to vždycky užiju :-)
Stroj nekonečna je parádní vyvrcholení trilogie Proměna přesně v Asherově stylu - třeskutá, na nic si nehrající space opera, kde najdete záhadné mimozemšťany, šílené umělé inteligence, sympatické válečné roboty/vraždící maniaky a mnoho dalšího.
S čím na nás pan Asher přijde příště?

4 06.08.2019

Ani napodruhé se mi to nečetlo vůbec snadno, musím přiznat že se dost často nechytám. Té schizofrenie, psychedelie a křesťanské, židovské atd. náboženské filozofie je tam tolik, že se v tom místy ztrácím. Takže mi asi nezbývá, než abych to i nadále bral jako jeden z největších Dickových úletů a pustil se do Božské invaze.

4 16.06.2019

Na Ecovy poměry vlastně jen taková hříčka. Samozřejmě brilantní a dobře napsaná, jak taky jinak, ale od téhle legendy člověk prostě čeká víc.
Popis fungování fiktivní redakce bulvárního časopisu je asi to nejlepší co tu najdete, je to zábavné a vtipné a asi ne moc daleko od reality :) Super jsou rady zkušenějších kolegů začátečníkům např. jak manipulovat s fakty, vyrábět kauzy, lepit články z jiných časopisů... Konspirace ohledně Mussoliniho a dalších mě až tak nezaujaly, bylo to celé hodně přitažené za vlasy. Působilo to na mě nejspíš jako svého druhu parodie na konspirační romány, a v téhle disciplíně mám jiné favority, třeba trilogii Illuminatus. Od Eca si příště raději znovu přečtu třeba Foucaultovo kyvadlo, Baudolina a vlastně tu ještě na mě čeká Pražský hřbitov :)

4 14.06.2019

Další, zase úplně jiná Dickova dystopie, mě se to líbilo. Není to tak pochmurné jako třeba Blade Runner, spíš tak nějak mile absurdní. Posuďte sami: po atomové válce přeživším pozemšťanům dělá přes rádio diskžokeje opuštěný astronaut na orbitě, holčičky si povídají se svými brášky, které si nosí v bříšku, do toho mluvící psi, z bezmocných mrzáků se stávají všemocní mutanti... proč ne?

4 30.05.2019

Sbírka povídek především pro ty, kteří už znají Abercrombieho knihy a líp si tak vychutnají příběhy jeho poněkud atypických hrdinů. Je tu hodně krve, rozsekaných nevinných i vinných kolemjdoucích, dokonce sem tam i nějaký ten humor - a také zásadní nedostatek dobrých či vůbec nějakých konců. Řada povídek totiž končí hodně otevřeně, skoro jako by šlo o kapitoly dřív vypuštěné z některé knihy a teď recyklované. Docela mě pobavila barbarka Javre, myslím že na takového Conana v sukních jsem narazil asi poprvé. Jestli sledujete Hru o trůny, představte si Brienne z Tartu, která chlastá jako deset chlapů a navíc je to nymfomanka... brr.

4 20.05.2019

Když už přečtete všechny povídky Cordwainera Smitha, rozhodně nemůžete vynechat jediný román ze světa Instrumentality. A mít ty povídky přečtené předem je skoro nutnost. Je tu na ně totiž veliká spousta odkazů, jak na postavy, tak na události z té "minulé budoucnosti". Potkáte třeba kočkoženu K'Mell, mihne se tu bulvár Alfa Ralfa, hodně se mluví o P'Johance...
Čte se to pěkně, stylem je to prostě Cordwainer Smith, tak jak ho známe. Víc mi ale sedí jeho kratší práce.

4 18.05.2019

To, že jste paranoidní, ještě neznamená, že po vás nejdou Titánci!
Hůlku na vouky mějte vždy po ruce!

4 12.05.2019

Po přečtení prvních dvou povídek (Někdy prostě prší, Ryby) bych tuhle sbírku oznámkoval pěti hvězdičkami, a ještě by se mi to zdálo málo. Pak ale moje nadšení trošku ochladlo. Přesto, že jsem našel ještě několik dalších výborných kousků (Ovce, Tunel lásky, Krusta světa...), našly se i takové, které mi v hlavě rozhodně nezůstanou. Takže nakonec za čisté 4* a těším se na dalšího Fabera.

4 30.04.2019

Zombie horrory nejsou úplně můj žánr, ani jako knížky, ani jako filmy. Ze splatterpunku jsem už asi tak nějak vyrostl a tyhle věci prostě obvykle předpokládají, že se rádi brodíte po kolena v krvi, střevech a dalších hnusech. Ne, že bych si to až tak úplně odříkal, dnes už mi ale stačí namočit podrážky a honem zase ven :-) Mám raději když mi při horroru běhá mráz po zádech, než když se mi celou dobu obrací kufr.

No ale Světová válka Z, to bylo něco naprosto jiného. Ta dokumentární forma z toho udělala vážně moc dobrou knihu, čtivou, napínavou a překvapivě zábavnou. A v mezích možností vypadá ten příběh opravdu dost realisticky, není to žádná primitivní pohádka se smělým hrdinou a bandou hnijících oblud.
Jedno z příjemných letošních překvapení.

4 08.04.2019

Neuvěřitelné se stalo skutkem - Peter Grant opustil Londýn a čelí teď barbarské divočině anglického venkova. A je z toho povedená knížka, jedna z nejlepších v téhle sérii, navíc, právě kvůli té změně prostředí, trošku jiná než ty ostatní.
Vracím se k Petrovi po delším čase a pořád mě to baví, mám tu spoustu oblíbených postav a sedí mi i ten anglický humor. Hned jdu na další díl :)

4 23.02.2019

Po přečtení prvního dílu mám tak trošku pocit, že jsem zase jednou naletěl na vysoké hodnocení a pustil se do silně nadhodnocené fantasy ságy se spoustou dílů. Ne, že by to bylo vyloženě špatné, ale není tam jediná živá postava, všechno je to neosobní jako reportáž na CNN. A to je potom nuda, alespoň pro mě. Zkusím ještě druhý díl, třeba se to nějak zajímavě rozvine, potenciál tu je.
Zatím bych ale zájemcům namísto téhle série doporučil raději třeba Lži Lockeho Lamory nebo cokoliv od Joe Abercrombieho.

4 10.02.2019

Jak už to tak u Paasilinny bývá - lehce absurdní, tragikomické, a hlavně přečtené za jedno odpoledne :)

4 27.01.2019

Stahovač byl kdysi můj první Asher, a byla to láska na první pohled. Od té doby jsem toho od něj přečetl pěknou řádku a vždycky to stálo za to.
Je to šťavnatá a svižná space opera, která nenudí ani při třetím čtení. Planeta Spatterjay si nezadá s Planetami smrti a proti nim je to navíc neskutečný gejzír nápadů - celá ta místní ekologie je naprosto šílená záležitost, a třeba takové místní lodní plachty, to rozhodně nikde jinde nenajdete. K tomu váleční roboti které si prostě musíte zamilovat, oživené mrtvoly, inteligentní sršni...
Opět pět hvězd a myslím, že si dám znovu celou sérii.

4 16.12.2018