Finskej komentáře u knih
Dalo by se říci, že volné pokračování Života na Zemi - kdo má jednu (z obou knih), měl by si pořídit i tu druhou. Provedení opět kvalitní, opět spousta nádherných fotografií, takže kromě mozku se nenudí ani oko.
Povinná součást knihovničky každého, koho život na Zemi zajímá alespoň trochu. Ne vždy se autorovi povede vysvětlit téma odborné tak laicky přístupně a čtivě. Řemeslné provedení vysoké úrovně, kvalitní papír a spousta nádherných barevných fotografií na něm.
Jedna z nejlepších naučných knih pro mládež i dospělé, které jsem kdy četl. A když ji člověk přečte pozorně, má rázem základní přehled o zoosféře na Zemi i se dozví řadu různých zajímavostí.
Nelze vždycky psát básně
Nemít světlo a mít hlad
jak se to v Rumunsku děje
básnění moc neprospěje
Zatím sedím tam
kde maj plnej krám
byť i neprodejnýho zboží
a díky milosti Boží
do Rumunska spadneme až za pár let
Zatím můžem o lidských právech přemýšlet
V pořadí šestá (jak bylo původně zamýšleno) Skácelova sbírka nemohla být v roce 1971 vydána proto, že se z básníka zbaveného šéfredaktorství a posléze i předsednictví redakční rady časopisu Host do domu stal člověk nezaměstnaný. A autor zakázaný. Za účast v reformním dění roku 1968 jej vyloučili z KSČ a následující desetiletí bylo velice trpké. A tak teprve o dekádu později mohl Skácel zařazovat jednotlivé básně Stracholamu do svých nových básnických knih a titul zakázaného rukopisu mu nakonec posloužil jako název výboru, jehož komponování provázelo poslední měsíce jeho života. Vyšel v Praze čtyři roky po básníkově smrti. - lehce upraveno (c) Mirek Kovářík
V noci jsem uslyšel smuténku.
Přišla a prostředním prstem
ťukala na sudy,
jestli je víno doma.
Všechno chce o nás teď vědět,
smuténka za nás smutná.
Klepala na sudy.
Potmě je tolikrát líto.
Neuvěřitelná záležitost. Člověk se směje od začátku do konce, klidně nahlas, klidně na veřejném prostranství a je naprosto jedno, pokolikáté už to čte. Patrně nesmrtelná kniha. Ostatní válečné parodie lehýnce blednou závistí. P.S. Upozorňuji na vynikající načtení Gabryšem a spol.
https://do-ucha.cz/viewtopic.php?f=66&t=11
Vtipné a zábavné čtení. A byť už třeba znáte filmové básníky nazpaměť, stále ještě stojí za to přelouskat i ty povídky. Mají své kouzlo. Věci napsané podle filmů většinou stojí za houby, občas se ale povedou. A některé vnitřní monology Štěpána Šafránka jsou zde jednoznačně přidanou hodnotou.
První soubor Sapkowského povídek, který u nás kdy vyšel - jeho prostřednictvím se český čtenář setkal s tehdy pro něj novým subžánrem, slovanskou fantasy. A byla to tenkrát pecka a zůstává jí až doposud. Sapkowski uchopil tradiční fantasy po svém, pojetí (i potvory) přizpůsobil mytologii slovanských národů a zrodil se důstojný konkurent jinak dominantnímu anglosaskému typu. Často o dost přímočařejší a brutálnější, nutno říci, ale ku prospěchu věci. Osobně preferuji rané Sapkowského povídky (protože jsou elegantně stručné a mají spád) před pozdější a snad příliš upovídanou a rozvleklou románovou pentalogií (která z oněch původních povídek o zaklínačovi, de facto profesionálním fantasy deratizátorovi, vznikla).
Těžkotonážní detektivní klasika, základ žánru. Jedna z pěti knih kanonického cyklu "Příběhy Sherlocka Holmese" (proto nemá cenu je pojímat odděleně) ve skvělém překladu Jana Zábrany a jeho spolupracovníků, Evy Kondrysové, Františka Gela, Františka Jungwirtha, Vladimíra Henzla a Zory Wolfové. Ze všech výborů do češtiny jednoznačně to nejlepší, co máme. (Celý cyklus v chronologickém pořadí je: Příběhy Sherlocka Holmese / Vzpomínky na Sherlocka Holmese / Návrat Sherlocka Holmese / Údolí strachu / Poslední poklona Sherlocka Holmese.)
Těžkotonážní detektivní klasika, základ žánru. Jedna z pěti knih kanonického cyklu "Příběhy Sherlocka Holmese" (proto nemá cenu je pojímat odděleně) ve skvělém překladu Jana Zábrany a jeho spolupracovníků, Evy Kondrysové, Františka Gela, Františka Jungwirtha, Vladimíra Henzla a Zory Wolfové. Ze všech výborů do češtiny jednoznačně to nejlepší, co máme. (Celý cyklus v chronologickém pořadí je: Příběhy Sherlocka Holmese / Vzpomínky na Sherlocka Holmese / Návrat Sherlocka Holmese / Údolí strachu / Poslední poklona Sherlocka Holmese.)
Těžkotonážní detektivní klasika, základ žánru. Jedna z pěti knih kanonického cyklu "Příběhy Sherlocka Holmese" (proto nemá cenu je pojímat odděleně) ve skvělém překladu Jana Zábrany a jeho spolupracovníků, Evy Kondrysové, Františka Gela, Františka Jungwirtha, Vladimíra Henzla a Zory Wolfové. Ze všech výborů do češtiny jednoznačně to nejlepší, co máme. (Celý cyklus v chronologickém pořadí je: Příběhy Sherlocka Holmese / Vzpomínky na Sherlocka Holmese / Návrat Sherlocka Holmese / Údolí strachu / Poslední poklona Sherlocka Holmese.)
Těžkotonážní detektivní klasika, základ žánru. Jedna z pěti knih kanonického cyklu "Příběhy Sherlocka Holmese" (proto nemá cenu je pojímat odděleně) ve skvělém překladu Jana Zábrany a jeho spolupracovníků, Evy Kondrysové, Františka Gela, Františka Jungwirtha, Vladimíra Henzla a Zory Wolfové. Ze všech výborů do češtiny jednoznačně to nejlepší, co máme. (Celý cyklus v chronologickém pořadí je: Příběhy Sherlocka Holmese / Vzpomínky na Sherlocka Holmese / Návrat Sherlocka Holmese / Údolí strachu / Poslední poklona Sherlocka Holmese.)
Těžkotonážní detektivní klasika, základ žánru. Jedna z pěti knih kanonického cyklu "Příběhy Sherlocka Holmese" (proto nemá cenu je pojímat odděleně) ve skvělém překladu Jana Zábrany a jeho spolupracovníků, Evy Kondrysové, Františka Gela, Františka Jungwirtha, Vladimíra Henzla a Zory Wolfové. Ze všech výborů do češtiny jednoznačně to nejlepší, co máme. (Celý cyklus v chronologickém pořadí je: Příběhy Sherlocka Holmese / Vzpomínky na Sherlocka Holmese / Návrat Sherlocka Holmese / Údolí strachu / Poslední poklona Sherlocka Holmese.)
Dokonalá záležitost. Ve světle stěžejního Doylova díla (SH) jsou jeho povídky prakticky neznámé a je to velká škoda. Krátké pointované příběhy se záhadnými zápletkami a jejich následným (asi nezbytným:) detektivním vyluštěním se pohybují na pomezí detektivky a hororu. A. C. Doyle jak ho obvykle neznáte, ale nudit se rozhodně nebudete.
Zbodaná obálka tohoto konkrétního vydání (nejen kvůli tomu, že rytíř patří do období křižáků, nikoliv kozáků, to si někdo popletl století i romány) ukrývá první díl velkolepé trilogie z období polsko-tatarských válek a kozáckých vzpour (Ohněm a mečem / Potopa / Pan Wolodyjowski). Jak je u autora zvykem, výpravné popisy rámují příběh velké lásky na pozadí vlastenecky interpretovaných historických událostí, kde jednoznačně kladnou stranou jsou Poláci. I tak stojí tato klasika za přečtení, neboť Sienkiewicz byl naštěstí i velký romantik a vypravěč. Jen pokud patříte ke konzumentům stylisticky jednodušší literatury, není to čtení pro vás - klasici jako Sienkiewicz a jemu podobní zkrátka nikdy struční nebyli a patří to k věci.
Historický epos z Polska a Litvy v období před finálním střetnutím polsko-litevských vojsk s německými rytíři u Grunwaldu. Sienkiewicz je autor velice výpravný, což nemusí každému vyhovovat. Patříte-li ovšem k náročnějším čtenářům, jsou jeho popisy důkladné, dobře prokreslené a představivost jedině povzbudí. Rovněž to byl autor velice vlastenecký, musíte proto počítat s utilitárním černo-bílým rozdělením znepřátelených stran. (Nikoliv ve prospěch Němců, pochopitelně.) Na druhou stranu, je to strhující příběh veliké lásky i nenávisti a prostě klasika. I přes výpravnost v lecčems čitelnější než náš národní epik Jirásek. Asi proto, že Sienkiewicz byl i velký romantik.
Technická poznámka: hrůzné charakteristiky "něžně žensky odvážná poesie" se nebojte, nic takového ona nemá! To se jen někdo famózně pitomě upsal. Jsou to docela normální básně kultivované autorky znalé řemesla, jazyka i citu pro detail.
Cituji: Reprezentativní výbor z americké beatnické poezie, jak jej sám přeložil a uspořádal guru moderního českého překladatelství Jan Zábrana. Dílo v původně zamýšleném rozsahu již bohužel nedokončil, ale i tak je to na dané téma vůbec to nejlepší, co prozatím v české literatuře máme. Abych ocitoval: "Z dnešního pohledu čím dál víc oceňuji fantastickou překladatelskou práci, se kterou Jan Zábrana zprostředkoval ducha a náboj tak různých autorů, které spojil dohromady ve vzácný celek. Uvědomuji si, že osobnost překladatele je klíčová pro porozumění autorovi, že jeho práce může původní text zjasnit a přiblížit. Proto Jan Zábrana – ač nepřítomen svou vlastní básnickou tvorbou – otiskl viditelně v Horoskopu orloje část svého básnického génia. Tato antologie by neměla chybět v knihovně žádného českého autora, který se obrací k beatnické tradici." (c) Jitka Srbová / Natasha
Bystrovovi poezie neslouží jako nástroj k zbudování aureoly „velikého básníka“ – Bystrov slouží poezii a to je daleko větší věc. Píše, protože chce a protože má co. V jeho textech jsou všechna malá vítězství, i ta upocená, a všechny hořké prohry, jichž se dopouštíme. Jsou v nich divné noční toulky i zpětná ohlédnutí, jenže nenabarvená narůžovo, ale nemilosrdně svlečená až donaha. A všechny ty krásný holky. Je v nich dovedná poetika vybroušená k elegantní jednoduchosti.