Fiza komentáře u knih

Jakkoliv byl film od Spielberga dobře udělaný, stejně v něm bylo poznat ono americké zlepšování, které se těžko vyhýbá spoustě amerických trháků. Knížka byla, oproti tomu, ztvárněna mnohem zajímavěji, nekýčovitěji a rozmanitěji. Stále mi fantazii narušoval právě průběh filmu, ale jelikož se vše z knížky do filmu nedostalo, a něco se tam dostalo pokřiveně, postupně se spojování s filmem vytrácelo.

Největším kontrastem filmu a knížky byl nejspíš milý šedý stařeček z filmu, který celý ten park zpunktoval, a který byl v knížce vyobrazen jako tvrdohlavý, sebestředný a výrazně dětinský napůl senilní děda, jehož osud skončil tak, jak by si to Spielberg nikdy nedovolil.

8 20.08.2013

Stephen King je poslední dobou ve své vrcholové formě, a právě Pod kupolí a Dallas 63 jsou zrovna ty tituly, které o tom hodně svědčí.

Když odhlédnu od jedné pasáže někde uprostřed knížky, která se vlekla jak čerstvá Melasa, neměl jsem žádný problém s čtivostí tohoto fascinujícího příběhu, který by nikdo zřejmě nenapsal lépe a záživněji, než právě King. Mám tohoto autora s jeho vyzrálým věkem stále raději a i když jsem od něj četl mnoho jeho známých titulů, teprve teď mám pocit, že píše naprosto dokonale.

Pod kupolí stále zůstane v mém srdci jako No.1, ale Dallas 63 byl se svým sci-fi nádechem prakticky dokonalý. Konec se nedal napsat lépe a i když mi bylo hlavního hrdiny zkoušeného osudem líto, vyhnutí se klišovitému typickému americkému happyendu bylo rozhodně dobrou volbou.

6 08.08.2013

K této knize jsem se dostal, když jsem viděl v kině ukázku z připravovaného filmu a připomnělo mi to Running Mana od Stephena Kinga. Knížka jako taková je úžasná, v mnoha případech mi připomínala Orwellovo 1984. Je to výborné čtení a zvládl jsem to přečíst za dva dny, protože prostě nešlo přestat. Těším se až začnu číst další díl a musím říct, že jediné co mě na této knížce irituje je překlad názvu - proč musíme mít pořád všechny názvy tak zbytečně dramatické? Knížka se jmenuje The Hunger Games, v knížce se mnohokrát mluví o Hladových hrách, co překladatele přimělo k tomu, upustit od tohoto originálního a jedinečného názvu a dát tam místo toho takové prvoplánové klišé?

5 16.01.2012

Kniha byla na začátku taková trošku nudná, celkově krapet komplikovaná a člověk se musel hodně soustředit, aby zachytil co vše nám 'básník chtěl říci'. Nicméně pak se pěkně rozjela, poodhalila některé zajímavé skutečnosti o globálním oteplování a Zemi obecně a nakonec z toho byl pěkný čtyřhvězdičkový thriller.

5 26.05.2011

Na tuto knížku mě vlastně přivedla jedna Kingovka, konkrétně Dallas 63, protože ji tam cvičili jako divadelní představení. O obsahu knížky jsem věděl už ze střední, nebo možná dokonce ze základky, ale až díky Dallasu 63 jsem zjistil jak se ta knížka s tím velkým a hloupým a malým a chytrým jmenuje. Je to velmi poutavý a srdcervoucí příběh...a nic víc na to asi není potřeba říct...

4 24.09.2013

Snažím se snažím, ale nedaří se mi. Zatím jsem sotva dosáhl sté stránky, ale knihu neustále odkládám, nutím se do ní a nebaví mě. Je to tak barvitě popsané, že si připadám jako v dokumentu s příliš mnoho informacemi... Snad se to zlomí dřív než mě to přestane bavit zkoušet.

První knížka, kterou jsem od Kinga četl a to někdy v roce 2000 a na kterou mě přivedl seriál Přátelé...v jejich podání to sice bylo přeloženo jako Záře, ale v knihovně jsem se naštěstí nenechal zviklat a tuto pecku jsem si našel... Kubrickovo zfilmování mi nepřišlo ani zdaleka tak děsivé jak toto čtení...

4 07.02.2011

... a tak zabil někdo tu Auroru, nebo co se děje?

Po sněhulákovi byla Policie poměrně slušnou výzvou, protože laťka byla nasazena velmi vysoko. A jelikož byla nasazena tak vysoko, je hodnocení Policie na 'pouhých' čtyřech.

--- !!! SPOILER ALERT !!! ---

Nejsem si vědom toho, jestli to bylo už ve Sněhulákovi, ale zde byly minimálně dvě velké části, točící se kolem HH, které měly vypadat jinak než jak ve skutečnosti byly. Poprvé jsem se na udičku severského boha kriminálek chytil, podruhé už ne. Takových "vypadá-to-jako-něco-nakonec-to-bude-určitě-jinak" chvilek tam bylo víc a jakožto beznadějný optimista (kecám, v životě jsem pesimista, ale jinak pořád doufám v lepší konce) jsem předpokládal (!!! fakt, SPOILER, dejte si říct, nečtěte dál !!!), že i ta část s Beátou se nakonec ukáže jako dobře provedený trik, který bude překumulován v nějaký povedený šprým. Nebyl. Smutné. Ale body k dobru, že k tomu měl autor koule. Americký lid neodpouští takové techtle mechtle s jedním z hlavních hrdinů, navíc, když má tak jedinečné schopnosti.

Každopádně se knížka četla trošku líněji než Sněhulák. O to příkřejší spád měl ale konec. Úplně nejfinálnější zápletka už mi připadala trošku okoukaná (Ze Sněhuláka? Že by?) a působila na mě dojmem natahování na předepsaný počet stran. Ále có, nakonec to všechno nějak dopadlo a všichni žili až do smrti. Někteří šťastně, jiní méně...

3 28.08.2015

Jedna z dalších typických Kingovek, zahalených do jemného hávu mystiky a sci-fi. Tentokrát se vrhl na oblíbené téma globální katastrofy a to rovnou se zmutovaným virem superchřipky. Jedna pasáž v knížce, kde bylo popisováno jak jednoduše se Kapitán Trips šíří mě hrozně bavila. Vím, zní to kapku morbidně, ale bylo to tak výborně napsané, že to bylo určitě kvůli tomu.

Neutuchající boj dobra se zlem byl ve Svědectví dotažen k dokonalosti, respektive k totálnímu finálnímu konfliktu. Opět fantasticky vykreslené postavy, které člověk musel i oplakat, když se jim nevedlo, tak, jak bychom (nebo jak by ony postavy) chtěli.

Přečtení mi sice trvalo déle, než jiné tisícistránkové Kingovky, ale bylo to zapříčiněno spíš mým nečasem, než neschopností prodrat se takovou hromadou textu v krátkém čase. Když už jsem se totiž ke knížce dostal, těžko se přestávalo. Hlavně finální pasáž mi ukrádala spánku. Říká se, že King je mistr hororu, ale musím říct, že jako mistr fikce je pro mě mistrem ještě větším...

3 24.09.2013

Knížka se velmi dobře četla a také díky mnoha kapitolám, které celkovou délku zkracují, má člověk pocit, že toho přečetl hrozně moc. Rád jsem se k ní vracel a nechal se vtáhnout do děje znovu a znovu, až jsem došel na konec, za jehož nevyzpytatelnost by se nemusel stydět ani Jeffery Deaver.

3 04.07.2013

Doba čtení tohoto famózního sci-fi románu mi zabrala ani ne tři dny a to jen proto, že jsem nedokázal vydržet vzhůru i když jsem moc chtěl. Atmosféra s každou přečtenou stránkou graduje neuvěřitelným způsobem a na konci vás vyplivne vyždímané, spokojené, ale naštvané, že už to skončilo.

Crichtona mám rád, v podstatě všechny knížky, které jsem od něj zatím četl, mě nadchly...tahle ale asi nejvíc!

3 30.06.2013

Překlad názvu 'Vražedná pomsta', je ještě pitomější než překlad názvu prvního dílu, 'Arena smrti'. Slovenské 'Skúška ohňom' je mnohem blíž originálnímu 'Catching Fire', ale to jen tak na okraj. Na kvalitu knihy naštěstí překlad neměl žádný vliv, protože uvnitř už se čte vše hladce, stejně jako u dílu prvního. Nedokážu posoudit, která ze dvou knížek mě uchvátila víc, ale každá asi něčím jiným. V prvním to byla příprava na hry a hry samotné, v této to bylo ještě temnější prostředí, zápach totalitního režimu a samotný život v něm.

Často jsem se vcítil do kůže hlavních hrdinů a nezáviděl jim ani trochu. Tím spíš, když si jsem jistý, že něco takového by bylo možné i v našem světě. Psal o tom Orwell, píše o tom Collins, a není těžké si představit, že by se dnešní svět dokázal přetavit do této totální nadvlády mocnosti.

Knížka mě uchvátila stejně jako díl první, i přes některé negativní reakce zde na stránce. Jednou se mi málem podařilo přejet mou zastávku, jak jsem se začetl. Dám si teď něco jiného, ale pak se vrátím ke třetímu dílu...ač od něj již neočekávám takový spád.

3 15.02.2012

Jen tak pro zajímavost jsem si tuto knížku přečetl a nebylo to tak špatný jak jsem čekal... Další díly už číst sice nebudu, ale je to zase rozšíření mých obzorů o jiný knižní zážitek...

3 07.02.2011

Stejně jako první díl i zde jsem měl problém se vstřebáním anglických frází. Bylo jich sice míň, takže to ke konci nerušilo tak extrémně, ale obzvlášť "... you name it" mě iritovalo s každým použitím víc a víc.

Co se týče obsahu... (high pitch voice) meh! Nejvíc mě oslovila ona konspirační část, kde svobodný internet má vlastně na kahánku. Otázka samozřejmě je, jak moc je tato teorie konspirační, protože za vším hledej prachy... nebo jak by řekl HP, it's all about money.

Děj mi přišel ke konci až příliš zamotaný a HP, jako každý správný akční hrdina, byl zachráněn v poslední chvíli nespočetněkrát.

No a nakonec jeden citát: "Ten chlap ani neměl guts na to, aby mu dal punch do fejsu…". Věřím, že takto mluví maximálně zdrogovaná liška po dvoudenním tahu u medvěda v brlohu...

2 25.07.2017

Po asi ročním knižním půstu byla tato kniha více než vhodným kandidátem na návrat mezi čtenáře. Sněhulák se povedl, dobře se četl, občas nabídl i děsivou či napínavou chvilku a celkem slušně se dokázal vyvarovat tak detailního popisování morbidit, kterými oplývá třeba Jeffery Deaver, až si říkáte, že ten autor asi taky není úplně v pořádku. Dobré čtení, jdu na Policii...

2 04.08.2015

Začalo to zajímavě, aby se z toho nakonec stal 'obyčejný' historický román, a ty já moc nemusím. Nicméně, když odhlédnu od určité části uprostřed knihy, která mě nudila, to bylo čtení velmi přínosné, napínavé a zajímavé.

2 20.08.2013

Pod kupolí se stala mou naprosto nejoblíbenější knížkou, kterou chválím, kudy chodím. Dokonale rozepsané postavy, spousta příběhů, každý o kousek lepší než předchozí.

Díky knize jste se mohli ponořit do noční můry nejednoho z nás, kdy izolace je naprostá, pomoc je blízko a přitom nedosažitelná.

Celý příběh mě tak pohltil, že jsem začal číst a necelých tisíc stran uplynulo ani nevím jak a za pár dnů bylo po všem. Konec je sice trošku zvláštní a rozhodně bych čekal něco více...eeee, konspiračního, ale tak nakonec proč ne. Pod kupolí si jistě přečtu ještě minimálně jednou a již teď se chystám na seriál, který se prý ovšem nedrží striktně dějové linky knížky. Zda to bude dobře nebo špatně se dozvím jistě již brzy...

2 08.08.2013

I když byl hrdina prakticky nesmrtelný a často připomínal Chucky Norrise a Arnoldy Schwarzeneggery naší doby, stejně mě kniha chytla a už nepustila. Moc se mi knížka líbila a přečetl jsem ji doslova jedním dechem...

2 13.08.2012

Jako tomu bylo i u jiných knih, které jsem v poslední době přečetl, také zde mi chybí hodnocení 3,5*. Kniha není tak dobrá, aby dosáhla na čisté 4*, ale zase je lepší než ty 3*. Problém je ten, že ač je kniha psaná z pohledu první osoby, což knize rozhodně prospělo, jde stále o tu stejnou Deaverovku se všemi jejími klady a hlavně v poslední době pro mě stále patrnějšími zápory.

Posledních pár novel má Deaver problém nechat umřít kladné hrdiny a tak je pro čtenáře považuje za mrtvé, aby se následně někde objevili živí. To se mi hrozně nelíbí. Stalo se mu to minimálně jednou i u hlavního záporáka a to byla fraška jak z amerického béčkového filmu. Problém s Deaverem je ten, že pokud ho máte jen trošku načteného a věřte, že já ho mám načteného víc než dost, je vám okamžitě jasné kdy přijde zvrat. Čím více jich v knize je, tím horší je ta pachuť, že to už tu bylo a že se to dalo čekat. Když mají v půlce knihy na mušce hlavního podezřelého a je prakticky jasné, že teď už se z toho nemá jak vykroutit, věřte tomu, že se vykroutí, pokud to vůbec je hlavní podezřelý. I padesát stránek do konce si můžete být jistí, že zvratům není konec. Popravdě ani dvacet stran do konce tohoto nebudete neušetřeni. A jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. A u Deavera toho poslední dobou příliš opravdu je. Některé zvraty mi přijdou krapet za vlasy přitažené, myšlenkové pochody hlavních hrdinů, kteří přijdou na celou teorii, která se jim nakonec potvrdí, bych opravdu rád viděl, ale možná je jen má mysl příliš omezená.

Proč tomu dávám čtyři hvězdy, poté co jsem to takto poplival? Protože Deavera znám a vím přesně co od něj očekávat, a proto mě jeho zvraty nudí, nebaví, přijdou mi trapné a vůbec tak nějak už ho nechci číst. Jenže jiným novelám jsem dal také 4*, a ty mě v době čtení bavily, a byla jich většina, pokud ne všechny kromě Kamenné opice, jejíž přečtení mě stálo spoustu sil. A tato kniha je dobrá, opravdu si myslím, že to je jedno z jeho lepší tvorby a bylo by škoda, kdybych knihu potopil jen proto, že se mi přejedl Deaverův styl psaní.

Proto verdikt: V knížce jsem se dostal do míst, kdy jsem se do čtení vyloženě nutil, ale druhou půlku jsem naopak přímo zhltl, i když mi v mnoha případech bylo jasné, že ji zde, za ty stále stejné předvídatelné zvraty, vyčiním. Popis z pohledu první osoby knížce velmi prospěl a nakonec to bylo dobré čtení. Další Deaverovu knihu si ale nechám až tak na rok 2013, abych mu krapet odvyknul...

2 08.02.2012

Po všech těch kladných hodnoceních a komentářích, po několika doznáních, že To je Kingova nejlepší knížka, jsem byl nejspíš mírně přemotivován. Knížka to není špatná, je dobrá, zajímavá, hrůzostrašná a občas i velmi dobře čtivá, ale musím říct, že jsem se do jejího čtení musel často nutit. Nakonec jsem ji zdolal, ale nebylo to zdaleka tak fantastické jak jsem čekal. Dal bych 70%, ale jelikož zde je možno vybrat jen z pěti, dal jsem čtyři, protože tak průměrné, aby si zasloužilo jen tři, To určitě není.

2 28.11.2011