fons komentáře u knih

Já vlastně ani nevím, jak bych měl se s vým komentářem začít, ale mám obavy, že to bude na delší lokte.
Upřímně, tahle knížka je jedinečná zejména v tom, že hraje hry i se čtenářem - ještě nikdy se mi po přečtení nějaké knihy nestalo, abych uvažoval, jedná-li se o senzační perfektní dokonalý nenahraditelný příběh nebo o teatrální tuctový přebarvený brak. Po otočení poslední stránky se mnou manipulovaly takový myšlenkový postupy, až jsem si říkal, že mě nemůže natolik ovlivňovat nějaký seříznutý blok papírů. S největší pravděpodobností za to může právě ten kontrastně vystavěný příběh. Naprostá bezmoc kraje splátců versus kýčovitost, přehnanost a absurdita Kapitolu mi nejednou připomněla režimy z dob minulých. A není právě toto důkaz celkové manipulace? Mám dojem, že jde při čtení právě také o hru - copak má čtenář normálně chuť na kůru stromů nebo kořínky? Přijde mi to celé jako zakrývání faktu, že bez této dějové linie by se jednalo jen o další tuctovou bezduchou lovestory. Kdo ví, jestli to tak nakonec není, ale i přes veškerou podezíravost si mě Hunger Games naprosto získaly a já jen truchlím nad tím, jak rychle jsem je přečetl a jak rychle se chystám do druhého dílu. Uvidíme, jestli se můj názor na celou sérii nezmění - jestli i nadále půjde o chytrou, až téměř utopickou vizi toho, co by se klidně mohlo v budoucnu stát, když budeme mít horké hlavy.

Ten Hrabal má výborný vyprávění.
Ale když ono je to prostě "o hovně"...

6 22.01.2013

(Po druhém přečtení a zhlédnutí filmu měním svůj komentář)

Mám-li někomu popsat děj, je to nepředstavitelný problém. Do toho se člověk prostě musí dostat sám.
Nevím čím to je, ale ne zcela srozumitelné příběhy mně fascinují - hledám pak lépe pointu.

A tak je jedno jisté - Atlas mraků se stal mojí Biblí...

6 01.12.2012

Mě bavila knížka o rybách? No to tedy bavila! Nečekal jsem to, ale na to, jaké naděje jsem vkládal do Komu zvoví hrana, tak tohle mě tedy nadchlo víc. Děj sice vázne, ale i tak je to perfektní, hlavně kvůli úchvatnému vyprávění. Malá knížka s velkým srdcem!

6 01.11.2012

Úžasná kniha, která má duši a je napsaná tak, aby zahřála u srdce. Otevřenost Helenky a její vyprávění je skvostné a já si ho užíval, líbí se mi ta inteligentní nadsázka v době, kdy se děj odehrává. Ale "stala se mi taková nemilá věc", i přesto jak je kniha skvělá a já jí mam rád, přednost dávám nezapomenutelnému divadelnímu představení v čele s Bárou Hrzánovou v roli malé, tlusté Helenky!

6 29.07.2012

O této knize jsem se dozvěděl, když se podle ní natočil film. Byl oříšek sehnat jí v knihkupectví kdekoliv v mém okolí, až jsem na ní náhodou narazil v trafice na nádraží. "Nadělil" jsem si jí tedy pod stromeček a začetl se dřív, než si film pustím. Udivilo mě, jak poutavý, svižný a "jiný" romantický příběh se mi do rukou dostal. Není to ryze romantika, na kterou je většina zvyklá, ale o to víc mě bavila. Zajímavý vztah hlavních postav, mnoho nečekaných momentů, vtipných situací a hlavně nečekaný zdrcující konec, který jsem si musel číst několikrát, abych mu skutečně uvěřil. A film se mi líbí stejně jako kniha - jsem plně spokojen!

6 29.07.2012

Možná to není úplně na pět hvězdiček, ale když vás nějaký příběh připoutá natolik, že na konci každé kapitoly i přes volání jiné práce prostě knihu nezavřete a hltavě otáčíte stránky dál, nejde hodnotit jinak. A není to případ jen trojky, bylo tomu tak u všech dílů. Síla vzdoru je v opozici k předešlým dílům daleko niternější a svým způsobem i komornější. Je to prakticky psychologický dodatek k uplynulým událostem, jenž v klaustrofobickém kabátu ústí k tomu finále, které ale ani zdaleka není tak opulentní a velkolepé, jak si ho většina představuje. Jde doopravdy zejména o pocity a v mnoha myšlenkových postupech začne hlavní postava čtenáře i odpuzovat, ale všudypřítomná revoluce a nekončící hrozba smrti je prostě natolik propracovaná a realistická, že série je tímto minimalistickým pojetím zakončena důstojně a každá správná citlivá duše bude mít nějaký ten den o čem přemýšlet.
I napotřetí mě to neskutečně bavilo, tempo čtení nepolevilo a můj vztah k postavám je teď už zcela nesmazatelný. Neoznačuji se za žádného „milovníka knih pro dospívající“, mám totiž názor, že celá série do téhle škatulky s pošramocenou pověstí nepatří. A i kdyby tomu tak bylo, tak co, čtu zejména pro to, abych se bavil, abych něco pociťoval a abych se ocitl mimo naší realitu – a to se Hunger Games povedlo na jedničku!
Takže, slečno, paní, cokoliv Collinsová, už potřetí tleskám a děkuju za neskutečně silný a intenzivní literární zážitek, který možná čerpá z již existujících motivů, ale to nic nemění na tom, že má knihovna obsahuje další drogu, kterou si budu muset v určitých časových intervalech opakovaně dávkovat a svoji závislost tak nadále prohlubovat!

5 25.06.2014

No doháje!
V poslední době čtu snad jenom skvělý knížky.
A u téhle pořád nemůžu uvěřit, že je česká!
Poutavý příběh - atmosféra, díky které chci žít na zapadlém venkově - a konec...prostě ten konec!!!
Jednoduše...bravo bravo bravo!

A musím zde zmínit i perfektní grafickou úpravu knihy od Martina Peciny - ta totiž kvalitu díla žene ještě o další kus výše!

5 20.01.2013

Miluji Pelíšky a Pupendo. A to vedlo k tomu milovat i Hovno hoří. Je to skvělé, čtivé a já se v knize setkával se svým životem. Líbila se mi - moc!

5 29.07.2012

Než se mi knížka dostala do ruky, její název mi evokoval nějakou usedlou povídačku, ale opak byl pravdou. Ještě teď mi naskakuje husí kůže při pohledu na její hřbet v knihovně. Ira Levin je zkrátka mistr mrazivé atmosféry a napětí. Tento román si velmi rád přečtu znovu, právě proto, že je to takové do detailu vyladěné dílo!

5 29.07.2012

I když jsem zastáncem severského minimalismu, kterým se ale v současnosti po estetické stránce bohužel vyznačují skoro všechny kuchařky na trhu, Kamu a její "Nejbarevnější kuchařka" je pro mně příjemným zjevením. Osobitá, kreativní a punková. Stejně jako autorka sama. Vřele doporučuju! Prakticky každý den si v ní byť jen pro radost listuju. Skvěle vysvětlené recepty, fotky všech barev a krásné životní příběhy. Nejlepší vánoční dárek!

4 13.01.2018

Nebudeme si nic nalhávat, příběh Prokletého dítěte je prostý, asi jako by jej vyplodil nadšený fanoušek pro vlastní potěšení z rozšiřování tohoto popkulturního fenoménu. Jenže nejde to brát takhle, když se jedná o scénář. Dokud se v našich končinách někomu nepovede získat práva na inscenaci, nemůžeme soudit vůbec nic. Pro účely divadelních prken je dle mého děj naprosto perfektní a ve fyzickém podání to musí být show jako blázen. Proto můžeme všichni jenom zářit radostí, že u nás český překlad vyšel a my se mohli po letech spolu s našimi starými známými vydat zpět na nostalgickou prohlídku milovaného světa. Nejedná se o regulérní pokračování, svým způsobem to jen recykluje původní události... ale zkrátka a dobře, po dlouhé době jsem se u knihy zase od srdce zasmál, zavzpomínal a i se občas bál o osudy jednotlivých postav. Navíc, kniha se díky své struktuře a jednoduchosti dialogů čte neskutečně rychle a já si zase po každé kapitole říkal, nečti dál, schovávej si to... kdepak, mám to v sobě zase za jednu noc.
Přistupuji k Prokletému dítěti s respektem a naivně doufám, že bych tu hru mohl někdy vidět na vlastní bulvy. Takže knihu neodsuzuji a i přes mírné výtky ji vřele doporučuji!

A hlavně, pulty knihkupectví si zase podmanil příběh, jenž trhá rekordy v prodejnosti a který nutí lidi číst. Toho já si vždy cením!

4 09.10.2016

V Levných knihách zastrčený poutavý a intimní román, prezentující počátky klíčové magie dnešní společnosti. Je to nádherně a citlivě vyprávěný příběh strategicky zaměřený na pocity ženy, která sleduje ztrátu svého manžela. Jsem velmi spokojený, líbilo se mi to, kniha se četla svižně a s nadšením. Rázně říkám, homofobním čtenářům vstup zakázán! Moc se těším na filmové zpracování.

4 10.01.2016

Co vznikne kombinací zdánlivě neslučitelných literárních témat? Vznikne Předčítač - malá kniha, která však na poli literatury a filmu předvádí ohromný zážitek a svojí komplexností získává čtenáře a diváky po celém světě. Začátek léta jsem si tímto klenotem nenahraditelně vylepšil a těším se, až jej opět otevřu a začtu se.
A jestli v nějakém příštím životě budu zase dělat maturitu z literatury, už si nenechám s**t na hlavu a do výběru Předčítače bez váhání zařadím!

4 06.06.2015

Za tohle si Čapka neskutečně vážím! Je to nadčasové a přelomové dílo.

4 29.08.2014

Zatraceně rozporuplné pocity! Mnou nejdelé čtená kniha, za což z velké části může i momentální pracovní vytíženost, ale zkrátka, pokud je kniha fakt bomba, dokáže si na ni člověk udělat čas kdykoliv. Jenže při čtení Hypnotizéra mě hypnotizovalo všechno okolo...text se mi často zdrcnul do jednoho černého chuchvalce a minimálně poutal mojí pozornost, což milovníka severských kriminálek zamrzí.
Tento román vnímám jako dvě do sebe vpletené knížky. Mám tak nějak pocit, že si manželé Ahndorilovi sedli zády k sobě každý se svým laptopem a smolili si příběhy. Pak to hodili na flashku a uložili do jednoho dokumentu. Tím pak obvolávali vydavatelství, až se toho jedno chytlo a to si před korekturou zběžně přečetlo začátek a konec. A tady je hlavní kámen úrazu!
Příběh má fantastickou atmosféru a smysluplné vyprávění prvních sto a posledních sto stránek. Těch 300 mezitím je jen zbytečně přepálená a natahovaná výplň, která na mě působila plošně, chaoticky a nekonzistentně. Vždy se načalo jedno, pak druhé, pak třetí, pak se vrátilo k prvnímu, pak k třetímu a nakonec se stejně načalo čtvrté. Řekl bych, že si skutečně každý z autorů přivlastnil jednu část příběhu, která nebyla plně dotažena do konce a citlivě spojena s druhou. Pochybuji, že by se střídali v psaní větu po větě.
Po obsahové stránce se také cítim nesvůj. Mnohdy se šlo až moc "za hranu" a objevují se zde situace hodné všeschopného Jamese Bonda. A upřímně jsem čekal více Joony Linny, který mi navíc přišel ze všech postav nejméně charakterní a nejvíce plošný, což by se u příběhu, který stojí zejména na něm, nemělo stávat!
Každopádně nad tvorbou Larse Keplera nelámu hůl a dalším dílům dávám šanci, jsou to přece jen severské kriminálky a ty já si rád prověřím!
PS: Ovšem, co tak tím čtením zjišťuju - v severských zemích má snad úplně každý milence nebo milenku...

4 24.02.2014

Největší problém je asi v tom, že jsem nejdřív viděl film. A nebo je to možná i dobře, protože Peter Jackson je bůh, který dokázal tuto knihu odvyprávět v daleko atraktivnějším provedení. Víte, tak strašně jsem se těšil na okamžik, až ukončím školu a já si konečně přečtu Pána Prstenů, jenže ono mě to uspávalo! Podle mě by knize prospělo zkrátit jí min. o 200 stránek a všechny ty básničky a písničky. Neříkám, že ty detailní popisy postav, přírody a děje jsou špatné, ale jsou až příliš zdlouhavé a mnohdy zbytečné. V tomto je naprosto ideální Hobit, který prý byl v době vydání naprosto zapomenut z důvodu úspěchu Pána Prstenů, což je paradox, protože se čte jedním dechem a je tak kouzelný, jak jen je to možné. Každopádně, asi v polovině knihy jsem čtení vzdal, stránky opatřil záložkou a odložil nejslavnější dílo pana Tolkiena na neurčito. I tak by mé hodnocení přes veškerou kritiku činilo 4 hvězdičky, protože to je skutečný klenot fantasy literatury a já mám to štěstí, že vlastním sérii vydání s úchvatnými ilustracemi Alana Leeho, jejichž prohlížení mi kolikrát zabralo více času a přineslo více radosti než čtení samotné...

Na naší škole to kolovalo (a stále asi koluje) jako knižní fenomén, u kterého se i já vcelku dobře bavil.
A pokud vám odpojí internet - je to vcelku slušná náhrada ;)

4 08.04.2013

Četl jsem již mnohokrát a četl jsem i nedávno. Ta knížka mi naprosto změnila pohled na svět! A i nadále je pro mě tou nejtajemnější a nejméně probádanou. Nedokážu dát plný počet, dokud si nepřestanu klást otázky - Proč Malý princ existoval? Existoval vůbec? A nebyl to všechno jenom sen?

4 22.10.2012

Stále je to úžasné, kouzelné vyprávění, ale pro mě patří mezi trošku - vážně jen trošku - slabší díly série. I tak se u této knihy člověk zabaví, já se několikrát přistihl, jak se pitomoučce usmívám. Na Tajemné komnatě je nepochybně nejlepší potemnělý konec, v knize mi ovšem přijde uspěchanější než ve filmu (v tomto případě preferuji film) a scény s načančaným Lockhartem jsem téměř probrečel smíchy (až moc takových lidí skutečně znám). Po nedávném přečtení si posmutněle říkám - jak můžu být dospělý, když jsem stále ještě dítě?

4 14.08.2012