Gabibi komentáře u knih

Tahle knížka je skvělá! Přečetla jsem ji za dva večery. Ale chápu, že pro někoho to může být text mimozemšťanky nebo spadlé z višně :-) Veroniky prožívání a upřímné sdílení není pro každého. Někdy to může být příliš vzdálený cizí svět, který k vám nepromlouvá. Jestli to tak máte, zkuste knihu úplně nezatratit a vrátit se k ní později. Třeba po nějaké velké krizi až se konečně trochu sesypete a něco ve vás povolí. Mysl a snaha o kontrolu půjde trochu stranou a objeví se ve vás prasklina, která k vám pustí Veroniky hlas.

Mnozí také lamentují, že se jim nelíbí útržkovitá forma "výcuc z blogu", mně to naopak velmi bavilo, přišlo mi to hravé, dává to tomu lehkost. Naopak, co bych před příštím dotiskem změnila, jsou malá písmenka. Je to celkem náročné pro oči. A i přes malý font je knížka dost těžká (čtení v posteli nic moc ;-) Ale každopádně... Obdivuju Veroniku za to, jak otevřeně a upřímně píše. Všechno opravdové je neskutečně cenné, má to svou neopakovatelnou hodnotu. Když člověk vydá tak upřímnou zpověď, žádná jiná knížka se jí nepodobá.

A děkuju za to, že sdílí téma smrti. Společně s menstruací to je asi nejhorší téma k hovoru :-) a pořád tabu, přitom se jedná o velmi přirozené věci. Sama si pamatuju, že jsem do své maturitní slohové práce psala: "Téměř každý den mě napadá, že zrovna dnes mužů zemřít. A nejsou to morbidní ani pesimistické myšlenky, je to jen mé vědomí smrtelnosti, které mi přináší radost z dnů, jež právě prožívám." Smrt blízkého člověka může život zjednodušit a zkrášlit, když jí to dovolíme. A ještě víc super je, že nemusíme čekat, až nám někdo umře :-)

2 30.12.2020

Tato kniha patří spíše do oblasti osobního rozvoje a koučinku než k duchovním / ezo publikacím. Je psaná manažerkou a přesně ji vystihuje její podtitul.

2 08.06.2020

Nápad se dvěma příběhy je zajímavý i nešťastný zároveň. Po přečtení Veroniky se mi do Jáchyma moc nechtělo, ale je fajn, že se děj odehrává jinde než a má plno jiných postav.

Přijde mi, že Hartlovy postavy se hrozně blbě rozhodujou a ty, které se rozhodnou nejblbějš, skončí nejhůř (v Erotikonu Honza, v Prvokovi Šampón a tady Ondřej). Vždycky je to postava muže, který nějakým způsobem zklame svou rodinu. Musím si přečíst ještě Nejlepší víkend, jestli tam taky najdu takovou postavu :)

2 24.05.2020

Na střední škole jsem Coelha zbožňovala, hladově jsem zhltla asi šest jeho kousků, byla jsem nadšená z nadčasových témat duchovní cesty, podstaty ženství a významu erotiky, a Alchymistu mám ve třech vydáních. Dnes, o 15 let později, pořád souzním s jeho základní filosofií, ale tak nějak mi už nebaví o ni číst pořád dokola to samé. Hipík patří asi k těm lepším Coelhovým novým titulům a její poslední třetina, kdy se nezabývá sebou, ale ostatními postavami, mně bavila ze všech nejlíp, ale celkově je to kniha, na kterou se zapomíná velmi lehce a beze smutku...

2 19.03.2020

Velice důležitá kniha, která k vám musí přijít ve správný okamžik, aby vám něco předala.
Ovšem další autorka knih o osobním rozvoji a zpracování emocí, která zemřela na rakovinu...

2 06.05.2019

Velká srdcovka už od blogu I, Cycleast, který Matěj psal mezi lety 2014 a 2017, když putoval světem. Na jeho textech mě udivovaly hlavně dvě věci: s jakou otevřeností píše a jak romanticky dokáže svět popsat. Filosofické pojetí vyprávění, citlivost ke světu a jedinečně surová poetika vždy kontrastovaly s mladým klukem, velkým individualistou, který si dělá co chce a po cestě láme jedno srdce za druhým. Přirozený literární talent je poznat už od prvních stránek, přesto bych řekla, jak to vlastně u zajímavých knih bývá, že Saudade není kniha pro každého. A vůbec se toho nebojí. Nemá obrázky ani obří reklamu, nepodbízí se. Není to cestopis, není to lehce přístupné čtení a není to oddechovka. Je to filosofický hloubkopis krásného smutku, ve kterém se skrze dlouhá souvětí dostáváte do všech slepých uliček a na velké křižovatky duchovní cesty jednoho cyklopoutníka. Je to kniha o hledání a nenacházení, o marnosti konce, na kterém je vždy jen další začátek. Také je to kniha o krásách světa, o neočekávaných setkáních a o tom, že naději je nutno udržovat směrem vpřed. Jedinečná kniha, která se objeví možná tak jednou za generaci.

2 05.10.2018

Hodně zvláštní styl psaní - úsporný, stručný, určitě ne pro každého. Nejdřív mi nevyhovoval, ale pak jsem na něj autorce přistoupila a knížku jsem si užila. Přišlo mi to však celé jen jako takový náhled, jako když poodhrnete závěs a nevidíte celou scénu, nebo když koukáte klíčovou dírkou. Autorka se prostě rozhodla nevěnovat popisu okolí, postav a situací prostor do takové míry, abyste je pořádně poznali. Kniha je v podstatě bez příběhu, věnuje se všedním nedramatickým věcem, ale má svou neopakovatelnou atmosféru. Jen škoda, že myšlenky (o cestování, svobodě, alternativním způsobu života, přírodě,...) nejsou rozvinuty více do hloubky, nebo z nich neplyne nějaký závěr či poučení.

2 21.03.2018

K vodě dobrý.

Vlastně mě Bábovky překvapily, myslela jsem, že budou horší. Zápletky a mikropříběhy nejsou špatné, text se čte dobře a celkově to není vůbec hloupé. Ale stejně asi tenhle žánr "české jednohubkové vztahovky ze života" nemusím, potřebuju něco navíc. Postavy mi byly nesympatické, takové ty antihrdinky a antihrdinové, kteří jsou na tom hůř než vy, se kterými čas trávit nechcete. Jejich charakter je tak nějak odpudivý a vztahy nešťastné.

Nejlepší na knize je její obálka.

2 26.01.2018

Chtěla jsem začít s Harrym od začátku, ale knížku jsem v půlce musela vzdát, vůbec mě nechytla. Pak jsem zkusila Sněhuláka a měla jsem ho za pár dní přečteného. Ale aspoň vím, jak se správně vyslovuje Harryho příjmení :-)

Rozporuplné pocity. Předchozí Počkej na moře řadím ke svým nejoblíbenějším knihám vůbec, takže autorky styl mám velmi ráda, ovšem Píseň L. je pro mě zbytečně rozvleklá a hlavně veprostřed ztrácí dech. Nejvíce prostoru je věnováno postavě, která mi přišla nejméně zajímavá a sympatická. Byla bych ráda za více propojení obou příběhů. Příběh ze současnosti působil useknutě, na konci příliš stručný. Motiv minulých/budoucích životů je ale nádherný a krásně zpracovaný. Veroniku Opatřilovou budu stále sledovat a znovu si ji najdu :-)

1 07.05.2024

Psychická příprava na porod o tom, jak je důležité přijmout zodpovědnost za celý proces. Nerodíme jen tělem, ale i myslí. Obsahuje konkrétní dechová a relaxační cvičení. Jak se zbavit strachu z porodu a najít důvěru. S mnoha pěknými citáty. Kapitola i pro budoucí tatínky.

"Těhotenství znamená pěstovat naději a naděje znamená očekávat to nejlepší." S. Kierkegaard

1 19.10.2022

Obdivuhodná práce a všechna čest autorce při popularizaci tohoto tématu. Jsem ráda, že se vám všem líbila. Mně se to bohužel vůbec nečetlo dobře, neorientovala jsem se a plno věcí jsem si musela dohledavat na Wikipedii.

1 31.03.2020

Velká krása a magie, která nespěchá. Sen, přízrak nebo poezie? Mám chuť skládat básně a vidět v životě něco víc.

1 18.11.2019

Ale jo! Ten námět je skvělej, provedení místy pokulhává a některé příběhové linie jsou zbytečně dlouhé (Alberto Brown), ale bavilo mi, jak se postupně ukazuje nadpřirozený prvek, jak nic není naservírováno a čtenář musí tápat. Bavila mi kapitola, ve které je vysvětlena obálka knihy. A bavilo mi taky to, že poslední kapitola má číslo 1, protože každý konec je jenom nový začátek..

1 07.12.2018

Myslím, že z těchto knih o osobním rozvoji je důležité najít to, co si můžeme vzít za své. Vypíchnout si to. První dvě kapitoly pro mě byly velmi důležité, zajímavé, zapůsobily na mě. Ze zbytku knihy jsem si už nic vzít nedokázala, buď to pro mě bylo nošení dříví do lesa, nebo mi to přišlo podané nějak lacině, bezduše.

1 15.08.2018

Setkání, vztahy, sex, alkohol, zlomená srdce a tak nějak pořád dokola. Ne nutně v tomhle pořadí. Řada postav se zjevuje a mizí ve svém vlastním mikropříběhu. Ty zvláštní propletence a motiv "co kdyby" byly na knize to nejlepší. Má opravdu jedinečnou formu vyprávění příběhů, takovou hravou, a prostředí a situace jsou ryze české. Nechci samozřejmě tvrdit, že bych se mezi těmi zoufalci našla :-) spíš jsem pro ně měla pochopení.

1 26.06.2018

Roztomilé české vydání mě dostalo! Tematicky se mi to také celkem líbilo - mišmaš myšlenek o cestování, osobní zážitky, něco z historie, literatury i filosofie.. Co mi ale vadilo bylo autorovo neustálé vnucování jeho stylu cestování, jako kdyby žádný jiný nebyl ten správný. Pořád srovnával "cestování" a "ježdění na dovolenou", kritizoval "dovolenkáře" a vyzdvihoval "cestovatele", což pro mě bylo otravné, i když bych se zařadila do skupiny "cestovatel". Přeci je možné vyprávět o svém způsobu, aniž bychom se vymezovali proti způsobu někoho jiného...

1 20.06.2018

Poetická jednohubka s originálním překvapivým závěrem. Básničky byly fajn, jinak pro mě nečtivé. Biloda jsem si neoblíbila.

1 18.06.2018

Škoda, že má kniha spád až poslední 50 stránek. Bohužel je před nimi 350 jiných, na kterých se toho moc neděje, příběh příliš odbočuje, každá postava - a že jich není málo - má v knize svůj vlastní malý příběh, takový medailonek, který se ne vždy vztahuje k ději hlavnímu. Kniha mi přišla překombinovaná, objevuje se hodně nesourodých témat a motivů (problémy ve vztahu či manželství, detektivní pátrání, teosofie, sufražetky, vztah služebnictva a pánů,...). Zajímavé je dozvídat se příběh prostřednictvím dopisů a skoků mezi rokem 1911 a 2011.

1 28.12.2013

Celkově zklamání, pro mě nezajímavé, slabé, musela jsem přeskakovat. Atmosféra v první polovině je ovšem výborná. Konflikt ke konci je mimo, nehodí se tam.

22.07.2024