genie
komentáře u knih

Tenhle díl se neřadí mezi ty nej, co jsem od Cartera četla. Zápletka byla zajímavá, ale závěr (setkání s vrahem a nekonečná diskuse nad jeho pohnutky) mě moc nenadchl.


Jsem velkou fanynkou M. Klevisové, přesto tentokrát hodnotím jen 3*. Děj mi přišel trochu slabší, ne až tak zajímavý (pro mě žádná detektivka), naopak autorka opět zaujala popisem prostředí, atmosféry a starých tradic a pověr.


Velmi pěkně vystavěný psycho příběh s reálným základem lichvy a podvodného jednání a jednoho velmi zoufalého řešení zoufalé situace. Kniha má spád, autor si vystačí s minimem (uvěřitelných) postav.


Že by mě kniha nějak nadchla, to ne ... sice se to rychle četlo, ale bylo to (opět) takové jednodušší, a spousta tlachání ...


Kratičký, ale velmi pěkný a citlivý příběh. Backman to prostě na citlivou strunu umí velmi dobře.


Líbil se mi jazyk, atmosféra, postupné rozplétání a návaznosti 3 dějových linií, hlavní i vedlejší hrdinové. Bohužel závěr byl částečně předvídatelný x stránek před samotným koncem a tak místo závěrečné gradace přišlo menší zklamání.


Knížka měla spád, dobře se četla ... ostatně jako další autorovy knihy. Tahle ve mně ale bude ještě chvíli rezonovat - spojením se současnou realitou, ale hlavně tím "humánním" přístupem Matky. Těším se na další "Burešovinu".


Celkem čtivé - líbilo se mi zimní horské prostředí, podivná vesnice s podivnými lidmi, dost netradiční kriminalistka i zajímavá zápletka.


Velmi zaujalo - místy je děj zjednodušující, což ale není vůbec na škodu příběhu, postavy (každá jedinečná a pro děj svým způsobem důležitá) jsou velmi dobře podány, bavily mě jejich charaktery, jejich dialogy rovněž skvělé - plné filozofických i přízemních úvah, úsměvných (třeba záludnosti pohlavního aktu) i vážných (téma civilizace a její přežití, smrti). Za sebe mohu doporučit.


Příběh psaný očima dvou hlavních hrdinů Isaka a Vidara mě zaujal. Líbila se mi celková linie příběhu od 1994 do 2017, jak autor skládá a prolíná životy hrdinů od té prvotní události, i to, jak to nakonec skončilo. Popis švédského prostředí se vším všudy, dialogy, vykreslení postav s různorodými charaktery i krátké kapitoly - všechno mi to do sebe zapadalo.

Čtivé a svižné. Postupné dávkování toho, co předcházelo smrti Angely, i toho, co bylo potom, se mi líbilo, a to včetně samotného rozuzlení a (jednoznačného) konce.
Hodnotím lépe než Řezníka.


(SPOILER) Pisatelský styl autora se mi líbil, velmi lehce se to četlo. Tým vyšetřovatelů šlapal jak "namazanej stroj", ostatní postavy taky zajímavé, nejvíc se mi však zamlouvaly postavy dětské (a Lucas). Problém jsem měla se samotnou zápletkou - takové celé komplikované. Navíc nejsem fanda kriminálek, kde zločiny nějak souvisí s hlavními vyšetřovateli.


Náhodně objevená knížka, která se velmi dobře četla. Už samotný prolog vyvolává silné emoce, následují kapitoly střídavě s aktuálními událostmi a těmi, kterými to všechno začalo. S žádnou z postav jsem neměla zásadní problém, rozhodně se mi zalíbila inspektorka Carterová a její tým, příjemnou změnou pro mě bylo prostředí - stará dobrá Anglie.


(SPOILER) Mladý Jan Otava mi přišel trochu rozporuplný (inteligentní, ale naivní bohemista, který se velmi rychle zorientuje v principech podnikání a privatizace, při tom všem se nestandardně „léčí“, s pomocí svých pošahaných kamarádů přichází na kloub dění v masokombinátu, resp. sami děj i posouvají). Většina postav je spíše klišoidních, některé mi přišly vyloženě šílené (stále přemýšlím, do jaké kategorie zařadit Janovu matku).
Co se mě zaujalo - celkem živý popis zkušeností od kutru a z jatek, Janovy noční můry, úsměvné scénky z demonstrace z Prahy nebo z „divadla“ Herbalife. Do knihy se autorovi povedlo zakomponovat i ryze filozofické nebo ekonomické úvahy.
Celková kombinace všeho ve mně zanechává vcelku pozitivní pocity.


Ještě že jsem tušila, do čeho asi jdu ... Poněkud náročnější a popisnější (přitom sugestivní) text plný bizarností - prostě nápodobu HPL jsem v tom opravdu viděla. Dobré to bylo.


Po "Posledním dítěti" další autorovo čtivé dílo. Opět velmi dobře vystavěné charaktery, pocity i dialogy, děj poněkud "hutnější a těžší" - nálada vesměs pořád tísnivá. Místy trochu přehnané (např. dovednosti Channing), ale celkově výborné čtení.


Přišlo mi celkem zajímavé, že knihu z českého prostředí napsal cizí autor - možná, že popis nebyl dokonalý, ale že bych se nad tím příliš pozastavovala, to asi ne, je to prostě součást příběhu, který se mi sám o sobě velmi líbil ... Od vykreslení jednotlivých postav - hlavních i vedlejších, zejména "jedinečných" osobností "Ďábelské šestky", přes podávané tajemno, obě linie příběhu až po konečné propojení, rozuzlení (zjištění) a epilogy. Pro mě tak trochu nečekaný objev nového autora, který mi svým pisatelským stylem vyhovuje.


Jednoduše, ale přitom chytře napsané příběhy. Úsměvné čtení.


Kytice je jediná básnická sbírka, do které jsem byla ochotná v rámci ČV jít a kterou jsem byla schopná přečíst ... Velkým dílem se o to zasloužila povinná školní četba, kdy na mě (to už je hodně dávno) Erben skutečně zapůsobil (navíc k tomu přispělo filmové ztvárnění některých z básní).


Ani nevím, proč jsem v jednu chvíli tu knížku otevřela ... V každém případě jsem se začetla hned od prvních stránek a kniha prostě sedla. Viktor mi byl velmi sympatický, jeho život (osud) vnímám jako poněkud nezáviděníhodný, na začátku jsem se však díky jeho "dětským" postojům chvílemi i pousmála (např. péče o narozenou sestru Edwinu, pocity k Marii-Claude). "Postava" Wan-Toa mi přišla vskutku geniálně vystavěná, i když přiznávám, že nejsem schopna pobrat všechny astrofyzikální pojmy a souvislosti. Poslední desítky stran jsem doslova hltala. Pro mě překvapivě dobré čtení.
