gomaki komentáře u knih
Příběh s naším známým Vlahošem, jeho drahou Adorátou, andělem Havelockem a co víc - s jeho schopností dostat se elegantně z průšvihu :)
Nadělat prachy a Zaslaná pošta - jistě jsou tam podobnosti, ale každá je ve své podstatě jiná, když jsme se s Vlahošem setkali poprvé, tak to byl takovej malej šmejd, kdežto tady...tady už se dokáže postavit problému čelem, už nemá ve své podstatě co skrývat, může být tím, kým skutečně je :) i když se lehce nudí a občas potřebuje extrémní kýchání, aby přežil šeď běžného dne:) Bodlina zůstává Bodlinou a Drahý Havelock snad nikdy nepřestane překvapovat. Nevím jestli je to tím, že je prostě Tyran ...nebo... je to jednoduše tím, že skutečně zná své město a lidi v něm jako nikdo jiný
24.4.2014 - zakoupeno
8.5.2014 - přečteno
Elánius sice není nejostřejší nůž v šuplíku, ale přímý a čestný jako nikdo jiný a nikdy se nevzdává. To se jen tak říká v AM, ale my, co známe Elánia už nějaký ten pátek, tak víme, že je ostrej až až :) pokud nepočítáme situace s Kravičkou :)
Tenhle díl má spád a vtip a bohužel i kus reality, co si budeme povídat. Kolikrát v naší historii, se "ničily nebo měnily" důkazy?
Elánius je stále cynický, vtipný a tvrdohlavý polda, který má nově jednu velkou slabinu, která ho dělá naprosto lidským a ještě více tvrdohlavým než býval:) Karotka je stále Karotka, jeho nechápavost sarkasmu mě vždy pobaví. Angua, Sally, Řiťka a Táňa je prostě skvělá banda - není nad dámskou jízdu:) A v neposlední řadě si Noby a Fred drží svůj standard :)
PS: „Vyplnousenato!“
Báječná kniha.
Když čtete Zeměplochu opravdu postupně, tak vidíte vývoj některých postav, dále vidíte vývoj samotného pana Pratchetta. Už Vám není jen do smíchu, už i přemýšlíte.
Vlahoš je sice takovej malej šmejd, co si budeme povídat a taky myslí především na sebe, ale když dostane druhou šanci na život a jistotu, že jiná šance už nepřijde, tak začne hrát hru svého života. Konečně vidí, co skutečně napáchal a jak to vypadá, když je na té druhé straně břehu, tedy ten, se kterým si někdo zahrává. Někdo, kdo je skutečně mistrem v jeho oboru.
Přeji příjemně strávené chvilky ve společnosti Bodliny, Vlahoše, pana Pumpy, pana Grešleho a hlavně s Havelockem :)
Tak já teda nevím, bylo to vtipné, zajímavé a v určitých chvílích tak nelogické, až mi to přišlo v podstatě normální. A to díky tomu, že pan Pratchett předpokládá, že většina lidí vidí jen to, co chce a to co má před nosem vůbec nepostřehne. Což je bohužel dosti často pravda. Kniha se mi v celku líbila, Zeměplochu mám velmi ráda, ale tenhle díl byl takový zvláštní, nevím co mi na něm tak úplně nesedělo.
Dle mého tento díl patří k těm nejlepším Zeměplošským příběhům.
Sir Terry nám dal nahlédnout do časů, kdy Noční Hlídka byla jen, protože byla. Dostali jsme jedinečnou možnost seznámit se s mladým Elániem a zjistit, co - vlastně kdo ho formoval do dnešní podoby, zjistili jsme jak se Noby dostal do společnosti hlídky a jak asi tenkrát vypadal a v neposlední řadě, jsme dostali možnost poznat mladého Vetinariho, který už tenkrát byl tak trochu "jiný".
Příběh je silný, poutavý a já už teď vím, pouhých pár dnů od dočtení, že se k němu jednou vrátím.
Protože jsem byla u toho, kdo byl a jak se choval Jan Kýla, asi si začnu 25.května nosit šeřík.
Vetinari, Karotka a hlavně Elánius :)
Každý má tu svou vlastnost, pro kterou všechny zbožňuji.
Vetinari a to jak má rád Elánia, jak přesně ví, co a jak udělat, aby byla politika vedena, co nejlépe
Karotka má skvělý smysl pro sarkasmus /to ti trpaslíci/
Elánius je jednoduše Elánius ... dejte mu šanci, je to skutečně pevný charakter, který se nenechá oblbnout :)
V neposlední řadě, bych ráda v tomto díle vyšvihla Nobyho, Tračníka, Anguu a Řiťku Pleskot :)
PS: Nohy z jílu bych definovala si takto: "Není to čím se to zdá být, není to kým se to zdá být" :)
Miluju knižní svět a ač mou největší literární láskou bude na věky věků Jean Valjean, tak hned za ním je Elánius:)
Sice dvě lehce odlišné osobnosti, já vím, ale obě stejně úchvatné:)
Teď k jádru věci:
Zeměplocha je krásná, co si budeme povídat:) Vždy jsem milovala příběhy, které vybočovaly ze Zeměplošských stálic,Čarodějky i Mágové jsou pima parta /až naMrakoplaše/, po určité době jsem se zamilovala do Noční Hlídky a tento díl, je naprosto skvělý :)
Líbí se mi logické myšlení Tračníka s Nobym, užívám si nápady Leonarda da Quirm a jeho chování vůči světu, politiku vedenou Vetinarim a smysl pro spravedlnost úchvatného Elánia. Jo! Abych nezapomněla - Jednasedmdesátihodinový Ahmed, je fakt ... no ... však vy víte :)
Musím uznat, že ač má kniha něco málo přes 600 stran, četla se naprosto úžasně rychle/asi tak 3 týdny/. Kniha je čtivá, dojemná, vtipná a v příběhu je dost pravdy.
Už od chvíle, kdy Homer poznal Wallyho s Candy jsem měla takové neblahé tušení o tom jakž bude závěr. Musím, ale podotknout, že mě Irving velmi překvapil - dostal se ke stejnému závěru, k jakému bych se dostala já sama, ale rozhodně by to nebylo tak úžasné, jak to dokázal on.
Doufám, že až se mi do rukou dostane další kniha od Irvinga, budu stejně nadšená a dojatá jako při Pravidlech moštárny.
A: Buďme šťastni za .... Našel novou rodinu ....
Edit: 30.9.2014
Tady je srovnání s filmem opravdu nevhodné...ptáte se proč? Čtěte a koukejte ... prostě nenahraditelné
Moc mě nepotěšil konec, ale jinak to byla místy silně humorná kniha s lidmi, které má každý znás kolem sebe :) no řekněte, kdo z Vás se ještě nepotkal s "odvarem" hlavního hrdiny:)
Když já prostě nevím :)
Film myšlenku rozvinul a kdyby ji nezašlapal do země, mohla to být skvěle zfilmovaná povídka :)
V první řadě ke knize - do hodiny je přečtená, což je prostě nedostatečnš dlouhé, ALE je v tom vše co v tom má být a je to skvělé - skvěle se čte, skvěle se nad ní přemýšlí a v Aj je taky skvělá :)
Knihu jsem si koupila, protože jsem jela za rodiči a jiná kniha, kterou teď čtu, zůstala na stole :) Paperback za 149,- "to mě nevythne", řekla jsem si :)
Číst jsem začala nakonec až o pár dnů později, přesně v úterý na cestě do práce a dnes, ve čtvrtek jsem ji dočetla o pauze :) Knihu jsem přečetla jedním dechem /nutno podotknout, že jsem MHD čtenář, doma knihu neotevřu/ a naprosto mě uchvátila!
Příběh, vyprávěný Nickem má vše, co mít má:) Je tam popis osob, pocity, okolí a vše tak úžasné vyprávěné, že máte pocit, že jste uvnitř příbehu. Představovala jsem si první setkání s Gatsbym, jako s oslnivým mužem, na kterého nejde přestat koukat, jaké by to bylo být "přítelkyní" Daisy a co bych dělala já, kdybych byla Myrtle :)
Pro mě je to oslnivá kniha a já teď jen přemýšlím, jestli se mám kouknout na film a doufat se zatajeným dechem, aby mi tu knihu nezkazil...
Mám ráda knihu a mám ráda i film - díky filmu si můžu představovat Gerryho jako Gerarda Butlera, pro kterého mám slabost :)
Ano, je to jiné, její rodina je ve filmu poněkud zvláštní a v knize drží při sobě, Gerry a Holly se v knize nehádají tak jako ve filmu a hlavně děj knihy se odehrává v Irsku :)
Ale to nejdůležitější, to nejkrásnější je jak v knize tak ve filmu: že i když ztratíme milovaného člověka, musíme jít dál a Gerry, to je prostě chlap, který svou ženu miluje a nechce ji opustit, ale nic jiného mu nezbývá
Holly je silná statečná osobnost, která se snaží postavit na nohy a s pomocí rodiny /Richard je borec:))/, přátel /jooo Sharon a Denise:))/ a hlavně s pomocí dopisů od Gerryho se ji to nakonec povede.
Možná je Holl chvilkami ufňukaná a sebestředná, ale ruku na srdce, kdo by v těch chvílích myslel hlavně na druhé?
Je to krásná kniha, krásně se čte a dost možná Vám u ní ukápne i slza - nejdřív plná lítosti, ale než Vám padne na tvář, tak se změní v slzu smíchu :)
Jsem typ člověka, kterého odrazuje velkolepé nadšení okolí a ten přemrštěný boom /avatar jsem videla až 3roky po uvední, když opadla veškerá sláva/ :) nevím z jakého důvodu mě to odrazuje, ale možná to bude tím, že pak očekávám víc, než mohu dostat.
No, přesně tohle zklamání mi přinesla tahle "skvěla" knížka. Uchýlila jsem se k ní i přes veškeré kritiky, protože ji čte má nejlepší kamarádka, má sestra a pár dalších přátel. Věřila jsem, že když se líbí zejména těm dvěma prvním, že to bude pěkná pohodová oddechová knížka. Jak jsem se ale spletla!
Děj mě zrovna nějak netankuje, je mi fuk kolik jí je a že je naivní husička /upřímě kdo z nás není, když se zamiluje?/, přece jen má být ta nevinná, čistá jako lilie. To autorce zrovna nevyšlo, z Any udělala naprostou slepici s inteligencí dívky věku 15. To že je panna, neomlouvá její občasné myšlenkové pochody. Ruku na srdce dámy, která z nás by byla v pohodě s neoholeným podpažím?!
Christian /ano, ta jedna hvězda patří právě jemu/, je prostě symbol božství, sexuální přitažlivosti a dokonalé tajemnosti:) Jednoduše ideál, dokonalý muž, který něco skrývá a je možnost, že se přizpůsobí a změní:)
Závěrem bych chtěla podotkout, že mi nevadí děj, že hloupost /nebo spíše ignorace dnešní doby?/ Any není to nejhorší z knihy, ale to jak autorka píše. Nejsem literárně zhýčkaná, přečetla jsem spoustu knich, kvalitních i "nekvalitních", ale to jak píše E.L.James, je literární mučírna. A proto tuhle knihu nemůžu nazvat ani oddechovou. Styl psaní a omezenost slovní zásoby je naprostým zklamáním.
PS: V Aj je Ana míň přitroublá :)
Příběhy, které spolu souvisejí a které se prolínají ... jedna z mála knih, která se dá bez újmy číst po shlédnutí filmu. Vím o čem mluvím, mé první setkání s těmito příběhy bylo v kině, láska na první pohled a poté se mi do rukou dostala kniha, naprosto strhující kniha u které se těším až ji budu číst znova :)
Nebudu se vyjadřovat ke všem příběhům, vše už tu bylo řečeno, ale Orison Sonmi si prostě zaslouží odkaz. Je to dle mého názoru nejkrásnější, nejživější a nejbližší téma. Je plné naděje, touhy po svobodě a boje za spravedlnost a rovnoprávnost a přestože v očích Svornosti prohrála, tak ve skutečnosti její prohra byla výhra: Její deklaraci zná každý ...
Koukněte na film a budete přemýšlet a ptát se, vemte knihu a budete mít i odpovědi, které vás donutí znovu přemýšlet...
V sexu ve městě Carrie říká, že otec od nich odešel, pokud si dobře pamatuju:) každopádně kniha je psaná nenásilně a čte se velmi dobře a rychle. Je to ten druh knihy, kterou přečtete ani nevíte jak a možná se k ní zas vrátíte, když budete potřebovat vypnout, protože se nad ní nemusí vůbec přemýšlet:)
Film je má srdeční záležitost, kniha je mé obrovské poznání:)
Forrest není tím kým se zdá být ve filmu, je mnohem víc svérázný a "ostřílený" a i tak ho prostě musíte milovat
Nejsou to dva příběhy, jen ten filmový je sakra osekaný:) krevety, vietnam, jenny...
Když jsem byla ještě trhlá puberťačka tak tahle knížka byla naprosto boží! A i teď, když se kouknu na nějakou stránku, se dost často zasměju:)
Film je jen zoufalý pokus o vtip této knihy
No, jak začít...třeba takhle:
Film, je zajímavý dokumentární příběh o bandě dětí a o drogách...ano vidíte tam hnus, ano hlavní hrdinka je zahraná skvěle, ale...
Kniha je příběh plný sebelítosti, zoufalství, strachu, touze po uznání a v neposlední řadě o tom, že člověk není tak silný jak si myslí. Kniha je dokonalou zpovědí dívky, která nevěděla kudy kam a tak zkoušela a zkoušela až nevěděla jak zpět...
A ano, povinná četba, ale ne ta četba "doma", ta četba ve škole...pokud se k vám dostane v 15 +, budete moc dobře vědět o čem se to mluví a co se může stát...
Abych byla upřímná, moc se mi nelíbil začátek, ale přece jen...je to Sophiina Volba, příběh tak známý, okouzlující a nešťastný, že to prostě nešlo zapíchnout...
PS: Dokonce i film je stejně úžasný jak kniha...
Ano ano, Smrtě málo, ale i tak to je jedna z těch lepších...přečetla jsem ji jedním dechem...
EDIT:
Nějak mi to nedalo a musela jsem se vrátit k této knize, nejraději bych si dala facku za to, jak jsem ji odflákla:)
Zloděj času je jedna z nejlepších knih ze Zeměplochy. Její příběh je naprosto originální a když se to vezme kolem a kolem, tak ne úplně nemožný.
Miluji jak Terry zakomponoval do tohoto příběhu pojem času, genovou výbavu a vtip.
Setkáváme se zde s Lu-Tzem, mnichem historie, Ronniem, 5. jezdcem Apokalypsy a ... víte co? Mazejte si to přečíst! :)