GošaGoša komentáře u knih

Víc tak skvělé napsaných knih jako je tato! Policista, co řeší krom případů také osobní dilemata. A k tomu Praha pohledem obyčejného člověka, citlivě vyzdvižené detaily, hloubka a propracovanost. Jízda na konci byla na hraně věrohodnosti, ale situace si to žádala. Hlavně v závěru jsem hltala každé slovo. Těším se na další knihu od pana Kopřivy.

17 23.10.2021

Hezky ze života napsané. A navíc s pořádnou dávkou humoru. Obyčejní hrdinové, vývoj charakterů a uvěřitelný scénář. Nebýt doslovu, věřila bych autorovi, že u policie pracoval. Skvělá práce! Líbilo se mi, jak z ničeho dokázal případ vyřešit.

11 26.06.2021

Ke koupi mě nalákal název. Obsah je obdobným způsobem prostoupen vulgaritami. Končím na str. 38. Netuším, co se mi autor snaží sdělit krom vlastních mindráků. Mám u pr**le, jestli na další straně dojdu k prozření. Tím je pro mě účel knihy splněn...

Psáno čtivě od začátku do konce až tak, že jsem měla nutkání kouknout pod postel, jestli mi tam neroste břečťan. Bravůrní kombinace moderny a středověku, zvláště motivy Bosche. Pokud má čtenář pocit, že něco nedává smysl, je nadbytečné, užvaněné, začne do dávat smysl později. To pak do sebe vše hezky zapadne. Nenucený humor a věrohodné realie jsou jako třešinka na dortu.

9 18.01.2020

Dívčí románek s cestovatelskou tématikou. Jako cestopis to neberu, když dobrá polovina je o psovi a závěr první větu potvrzuje. Za otevřenost (nezaměňovat s upřímností a pravdivostí) musí autorka počítat s adekvátní reakci čtenářů. Nebýt názvů a metrů, tak podle popisu nerozeznám Alpy, Tatry a Beskydy. Prostě ne. Krpal sem, krpal tam, blbý mraky, blbý les, nádherný rozhledy, azuro... Honem honem nahoru, fotka, honem honem dolů, hlavně mít spaní s výhledem... Živit se čokoládičkama a čínskýma polívkama? Tak z tohoto jsem si na zadek nekecla, i když jsem tušila, co mě čeká. Dobře mi tak...

8 19.12.2022

Gorja je výborný společník. Když je potřeba dialog, tak je po ruce a jinak může klidně nahánět vlčice a čtenář o něm ani neví. Nebo dodá bojovým scénám nový rozměr. Za mě byla výborně zpracovaná polednice. U poslední povídky mě vytáčelo střídání scén jako, když děcko zhasíná a rozsvěcuje. Čtivý rukopis autora a dovednost udržovat pozornost v napětí je top.

7 03.06.2021

Vážně to napsal Kotleta??? Postrádá to snad vše, co to postrádat může. Je to ploché, hloupoučké, předvídatelné, chybí tomu vtip, překvapení. Působí to uspěchaně, hrubě a nevkusně. Intimní scény osekané na pouhou kopulaci. Bylo to ještě horší, než jsem očekávala. Dalším knihám od Kotlety se budu vyhýbat velkým obloukem. Není dobré psát s odkrveným mozkem a inspiraci hledat v jistém druhu filmů.

Tento poslední díl je jako konec horské dráhy - pozvolné stoupání, očekávání brutálního sešupu a plynulý dojezd. Takhle to bylo. Bravurně naservírované, ačkoli bylo cítit, že to spěje k závěru jakoby pod tlakem omezeného rozsahu stran. Jen škoda, že víc z pohledu Pilíře. Vuko mi byl bližší. Až zde plně dává smysl, proč je Pilíř rovnoceným hrdinou jako Vuko a proč oba museli ujít tak dlouhou a strastiplnou cestu, která je navždy změnila. Mé očekávání to rozhodně naplnilo. Na úplném konci si jakoby autor nechává dvířka pro cosi dalšího, co už patří do nového příběhu a ne do Ledové zahrady. Víc takto promyšlených knih, kde za jedním vyrčeným detailem je iks dalších nevyslovených!

7 03.01.2021

V tomto případě musím hodnotit příběh, svět a řemeslo samostatně.
Po řemeslné stránce je kniha čtivá, velmi dobře napsaná, protože jinak bych ji nedočetla... Skribovani je tak praštěný, promyšlený, že to jaksi funguje. Vůbec celá propracovanost toho světa je obdivuhodná a proto mě to bavilo číst. Usilovně jsem snažila nedomýšlet příčiny, následky a důsledky zákonitostí světa, protože by mi to zkazilo čtenářský zážitek.
Příběh bude více souznit s mládeží. Asi proto jsem se ztotožnila více s prostředím (byť naivním) než s postavami. Ačkoliv dějově byl příběh pestrý, plný (očekávaných) zvratů, působí jednoduše vlivem dialogů. Aby to mohlo YA, je tam příliš nadávek a násilí.
Nešvarem knihy jsou zbytečné věty v dialozích a opakování slov - hrozně, strašně. Odnesla jsem si alergii na slova štruncl a krundění. Celkově je kniha velmi dobrá a za přečtení rozhodně stojí.

6 14.07.2023

Baví mě při čtení pozorovat vývoj postav. Za každým detailem, jakoby by byly další a další nevyřčené. Což je pro mě důkazem promyšlenosti celé série. Jedna věc je zahltit detaily a druhá dát jim funkci. Je to velmi plastické díky uplatnění vnímání prostředí všemi smysly. Tak jsem slyšela svištění kolesek, cítíla na jazyku prach a trnula, co se podělá s Matkou.

6 11.04.2020

Klasické povídky, jak jsou na ně fanoušci zvyklí, napsané čtivě. Svižné a akční. Vzorec povídek se s obměnami opakuje, takže lze odhadovat, co se stane.
Hned ve dvou povídkách si autor otvírá pokračování pro další knihu.
Kam až to ještě může pokračovat?
Celý Rogan je klišé - černé vlasy, černý oděv, černý meč, černý kůň, vlk, oheň, takřka nesmrtelný... V případě těchto povídek to klišé šustilo asi víc než jindy, že mi z toho cukaly koutky. To se týkalo místy i jmen.
První stránky první povídky. Tak to bylo ubohé. Když nevím, jak upoutat pozornost, tak sex! S odstupem mi to připadá jenom hloupé a trapné.

Půl hvězdy dolů za recyklaci námětů starších povídek. Tím pádem kniha nenabízí tolik novinek, co by mohla.
Půl hvězdy dolů za první scénu první povídky.

5 28.01.2024

Začátek je lehce zmatený. Skupina chlapců na opuštěném ostrově. Pouze chlapci, žádné dívky, žádní dospělí. Nenápadně je zmíněná havárie letadla. Poloha ostrova je neznámá. V hlavní roli je pozorování chování skupiny lidí, chlapců, kteří se musí vypořádat s extrémními podmínkami i sami se sebou. Tento motiv je opakován v různých obdobách. Kniha se stala inspirací pro pro seriál "Survivor".

5 30.05.2023

Jan Rendl ušel pořádný kus cesty. Klobouček smekám. Každá stránka je jenom špička ledovce. Z tak časově a kilometrově dlouhé cesty je bezpochyby mnohem více zážitků, než kolik se vešlo do jedné knih. U každé fotky jsem si přála vidět pár dalších a slyšet k nim historku, co to je, kde... Je dobré, že autor sám přiznává, že riskuje až za hranu, a připouští, že by za to mohl zaplatit vysokou cenu. Asi to bude mít dost společného s jeho nepoučitelnou zálibou v nerespektování hranic, pravidel a předpisů. V tom tkví má silná antipatie s autorem. Opovrhuje středoevropskou (materialní) kulturou. Hm, ok. Nicméně tato materiální společnost poskytla vybavení, léky, oděv aj., co si s sebou vzal do jižní Ameriky. Ta samá kultura mu umožnila tam odletět a platit/výbírat z bankomatů kartou. Na toto vše taky nějak získal finance, že... Poučka zní: "Nekousej do ruky, která tě krmí."
Jedno mínus za uspěchanost snad už od první třetiny knihy. I stovky kilometrů, dny a snad i týdny byly dost šup šup, oproti úplnému začátku.
Druhé mínus, že kniha končí na hranicích Bolivie. Bez vysvětlení, co bylo/bude dál.

5 26.03.2023

Do popředí se dostává Gerald. Hurá! Využívání pohádek tam stále je, ale aspoň ne tolik jako v prvním díle. Yennefer nesnáším od prvního okamžiku a Marigolda stejně tak. To ztěžuje čtení. Skalní fanoušek Zaklínače ze mne nebude...

5 11.05.2022

Úžasná kniha překypující nápady a inspirací. Líbí se mi myšlenka soběstačnosti nejen jako člověka, ale i zahrady jako takové. Nicméně každá zahrada potřebuje péči. Velké množství návodů od sázení, pěstování, zpracování, přes vaření, kosmetiku až po přípravky na úklid posunují zahradničení za hranice záhonů. Povzbuzující je také absence rád typu "musíš-nesmíš". Za každým řádkem je obrovské množství zkušeností, nezdarů i úspěchů, které ani není možné vměstnat do jedné knihy. Doporučuji také sledovat autora na YouTube. Na závěr musím upozornit, autor to v knize také zdůrazňuje, že rady a návody je potřeba přizpůsobit lokalitě, kde svou zahradu máme. To platí i pro druhy a odrůdy plodin.

5 07.10.2021

Z této knihy mám poněkud rozporuplné dojmy. Netradiční pojetí, pohádky, mytologie, středověk a současnost pohromodě a s vtipem od začátku do konce. V tom asi spočívá to mé ALE... Kdyby pejsek a kočička psali fantasy, vypadala by takto? A K tomu vypravěč, který převzal velení a vstupuje do děje jako Z. Svěrák v pohádce Tři bratři. Styl použitého humoru mi je sice blízký, jenže nezapadá do středověkého, pohádkového světa.
Nemůžu říct, že jsem nebyla varována. Zadní obálku jsem si přečetla před přečtením knihy. I Tak je to jedna z těch lepších knihy, co jsem nedávno četla. Ilustrace se povedly!

5 27.09.2021

Mělo to potencionál! Otevřete vchodové dveře a kouká na vás ovce. Škoda, že to pokračovalo jako laciná střílečka, bez svědomí, výčitek, slitování. Stejně snadno jako hlavní hrdina přepnula i jeho ex a následovala jeho příkladu. Jako vážně? Jako v PC hře, kdy postava na určitém levelu získá pomocníčky, co za ní běhají vždy a za všech okolností. Co následovalo pak, je psychedelická slátanina všeho s bonusem politických narážek, vtípků, různých hlášek a snahou tomu celému dát velkolepost Marvelu. Že zničili Prahu, to neřeším. Ale z jakýho důvodu se musí velká část děje odehrávat v Praze? Zase! Jakoby neexistovala jiná města dost dobrá pro městskou fantasy. A ten stupidní trend napodobovat Kulhánka a Kotletu je trapný. Za mě ne. Pekelný pastýř je béééčko béééčko...

5 20.08.2021

Dočíst do konce tuto knihu byl heroický výkon. Bavila jsem se to ano, bohuže v částech, které vtipné opravdu nebyly. Celé to na mě působilo dojmem scénáře podle tzv. dračáku a vrhací kostky. Pratchettovský humor byl jaksi účelový, střídaný umírněnějšími pasážemi. Začátek napsaný tak, aby vše následující mohlo vůbec proběhnout, mě zklamal. Co mě fakt zajímalo, tam vysvětleno nebylo. Jak si čaroděj zapnul sám knoflíčky na zádech toho fešného oblečku s hvězdičkama?
Asi na literaturu toho typu už dlouho nemám "náct", abych si kecla na zadek ze středověkého světa říznutého atmosférou hudebních festivalů.

Příjemná, oddechová knížka psaná jako plynulé vyprávění. Je lepší se soustředit na myšlenky a filosofii, než na kočku jako takovou. Té totiž bylo propůjčeno lidské uvažování a intelligence, aby mohla čtenářům předat moudrosti buddhismu.
Kdybych měla posuzovat kočku, tak řeknu, že je svatá jenom proto, že je Dalajlamova. Ovšem právě díky kočce jsou příběhy a hluboké úvahy tak čtivé.

4 15.12.2023

Kniha ke mně doputovala jako dárek k nákupu. Dlouho jsem ji odkládala, ale k mému překvapení se mi četla skvěle. Autorka ví, jak přimět čtenáře otáčet stránky.
Příběh je temný, depresivní, strašidelný stejně jako charaktery protagonistů. Mystično balancuje na hraně toho, co má reálné vysvětlení a nakonec většina tohoto potenciálu má sestupnou křivku. Závěr je plný vysvětlování a ujišťování, aby čtenář vůbec pochopil všechno předchozí kličkování.
Tuhle knihu nebudu číst znova, protože jsem tam nenacházela žádné světlo. Ani na konci. Hvězdy dávám za čtivost a vykreslení atmosféry.

4 08.12.2023