GreenTee komentáře u knih

(SPOILER) Rozhodně čtivá a nenáročná, leckoho možná pobaví, ale já ji přečetla hlavně proto, abych se dozvěděla, jestli se Bára změní k lepšímu. No aspoň o něco.
Už jsem četla cynické postavy, které měly výhrady snad ke všemu kolem sebe, a celkem mě bavily. Bára mě ale spíš rozčilovala, zejména chováním ke své spolubydlící, která byla navzdory Bářinu zaujatému pohledu mou nejoblíbenější postavou.

Střídání pohledů Báry a Milady pomáhalo udržovat příjemné temno a v pár momentech nechávalo čtenáře vědět víc než postava, což je vždycky plus. Jenže už od začátku mi nešlo do hlavy, že vnučka i babička uvažují podezřele podobně, a dokonce se i podezřele podobně vyjadřují. Chápu, že spolu strávily velkou část života a ovlivnily se, ale měl by být sakra rozdíl v tom, jestli čtu myšlenkové pochody pětadvacítky nebo paní po šedesátce.

Pokud jde o nebe, bylo to na mě až příliš ponecháno jen jako nutná kulisa - spousta logických nesrovnalostí a už jenom ten fakt, že lidem v nebi neprší, jsou nuceni se dívat na utrpení lidí v pekle a tráví dny užírám se nad tím, jak si vedou jejich pozůstalí... co je to za nebe?

Byla bych radši, kdyby příběh nebyl tak plochý, konec tak náhlý, spousta scén tak zbytečná a kdybych si z knihy odnášela víc než jen šrotování nad tím, jak takové nebe může fungovat. Ale jako nenáročné čtení k vodě to asi vadit nebude :)

10 19.08.2020

Kdy si můžete dovolit psát o naprosto všedních věcech, a přitom udržovat čtenáře napnutého a zaujatého? Když máte nevšední hlavní postavu. Eleanor jsem měla většinu knihy opravdu ráda, líbilo se mi, jak je svá a chová se podle vlastních pravidel, která v mnoha případech opravdu dávala smysl. Také mi ji bylo ve spoustě ohledů líto a o to dojemněji pak na mě působila závěrečná pasáž a kočka Glen mi připadala jako dar seslaný z nebes.
Eleanor se má vážně skvěle jsem během čtení označovala jako "lehké čtení o nelehkém tématu". Vážně jsem si u čtení odpočinula, zároveň jsem ale dostala kvalitní zážitek. Nejde tu o rozsáhlý děj ani zamotané vztahy, jde tu především o hlavní postavu, kterou sledujeme ve zlomovém okamžiku jejího života. Pokud se nebojíte podívat se pod slupku člověka, který se každý den znovu a znovu musí vyrovnávat s utrpením a vytvoří si během toho vlastní verzi života a světa, kniha vás nezklame.

Jasně, tahle kniha není bůhvíjak akční a všichni dopředu víme, jak to dopadne. Přesto jsem si ji zamilovala a nechtěla, aby skončila. Kvůli Cheryl. Líbila se mi jako postava a obdivovala jsem ji jako autorku. Sledovat zkušenou trekkerku a nechat si udělovat rady by zkrátka nebylo tak zajímavé jako moct se vžít do kůže odvážné začátečnice. Plácat se do čela nad blbostmi, kterých se cestou dopustila, a děsit se (a těšit se na ně) dalších, které budou následovat.

Co se týče způsobu, jakým je kniha napsaná, dostávalo mě hned několik věcí. Ať už bylo Cheryl vedro, byla vyprahlá nebo zmrzlá na kost, cítila jsem to taky. Když se bála, bála jsem se taky. Když byla veselá, při čtení jsem se usmívala. A myslím to vážně!
Další věc - popisy přírody! Byly podané akorát, abych se tam v mysli ocitla, ale zároveň se nenudila. Tak zajímavé, že jsem si musela vygooglit, jak to jezero vypadá ve skutečnosti.
A pak ty flashbacky. Tahle kniha je plná flashbacků, ale jak mistrně zvládnutých a naprosto nenásilně vpašovaných do děje na správných místech! Příběh Cheryl předtím, než se vydala na PCT, se odkrývá postupně, a když už si myslíte, že ho znáte celý, dostanete další kousek.
A nesmím zapomenout na vedlejší postavy. Cheryl na své cestě potkala spoustu lidí, z nichž většina se v příběhu opravdu jen mihla. Přesto měly svůj charakter, svůj hlas a nebyly jedna jako druhá.

Velmi ráda jsem se tímto způsobem na PCT vydala a zavzpomínala si při tom na svůj vlastní, v porovnání naprosto pohodový třídenní trek v Alpách.

8 11.08.2021

Kniha je rozhodně poutavá, čtivá a tak poctivě napsaná, že na rozluštění všech záhad čekáte až do konce, i když po celou dobu dostáváte správná vodítka. Líbilo se mi, jak autorka pracovala se zdánlivě nesouvisejícími příběhy lidí, kteří se navzájem neznali, a to i napříč dějinami. Na to, že "duchařské příběhy" často nečtu, jsem ale čekala, že se budu víc bát, možná by nebylo na škodu hodit hlavní postavy do většího nebezpečí, takhle jsem byla celou dobu až moc v klidu, že se těm holkám nic nestane.

7 17.10.2019

Po mnoha letech jsem sáhla po povídkách a Bradbury mě přesvědčil, že spisovatel nemusí napsat hned román, aby se projevily jeho geniální schopnosti. A slovo geniální nejvýstižněji popisuje moje dojmy z Ilustrovaného muže. Geniální dialogy, popisy, tempo vyprávění, náměty... Nejvíc na mě asi zapůsobily povídky s dětskými hrdiny (Savana, Astronaut, Nutná hodina), protože děti tu vůbec nejsou ty nevinné nic netušící dušičky, až z toho mrazí. Co povídka, to perla, každá trochu jiná, doporučuju!

7 22.06.2018

Od 1984 jsem hodně očekávala a dlouho si ho chtěla přečíst, a když jsem se dostala ke třetí části, vyplatilo se to. Kniha je postavená na geniálních, varovných a děsivých myšlenkách. Bohužel za zdlouhavou první a druhou část, i když jsou důležité k pochopení světa "z budoucnosti", musím odebrat jednu hvězdičku.

6 05.08.2015

Na tuhle knihu (resp. trilogii) jsem se dlouho chystala a těšila, ale asi jsem očekávala něco jiného. Nebo už mi fantasy nesedí tak jako dřív. Kniha je rozhodně skvěle napsaná, dějové linky i celý svět jsou promyšlené a postavy jednají uvěřitelně v souladu se svými vlastními zájmy, rozhodně nejsou ploché, ale...
Už v první kapitole jsem úpěla, kolik tam bude postav, a opravdu byly i takové, které mě skoro nezajímaly, tudíž pro mě byly zajímavé jen některé části příběhu, jiné jsem přečetla spíš pro kontext. Přišlo mi, že se autorka snaží mezi jednotlivými dějovými linkami držet rovnováhu, přitom mně osobně by mnohem víc vyhovovalo zaměřit se v prvním díle na linku jedna dvě a v dalším díle třeba na linky dvě a tři atd.
Chápu, že kniha je součástí série, ale uvítala bych, kdyby fungovala víc i jako samostatná kniha, tedy aby se v ní odehrál nějaký uzavřený příběh uvnitř většího příběhu, který by se rozpínal napříč jednotlivými díly.
Na knize je určitě hodně co chválit, obzvlášť pokud máte rádi funkční fiktivní světy. Já už na to bohužel moc nejsem, ale moc se mi líbilo třeba postupné odhalování Nikolajovy indentity nebo vývoj vztahu GarifVesper, kde jsem díky způsobu vyprávění plně chápala obě strany. Přesto si (vzhledem ke všemu výše) ještě rozmyslím, jestli budu pokračovat druhým dílem.

4 28.09.2023

Jedna z nejlepších a pro mě nejdůležitějších knih pro osobní rozvoj, jakou jsem kdy četla. Chválím za poměrně široké pokrytí témat na tak úzkou knížku, za praktické příklady a pomůcky i za grafické zpracování, díky kterému se kniha čte sama, a to i ve vlaku. Budu se k ní ráda vracet.

4 19.08.2020

Ta pravá kniha pro snílky, kteří čas od času potřebují připomenout, jak je život krásný a že všechno záleží jen na nás. K tomu je text doprovázen milými ilustracemi. Než si knihu pořídíte, seznamte se aspoň trochu s blogerkou Anie Songe, ať tu pak neprskáte, že je kniha k ničemu.

4 18.04.2017

Seznam tajných přání je na jednu stranu oddechové čtení bez větších zvratů a šokových situací, děj je místy průhledný. Na druhou stranu ale v sobě skrývá velké myšlenky a v podstatě návod na šťastný život, kniha umí být inspirativní. Mám také výhrady k několika stylistickým prohřeškům, které nejspíš vznikly při překladu, naštěstí to však nevadí plynulosti čtení. Spoiler: Asi polovinu knihy jsem si myslela, že Brett rozhodně skončí s Bredem, a tak byl pro mě Garrett příjemným překvapením dokazujícím autorčinu schopnost vodit čtenáře za nos, a to je potřeba.

4 08.09.2015

Kniha zaujala komplexním fantasy světem, uvěřitelnými postavami a skvělými popisy, nicméně i když docházelo k různým událostem, jako by se ve výsledku nic nestalo. Doufám, že všechno se rozběhne v dalších dílech, protože číst tuto knihu bylo jako číst velmi zdařilou první kapitolu příběhu a být natěšený na to, co se teprve stane. Nicméně věřím, že právě toto dokáže některé čtenáře odradit.

3 05.02.2019

První motivační kniha Elizabeth Gilbertové se opravdu povedla. Prolíná v ní vlastní zkušenosti, teorie i myšlenky jiných (starých Řeků, současných amerických spisovatelů a svých přátel) v jeden inspirativní celek, aby lidem ukázala, jak žít tvůrčí život a že to stojí za to. Především pro začínající spisovatele je to neocenitelná inspirace a studnice moudrostí. Ke knize se budu určitě opakovaně vracet.

3 17.09.2016

Na tuhle knihu jsem ihned po přečtení musela napsat recenzi, ale tady jen ve stručnosti:
Je to první kniha, o níž autorka věděla, že ji opravdu bude číst spousta lidí po tom, co se jí přihodilo s Jíst, meditovat, milovat, a vyrovnala se s tím skvěle. Její přístup, tedy psát jen pro blízké přítelkyně, udržel vyprávění v přívětivé osobní rovině.
Líbilo se mi prolínání příběhu Elizabeth a jejího snoubence se vzpomínkami jejích známých a názory nejrůznějších filozofů, historiků, sociologů či psychologů, a jak bylo tohle všechno členěno do kapitol, které tvořily ucelené texty kolem konkrétních aspektů manželství.
Kniha rozhodně nabízí mnoho námětů na přemýšlení a hodí se zejména dosud neprovdaným ženám, kterým tímto dává Elizabeth Gilbertová najevo, že než vstoupí do manželství, měly by o něm něco vědět. Má spletitou historii, proměňuje se a každý se na něj dívá jinak. Přesto existují i zajímavé statistiky, jež tu autorka prezentuje a vztahuje na svůj vlastní příběh.
Doporučuju přemýšlivým ženám, ať už se vdát chtějí nebo ne, tato kniha je pro obojí, protože autorka z vyhlídky svatby nebyla nijak nadšená a smířila se s ní v podstatě na poslední chvíli.

3 04.08.2016

Samotný nápad na promíchání různých časových období je velmi zajímavý a nabízí spoustu možností. Líbilo se mi vysvětlení, proč pravěk zabírá nejvíc prostoru, líbila se mi většina postav a jejich odlišné charaktery. Ze začátku jsem byla zaskočena brutalitou většiny vedlejších postav, musím ale uznat, že takhle to prostě chodilo, a pokud se měl autor důvěryhodně zhostit popisu středověku, nic jiného mu nezbylo. Příběhy jednotlivých postav a dějinných období se krásně prolnuly, a nakonec i jazykové dovednosti hrdinky Toni byly jakž takž uvěřitelné, vždyť co by si autor počal ve svém příběhu s hlavní postavou, která umí jen česky a najednou má být konfrontována s Římany, Němci a dívkou z budoucnosti. Nechyběla ani romantická zápletka, která naštěstí hlavní děj jen příjemně doplňovala. Nicméně musím ubrat jednu hvězdičku za předvídatelnost mnoha situací a jednu za jazyk díla. Kniha je psaná jednoduchým a srozumitelným jazykem, je to určitě na jednu stranu výhoda, protože tak přitáhne větší čtenářskou základnu, ale čekala bych víc.
Nejvíc asi oceňuji jak důvěryhodné vykreslení postav z minulosti s jejich zvyky a mentalitou odlišnou od té naší, tak i vymyšlenou budoucnost lidstva, která není nijak lichotivá, ale bohužel tam nebo do podobného časoprostoru podle všeho směřujeme.
Příjemné čtení o tom, co by kdyby :)

3 22.07.2016

Ačkoliv už jsem četla tlustší, takhle kniha mi zabrala spoustu času a byly v ní jak pasáže, které jsem netrpělivě proletěla, tak pasáže, které jsem hltala s očekáváním, jak to vlastně všechno skončí. Knihu jsem začínala číst s očekáváním, že půjde o hlubší výpověď o společnosti a o předpověď, jak by to s námi mohlo v budoucnu dopadnout. Jenže na stránkách se rozkládal příběh jednoho člověka, pouze rámovaný světem z budoucnosti. Přijala jsem to a četla dál, ale skoro ke konci se to začalo měnit právě na pokus o onu hlubší výpověď a najednou se to tam nehodilo. Příběh hlavního hrdiny Jana je vcelku zajímavý, dobře zamotaný, ale jak i sám Jan o sobě prohlašuje, není to hrdina, a tak měl podle mě i nehrdinským zůstat. Líbilo se mi prolínání minulosti (Janovo dětství v internátu) a současnosti (samozřejmě v budoucnosti), Janova paranoia i jeho vztah s Annelií, společnost budoucnosti však nebyla pro příběh klíčová, klidně by se to mohlo odehrát v dnešním světě, což mi na knize, která se jmenuje Budoucnost, trochu vadí. Čekala jsem, že mě kniha pohltí víc, za přečtení rozhodně stojí, ale nevím, jestli se k ní budu někdy vracet.

3 10.07.2016

Hororem bych tuto knihu sice nenazvala, ale moc se mi líbilo napětí, které trvalo málem až do úplného konce. Děj příjemně plyne, většina knihy je spíš taková milá, ale v pozadí cítíte, že všechno není v pořádku, tušíte co, ale nemůžete si být jistí. Postavy se chovaly neuvěřitelně uvěřitelně. Pan spisovatel odvedl skvělou práci a určitě se k Rosemary má děťátko ještě někdy vrátím.

3 14.04.2016

Marťan byla první kniha s kosmonautickou či vesmírnou tematikou, co jsem kdy četla, a byla skvělá. Bála jsem se, že nebudu zvládat technické popisy, ale nic takového nenastalo, všechno technické bylo polopaticky vysvětleno a zkráceno pro normálního člověka. Hlavní hrdina Mark byl skvělý vypravěč - vtipný, inteligentní - obdivovala jsem jeho schopnost vyřešit jakýkoliv problém. Příběh měl spád, stále nějaké překvapení. Závěr byl na mě možná příliš uspěchaný, ale kniha celkově opravdu stála za to, možná zkusím přelouskat příběh nějakého dalšího kosmonauta, třeba i skutečného. Zmatená jsem byla jen z toho množství lidí z NASA, kteří v příběhu figurovali bez jakéhokoliv popisu, který by pomohl si je představit a lépe zapamatovat.
Film se vám nejspíš líbil, ale kniha vás nadchne, dozvíte se mnohem víc.

3 22.11.2015

Na první pohled obyčejný příběh introvertního středoškoláka, který se snaží zapadnout. Charlie ale rozhodně není obyčejný chlapec a tato kniha také ne. Má v sobě cosi líbezného, co mě přimělo přimhouřit oči nad drogami, které postavy užívaly, a vnímat jejich přátelský svět. Kniha ve mě rozhodně zanechala stopy, ale budu si ji muset přečíst znovu, abych zjistila, jakého jsou charakteru :) Skvělá myšlenka: Není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si ale můžeme vybrat, kam směřujeme.

3 13.08.2015

Moc se mi líbily úvahy kolem myšlenky "hmota je největší iluze" a hlavního hrdinu jsem obdivovala pro jeho mravní sílu. Sotva mě kniha vtáhla do vězeňských intrik, musela jsem se zorientovat v historii a prožít nesčetné minulé životy našeho vězně. Většinou jsem si čtení užívala a fascinovalo mě, byly bohužel ale i okamžiky, kdy mi připadalo, že to s vracením se do minulosti přehání, když by bylo naopak na místě nabývat se filozofií. Za tyhle stránky, které jsem jen přeletěla očima, dávám 4 hvězdičky, jinak ale souhlasím, že jde o zásadní dílo. Kdo ví, třeba jsem to nečetla poprvé, jen si svůj minulý život nepamatuji...tedy, tohle tělo si jej nepamatuje.

3 10.08.2015

Moc ráda bych dala pět hvězdiček, ale jednak mi námět neustále něco připomínal (Hostitele? Čtvrtý druh?) a jednak mi některé dějové linky přišly poněkud nedotažené, určitě bych toho uvítala víc o Cassie a Evanovi a ráda bych se dozvěděla, kam šly v táboře Ráj zeleně označené děti... chápu, že nemůžu chtít všechno, ale vůbec by mi nevadilo, kdyby byla kniha ještě o 200 stran delší.
Líbilo se mi, jak si autor poradil s umístěním děje doprostřed probíhající apokalypsy a vhodnými odbočkami a retrospektivami vysvětlil, co se na Zemi vlastně stalo. Postavy jsou sympatické (ty kladné), a i když lze poměrně snadno odtušit, kam bude děj směřovat, čtení je to velmi uspokojivé, vcelku napínavé.

2 13.05.2016