Grohlinka
komentáře u knih
Ze života knihomolky
Debbie Tung (p)
Kratoucky komiks, ktery knihomolkam a knihomolum asi nerekne nic noveho. Mozna jen, jak je s nimi vlastne zivot tezky. Nenachazim zadny smysl v papirovem vydavani tohoto druhu knih, mozna jako vychovny nastroj pro budouci male ctenare, k tomu by ale postacila jina forma. Bytostne mi vadilo, jak si autorka protireci!
Illuminae
Amie Kaufman
Cekala jsem hodne, hodne dlouho jsem tohle cteni odkladala, a jo, bylo to super. Prvnich par desitek stran jsem mela malicko problem si zvyknout na nezvykly format, ale potom jsem se neskutecne bavila. Smala jsem se i plakala. Vic takovych knih, doporucuji.
Vidořád
Samantha Shannon
Mela jsem trosku problem se zacatkem knihy, nedavaly mi uplne smysl ciny Paige a nelibilo se mi prostredi Londyna. Vzhledem k tomu, jak s uprchliky bylo jednano, jsem si kladla otazku, zda jim nebylo skutecne lepe v Prvnim Seolu.
Pak se ale vse rozjelo a ve chvili, kdy se na scenu vratili Refajci, jsem se od knihy nemohla odtrhnout, i na Londyn jsem si postupne zvykla. Zradce byl podle me jasny od zacatku knihy.
Samantha Shannon v teto knize potvrdila, jak dobre umi psat, jak umi vystavet svet. Problem mam ovsem s postavami, nevim, cim to je, ale autorka pro me neumi napsat dobrou postavu, na ktere by mi opravdu zalezelo, v prvnim dile jsem to tolik nevnimala, ale cim dal ctu, tim je to patrnejsi. Jedina lepsi postava je Strazce, mozna je to tim, ze se tolik neprojevuje?
,,Nadeje je pohonem revoluce. Bez ni nejsme nic nez popel, ktery odvane prvni poryv vetru.”
Kostičas
Samantha Shannon
Jsem nadsena. Kniha me vtahla do deje hned v prvni kapitole a nepustila. Ja mam tenhle zanr opravdu rada a kdyz vezmu v potaz, ze je to autorcina prvotina, tak smekam.
Kniha je propracovana, ocenuji slovnicek pojmu a strom sedmi radu jasnovidnosti na konci knihy, ktera pomaha se orientovat v mnoha typech jasnovidcu. Svet je dobre vystaveny, zadne neligicnosti, naopak se zatim jevi velice komplexne a propracovane. Hlavní hrdinka mi byla sympaticka, jeji sarkasticke poznamky a myslenky me opravdu bavily. Strazce je tajemny, mocny a ochranarsky, dokonaly hlavni hrdina. Vedlejsi postavy se mi taky zalibily, u nekterych se tesim, co se z nich vyklube a kam je kniha zavede
Musim vypichnout i akcni sceny, ktere se mi zdaly sviznejsi a napinavejsi nez v Prevorstvi u pomerancovniku. Celkove se mi zatim zda pribeh mnohem dospelejsi, kdy se autorka neboji ani zabiti vedlejsich postav. Zajimave a tesim se na dalsi vyvoj, kampak nas asi cela serie zavede?
Převorství u pomerančovníku
Samantha Shannon
Prevorstvi u pomerancovniku je rozsahla kniha, ktera muze mnoho ctenaru odradit, ale to by byla chyba. Svet, ktery Samantha Shannon stvorila je dobre propracovany, postavy nejsou ploche a jejich vyvoj je dobre zpracovany, zejmena musim vypichnout postavu kralovny Sabran a postavu Tane.
Ocenuji lgbt linku, ktera je nezvykla, prestoze davam prednost gay parum, tohle bylo neotrele a najit dobre fantasy se stejnopohlavnimi pary v cestine neni jednoduche, takze palec nahoru.
V tomto pribehu se setkavame se silnymi hrdinkami, je to pribeh kraloven, dracich jezdkyn, drakobijek, carodejnic a dracic, presto zde najdeme mnoho skvelych muzskych postav, ktere jim zdatne sekunduji.
Kniha se mi opravdu libila, styl psani mi sedl a nenudila jsem se na zacatku ani na konci a tezko se mi po vice nez 800 strankach s timto svetem louci. Presto musim dat “pouze” 4 hvezdy, a to z duvodu, ze prestoze mi byly postavy sympaticke, vcetne vsech hrdinek, zadna z postav mi neprirostla k srdci natolik, abych se doopravdy strachovala o jeji osud, snad az na Aralaqa, a to je na takovy pribeh pro me malo.
Bajky barda Beedleho
J. K. Rowling (p)
Vim, ze budu asi cerna ovce, ale mne tak strasne vadily a rusily poznamky mezi jednotlivymi bajkami, az mi vlastne celou knihu zprotivily. Jednotlive bajky nejsou zase tak spatne, ale rozhodne nevydaji na celou knihu.
Balada o ptácích a hadech
Suzanne Collins
Pro me velike prekvapeni, nemyslela jsem si, ze me to vude bavit, ale bavilo a moc. Vyborna sonda do psychologie postav a dalsi stripky ze sveta Hunger games a jeho vyvoje v case. I Coriolanus mi byl celkem sympaticky, nebo alespon jsem mu v jistych vecech dokazala porozumet, i s nim sympatizovat. Doufam, ze se jeste nejake knihy z tohoto univerza dockame.
Norské dřevo
Haruki Murakami
Příběh, který jsem četla před lety, kdy mě téma sebevražd, drogové závislosti a alkoholismu fascinovalo. Dnes už mě fascinují jiné věci, ale kniha si určitě u čtenářů najde svoje místo. Osobně si myslím, že tato kniha není pro každého a asi ji ani každý nemůže pochopit, což je nakonec jen dobře. Ani nedokážu říct, jestli ji doporučuji, záleží na tom, co si z ní kdo vezme. Pro mě, když zazní Norské dřevo, slyším píseň od Johna Lennona, a tak by to dle mého názoru mělo být. Kniha, kterou pokud minete, tak se asi nic nestane. Na druhou stranu pro milovníky japanistiky povinnost, ostatně jako všechny knihy od Haruki Murakami.
Démon alkohol
Jack London
Jack London a maličko jiný šálek kávy. Za přečtení jistě stojí, zejména pro ty, kteří znají démona alkohol, i když asi ne v takové míře jako sám London. Jak již je tady v mnoha komentářích zmíněno, naivita reformy volebního práva žen a její dopad na užívání či spíše nadužívání alkoholu je až téměř směšná. Myslíš, že by se London až divil, jak reforma s alkoholismem skutečně "nezamávala".
Defy: Nebezpečná láska
L. J. Shen
Moje první setkání s autorkou a bylo to velice příjemné první setkání, které mě navnadilo na přečtení si dalších knih této autorky a zejména celé série Hříšníci. Výborná oddechovka, která si dle mého názoru zaslouží v rámci žánru velice vysoké hodnocení. S Viciousem nejlepší díl série.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
A je to tady, neodolala jsem. Hodnotit knihu hvězdami nebudu, nebylo by to fér. Je tady spoustu nesmyslů? Je. Budování světa taky není nic moc. Je to neoriginální, až by jeden brečel, nicméně nemám z toho pocit úplné vykrádačky. Xaden je super, draci jsou super, Violet mi nelezla na nervy, což je s podivem. Uvidíme, co se z celé série vyklube, doufám, že to nesklouzne do kolonky, trapně overpowered hrdinka, alá Maasová. Ale já se přiznám, trošku s uzarděním, že jsem se nehorázně bavila a těším se na další díly, přestože zvrat na konci jsem čekala od začátku.
Sukuby
Edward Lee
Obrovské překvapení, myslím, že žádná kniha, kterou letos přečtu s tak malým očekáváním, tuhle nepřekoná, možná nejen letos. Já se tak bavila, až je to hrůza, možná mohla být hlavní hrdinka víc propracovaná a některé postavy mohly dostat větší prostor, ale jinak v rámci žánru obrovský nářez. Něco takového jsem četla poprvé, a doufám, že ne naposledy.
Žalm pro divostrojné
Becky Chambers (p)
Strašně mi to sedlo do nálady, hřejivý příběh, ve kterém si čtenář může najít životní moudro, které, kdyby se jím každý řídil, tak by udělal svět lepší. I ten svůj vlastní. Těším se na další díl.
Rezavé panny
Gwendolyn Kiste
Čím vším tahle kniha mohla být, protože námět je originálni a fascinující, kdyby nebylo příšerné vypravěčky, nelogického chování většiny postav a chabého závěru.
Myšlenka krásná, stav dívek, který odráží stav společnosti, jenže k čemu to, když ani v jednom bodě se nejde dostatečně do hloubky. Možná, kdyby příběh vyprávěla jedna z rezavých panen? Kdyby nebyly postavy ploché a jejich jednání prvoplánové? Kdyby hlavní hrdinka nebyla vtipná pozérka a pokrytec, možná, kdyby z těch svých telecích let alespoň na konci vyrostla. Potenciál to mělo.
Vlk a dýka
Juraj Červenák
Bez Steina a Jaroše jen půlka knihy, potvrzuje se mi, že Barbarič je nejslabším článkem, není to špatné, ale zdaleka nejslabší díl. Barbaričovy myšlenkové pochody byly celkem ubohé a rádoby romantická linka zcela zbytečná.
Cyklus vlkodlaka
Stephen King
Pro mě osobně asi nejslabší Kingův počin. Ilustrace povedené, ale jinak nic moc...
Svět ledu a ohně
George R. R. Martin
Jako takhle, po stránce grafického zpracování je to topka, ilustrace jsou nádherné. Obsahově to taky není špatné. Jen mam trošku despekt k dojení celého univerza, které Martin před lety stvořil, Píseň ledu a ohně jsem četla ještě na střední, kdy žádné seriály nebyly, pak se z toho všeho stal odporný mainstream, kdy každý o Hře o trůny mluvil, ale málokdo četl a já se zařekla, že se k sérii vrátím, až to Martin dopíše, dnes už chápu, že by to pravděpodobně znamenalo nikdy, takže než se znovu odhodlám přečíst znovu sérii, tak jsem se vrátila touto cestou. No, není to špatné, jen by to možná chtělo hlavně dopsat sérii, ale to je jen můj skromný názor.
Berserk 4
Kentaró Miura
Dost dobrý. Mám ráda pohledy do minulosti, které vice osvětlí jednání postav v přítomnosti, teď už Guts dává větší smysl.
Berserk 1
Kentaró Miura
Vždy je složité hodnotit první díly, alespoň pro mě, tady se musím přiznat, že mě první díl Berserkra z kecek rozhodně nevystřelil, hlavní hrdina je mi zatím silně protivný, o světě se nedozvíme téměř nic, elf je zatím jediným světlejším bodem.
Uvidíme, třeba se po přečtení dalších dílů budu chytat za hlavu, jak je to celé skvělé a promyšlené, zatím nic moc, z milosti průměr.
Balada mrtvého světa
Alžběta Bílková
Když jsem si knihu vyzvedla, první věc, která mě zarazila byl rozsah, čekala jsem, že bude mnohem větší. Kniha obsahuje několik prvků, které se objevují v mnoha dalších fantasy knihách.
Hlavní hrdinka je typickou YA hrdinkou, má jiskru v oku a je nejlepší ze všech, přestože o sobě neustále pochybuje, občas se chová nelogicky až hloupě, vážně si myslela, že ji zadrží, když se přiváže provázkem za ruku, vážně? Má také tendenci řešit důležité věci v nejméně vhodnou chvíli, třeba když okolo ní padá suť a kamení.
Vadilo mi poměrně velké množství překlepů, u překladů to vůbec neřeším, kniha ani autor nemůžou za špatný překlad, tady je to ale nepochopitelné.
Z celého díla dýchá to, že se autorka hodně inspirovala u slavnějších děl a kolegů. Většinou mi to tolik nevadí, když tím autor původnímu dílu vzdává hold, ale mezi tím a sprostým vykrádáním je tenká hranice. Zajímalo by mě, kolik nápadů bylo originálních, ale popis ragnaroku, kdy autorka zaměnila pouze jména, mě trošku nadzvedl ze židle, to je pravda. Dala bych přednost méně působivému, ale vlastnímu nápadu. Chválím za stahování zajíce, všichni známe slavnější scénu s jelenem, ale tahle byla skoro propracovanější. Cítila jsem z toho Princeznu Mononoke (což byl prý záměr, takže chválím, pasáž s divočákem byla jak vystřižená). Ve stínu hvozdu s centrálním stromem. Hranice je také nápadně podobná Vráse, no zkrátka, bylo toho dost, snad až příliš.
Některé pasáže jsem i po kratičkém přemýšlení nerozluštila, jako třeba když našli mrtvého hledače, ví autorka, že mrtvoly nestárnou, že ano? Útěk před jezdci na ještěrech, kdy se Kai podrobně kontroluje, zda není zraněný ve chvíli, kdy má nepřítele v patách pominu, ale jak následně unikli těm ostatním, kdy je najednou odpoledne a celá pasáž je vlastně podivně useklá, to mě vážně zarazilo.
Celá kniha na mě působila jako koláž cool pasáží, které ale už někdo napsal, popravdě jsem čekala víc, mnohem víc.